Ptám se já, Marie Bastlová

ODS by si po letošních komunálních volbách ráda udržela nejen vedení Prahy, ale i druhého největšího města. O Brno zabojuje v čele s nestraničkou a filmovou producentkou Kamilou Zlatuškovou. Vyjde straně tato překvapivá sázka? Hostem Ptám se já byla lídryně společné kandidátky ODS a TOP 09 v Brně a kandidátka na primátorku Kamila Zlatušková. Zpráva o kandidatuře Zlatuškové mnohé překvapila. Členové brněnské ODS totiž dlouho spoléhali, že dosavadní primátorka Markéta Vaňková překoná zdravotní obtíže a po osmi letech ve funkci bude chtít pokračovat. Ta ale místo toho na jaře představila jako svoji nástupkyni právě Zlatuškovou. Rozhodnutí bylo překvapivé i proto, že uznávaná filmová producentka dosud nemá s politikou žádné zkušenosti (na rozdíl od svého otce Jiřího Zlatušky, bývalého rektora Masarykovy univerzity a exposlance za hnutí ANO). Do širšího povědomí ji dostal seriál Ptáčata o segregované romské třídě na brněnské základní škole, na kterém se podílela jako dramaturgyně. V České televizi pak produkovala seriály 8. A nebo Zlatá mládež. Po odchodu z ČT založila mezinárodně uznávaný festival Serial Killer, ze kterého se nyní kvůli kandidatuře stáhla. Vedle toho Zlatušková v roce 2020 například založila vzdělávací platformu Televizní institut. Předsedá také správní radě Ženského vzdělávacího ústavu Brno, známého jako Vesna. Magazín Forbes ji pravidelně zařazuje do žebříčku nejvlivnějších žen Česka. Ke kandidatuře známou filmařku podle jejích slov vyburcoval současný vývoj na politické scéně. Zároveň odmítá, že by její jméno posloužilo kmotrům v pozadí brněnské ODS, jejíž pověst pošramotila jak bitcoinová aféra, která vedla k pádu dlouhodobého krajského lídra a exministra spravedlnosti Pavla Blažka, ale i další kauzy spojené například s machinacemi s městskými byty. Vymezuje se proti spolupráci s ANO, přitom kandiduje za ODS, která po minulých komunálních volbách utvořila s hnutím premiéra Babiše koalici v Brně. „Kandidátka, kterou reprezentuju, je úplně jiná. Co se týká rozhodnutí z minulého volebního období, já tomu z pragmatického úhlu rozumím. Pro mě je to zároveň uzavřená věc. Já se vůči spolupráci s ANO jasně vymezila. Myslím si, že v tuto chvíli ta spolupráce s ANO je problém ještě mnohem vyšší. (…) Ten ples příšer, který se tam děje ve smyslu té koalice s SPD a Motoristy, to už je pro mě no-go,“ řekla Zlatušková. Podaří se ODS uhájit primátorský post? Proč si výrazná a neortodoxní filmařka a producentka vybrala ODS? A rozhodne o výsledku popularita místních osobností, nebo celostátní preference stran? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Extrémní teplo a sucho drtí Evropu. V Česku vysychají řeky i přehrady, voda dochází ve studnách. S měnícím se klimatem navíc bude sucho stále kritičtější, jihu Moravy i Polabí hrozí desertifikace. Můžeme tomu ještě zabránit? Hostem Ptám se já byl Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Letošní rok v Česku zatím patří k těm nejsušším od roku 1961 a z hlediska spadlých srážek se vyvíjí ještě hůře než loňský. Jak tento týden upozornil Český hydrometeorologický ústav, zatímco první polovina loňského roku byla z hlediska srážek vůbec nejsušší od roku 1961, v červenci 2025 se velký deficit srážek alespoň trochu zmírnil. Letos se naopak meteorologické sucho dál prohlubuje. Od začátku roku chybí podle meteorologů na území České republiky v průměru přibližně 34 procent srážek oproti normálu. Zhoršující se situaci potvrzují i vodohospodáři. Například v Povodí Moravy už je sucho na polovině měřicích míst, některá jsou dokonce na nule. Mimořádné sucho zasáhlo také přes 50 procent území ve správě státního podniku Povodí Labe. Snižování průtoků se začíná obávat i Povodí Odry. Rekordně brzy v Česku letos končí i žně. Výnosy zemědělců kvůli suchu klesly někde až o 20 procent. „Je to zážitek, který se moc nepodobá čemukoliv, co jsme ve svých životech zatím viděli. Na druhou stranu, my jsme to vlastně věděli předem. To, že klima se bude posouvat tímto směrem a že to bude mít takové dopady, jsme měli od klimatologů