Přepište dějiny

Před nějakým časem nám pan Milan Klenor poslal několik magnetofonových pásků, na které si před lety natočil diskusi s prognostikem Valtrem Komárkem. Místo i doba vzniku nahrávky nás ale překvapily. Kritika stavu československé ekonomiky zazněla ve druhé polovině 80. let na předsednictvu federální vlády. S historikem Václavem Ramešem pak v bonusu dobové myšlenky okomentujeme. Unikátní díl, nenechte si ho ujít.

Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.

Před 79 lety, 1. října 1946, skončil první norimberský proces. Jaký měl ale význam pro Německo, pro mezinárodní právo apro všechny pozdější válečné tribunály. A uvědomujeme si dnes vůbec, co všechnoje válečný zločin? V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio se pak blíže podíváme na jednu výraznou českou stopu v Norimberku.

Pro nový projekt vlny.cz jsme připravili šestidílný speciál o místech spojených s květnem a létem roku 1945. Ne všude bylo osvobození spojeno jen s těmi šeříky a mírem. Vlastně skoro nikde. Ale v tomhle díle vám popíšeme pár míst, kam jsme se díky natáčení dostali a kam se můžete taky vypravit. Některá jsou dost bizár.

Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?

Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.

Tak prý je spojení Stačilo a ČSSD opakováním slučovacího sjezdu z roku 1948 a Jana Maláčová je nový Fierlinger. Není to ale podceňování toho starého padoucha Fierlingera? A kde je dnešní Václav Majer? A má tohle vůbec ještě smysl? Plnou a plnotučnou verzi si můžete poslechnout na HeroHero, Forendors a Opinio.

Nejstarší a zároveň nejmenší z brněnských vil, kam jsme se vydali, je Arnoldova vila. Její nově zpřístupněnou expozicí, ale také osudy jejích majitelů nás provedli Veronika Smyslová a ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.

Tentokrát nás speciální minisérie zavede rovnou na Pražskýhrad a naše toulání sídlem prezidentů začneme s historičkou Masarykova ústavu a archivu AV ČR Dagmar Hájkovou. A rovnou v pracovně T. G. Masaryka.

Srpnové středy budou v našem podcastu patřit hned čtyřem brněnským vilám a jejich silným příběhům. Všechny spojuje osud místních textilních magnátů a jejich tragické osudy. Začínáme ve vile Stiassni, kde nám bude průvodkyní kastelánkaKateřina Konečná.

Tradiční prázdninový díl z altánu jsme letos pojali jako letní kino a pustili jsme si Okres na severu. Jak by taky ne, když v srpnu uplyne sto let od narození Evžena Sokolovského. Jak se to stalo, že někdo na něj pohlíží jako na režiséra normalizačních otupujících seriálů jako Muž na radnici, Nejmladší z rodu Hamrů, či Gottwald, a jiní vzpomínají na skvělého divadelního mága? V bonusu na Opinio, HeroHero a Forendors okomentujeme také kus Okresu na severu.

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova vRytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.

Vysloveně záchranou pro Voskovce a Wericha v Americe bylajejich práce pro americké rádiové vysílání do Evropy. Než ale USA vstoupily do války, přes koho vysílali? A jak to dopadlo v Hollywoodu a je Voskovec jediné Werichovo dvojče? Večer na Kampě s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem se dál točí kolem amerického pobytu V+W, ale válka už se chýlí…

Přestože Jiřího Voskovce a Jana Wericha se snažili komunistépřisvojit a udělat z nich levicové klauny, bylo v nich mnohem více Ameriky a Západu obecně, než si dodnes myslíme. V červenci si budeme ve Werichově domě na pražské Kampě o Werichovi, Voskovcovi, Zdence, Janě i Fanči Werichových povídat s Terezou Brdečkovou, Michalem Bystrovem a Filipem Šírem. První večer jsme strávili ještě v Praze od prvních amerických gramodesek až po parník plující za oceán.

