Příběhy nejen šumavské

Mezi jednu z nejkrásnějších českých pohádek patří Princezna se zlatou hvězdou na čele. Většině z nás se vybaví filmové zpracování z roku 1959 s Marií Kyselkovou a Josefem Zímou. Tento film natočil režisér Martin Frič na motivy pohádky Boženy Němcové. Kde tento motiv vzala Božena Němcová? Na Šumavě!

1033 metrů nad mořem. Do takové výšky musí turista vystoupat, aby mohl zblízka vidět zříceninu hradu Kunžvart. Takovou výšku museli zdolat lidé už v polovině 14. století, kdy se objevují první zmínky o tomto strážním hradu.

Šumava je domovem mnohých vzácných a chráněných živočichů a to včetně vlka obecného. Ten se do tamní přírody začal pomalu vracet před zhruba deseti lety, až v roce 2017 bylo potvrzené rozmnožování. Stalo se tak po dlouhých bezmála 150 letech od zastřelení posledního vlka na Šumavě a údajně i v Česku.

V dřívějších časech lidé běžně umírali doma a rodiny musely být na možnou smrt připraveny. Třeba tak, že v každé chalupě bývala přichystána úmrlčí prkna.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Na české straně Šumavy je pět jedinečných ledovcových jezer. Každé z nich je něčím výjimečné, ale jedno mají společné – přírodovědci je zkoumají už déle než 150 let a návštěvníci je milují. Jezera byla hojně navštěvována už v 19. století a například u Plešného jezera, na jihu Šumavy, byla vybudována chata nabízející ubytování a občerstvení.

V noci z 8. na 9. května v roce 1950 zanikla stará Šumava. Právě v tu noc příslušníci sboru národní bezpečnosti a vojáci, postřelili jednoho z tzv. Králů Šumavy Kiliana Nowotného. Následně zničili život jedné rodiny z osady Torfstich nedaleko Horské Kvildy.

Jeden jediný vývrat stromu nedaleko řeky Křemelné v blízkosti zaniklé obce Frauental odhalil poklad - na pět stovek zlomků keramiky z období asi 300 až 80 let před naším letopočtem.

Ještě v roce 1878 na břehu Losenice nedaleko Rejštejna stála malá dřevařská soustružna. Tu právě v tomto roce koupil tesařský mistr Franz Watzlawick. Původně se zde vyráběly jen kartáče, násady k bičům, ozdobné knoflíky a nohy ke stolům a židlím.