Přemysl Strážný

Dva roky po konci druhé světové války zasáhlo Československo ničivé sucho, které vysušilo koryta řek a zemi ohrozilo hladem. Skupina vodohospodářů však v katastrofě viděla životní šanci, jak konečně uvěznit divokou vodu za zdmi gigantických přehrad.

Československo se rodilo ve stínu bolševické revoluce. Pro zkrocení radikálních dělníků použili politici neobvyklý trik: přehodili nezaměstnané na krk odborům a koupili si tím několik let sociálního smíru.

Vladimír Řehák patřil k nejvýznamnějším vojenským mozkům Československa. Chtěl, aby naše armáda hájila především české zájmy, proto se po srpnové okupaci stal nepřítelem komunistů. Místo zatčení ale zvolil šokující cestu na Západ.

V roce 1902 nezamrzly ve střední Evropě velké řeky, protože byla příliš teplá zima. Ceny ledu vyletěly do astronomických výšin a v pivovarském průmyslu nastal chaos, protože sládci ho museli dovážet z hor vzdálených stovky kilometrů.

V roce 1540 prožila celá Evropa apokalypsu. U nás vyschlo Labe, lesy hořely a lidé mluvili o trestu Božím. Moderní věda však narazila na šokující rozpor: zatímco kroniky psaly o zkáze, stromy o ní mlčely. Jaká je pravda o roce bez deště?

V prvních letech mladé republiky brali lidé spravedlnost do svých rukou. V ulicích vládlo právo silnějšího a věznice praskaly ve švech. Prezident se snažil zabránit kolapsu soudů i společenskému rozvratu a překvapivě vsadil na masové amnestie.

V padesátých letech založilo ministerstvo vnitra vlastní estrádní soubor. Měl polidštit obraz drsných policistů, ale diváci se nudili. Jeho scenáristé proto začali kupovat texty od slavných autorů, jako byl Josef Škvorecký či Miroslav Horníček.

Na přelomu 18. a 19. století měli Pražané z koupání ve Vltavě obavy. Změnil to až pruský důstojník. Na staré lodi zřídil první plovárnu a jeho drsná „žabí škola“ se stala největší letní městskou atrakcí.

Marie Moravcová alias paní Márinka lákala oběti na sňatkové inzeráty. S parukou na hlavě okrádala důvěřivé muže o celoživotní úspory. Zatímco starým pánům slibovala teplo domova, statisíce utrácela se sedmnáctiletým milencem.

Po vzniku Československa politici využili cukr jako strategickou surovinu, kterou tehdy chtěl celý svět. Paradoxně samotní Češi ho měli na příděl, protože stát chtěl maximalizovat svůj zisk. Morálně sporná sázka měla ale nečekaný konec.

Narodil se české matce a německému otci, ale vychovávala ho babička. Vlastní otec ho svěřil německým úřadům na převýchovu. Za pět let v Německu úplně zapomněl česky.

V Moravské Ostravě dostal jeden z protestujících Němců úder bičem. Banální incident Hitler mistrně zneužil. Vyrobil z něj mezinárodní skandál, kterým vyděsil Francii a zpečetil osud Československa.

Když stát za Masaryka zrušil nevěstince, musel se tento byznys v Praze přesunout do nočních podniků. Dívky z venkova zde bavily bohaté hosty a snažily se je opít, aby měl podnik velký zisk. Když bar zavřel, začínala jejich druhá práce.

Oficiálně měli českoslovenští rozvědčíci v komunistickém Vietnamu hledat v troskách amerických letadel technologická tajemství pro náš průmysl. Ve skutečnosti ale dobrovolně prováděli špionáž proti Číně.

V roce 1965 utekli z kasáren v Michalovcích vojíni Cagášek a Porteš. Na útěku zastřelili důstojníka. Byl z toho politický proces vedený v duchu tuhého stalinismu z dob prezidenta Klementa Gottwalda.

Případ Jana Masaryka je jednou z největších kriminálních záhad našich dějin. Zatímco fyzika a biomechanika prokázaly násilné vyhození z okna, vyšetřovatelé celou kauzu v roce 2021 znovu odložili bez výsledku. Proč?

Jedová chýše ze známého seriálu v Praze opravdu stála. A realita byla mnohem horší, než jak ji vytvořili scenáristé. Šlo o temnou špeluňku plnou smradu z dezinfekce, kde medici pili s kriminálníky a polévka se servírovala do jamek ve stolech.

Vystupovala nahá, milovala ženy a její život spaloval kokain. Skandální umělkyně Anita Berberová ohromila i meziválečnou Prahu. Žila zběsile, provokovala policii a nakonec ji zničil vražedný koktejl drog.

Československo chtělo hned po válce obsadit část Polska. Odvěký spor o pohraniční území hrozil přerůst v otevřenou bitvu mezi slovanskými bratry. Stalin oběma zemím sliboval podporu, ale nakonec je přinutil k mírové dohodě.