Sledujte tok peněz — i tak se dá nahlížet na dějiny, o což se v našem malém seriálu pokusíme. Není totiž náhodou, že Spořitelna česká vznikla zrovna před 200 lety. Mělo to svou dobovou logiku hledání stálosti a jistoty po letech krizí. Obrozenecké hnutí kladlo mimo jiné důraz na jednotu, proto snaha, aby všichni Češi spořili v jedné instituci měla svou dobovou logiku. Od nobility se centrum moci a společnosti přesouvá k širším vrstvám, což má samozřejmě dopad také na peněžní ústavy.

Životy Jiřího Rumla a Ivana Medka se v mnohém liší, ale překvapivě mají i dost společného a nejen narození v červenci před sto lety. Nejen Charta 77, exil vnitřní či vnější, nejen výkon na poli novinářství nebo v politice po roce 1989. Byl by to vlastně zajímavý paralelní životopis. V bonus na Gazetistu, HeroHero a Forendors se pak ještě ohlédneme za životem Jana Tesaře.

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Jak probíhaly represe proti odpůrcům nacismu? Proč se téměř neví o úspěšném atentátu na Hauptsturmführera SS Augusta Gölzera? A můžeme o konci války hovořit jako o osvobození, nebo šlo o přechod do nové, rodící se diktatury? Ikonickými místy spjatými s nacistickou okupací a dobou poválečného účtování se před několika dny v brně v rámci festivalu Meeting Brno vydal i podcast Přepište dějiny. Chcete se přidat? Tak nastupovat, autobus vyráží…

Konec války před 80 lety znamenal nejen finální fázi letitého soužití Čechů a Němců, ale také často dnes zapomenuté nebo nepřipomínané konce starých světů. Příkladem může být jediná absolutní deportace celé národnostní menšiny unás — moravských Chorvatů. Po čtyřech stoletích života na jižní Moravě se právě v roce 1945 začala uzavírat jejich existence coby sourodého etnika. V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors vám pak čeká malá upoutávka na naši nedávnou slovenskou cestu.

Večerníčkovi je 60… A Česká televize nás pozvala do party šesti podcastů, které se na tenhle fenomén podívají vždy po svém. U nás je to jasné, Večerníček a dějiny. Trautenberk je takový povinný základ, ale my se koukli na i Večerníčky podleWolkera, Olbrachta, Majerové, Vančury, Řezáče, Fučíka a - ano, tušíte správně - i podle Antonína Zápotockého vznikla jedna pohádka na dobrou noc. Ještě teď se bojíme usnout.

V těchto dnech by 100. narozeniny oslavila Marie Kabrhelová.Jestli vám to nic neříká, tak je to vlastně dobrá zpráva. A taky tak trochu doklad toho, že i politicky angažovaní jednotlivci spojení jen se svou dobou a funkcí z dějin nakonec tak či tak vypadnou. A tak se tentokrát podíváme na několik ve své době obávaných žen-komunistek, které ze společné paměti vlastně překvapivě rychle zmizely.

V druhé části našeho hovoru s Danielou Tinkovou o osvícenství se zaměříme na společnost jako takovou. Můžeme vnímat 18. století jako čas informační revoluce? Proč se najednou takový důraz začal klást na vědění a odbornost. A jak s tím souvisí relativizace hodnot? Nedochází u tady vlastně k erozi společenské struktury, zatím pozvolna a nerevolučně?

Srovnávání aktérů současného hektického politického dění běží na plné obrátky. Nás tentokrát zaujalo přirovnávání třeba Donalda Trumpa a Elona Muska s Napoleonem. Stačí dobyvačnost a přebujelé ego na takové srovnání? V bonusu na Gazetistu, HeroHero a Forendors se zaměříme třeba i na některá významná výtvarná díla, kterými se Napoleon snažil vylepšit svůj veřejný obraz.

