Překvapivé stavby

Adam Gebrian tentokrát navštívil vnitroblok v Salvátorské ulici nedaleko Staroměstského náměstí, kde se nachází Štencův dům. Jde o nádhernou kombinaci dvou bytových domů a tiskárny s fotoateliérem, která vznikla na uvolněných parcelách po pražské asanaci. Více než století starý komplex, který se může hrdě porovnávat s jakoukoliv pražskou novostavbou. Práce devětadvacetiletého architekta Otakara Novotného, žáka Jana Kotěry.

V Česku neexistuje jiné město, kde by se realizovalo takové množství současné kvalitní architektury jako právě v Litomyšli. Některé rekonstrukce a úpravy veřejných prostor si prohlédneme podobněji a poodhalíme důvody, proč se zde architektuře tak daří. Adam Gebrian tentokrát navštívil tamější Zámecké návrší, konkrétně: muzeum, kostel, klášterní zahrady, bývalý pivovar – rodiště Bedřicha Smetany, knihovnu a obřadní síň, zámecký park a jízdárnu.

Byty, dnes v hodně odlišném stavu, které byly realizovány na přelomu 20. a 30. let. Podle návrhu jednoho z nejvýznamnějších architektů, který se kdy narodil na našem území. Unikátní možnost porovnat si značně odlišný stav kdysi skvělých realizací a naplánovat si výlet na osobní prohlídku, pokud jste tak ještě neučinili.

Informace o téměř každém z nás v 9 000 šuplících. Dnes se výjimečně nepodíváme do celé budovy, ale do jedné jediné, o to fantastičtější místnosti. Na délku má přes 50 metrů a na výšku neuvěřitelných 8 metrů, šuplíky mají 3 metry na délku, celkem je tu uloženo 130 milionů papírů – jde o záznamy o každém, kdo platí pojištění a spoří si na důchod, ať už je zaměstnanec, nebo podnikatel. Záznamy musejí zůstat uchovány po dobu 50 let. Kartotéka České správy sociálního zabezpečení, která sídlí na Praze 5, se nachází v retro, až sci-fi působící přístavbě ze 30. let, v krásné funkcionalistické stavbě od Františka Alberta Libry.

Největší a opravdu unikátní přečerpávací elektrárna v České republice. Kompletní přečerpání vody tu trvá 7 hodin. Energie se vyrábí spouštěním vody dolů, což se děje ve dne, v noci se zase čerpá voda nahoru, do horní nádrže. V roce 2020 proběhlo těchto cyklů téměř tisíc. My jsme se tentokrát podívali i do podzemí.

Kotelna, strojovny, technický dispečink... Tři podzemní patra, která zajišťují chod Kongresového centra v Praze. Například v centrálním přívodním kanálu vzduchu proudí neuvěřitelných 900 000 kubíků, které přivádí čerstvý vzduch lidem sedícím v kongresovém sále.

Jedna z největších, nejznámějších, nejviditelnějších, nejnavštěvovanějších, ale také nejnenáviděnějších staveb České republiky je pozoruhodná v mnoha různých aspektech a skrývá nádhernou jednací místnost. Více se dozvíte také v příštích bonusových dílech, kde se zevrubněji podíváme i do technických prostor.