Harald Wiesmann pocházel z dobře situované rodiny, ale uplatnění našel až v nacistickém režimu. Jako obávaný šéf kladenského gestapa zneužil banální případ nevěry k rozpoutání obrovské tragédie. Na jeho chorobné ambice krutě doplatily Lidice.

Při vyslovení jména Baťa si většina lidí představí boty. Jan Antonín Baťa ale hleděl mnohem dál. V době, kdy většina Čechoslováků televizi nikdy neviděla, poslal svého odborníka do USA a začal uvažovat o vlastním televizním vysílači ve Zlíně.

Vojenský hrdina ze Sibiře generál Radola Gajda se stal obětí špinavé politické intriky první republiky. Proč musel být zničen pomocí vykonstruované špionáže a jakou roli v tom hrála vědomá lež samotného prezidenta Masaryka?

Místo pušky dostali krumpáč. Propaganda tvrdila, že do vojenských pracovních jednotek posílá jen továrníky, kulaky a nepřátele režimu. Archivy však mluví jasně: 86 procent těchto novodobých galejníků byli synové dělníků a prostých rolníků.

Komunisté slibovali sedlákům ochranu soukromého hospodaření a lepší budoucnost pro venkov. Místo toho po roce 1948 rozpoutali tažení, které přineslo perzekuce, rozvrat zemědělství a návrat přídělových lístků.

Češi byli krok od toho, aby se vyhnaným sudetským Němcům začaly vracet majetky. O tajném návrhu Václava Havla v Bonnu v roce 1991 se léta mlčelo. Šokoval tehdy nejen kancléře Kohla, ale i vlastního premiéra Pitharta.

Zatímco v roce 1968 většina národa stála za reformami, hrstka komunistických dogmatiků se rozhodla obrodný proces zničit. Pro své spoluobčany to byli stejní zrádci jako kolaboranti z doby nacistické okupace.

V červnu 1947 sepsal americký diplomat John Bruins zprávu o situaci v Československu. Přesně popsal politickou strategii komunistů, která jim měla pomoci ovládnout stát. Analýzu nesměli naši politici vidět.

Hrál mnohem vyšší ligu než pouliční veksláci ve filmu Bony a klid. Ovládl slovenský černý trh, propašoval přes hranice tuny stříbra a provokoval luxusním životním stylem. Jeho příběh ukazuje neuvěřitelný rozsah šedé ekonomiky za socialismu.

Praha slavila osvobození. A středem města odcházela do amerického zajetí kolona ozbrojených příslušníků gestapa – pod ochranou českých povstalců a před očima sovětských vojáků. Jak k takové absurditě došlo?

Historické sídlo českých králů se mělo na konci války stát klíčovým uzlem německé obrany v Praze. V dubnu 1945 jej nacistické velení obsadilo elitními jednotkami SS a Pražský hrad se proměnil v ozbrojenou citadelu.

Oficiálně se mluvilo o bratrské pomoci Kubě. Ve skutečnosti šlo o cynický obchod: Kubánci u nás pracovali za 480 Kčs na místech, kde Češi pracovat nechtěli. A diktátor Castro většinu jejich mzdy inkasoval pro státní pokladnu.

Hranici na Západ režim úzkostlivě střežil. V roce 1984 ji dokázali překonat dva pohraničníci na útěku do Rakouska. Příběh, který rozmetal mýtus o neprostupné linii, skončil dramatickou střelbou do vln řeky Moravy.

Fritz Badelt sloužil u gestapa, přesto v utajení zachraňoval Židy před smrtí. Mohla za to jeho manželka se židovskými kořeny. Po válce se z něj stal vzorný úderník, kterého osobně vyznamenal Klement Gottwald.

Jediný špion východního bloku v nitru CIA. Karel Köcher dodával prvotřídní informace, ale StB ho podezřívala ze zrady. Příběh špionážního úspěchu, který se změnil v absurdní drama plné paranoie a nedůvěry.

Zatímco v ulicích znělo „Havel na Hrad“, StB v kotelnách a papírnách horečně likvidovala tuny důkazů. Proč zpanikařila a místo ukrytí nejcitlivějších svazků jich velkou část spálila?

Parašutista vycvičený v Sovětském svazu měl bojovat proti nacistům. Po nástupu Heydricha se ale dobrovolně přihlásil gestapu. Pak měsíce udával odbojáře i jejich spolupracovníky a desítky jich poslal na smrt.

Týdeník Arijský boj patřil k nejtemnějším ukázkám české kolaborace. Původně antisemitský plátek se postupně proměnil ve stroj na udávání, který jako seznam smrti využívalo gestapo. Navíc sloužil jako nástroj brutálního vydírání.

Jeho vynález chránil americké astronauty při letu na Měsíc. Kdyby Antonín Svoboda mohl uskutečnit svůj sen, bylo by dnes Česko počítačovou velmocí. Komunisté ho donutili uprchnout a na dvacet let jej vymazali z naší historie.