Na Boží hod vánoční roku 1938 zemřel Karel Čapek. Letos pak uplynulo sto let od vydání jeho románu Krakatit. A tak jsme se na vánoční vzpomínání na Čapka vydali do Rudolfova u Jindřichova Hradce, kde svůj román dopsal a k hovoru jsme pozvali ředitele Památníku Karla Čapka ve Strži Zdeňka Vacka a Petera Chvojku, který se svou manželkou zchátralou výletní restauraci Rudolfov doslova vzkřísil z popela. Tak pěkné Vánoce všem.

Je staronový americký prezident Trump fašista? Může být kapitalista jako on vůbec stoupencem tak kolektivistické ideologie? A je dnešní Amerika něco jako Itálie roku 1922? A proč pak je Trump často znázorňován jako Hitler? A není to celé nějaký guláš? V bonusu na HeroHero, Gazetisto a Forendors pak probere také to, proč je fašistou i Putin, stejně jako Zelenský…

„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadl jinak než ten pražský. Takže jak se dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě?

K představám o životě první republiky patří i prostředí četníků zpopularizované televizními filmy a seriály. Jak žili skuteční četníci a co taková práce obnášela, na to jsme se zajeli podívat do Chlumce nad Cidlinou. Průvodci místním muzeem nám byli Miloš Bernart a Jiří Vaněček. V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors navíc probereme fenomén Četnických humoresek.

Tentokrát jsme se vydali na špacír po Žižkově a koho jiného si pozvat coby průvodce něž Petra Čorneje - autora biografie Jana Žižky a moc zajímavé knížky Husité na Žižkově. Tento týden se vydáme na Vítkov a probereme vývoj Žižkova hlavně v 19. století a za starosty Hartiga. Za týden pak budeme pokračovat U Slovanské lípy.

Tento týden vás podcast Přepište dějiny vezme do Laichterova doma u Riegrových sadů v Praze. Projdeme nejen tímto sídlem někdejšího nakladatelství Jan Laichter, ale také osudy jeho obyvatel i plány na jeho obnovu. Průvodcem nám bude prapravnuk zakladatele Štěpán Lars Laichter. A v pátek se můžete těšit na záznam večerního vystoupení v Laichterově domě, které se věnovalo zestátnění soukromých nakladatelství v roce 1949.

Před sto lety v Praze vznikla Slovanská knihovna. Jaký vliv na její vznik měla emigrace ze zemí Sovětského svazu? Jak se na jejím vývoji projevily dějiny 20. století? A co cenného vlastně Slovanská knihovna v pražském Klementinu uchovává? Hovořili jsme o tom s ředitelem knihovny Lukášem Babkou. 

Před deseti lety zemřel český spisovatel, básník a historik Jiří Kovtun. Muž, který se během 41 let v exilu věnoval především Tomáši G. Masarykovi a první republice a zanechal po sobě dodnes inspirativní díla. Na Jiřího Kovtuna jsme vzpomínali s historičkou z Masarykova ústavu a archivu Dagmar Hájkovou a dcerou Jiřího Kovtuna Caroli.

Po týdnu se vracíme na Vysočinu a se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem se tentokrát vydáme do náleven, putyk, palíren a výčepů kolem Lipnice a potkáme několik opravdu silných osudů. To celé nad knihou Tady nikdo není, jen já.

Podcast Přepište dějiny se na Vysočině potkal se spisovatelem a básníkem Milošem Doležalem a v letní náladě jsme si vyprávěli o lidech a místech, které má v kraji zvaném krabatina poznané a prochozené. První setkání patří spíše intelektuálům a písmákům kraje pod Lipnicí nad Sázavou.

Tu a tam se při šermování historickými příměry objeví pojem vlajkař. Kdo to byl, a jak se lišil vlajkaři před rokem 1939 a po něm? Co přivedlo i příčetné lidi do společenství vyznávajícího fašismus a co to ve své době znamenalo? A jak je možné, že vlajkaři bylo - mimo jiné - antiněmečtí? V dalším dílu natáčeném v altánu u grilu se to pokusíme rozmotat.

