Příběhy filmů

"Sagvan Tofi je talentovaný, umí psát a měl by natočit i film," říká režisér Jaroslav Soukup o jednom z hlavních představitelů z filmu Kamarád do deště.

Autorská dvojice Smoljak–Svěrák byla v té době zavedená značka a měla za sebou takové hity jako Marečku, podejte mi pero nebo Jáchyme, hoď ho do stroje. Film Nejistá sezóna se od nich výrazně liší.

Slavný román Báječná léta pod psa napsal Michal Viewegh v roce 1992 a o pár měsíců později za něj dostal prestižní literární cenu Jiřího Ortena. Na filmové zpracování si však musel počkat další 4 roky, dokud se režisérské taktovky neujal pozdně debutující Petr Nikolaev.

Petr Nikolaev o roli Ondřeje Vetchého a Libuše Šafránkové v Báječných létech pod psa.

Porevoluční počin první dámy českého filmu Věry Chytilové byl dlouho očekávaný film. Diváci byli zvědaví, jak se režisérka vypořádá s novými pořádky. Očekávali útočící a zlomyslnou Chytilovou a intelektuálního klauna Polívku, místo toho dostali komedii prvoplánovitě moralistní a jednostranné herectví hlavního aktéra.

Arnošt Goldflam je divadelní autor, režisér a herec, jeho role ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág vzbudila největší ohlas.

Hledání hlavního hrdiny pro filmový debut Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky (1966) nakonec nebylo tak obtížné jako najít správnou lokaci pro natáčení. Architekti objeli desítky nádraží, než našli to správné, které by vyhovovalo tvůrcům. Mělo se podle zadání jednat o železniční stanici, kde se zastavil čas, a potěšující je, že pocit ospalosti a zapomenutosti má nádraží v Loděnici u Berouna dosud.

Podívejte se na bonusové video , kde Jan Hrušínský vzpomíná na jedno z mála setkání před kamerou se svým otcem Rudolfem Hrušínským. Příběh z pražského žižkova z třicátých let minulého století je poetický, ale nesentimentální příběh o dospívání, prvních láskách i prvních střetech s realitou, je zároveň oslavou života ve své jeho radosti i krutosti a nekončí happyendem. Baladické pojetí Karla Kachyni spolu s mistrovskou kamerou Jana Čuříka ho právem řadí mezi nejzajímavější díla české kinematografie.

Jan Hrušínský rozhodně netrpí frustrací ze svého slavného otce, na Rudolfa Hrušínského je patřičně hrdý. Jak probíhají rozhovory mezi otcem a synem v herecké rodině?

Film Slavnosti sněženek vychází z několika Hrabalových povídek a je pestrým kaleidoskopem postaviček v Hrabalově milovaném Kersku, kde autor trávil podstatnou část svého života. V tragikomické mozaice se prolínají osudy starousedlíků i víkendových hostů. Nezapomenutelné role tu ztvárnil Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík, zahráli si tu režiséři Jiří Krejčík, František Vláčil, a dokonce sám Bohumil Hrabal.

Při schvalovací projekci filmu si režisér Dušan Klein užil horké chvilky, protože se za celou dobu nikdo nezasmál. Jeden zasloužilý básník dokonce řekl, že je mu z toho zle a něco, co takhle hanobí společnost, se prostě nemůže pustit do kin! Nakonec stačilo vystřihnout dvě scény, ale promítání v kinech nesměla provázet žádná propagace a napsat, o něm smělo pouze Rudé Právo. I přes to se stal nejen první díl, ale i ostatní filmy o Básnících fenoménem a s Básníky stárlo i jejich publikum.

Pavel Kříž je skutečný životní kamarád a skupina Orlík byla produktem své doby, pro mou kariéru to byl stejný fenomén jako Kendy, říká David Matásek.

Hrad Frýdštejn byl svědkem opravdu velkolepého natáčení, ve kterém nechyběly helikoptéry, lanovky, ale i ani kameramani zavěšení na hradbách. Hrad to taky málem odnesl, když se ho Sluneční paní rozhodla zapálit. Filmaři ještě neměli k dispozici počítačové triky, a tak si přivezli kanystry s benzinem a hrad skutečně podpálili. Následky můžete na hradbách vidět dodnes.

Režisér Zdeněk Troška se chystal natočit čtvrté pokračování Slunce, seno... a to poněkud futurističtějšího charakteru, měli v něm vystupovat i mimozemšťané. Proč se tak nestalo a zůstalo u klasické třídílné série, stejně tak jako u ostatních Troškových filmů?