Měli to být hrdinové, kteří položí život za svobodu. Místo toho vraždili kamarády, vykrádali trezory a pořádali divoké večírky pod nosem gestapa. Toto je česká gangsterka z doby Protektorátu.

V roce 1953 spolkla armáda každou čtvrtou korunu z rozpočtu. Režim tvrdil, že dává jen deset procent. Kam ty miliardy tajně mizely? A koho to komunisté nechali zaplatit?

Koupel v krvi panen a železná panna? Vymyšleno od začátku do konce. Skutečný příběh Čachtické paní je detektivkou z nejvyšších kruhů – a stopa vede přímo ke králi, který brzy usedl i na český trůn.

Představte si 70. léta bez normalizační šedi, s nezávislými odbory a otevřenými hranicemi. Historik Oldřich Tůma ukazuje, že srpnová invaze byla výsledkem řetězce zmatků, lží a Dubčekovy váhavosti. O co všechno jsme přišli?

Desetiletí se tvrdilo, že obléhání hradu Sion bylo jen politické divadlo. Archeologický výzkum ale odhalil stopy tvrdého boje, špičkovou munici i důkazy o systematickém ostřelování. Roháčovi muži se skutečně bili.

V lednu 1990 převzal Richard Sacher ministerstvo plné příslušníků Státní bezpečnosti. Když pak nechal tajně lustrovat poslance a výsledky zamkl do trezoru, musel zasáhnout i prezident Havel. Aféra Sachergate málem přerostla v krizi mladé demokracie.

Hradní úředníci se 15. března zoufale pokoušeli ukrýt tajné dokumenty prezidenta Beneše. Marně. Němečtí důstojníci přesně věděli, co a kde hledat. Někdo jim to musel prozradit. Kdo na Hradě zradil?

Měl to být bleskový úder na Ostravu. Místo toho přišlo týdenní krveprolití o pár kilometrů polí. Německé archivy odhalují, jak Wehrmacht v březnu 1945 vymanévroval drtivou sovětskou ofenzívu.

Nejslavnější československý seriál vznikl na objednávku ministerstva vnitra. Co v něm bude, určovali bývalí příslušníci StB. Cíl? Přepsat naše dějiny tak, aby diváci zapomněli, co se doopravdy stalo.

V moravských lesích rozmístili Sověti o Vánocích roku 1983 jaderné zbraně. Naší vládě nezbývalo než souhlasit. O případném odpálení by rozhodla výhradně Moskva.

Nešlo o politický protest ani organizovaný útěk. V roce 1985 vzal problémový mladík v Brně děti jako rukojmí, aby se dostal na Západ. Příběh, který režim nechtěl připomínat.

Edvard Beneš vstoupil do dějin jako budovatel Československa. Z dějin odešel jako muž, který výrazně pomohl komunistům k moci. Proč to udělal?

Měl na rukou krev brněnských vězňů, ale věřil, že Čechům nic zlého neudělal. Příběh gestapáka Mayerhofera, který prchal k Američanům – a skončil v rukou naší justice.

Na zádech plná polní a armádní puška a 30 km v hlubokém sněhu. Tak vypadal první olympijský biatlon. Běžely jej vojenské hlídky a českoslovenští vojáci sahali po medaili.

Československo vyzbrojilo Castrovu Kubu samopaly a tanky. Ale nezištná bratrská pomoc to nebyla – Praha se chovala jako tvrdý kapitalistický obchodník.

Rudolf Burkert – náš první olympijský medailista ze zimních her, idol žen a legenda. Přesto skončil jako zapomenutý vlekař. Proč mělo jeho jméno navždy zmizet z našich dějin?

Východ zaostával. Řešení? Krást. Moskva řídila síť rozvědek po celém světě a veškerá kořist – od plánů stíhaček po mikroprocesor – mířila do Kremlu. Čechoslováci patřili k nejlepším ve hře.

Pod jménem Slavin donášel do Moskvy i na svého šéfa Husáka. Archivy odhalují, že Miloš Jakeš nebyl komický aparátčík, ale výkonný bonzák, který se nezastavil před ničím.

V roce 1964 podepsal prezident Novotný plán, podle kterého měli naši vojáci projet atomovým peklem až do Lyonu. Generálové věděli, že většina z nich nepřežije.

Technický div světa, nebo dějiště nepředstavitelné krutosti? Odhalte neznámý příběh nedokončené autostrády, v jejímž stínu vyrostl tábor, ze kterého mrazí i po desítkách let.

Proč jsme stáli fronty na džíny a proč se prázdné plechovky od coly vystavovaly v obýváku? Pojďte s námi nahlédnout do světa, kde peníze měly jinou barvu a luxus voněl po mýdle Fa.

Ve Vídni lovila špiony pro Francii, ale sama padla do pasti. Anitu Moretovou zradil milenec nasazený vojenskou rozvědkou. Příběh české špionky, kterou zničila touha po lásce a domovu.