Milan Kundera nebo Bernd Posselt? A co třeba Bílý lev pro Karla prvního a posledního? A mají se vyznamenání dávat in memoriam? Dočká se jednou řádu TGM i Karel IV.? A co Mašíni? Sněmovna a Senát letos poslaly na Hrad rekordní počet návrhů na státní vyznamenání. Rozhodnutí je na prezidentovi, ale debata kolem toho byla hutná a historických perel bylo požehnaně. 

Putování Římem se uzavírá a kde jinde to celé zakončit než ve Vatikánu. Tam jsme ale už Martina C. Putnu nezlákali. A tak jsme sami opřeni o zeď baziliky svatého Petra probírali moderní vztahy Československa a papežského stolce i to, od kdy je vlastně současný Vatikán státem a kdo jej ustavil. Snad že to byly chvílemi až povážlivě kritické myšlenky, nás po chvíli odchytila ochranka a poslala na cestu domů. I to se stává…

Putování Římem s Martinem C. Putnou jsme pojali skrz některé ustálené představy, které se s věčným městem pojí. Třeba dnes často připomínaný pád Říma. Starý Řím už byl tak dekadentní, že přišli barbaři a dobyli jej. Proč pak ale jeho dějiny pokračují, proč se stal sídlem papežství a kdo všechno vlastně ten dobytý Řím dál dobýval a proč? Začínáme u Cirku Maximu a dojdeme až ke Koloseu.

Letošní červenec stráví Přepište dějiny v Římě. Průvodcem po místech turisticky opomíjených i těch profláknutých nám bude Martin C. Putna a na začátek nás čeká setkání s ním na Piazza Navona. Připravte si prosecco, startujeme. 

Tentokrát jsme si pozvali spoluautory publikace o narativech vzniku Československa v měnícím se čase a prostoru mezi lety 1918 a 1992 Jana Hálka a Borise Moskoviće. To, jak jsme si kdy připomínali nebo zamlčovali příběh vzniku samostatného státu, co jsme zdůrazňovali a co naopak potlačovali, to je opravdu dlouhý, pestrý a dodnes nedokončený příběh. Ideální chvíle podívat se, kdy pro nás byl rok 1918 završením národní revoluce, kdy jen pokračování ruské revoluce říjnové, kdy byl dnem znárodnění a kdy snad ani nebyl… 

Série o dějinách českého vězeňství pokračuje druhým dílem specificky zaměřeným na Valdice. Takže se k nám ve zdejším kostele sv. Josefa přidal znalec valdických dějin Roman John a došlo nejen na Albrechta z Valdštejna nebo boromejku, která vedla věznici jako první ředitelka, ale také na pátera Toufara, generála Syrového, novináře Škutinu či Ivana Jirouse a mnohé další.

Fake news, propaganda, informační operace, desinformace, témata, kterými se dnes hojně zabýváme. Takže podcast Přepište dějiny spojil síly s Kanárky v síti a nabízí crossover s Alexandrou Alvarovou a Josefem Holým a prošli jsme tím, jak jsme se propagandou a dalšími tématy vyrovnávali a potýkali ve 20. století.

Přepište dějiny se ocitly za katrem. A to ne obrazně, ale doslova. Dva rozhovory o dějinách českého vězeňství jsme natáčeli v kostele sv. Josefa, který je součástí areálu valdické věznice. Takže jsme opravdu skončili za mřížemi. V prvním díle spolu s námi seděl také historik vězeňství Aleš Kýr a probrali jsme dějiny toho, jak Češi a Moravané bručeli od starého Rakouska po tu Havlovu amnestii. 

