Přírodovědecká fakulta UK

„Lék na rakovinu ani levnější chleba to nepřinese: výzkum, naplňuje jedinou věc, odvěkou lidskou touhu cestovat do minulosti“, shrnuje Stanislav Vosolsobě z Přírodovědecké fakulty UK výzkum, jehož výstupem je odborný článek v renomovaném časopise.

Pokud mají homosexuální jedinci v průměru méně potomků než heterosexuální lidé a zároveň je sexuální orientace do určité míry geneticky podmíněná, jak je možné, že se genetické předpoklady pro homosexualitu stále udržují v lidské populaci?

Kolik času trávíme v přírodě? Tuto otázku by si měl položit každý z nás. Do přírody můžeme vyrážet za zábavou, za poznáním, ale také se tím staráme o své zdraví.

V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců.

Vojtěch Brlík z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu biologie obratlovců AV ČR vyzývá vědce ke sdílení základních informací o biologických vzorcích jako cestě k jejich efektivnímu využití napříč biologickými obory.

Afrika je významným hotspotem biodiverzity. Tuto oblast obývají tisíce druhů rostlin a živočichů a během období zimy na severní polokouli přivítá také velké množství tažných ptáků.

Již více než dvacet let probíhá vášnivá debata o úzkém vztahu muzejnictví a kolonialismu. Nová studie v prestižním časopise Nature Human Behaviour zkoumá herbářové sbírky celého světa, jejich koloniální odkaz a míru digitalizace herbářových dat.

Evoluce infekčních chorob zvláště nyní, po globální pandemii COVID-19 přitahuje pozornost vědců z celého světa.

Další ze zajímavých otázek a odpovědí z rubriky Zeptejte se přírodovědců.

Čínsko-americko-český tým vědců popsal klimatické změny v historii naší planety. Umožnil to magnetický skener z laboratoře na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Článek, který je jedinečný vědeckým obsahem i silným lidským příběhem. Tak lze popsat rukopis, který právě vyšel v časopise Marine Micropaleontology.

Každý z nás se neustále učí a jinak tomu není ani u vědců, kteří se vydávají do hlubin nepoznaného.

Chystáte se na dovolenou do Středomoří? Možná už brzy budete před cestou v mobilu kromě předpovědi počasí, cen ubytování a čistoty pláží hledat také míru rizika onemocnění leishmaniózou.

Vlajkové či deštníkové druhy jsou takové, jejichž ochranou, a zejména ochranou prostředí, kde žijí, je možné chránit i další obyvatele těchto míst. Běžně používanými vlajkovými druhy jsou zlatohlávci vázaní na mrtvé dřevo.

Česká křídová pánev patří mezi nejdéle zkoumané pánve svého druhu v rámci Evropy i celého světa. I přes dlouhotrvající práci význačných vědců z minulosti v ní lze stále nalézt pozoruhodné a nové věci.

Valéria Vaškaninová z Ústavu geologie a paleontologie PřF UK zkoumá vznik čelistí a s ním spojenou přestavbu hlavy v evoluci obratlovců. Její mezinárodní vědecký tým využívá unikátní metodu zkoumání paleontologického materiálu – synchrotron.

Celosvětový úbytek hmyzu je dnes již nepopiratelným faktem. Proč je tato skutečnost tak alarmující?

Bakteriální rezistence k antibiotikům a snaha o čištění kontaminovaných prostředí aktuálně trápí prakticky celý svět a jejich vyřešením se zabývá mnoho výzkumných skupin.

Zajímá vás věda a nejste zatím úplně rozhodnutí, kterou z přírodovědeckých disciplín si zvolit? Umíte výborně anglicky? Právě pro Vás je možná obor s názvem „Science“, který bude od akademického roku 2023/24 otevřen na Univerzitě Karlově.

Neobvyklý tandem českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy - geolog a soudní lékař, zkoumá již několik let lidské mozky metodami, které byly dosud využívány spíše při zkoumání neživé přírody.

Že mají aristokrati modrou krev? Ale kdepak, všichni máme krev pěkně červenou právě díky červenému krevnímu barvivu hemoglobinu, jehož součástí je neproteinová část, tvořená molekulou hemu.

Dr. Michal Mazur a jeho kolegové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se věnují výzkumu katalyzátorů na bázi nanočástic vzácných kovů stabilizovaných na zeolitech. Nejnovějším výsledkem jejich práce je nový zeolitový katalyzátor.

Nová studie, na níž se významně podíleli pracovníci z katedry zoologie PřF UK, odhaluje pravděpodobné příčiny poruch chování u inteligentních opeřenců. Za jejich apatií či sebepoškozováním je evoluční ztráta genu CNR2, který reguluje záněty v mozku.