spočítáno už před 20, 30 lety. Teď jenom docházíme do momentu, kdy se to stává praktickou každodenní realitou našich skutečných životů,“ komentoval situaci v Ptám se já Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí UK. Česko podle něj bude v dalších letech patřit k zemím více zasažených suchem: „Ve srovnání se státy, které jsou na tom klimaticky zhruba podobně jako my, se zdá, že musíme očekávat možná spíše horší rozměr dopadů. Česká krajina patří k těm opravdu méně připraveným, protože se historicky změnila a například hospodaření s půdou tady několik desítek let probíhalo způsobem, který ta rizika ještě zvětšil.“ Podle evropských odborníků se vysychání a degradace půdy v Evropě v současnosti netýká jen Středomoří, ale začíná se projevovat právě i v Česku. Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC aktuálně informovalo, že do roku 2040 se u nás rozšíří oblasti ohrožené desertifikací, zejména na jižní Moravě nebo v Polabí. Co můžeme se suchem a vedry dělat? A na co se musíme v příštích letech připravit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Krkonošský národní park má už dva měsíce nového ředitele. Petra Moravce do čela vybrala komise, jeho volbu ale kritizovali ekologové, mnozí místní starostové i odborníci. Co ukázaly první týdny jeho úřadování? Hostem Ptám se já byl starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor za hnutí STAN Jan Sobotka. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) jmenoval Petra Moravce novým ředitelem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) 18. června. Pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také bývalého vedoucího kanceláře předchozího šéfa parku Robina Böhnische (odvolaného z funkce letos v březnu) označil ministr životního prostředí za zkušeného manažera a odborníka, který při výběrovém řízení prokázal detailní znalost fungování národního parku. Změnu v čele Správy KRNAP ocenil také například starosta Harrachova Tomáš Vašíček (Změna pro Harrachov). Mnozí opoziční poslanci, další místní starostové nebo ekologické organizace ale jmenování Moravce zkritizovali. Hnutí Duha vyjádřilo obavy o směřování parku. Organizace krok označila za riskantní kvůli zaměření Moravce na těžbu dřeva a harvestory, lesní stroje, které se používají k plně mechanizované těžbě dřeva. Za problematickou ekologové označili také Moravcovu netransparentní minulost (jak upozornily i Seznam Zprávy, Moravec v minulosti například čelil kontrole z ministerstva kvůli nejasnostem v docházce a užívání služebního auta, kterému ředitel parku odebral). Podobné obavy vyjádřili v dopise ministrovi i zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Starosta Vrchlabí, předseda Svazku měst a obcí Krkonoše a senátor Jan Sobotka pak označil výběr nového ředitele parku za trapné divadlo. „Pan ředitel je odborník na lesy. A je rozdíl, jestli je to ochrana přírody nebo lesy, to mám dlouhodobě vyzkoušené. V čele národního parku by měl být člověk, který rozumí ochraně přírody. Ale on je lesník. Takže si myslím, že se teprve seznamuje a mnoho neví, i kde se ocitl,“ řekl v Ptám se já Sobotka, podle kterého v parku zatím panuje nejistota. Byly obavy kritiků nového šéfa Krkonošského národního parku důvodné, nebo zbytečné? A co by Krkonoše potřebovaly? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jihočeská ODS se na podzim chystá na první volební střet s hnutím Naše Česko někdejšího prvního místopředsedy ODS a nynějšího populárního hejtmana Martina Kuby. Občanští demokraté věří, že ukončí vládu jeho lidí. Jak to chtějí udělat? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky ODS pro České Budějovice Jan Teplý. Občanští demokraté hovoří v souvislosti s letošními komunálními volbami na jihu Čech o nové éře. Krize způsobená loňským odchodem Martina Kuby a mnoha jeho stoupenců jim prý prospěla a věří, že osloví stávající i nové voliče. Pomoci jim v tom má i nový českobudějovický lídr a kandidát na primátora Jan Teplý. Syn majitele Madety se proti populárnímu hejtmanovi, který „vysál“ zhruba třetinu jihočeské ODS a většinu krajských i budějovických zastupitelů, tvrdě vymezuje a mluví o jeho hnutí jako o dvojce ANO Andreje Babiše. Pro Kubovo hnutí budou letošní komunální a senátní volby prvním volebním testem. Nejvíc pozornosti se upírá právě do jižních Čech, kde si Martin Kuba od roku 2020 jako hejtman postupně vybudoval neotřesitelnou pozici (v posledních krajských volbách ještě v barvách ODS získal přes 47 procent hlasů). Na své straně má také některé významné podnikatele v regionu, a to včetně otce nového budějovického lídra ODS. Ačkoliv majitel Madety Milan Teplý v minulosti občanské demokraty finančně podporoval, po odchodu Kuby se rozhodl sponzorovat Naše Česko. Jak hejtman Kuba vládne kraji? Ukáže ODS svou sílu? A proč se straně nedaří v opozici nabírat sílu? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nová strategie kulturní politiky sepsaná ministerstvem pod vedením Motoristů čelí kritice zástupců kultury. Vadí jim, že rezort připravil koncepci bez konzultace s odborníky a požadují její zamítnutí. Přesvědčí ministra Klempíře? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Asociace nezávislých divadel a ředitelka divadla X10 Lenka Havlíková. Ministerstvo kultury překvapilo laickou i odbornou veřejnost, když uprostřed léta v tichosti přeložilo novou Státní kulturní politiku. Tedy koncepční plán toho, jak a kam by se měla vydat česká kultura. Předchozí koncepci přitom minulá vláda Petra Fialy (ODS) schválila teprve na podzim. Mnozí zástupci z řad umělců a kulturních institucí požadují zamítnutí nové koncepce. Kritizují, že připomínky k dokumentu bylo možné posílat pouze do včerejška. Strategie podle nich navíc vznikla netransparentně, bez předchozích konzultací s odbornou veřejností a na rozdíl od předchozí koncepce je velmi obecná a stručná. Za zarážející odborníci považují například i to, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě. Proti nové strategii se už vymezila Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu nebo Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací, včetně Obce překladatelů nebo Herecké asociace. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) kritiku odmítá, nový dokument podle něj důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády. Jeho cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel Česka. Strategie navíc obsahuje i požadavek růstu platů umělců. Co je podle zástupců kultury na koncepci tak špatně? A jak se v Česku daří nezávislé kultuře? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po nedávné migrační krizi ve španělské Ceutě čelí Madrid kritice dalších zemí EU, že nezvládá migraci. V neděli se vyjádřila i marocká vláda, která z celé situace obvinila pašeráky a dezinformace. Jak by měla nyní unie postupovat? Hostem Ptám se já byla europoslankyně Nikola Bartůšek (zvolena za Přísahu). O migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo zhruba 60 tisíc migrantů z Maroka, budou v úterý jednat ministři vnitra EU. K mimořádné schůzce vyzvali prezidenti a premiéři dvaadvaceti států unie. Mimo jiné německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, polský premiér Donald Tusk i český premiér Andrej Babiš (ANO). K situaci se v neděli poprvé vyjádřila i marocká vláda. Podle tamního ministerstva vnitra byly nedávné události v Ceutě důsledkem kombinace faktorů: akcí sítí pašeráků a převaděčů, dezinformací na sociálních sítích i nesprávné interpretace verdiktů soudu. To vytvořilo u tisíců Maročanů přesvědčení, že se na evropské území mohou dostat snadno a bez právních důsledků. Pašeráckým mafiím už v pátek přičetl migrační krizi v Ceutě také španělský premiér Pedro Sánchez. Zločinecké sítě podle něj využily verdikt španělského nejvyššího soudu, který začátkem července dospěl k závěru, že pohraničníci nemohou okamžitě vyhostit ty, kteří na území města připlavou. Obratem vrátit mohou podle soudu jen toho, kdo překonal hraniční překážku. Kvůli tomu také španělští pohraničníci v sobotu instalovali u Ceuty v moři bariéru z bójí. V pátek už také španělské město opustila většina z několika desítek tisíc běženců, na místě jich ale stále zůstává ještě několik tisíc. Při pokusu dostat se do Ceuty zemřely desítky lidí. Kdo za náhlou migrační vlnou v Ceutě stál? Selhalo Španělsko? A jak zranitelná je Evropská unie náhlými uprchlickými vlnami? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Studenti Smíchovské průmyslovky mají letos o prázdninách neobvyklou práci. Dělají předvolební kampaň pro svého ředitele, který kandiduje do Senátu. V září mají pokračovat s kampaní v ulicích. Proč ředitel vsadil na studenty? Hostem Ptám se já byl Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a kandidát ODS do Senátu. Ředitele prestižní Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka vyzvali ke kandidatuře do horní komory jeho vlastní studenti a studentky, kteří mu také sami dělají předvolební kampaň. Populární pedagog je známý inovativním přístupem ke vzdělávání a podpoře žáků v práci na vlastních nápadech a projektech. I celá kampaň je tak především v jejich režii. „Říkal jsem jim, že pokud mi tu kampaň budou dělat, tak musím být naprosto zdrženlivý. Nemohu nikoho oslovit, protože to by pak mohlo být bráno jako zneužití, že z pozice ředitele o něco někoho žádám. Takže jsem jim říkal: ‚Je to na vás‘,“ popsal v Ptám se já Sáblík. S kritikou, že by zneužíval studenty v politické kampani, se prý zatím nesetkal. Jejich podpory si podle svých slov velmi váží: „Pokud se někdo ze studentů zapojí, je to čistě jeho dobrovolná věc.“ Kampaň je postavená nejen na nápadech, ale i na velké osobní zodpovědnosti žáků. Stejně jako většina projektů na smíchovské průmyslovce, kde studenti zároveň sami i vyučují, pracují nebo při studiu podnikají. „Studenti musí věřit tomu, že když do toho dají elán, že to pak také budou moci realizovat. A je třeba podchytit jejich zájem. Je to jako nabalující se sněhová koule, chce to začít s menším počtem a postupně přidávat. Ale to budujete deset let. A musíte mít odvahu. Musíte mít i pevné nervy a musíte nebrat věci osobně, protože proti vám budou určití lidé brojit,“ řekl ředitel s tím, že už na něj kvůli jeho inovacím v minulosti přišlo 55 udání. Radko Sáblík se o senátorské křeslo uchází na domovské Praze 5, kde bude o hlasy voličů soupeřit například s dosavadním senátorem, advokátem Václavem Láskou (SEN 21) nebo s bývalým členem Rady České televize Zdeňkem Šarapatkou (za TOP 09). První kolo senátních voleb se bude konat spolu s obecními volbami 9. a 10. října. V horní komoře se bude obsazovat tradičně třetina křesel, tedy 27 z 81. Nebojí se populární ředitel kritiky za to, že zneužívá prostředí své školy? A jak se dívá na návrhy změn ve školství, jako je rušení 9. tříd nebo zákaz mobilů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Česko čeká další vlna veder. Ode dneška meteorologové předpovídají tropické třicítky, ve čtvrtek se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Podobná horka zemi zasáhla už na konci června. Jak se na extrémní teploty připravit? Hostem Ptám se já byl meteorolog Michal Žák. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by lidé v Česku měli v nadcházejícím týdnu počítat s extrémní zátěží horkem. Kromě dopadů na zdraví meteorologové varují před zvýšeným rizikem vzniku a šíření požárů. Teplotně nadprůměrné by přitom mělo být celé období příštích čtyř týdnů. Ničivé požáry v těchto dnech sužují Francii a Španělsko, kde už muselo být evakuováno více než 300 tisíc lidí. Místním hasičům a vojákům pomáhají i jejich kolegové z dalších evropských zemí. Ve Francii bojuje s ohněm také vrtulník s českými hasiči. V Evropě se šíří požáry rovněž v Itálii nebo Řecku. V severní Africe pak v Tunisku, Maroku a Alžírsku. Velká vlna veder zasáhla Evropu už na začátku prázdnin. Ve druhé polovině června byly překonány červnové nebo historické rekordy v denních maximálních teplotách v mnoha zemích střední a západní Evropy včetně Česka. V neděli 28. června u nás padl dosavadní nejvyšší teplotní rekord, kdy v Doksanech na Litoměřicku naměřili 41,9 stupně Celsia. Jak se mění klima v Česku a v Evropě? Na co je třeba se připravit? A jak složité je předpovědět extrémní jevy?