Kdy končí druhá světová válka? Jak pro koho. A nejde nutně jen o debatu mezi 8. a 9. květnem, ale o realitu postupného osvobozování, a také o to, že důsledky války v podobě mrtvých, znásilněných, okradených, devastovaných životů se vlečou ještě po generace na mírový květen 1945. V bonusu na Gazetistu a HerHero se detailněji zaměříme na to, jaký dopad měla válka na některé národy a společenské skupiny v Evropě.

Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. Minulá část patřila poště jako takové, dnes se zaměříme na poštovní známky. 

Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. První část patří poště jako takové, za týden se zaměříme na poštovní známky.

V rámci festivalu faktor K vystoupil podcast Přepište dějiny minulý rok v prostředí vězeňské kaple v brněnské Káznici. Tentokrát jsme se zaměřili nejen na období po roce 1945, ale i na místní slavné vězně. Co si o svých spoluvězních myslel třeba Petr Bezruč? Po dohodě s organizátory dáváme teď díl volně k dispozici všem. Použité zvuky: Babi, proč se tak trápíš (2023, režie: Pavel Paleček, Zdeněk Skokan), V KÁZNICI NA CEJLU 1 Luštíme nápisy (YouTube, 19. 8. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 2: Hledáme stopy vězňů (YouTube, 8. 3. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 3: Restaurujeme dveře z cel smrti (YouTube, 8. 3. 2016), OS Paměť - Věznice Cejl, místo paměti nebo zapomnění (YouTube, 21. 3. 2021), Na prohlídky brněnské káznice přišla veřejnost i bývalí vězni (YouTube, 20. 11. 2016), Čtvrtstoletí brněnské káznice (YouTube, 2. 12. 2022), NABARVENÉ PTÁČE a Káznice Brno (YouTube, 30. 10. 2018). 

Právě v těchto dnech uplynulo 94 let od chvíle, kdy 25. března 1929 sedm komunistických spisovatelů zveřejnilo manifest, kterým protestovali proti bolševizaci KSČ. Nebylo to ani poprvé ani naposledy, kdy spisovatelé u nás promlouvali do politiky. Jak to bylo s tím „svědomím národa“? Plná verze tohoto dílu na Gazetistu a HeroHero.

Každý pomník je fixace paměti, má nás upozornit, abychom vzpomněli, pamatovali buď na historickou událost či na konkrétní osudy. Zároveň je pomník ale také místem „druhé paměti“, té z doby, kdy byl vztyčen. Vypovídá o těch, kteří jej zbudovali a o jejich době. Když se dnes přemýšlí o novém pomníku obětem okupace roku 1968, vypovídá to něco o srpnu toho roku nebo o dnešním našem pohledu na Rusko? A proč tedy na to jdeme takto oklikou? V bonusu na Gazetisto a HeroHero pak zase po čase projdeme pár zajímavých knih.

Před časem jsme uvedli díl věnovaný dějinám v podání Divadla Járy Cimrmana. A protože jsme si řekli, že se ještě budeme muset na pár věcí doptat, vydali jsme se rovnou do šatny divadla a k mikrofonu s námi usedli Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka. Co je ve škole v dějinách bavilo, z čeho čerpali, kdy režim pochopil, že nejde jen o legraci z doby mocnářství?

Před sto lety umřel Lenin. Jak se z kluka z měšťanské rodiny stane diktátor? A co vlastně mohlo za to, že uspěl? Známe vlastně dobře Leninův příběh? Nebo nám stačí pár povýšených slov o špatném filozofovi, krvavém tyranu a syfilitikovi? Abychom se jednou nedivili, až jeho úspěch zopakuje další výkonný a vzdělaný suchar.

Dnes se můžete s Přepište dějiny vrátit do 24. listopadu, kdy náš podcast vystoupil na Festivalu svobody v Třinci. Řeč byla samozřejmě o sedmidenní válce, ale také o dalších dějinách města spojeného s místním průmyslem. A protože oba pánové trávili v Třinci celý den, samozřejmě se zašli inspirovat do místního muzea a také na hřbitov.