Film Něžný Barbar by se nejspíš stal legendou československé kinematografie. Trojice Bolek Polívka, Jiří Menzel a Arnošt Goldflam totiž pod režijní taktovkou Petra Kolihy stvořila jedinečnou filmovou podívanou. Jenže se stalo něco, s čím nikdo nepočítal. Přišel listopad 1989 a filmu si v revoluční vřavě téměř nikdo nevšiml.

Zatím co Bolek Polívka a Jiří Menzel to měli po uvedení filmu Něžný barbar u fanynek dobré, Arnošta Goldflama si divačky kvůli jeho hlášce "kurva fix" nezamilovaly.

Asi první český film, který byl ještě před premiérou ukraden. Film, ve kterém nebyly použity atrapy, ale pravé peníze. A také film, kdy se po natáčení alkoholem nešetřilo ani náhodou. To všechno je legendární film Víta Olmera z roku 1987.

Tento film patří mezi ty, které nespravedlivě zapadly. Přitom by stačilo, aby měl film Člověk proti zkáze premiéru jen o několik měsíců dřív a stal by se tak jednou z ikon československé kinematografie.

Vila na Dobříši byla Čapkovým útočištěm. Právě jeden z pobytů v tomto malebném koutu Čech ale nejspíš uspíšil jeho smrt. Nakolik byl film Člověk proti zkáze pravdivý a kdo se v něm nesměl rozhodně objevit?

Zlý Superman, zlý kovboj, sexy vědkyně Jessie a antigravitační rukavice. To všechno se sešlo ve filmu Václava Vorlíčka Kdo chce zabít Jessii z roku 1966. Film byl tak originální, že o něj projevil zájem i producent ze Spojených států, ale stalo se cosi zlého...

I když název Pelíšky dnes už zlidověl, jen málokdo ví, že se nad názvem filmu se dlouho vnášel otazník. Slovo pelíšky se totiž nikomu ze štábu nelíbilo. Stejně tak chybělo jen málo k tomu, aby tenhle legendární film vypadal úplně jinak. Místo komedií měl totiž původně být spíš Šakalími léty bez písniček.

Pražská Letná je příjemné místo k životu, ale dvakrát do měsíce se v této poklidné čtvrti pořádají doslova policejní manévry, když se na stadionu pražské Sparty hraje ligové utkání. Strach z výtržností fotbalových fanoušků je tu všudypřítomný. Jak se tento fenomén v Česku zrodil a proč fanoušci Sparty v roce 1985 nedojeli vlakem na utkání do Banské Bystrice, vypráví film Karla Smyczka Proč?

O prvním případu filmového pirátství, o chrochtání strýčka Jedličky a o bombovém útoku, kterým hrozili odpůrci filmu Proč? při premiéře.

Jan Hřebejk, Petr Jarchovský a Petr Šabach tvořili jeden z nejsilnějších autorských týmů v dějinách českého filmu. Podívejte se, jak vlastně ke vzniku této trojice došlo a jak na před pár dny zesnulého Petra Šabacha režisér Jan Hřebejk vzpomíná.

Kulisy historické části Prahy posloužily filmařům už mnohokrát, ale málokdy byly svědky tak psychologicky vyostřeného filmu, jako byl debut Ireny Pavláskové Čas sluhů.

Čtyřicátá léta měla dvě velké ženské herecké hvězdy. Lídu Baarovou a Adinu Mandlovou. Zatímco u té první si léčíme válečná trauma, ta druhá zůstává jaksi opomíjena. Splatit tento dluh se pokusila česká režisérka Irena Pavlásková.

Malá vesnička Hoštice u Volyně má odhadem osmdesát popisných čísel a nastálo v ní žije zhruba 150 obyvatel. Většina z nás by o téhle vísce nikdy neslyšela, nebýt toho, že tady v roce 1983 natočil Zdeněk Troška film Slunce, seno, jahody. Od té doby se z Hoštic stal fenomén, jaký v Česku nemá obdoby.

Trilogii Slunce, seno... asi zná úplně každý televizní divák. Jenže ani o tomhle filmu nevíme zdaleka všechno. V bonusu vám prozradíme informace o legendární Kelišce, i kdo byl s kým ve skutečnosti příbuzný.

Víte, že Arabela byla vlastně dětskou láskou Václava Vorlíčka a že si představitel Honzíka v pokračování Arabely nejen musel projít konkurzem jako všichni ostatní, ale dokonce to chvíli vypadalo, že si nakonec vůbec nezahraje?