Šéf Sněmovny Tomio Okamura jako první český vládní politik po sedmi letech oficiálně navštívil Čínu. Slibuje si od toho zlepšení vztahů s Pekingem a posílení vzájemného cestovního ruchu. Co cesta reálně přinese? Hostem Ptám se já byla sinoložka z Filozofické fakulty UK v Praze Olga Lomová. S předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou (SPD) se při návštěvě Číny setkal šéf tamního parlamentu Čao Le-ťi. Podle agentury Nová Čína ocenil pozitivní a pragmatickou politiku nové české vlády vůči Pekingu a vyjádřil přesvědčení, že současný příznivý vývoj vzájemných vztahů bude pokračovat. Okamura prohlásil, že podle jeho mínění se vzájemné vztahy České republiky a Číny během návštěvy podařilo obnovit. S čínskou stranou měl probírat možné zrušení víz pro Čechy cestující do Číny, znovuzavedení přímé letecké linky Praha–Šanghaj nebo zapůjčení terakotové armády na výstavu do Česka. Během jednání české delegace v čínském parlamentu padly také nové informace o Čechovi, kterého Peking zadržel na konci června a vyšetřuje ho kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Jak upozornily i Seznam Zprávy, české bezpečnostní složky nevylučují, že by Čína mohla chtít muže vyměnit za jejího občana zadrženého v Česku. Vztahy mezi Prahou a Pekingem se v posledních letech výrazně zhoršily především kvůli otázce Tchaj-wanu. Čína ostře kritizovala cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan v roce 2020 i jeho druhou výpravu letos v červnu. Peking, který ostrov považuje za součást svého území, v souladu s politikou jedné Číny odmítá oficiální kontakty zahraničních politiků s tchajwanskými představiteli. „Celé té cestě udělalo tečku vyhlášení sankcí na 14 evropských firem jako protiopatření evropských sankcí na 14 čínských firem, které do Ruska dodávají zboží dvojího užití a vlastně tím podporují válku v Rusku. Ty firmy byly vybrány víceméně náhodně a objevila se tam i česká firma Tatra,“ připomněla v Ptám se já sinoložka Olga Lomová. „Nemůžu to číst jinak, než určitý tlak z čínské strany. Vzápětí po návštěvě, která projevuje přátelství, touhu vycházet Číně vstříc, jít naproti jejím požadavkům, se v sankčním seznamu, kde mohla být jakákoliv jiná firma, objeví i česká firma. To není náhoda, ale je to jenom ukázka toho, že v čínské diplomacii platí, že když naznačíte, že chcete ustoupit, že vyjdete druhé straně vstříc nebo dokonce řeknete natvrdo, že chcete druhé straně vyjít vstříc, tak ona na vás ještě víc přitlačí,“ dodala Lomová. Jaký vliv může mít Okamurova cesta na další vztahy Česka s Čínou? A co lze očekávat v případu zadrženého Čecha? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina prochází vnitropolitickou krizí poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vládu včetně ministra obrany Mychajla Fedorova. Po protestech prezident ministra povolal zpět. Ten ale odmítl. Co se na Ukrajině děje? „Jedeme na samotné hraně. Je to další z momentů toho, co je vlastně z hlediska parlamentně prezidentského systému na Ukrajině vůbec možné. Zvedají se hlasy, které říkají, ale tohle to je za hranicí vašich kompetencí, vy nemůžete ze dne na den odvolávat lidi,“ říká Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a člen TOP 09., který byl hostem Ptám se já. --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda Andreje Babiše od voleb zásadně změnila politický postoj Česka vůči Ukrajině. Odmítla ručit za evropskou půjčku Kyjevu a nechce posílat peníze na zbraně. Chce se ale podílet na obnově země. „Velké projekty při obnově Ukrajiny dostanou největší podporovatelé a tam bohužel nejsme,“ hodnotí situaci bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, který byl hostem podcastu Ptám se já. Ukrajinci podle jeho slov sledují to, jak je jednotlivé země podporují. Kromě finanční a materiální podpory je pro ně důležitá i ta politická. „Dostávám někdy až vyděšené otázky: Proč nás opouští vaše nová vláda? A já se snažím trpělivě vysvětlovat tu komplexitu toho nového vztahu. Že to není, že Česko opouští. Vůbec ne,“ říká Kopečný, který se teď věnuje jako soukromý konzultant zprostředkovávání projektů