V Národním muzeu byla odhalena nová busta hraběte Jana Harracha, který se v 19. století zásadně zasloužil nejen právě o muzeum, ale také o Matici českou, Národní divadlo, Slovanský dům ve Vídni, budoval železnice i přírodní rezervaci v Krkonoších, propagoval turistiku, miloval češtinu… a samozřejmě přivezl do Krkonoš lyže. Jak to, že jsme na tak zajímavého muže jako společnost zapomněli? Hostem podívání o hraběti Harrachovi je znalec jeho života Jan Luštinec. 

Někteří politici se před pár dny horšili, že prý aktuální stávkové snahy lékařů a učitelů jsou politicky motivované. Tak jsme se vydali do 20. století a hledali nějakou nepolitickou stávku. A co byste řekli? Ani jedna. A v bonus na Gazetisto a HeroHero jsme se pak podívali třeba na to, která porevoluční stávka byla vůbec nejdelší. 

Proč je současná televizní zábava podobná té normalizační Čím to je, že velké revuální show jsou populární naskrz generacemi a proč dobře fungují ve většině zemí světa? Je Star Dance Televarieté dneška? V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak ještě mrkneme na pár seriálů i na to, proč natočit u nás za socialismu horor byl fakt horor…

Jak se píše o moderních dějinách a jak na to reagují čtenáři u nás nebo třeba v Německu či Číně? Po čase místo obvyklého dílu rozhovor, tentokrát se spisovatelkou Radkou Denemarkovou. Probrali jste třeba také, co říká na tvrzení o vyšší umělecké pravdě, která je více než historická realita atd. Prostě tento týden Přepište dějiny s hostem. 

Jedni se radují, že v Polsku zvítězil zdravý rozum, druzí smutní, že tradice a konzervativní hodnoty jdou od válu. Rozumíme ale vůbec Polsku? A rozuměli jsme mu někdy? Jaké byly hlavní zápletky vzájemných vztahů ve dvacátém století. Překvapivě jich zase tak mnoho nebylo. Polské téma samozřejmě také v bonusu na Gazetistu a HeroHero i v DeníkuN. 

Do klání o filmové ceny Oscar posíláme Bratry, tedy film o Mašínech. Pokud zdejší kinematografie v soutěži zabodovala, bolo to s filmy s výrazně historickými náměty — Obchod na korze, Ostře sledované vlaky, Kolja. Proč se historické filmy těší takové popularitě u diváků i filmařů a co jimi říkáme o dnešku? V bonusu na Gazetistu a HeroHero pak doporučení na Oppenheimera a Angelu.

Uplatňování kolektivní viny a dehumanizace celých skupin obyvatel. Ne, to nemluvíme o druhé republice, třetí říši, protektorátu nebo antisemitismu politických procesů 50. let. Mluvíme o dnešku. Tak se pojďme kouknout, jak to většinou končilo. V bonusu na Gazetistu a HeroHero se pak vracíme k několika výrokům z horka, které v poslední době vtáhly historii do veřejného prostoru. Třeba, kdo byl český Prigožin? 

V létě roku 1914 se rukovalo do Velké války. My ji dnes vidíme skrze především naše dějiny - legie, rozpad monarchie, Švejk… Ale byly tu i další známé i pozapomenuté děje, které se ve stejné době děly na evropském kontinentu a s válkou tak či onak souvisely. V bonusu na Gazetistu a na Herohero pak probereme mumraj historických výkřiků, který provázel odchod Milana Kundery. 

Dlouho už jsme tu neměli díl zaměřený na konkrétní osobnost. Ale blogy Radkina Honzáka se historickými paralelami hemží tolik a tak zběsile, že na ně jednou dojít muselo. A v bonusu na Gazetistu a HeroHero jsme samozřejmě nemohli minout přejmenování Koněvovy ulice. Kdo byl vlastně ten Hartig?