Kultovní seriál, který nemá dodnes konkurenci, uchvátil ve své době skvělou kamerou, kostýmy i filmovými triky. Čeští a slovenští diváci si mohli první díl pohádkové série vychutnat 25. prosince 1980. Další díly se vysílaly v následujících třech dnech a až poté se přešlo na systém jeden díl týdně, vždy v sobotu. Od této doby byl seriál na obrazovkách České televize již mnohokrát reprízován. Seriál vznikl na zakázku západoněmecké televize WDR. Možná i z toho důvodu nevypovídá příliš o prostředí, v němž se natáčel. Koproducenti totiž požadovali, aby západoněmecký divák nepoznal, že děj se ve skutečnosti odehrává za hranicemi, navíc socialistické země. Tvůrci seriálu se západoněmeckému koproducentovi proto přizpůsobili, a to i v takových detailech, jako jsou jména hrdinů. Petrova rodina se tak nejmenuje Novákovi, ale Majerovi, od kterých je v dabingovém studiu k Familie Maier jen krůček... Hlavní favoritkou pro roli Arabely pro Vorlíčka byla od počátku Libuše Šafránková, s níž měl již z předchozích filmů velmi dobré zkušenosti. Ta se ale natáčení ze zdravotních důvodů nemohla zúčastnit, proto byla v rozsáhlém konkurzu do hlavní role obsazena slovenská herečka Jana Nagyová, kterou Libuše Šafránková alespoň nadabovala.

Legendární seriál režiséra Hynka Bočana měl být původně filmem. Nakonec byl ale vysílán jen jednou a poté skončil na dlouhá léta v trezoru. I přesto se stal pro všechny fanoušky Jaroslava Foglara ikonickým dílem. V tomto videu se dozvíte více o Jaroslavu Foglarovi a Rychlých šípech.

Jak se dělaly triky v čarodějnické komedii Dívka na koštěti, kdo doopravdy skákal z okna pardubické školy a co si prožil při natáčení Jan Hrušínský.

Proč se vlastně Petra Černocká nestala herečkou na plný úvazek, co jí poradil Vladimír Menšík ohledně spodního prádla a jakým problémem byly při natáčení nohy.

Milan Šteindler tak dlouho hledal herce pro hlavní roli v dnes už legendární komedii Vrať se do hrobu, až mu nezbylo nic jiného než režírovat dám sebe.

Bloudění bohnickým panelákem, kačeři a protikuřácká policie. Jak to vypadá, když si při natáčení spletete dům a marně hledáte dlouhou chodbu, která v něm prostě nikdy nebyla.

Slon, mrtvola nebo tygr. To vše hrálo hlavní roli v erotických scénách, které točil Milan Šteindler.

Kde se natáčela legendární komedie Vesničko má středisková, jak vypadají místa, kde se natáčelo dnes a jak na natáčení vzpomíná režisér Jiří Menzel.

První film úspěšné scenáristické dvojice Hřebejk–Jarchovský, první porevoluční filmový muzikál a film, který proslavil Ivana Hlase. Kde se natáčela Šakalí léta, jaké bylo natáčení z pohledu Petra Jarchovského i z pohledu představitelky Bejbiny Sylvy Tománkové?

Josef Abrhám v Šakalích létech exceloval. Na jednu scénu vzpomíná dodnes. Jak pil ocet, jedl mouku, sůl a hořčici.

Česká sci-fi komedie Srdečný pozdrav ze zeměkoule z roku 1982 režiséra Oldřicha Lipského s Milanem Lasicou a Júliem Satinským v hlavních rolích se natáčela na jednom z největších českých sídlišť. Jak na natáčení vzpomíná Milan Lasica a jak vypadají místa natáčení dnes?

Začátek osmdesátých let nebyl pro legendární dvojici komiků nijak jednoduchý a obsadit je do jakéhokoli filmu znamenalo pro režiséra velké probémy. Lasica se Satinským si tak s první české ufoniádě málem nezahráli.

Jak a kde se natáčela jedna z nejoblíbenějších komedií režiséra Václava Vorlíčka. Jak se vyráběly jednotlivé triky i jaká tragédie potkala natáčení.

Natáčení jedné z nejoblíbenějších českých komedií poznamenala tragédie. Po prvních osmi natáčecích dnes zemřel představitel jednoho z vodníků, Jan Libíček. Jeho role musela být přeobsazena Zdeňkem Řehořem, který vzal roli jako poctu a poslední službu zesnulému kolegovi. O posledních chvílích Jana Libíčka si Oldřich Janeba povídal s režisérem Václavem Vorlíčkem.

Podívejte se na další vzpomínky Zdeňka Svěráka na dětství i na to, jak se natáčela Obecná škola.

Původně byla Obecná škola schválena k natáčení už v osmdesátých letech. Nakonec se ale tenhle, dnes už legendární film, dočkal realizace až počátkem devadesátých let a to byla velká klika. Podívejte se, jak a kde probíhalo natáčení a jak na dobu svého dětství vzpomíná Zdeněk Svěrák.