na Ukrajině. Pracuje jako poradce rovněž pro Hospodářskou komoru. -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) je na návštěvě Číny. Do země přijel pár dní poté, co vyšlo najevo, že tamní režim zatkl za údajnou špionáž českého občana. Chce oživit vztahy obou zemí. Jak vláda mění zahraniční politiku? Hostem Ptám se já je bývalý ministr zahraničí, dnes poslanec za ODS Jan Lipavský. Okamura odjel na návštěvu Číny i přes hlasitou kritiku opozice. Ta žádala po zprávě o zadržení českého občana zrušení cesty. To ale Okamura odmítl. Před odjezdem se spojil s tajnými službami. Pokud bude třeba, do případu zadrženého Čecha je prý připraven se vložit. „Mám informace maximální možné a jsem připraven řešit i aktuální konzulární záležitosti,“ sdělil Okamura o víkendu v debatě na CNN Prima News. Zahraniční politika je středem střetů současné vlády s Petrem Pavlem. Kabinet Andreje Babiše ji odmítá s prezidentem koordinovat, ministr zahraničí Petr Macinka je s hlavou státu v otevřeném mnohaměsíčním sporu. A situaci neuklidňuje ani prezident, který na vládu podal kompetenční žalobu kvůli sporu o to, kdo bude zastupovat Česko na summitu NATO v Ankaře. Vláda navíc už v programovém prohlášení uvedla, že zahraniční politiku chce změnit. Místo hodnotové diplomacie chce dělat tu pragmatickou. Co Okamura v Číně může dojednat? Jak vláda mění zahraniční politiku? A jak se projeví na zahraniční politice hádky vlád s prezidentem? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Opozice chce rezignaci poslance Filipa Turka kvůli nehodě, při které se v Praze střetl s nemocničním vozem. Turek už řekl, že nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce, dokud policie nerozhodne o viníkovi. Blíží se jeho konec? Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně STAN, poslankyně Michaela Šebelová. Poslanec Motoristů Filip Turek v úterý navečer na svém facebooku oznámil, že kvůli pondělní nehodě dává k dispozici funkci zmocněnce. V případě, že bude policií označen za viníka, na post rezignuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) mezitím reagoval, že o situaci už mluvil s předsedou Motoristů a vicepremiérem Petrem Macinkou. Pokud se zveřejněné záběry ukážou jako pravdivé, měl by Turek podle Babiše na post zmocněnce rezignovat. Policie by nehodu měla rychle vyšetřit. Na závěry vyšetřování si chce počkat i šéf Motoristů Macinka. S takovým postupem není spokojena opozice, která už vyzvala Turka k okamžitému složení poslaneckého mandátu a k odstoupení z funkce. Podle záznamu nehody, který zveřejnily v úterý Seznam Zprávy (a dalších videí, která se později objevila na sítích a která zachytila nehodu z různých úhlů), nemocniční vůz při průjezdu křižovatkou ulic Ječné a Sokolské houkal. Poslancovo auto vjelo do křižovatky jako jediné a zasáhlo zadní část vozu. Ten se vymrštil do vzduchu a při nekontrolovaném letu minul ve vzdálenosti několika metrů skupinu chodců čekajících na přechodu. Vůz pro převoz biologického materiálu skončil po srážce převrácený na tramvajových kolejích. Jeho řidiče převezli záchranáři do traumacentra s vícečetnými poraněními. Není to poprvé, kdy se Filip Turek dostal kvůli chování za volantem do problémů. Už dříve v Česku opakovaně překračoval povolenou rychlost o desítky až stovky kilometrů v hodině. Jak opozice čeká, že celá kauza dopadne? Proč se opozičním stranám nedaří nabrat síly? A kdy přijde čas na spojování? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

V turecké Ankaře začal dlouho očekávaný summit NATO. Česko na něm zastupuje jak vládní delegace v čele s premiérem, tak prezident, kterého kabinet doplnil do výpravy až dodatečně po zásahu Ústavního soudu. Co od summitu čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Po mnohaměsíční přetahované mezi vládou a prezidentem o složení české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) dorazil do Ankary jedním letounem premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Druhým speciálem pak prezident Petr Pavel. Program vlády a hlavy státu na summitu podle Babiše zkoordinován není. Pavel před