Pro Podporu šitou na míru

„Před rokem jsem málem umřel. Praskla mi aorta. Od prsou dolu jsem ochrnul,“ popisuje Petr Kyjovský svůj životní zvrat. Z běžného života, kdy tráví čas s manželkou, užívá si hraní na kytaru a svoji práci ve větší IT firmě, ocitá se nehybný a neschopný mluvit na jednotce intenzivní péče. „Kdyby zůstal v nemocnici, tak by dneska ležel a nehýbal se,“ říká manželka Marina, s dovětkem, že by možná nežil vůbec. Rozhodla se proto jednat a z nemocnice ho dostala ven. Jak v této situaci pomohl náš zdravotní a sociální systém? Dílem provází Jenda Žáček.

Pečovat o vlastní dospělé dítě s postižením je náročné. Je to však o to náročnější, pokud žijete v příhraniční oblasti, jakou je například Jesenicko. I tam sice jakás takás síť sociálních služeb existuje, ale je naplněná převážně lidmi v seniorském věku. Místa pro děti a mladé lidi s těžkým postižením tu často zkrátka chybí.

Rodiče dětí se vzácným onemocněním berou osud do svých rukou. Vojta a Boženka jsou veselé a čiperné děti. Vojta má onemocnění střev, které nikdo na světě nezná, a Boženka spinální svalovou atrofii. Jejich život a osud je závislý na nasazení a bojovnosti rodičů, kteří hledání léku a pomoci vzali do vlastních rukou. Náš sociální a zdravotní systém jim totiž neumí, a nebo nechce, pomoci.

Johanka a Eliška jsou třináctiletá dvojčata, která trpí svalovou dystrofií. Ta způsobuje postupné ochabování svalů: nejdříve svaly končetin, poté srdce a následně i dýchací svalstvo. Jejich maminka o dcery pečuje v režimu 24/7 a chce se o ně starat dokud to půjde. Potřebuje ale vhodnou podporu, aby péči fyzicky zvládla. Sdílejte toto video, aby se o problematice dozvědělo co nejvíce lidí.

Co je nejlepší na tom nežít v ústavu? "Samostatnost. Že si můžete organizovat život jak chcete. Když nemáte svobodu rozhodnutí, nemáte nic," popisuje Michal v prvním díle dokuseriálu #ProPodporu šitou na míru. Majka, Petr i Michal měli štěstí a po letech strávených v ústavu se osamostatnili.