odletem řekl, že má v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek a na pozvání svého tureckého protějšku se zúčastní úterní večeře lídrů, na kterou vláda delegovala Andreje Babiše v doprovodu manželky. „Prát“ se s premiérem o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady ale prezident podle svých slov nebude. Babiš, jehož vláda účast Pavla do poslední chvíle odmítala, označil dvoudenní summit za jeden z nejdůležitějších pro celé NATO. Velkým zážitkem podle něj bude zejména jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého se očekává tlak na spojence ohledně plnění aliančních závazků. V této souvislosti premiér v úterý ráno prohlásil, že jeho vláda hodlá příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Česko by tak poprvé splnilo závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Babiš dopředu naopak vyloučil, že by se Česko podílelo na poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun), o které se bude na summitu také jednat. Prezident v reakci na Babišovo vyjádření ocenil, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta HDP na obranu. Zároveň připomenul, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě. Jaký přínos může mít summit pro Česko? Jak chce vláda zvýšit obranyschopnost země? A jaká je budoucnost NATO? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda včera prohrála první kolo kompetenčního sporu s prezidentem. Ústavní soud totiž nařídil, aby kabinet hlavu státu vzal na summit NATO. Následovaly ostré výroky mnoha členů koalice. Není na čase spory s prezidentem zastavit? Hostem Ptám se já byl ministr sportu, prevence a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes posílá žádost na rozšíření delegace na summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Médiím to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Zařadit hlavu státu do delegace uložil vládě předběžným opatřením ve středu Ústavní soud. Soudci rozhodli, že kabinet, který po několikaměsíční přetahované v pondělí definitivně zamítl Pavlovi účast, nesmí prezidentovi v jeho cestě nijak bránit. Koaliční politici už ve středu vyjádřili k předběžnému opatření soudu výhrady. Šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka dokonce označil podání kompetenční žaloby i předběžné rozhodnutí Ústavního soudu za pokus o ústavní puč. Premiér Babiš dnes řekl, že ho mrzí, jak celá záležitost dopadla. Vyjádřil obavy, že to bude velká ostuda, která poškodí pověst Česka v zahraničí. Prezident se podle něj nedrží svých předvolebních slibů, že bude spojovat společnost. Prezident reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu s tím, že reflektuje dosavadní praxi a zajišťuje kontinuitu zastupování Česka na summitu NATO. V rozhovoru pro Seznam Zprávy zároveň uvedl, že je přesvědčen o tom, že spor o jeho účasti na summitu je Macinkovou pomstou za nejmenování poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. Proč zejména Motoristé svými výroky tak provokují společnost? Jaká budoucnost čeká veřejnoprávní média? A není na čase změnit výchovu českých fotbalistů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Motoristé pokračují v personálních změnách na resortu životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí i Krkonošský národního park má nového šéfa. Jejich výběr opozice označila za výsměch a hazard. Jak vážná situace je? Hostem Ptám se já byl exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak upozornily i Seznam Zprávy, lukrativní posty na ministerstvech vedených Motoristy získali v posledních měsících jejich podporovatelé, sponzoři nebo lidé s nedostatečnými zkušenostmi či odborností. Ostrou kritiku opozice a ekologů naposledy minulý týden vyvovalo jmenování nových šéfů klíčových institucí pod ministerstvem životního prostředí. Novým ředitelem České inspekce životního prostředí (ČIŽP) se stal Pavel Straka, který za Motoristy kandidoval na jižní Moravě a je významným sponzorem strany. Zástupci opozice v jeho případě vyjádřili obavy kvůli možnému střetu zájmů a upozornili, že Straka nemá žádnou praxi v oboru. Ekologové proto varovali před oslabením ochrany české přírody a oslabení nezávislosti a akceschopnosti instituce. Opozice i odborníci zkritizovali také změnu v čele Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Nový ředitel Petr Moravec má podle nich kontroverze z minulosti. Před volbou pedagoga České lesnické akademie Trutnov a také vedoucího kanceláře bývalého ředitele Robina Böhnische varovali zástupci Svazku obcí Východní Krkonoše. Podle nich jeho profesní profil a veřejně dostupné informace o něm vyvolávají vážné pochybnosti. Například ekologická organizace Hnutí Duha vyjádřila obavy o směřování krkonošského parku. Jmenování Moravce označila za riskantní kvůli jeho zaměření na těžbu dřeva a možnému střetu zájmů s cíli parku. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ale za oběma novými řediteli stojí. Moravce označil za zkušeného pedagoga a odborníka, Straka je podle něj právník s velkou praxí, který se zaměřuje na oblast správního práva a práva životního prostředí, jeho zkušenost tak bude přidanou hodnotou. Co se děje na ministerstvu životního prostředí? S jakou expertizou na něj přicházejí příznivci Motoristů? A máme se obávat o budoucnost národních parků a české přírody? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od září 2027 by měl v mateřských a základních školách platit zákaz používání mobilů. Nyní si můžou ředitelé určovat pravidla sami. Vláda pro plošnou regulaci argumentuje ochranou duševního zdraví žáků. Jak děti nejlépe ochránit? Hostem Ptám se já byl vědec výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Libor Juhaňák. Zákaz používání mobilů by se měl týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Výjimku ze zákazu by měly mít děti v případě, že telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám. Nyní může používání během výuky regulovat školní řád jednotlivých škol. Kabinet argumentuje zejména ochranou duševního zdraví dětí. Podle průzkumů se zhoršuje psychická pohoda dětí a dospívajících. Šťastně se podle výzkumu UNICEF z letošního roku cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly. Zákaz mobilů ve školách podporuje Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), podle jeho ředitele Jiřího Horáčka má nadměrné vystavení mobilním zařízením a sociálním sítím vztah k depresivním a úzkostným symptomům, narušenému spánku a nižší životní spokojenosti dětí. Co s dětmi mobily dělají? A je jejich zákaz ve školách řešením, nebo jen falešnou nadějí? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vláda neschválila účast prezident Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Kabinet tak rozhodl po týdnech náznaků s tím, že prezident má jiný pohled na otázky kolem zbrojení než vláda. Má prezident podat kompetenční žalobu? Hostem Ptám se já byla expertka na ústavní právo z Právnické fakulty UK v Praze Andrea Procházková. Delegaci na červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře povede premiér Andrej Babiš (ANO), doprovázet ho budou ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hlava státu součástí delegace nebude. Důvodem podle předsedy vlády je, že blížící se klíčový summit bude tentokrát jiný než ty předchozí. Řešení několikaměsíčního sporu s prezidentem Petrem Pavlem, který na své účasti na vrcholném fóru trvá i přes nesouhlas vládních Motoristů, slíbil premiér po čtvrtečním setkání ministrů obrany aliance. Babiš v pátek oznámil, že Česko letos nesplní závazek vůči NATO vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Zároveň očekává, že od příštího roku jeho vláda dvouprocentní závazek už plnit bude. Pavel přístup kabinetu k financování obrany kritizuje. A právě rozdílným pohledem na plnění závazků vláda vysvětluje, proč by na summitu měli být zástupci koaličních stran, nikoli prezident. Ten avizoval, že má pro případ, že ho kabinet do delegace do Ankary nezařadí, připravenou kompetenční žalobu. Jaké argumenty by hlavě státu v případě kompetenční žaloby hrály do not a co by bylo proti němu? A má žaloba smysl, i když by soud nestihl rozhodnout včas? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.