Řečí peněz

Ekonomové diskutují o programovém prohlášení nastupující vlády a rostou obavy, jak bude možné zaplatit všechny její sliby. Může si Česká republika dovolit více se zadlužit? „V současné podobě je potřeba pokračovat ve fiskální konsolidaci, protože si nepůjčujeme na investice. Ve valné většině si půjčujeme na běžné provozní výdaje,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a představila návrh programového prohlášení. „Hlavní problém je, jak přivést ekonomiku do ekonomického růstu. Tam má vládní program pár dobrých postupů. Je ale velice všeobecný,“ popisuje v pořadu Řečí peněz profesor ekonomie Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Hnutí ANO společně s SPD a Motoristy sobě sestavuje programové prohlášení nové vlády. Všechna tři politická uskupení se shodla na řadě věcí, především v hospodářské oblasti. „Současná situace a výhled do budoucnosti podle mého názoru neumožňuje financovat všechny sliby tak, abychom se nedostávali do stále většího zadlužení,“ říká v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Václav Pešička se bude ptát Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz, který je také členem NERVu.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Americký prezident Donald Trump očekával po oznámení rozsáhlých cel fenomenální nabídky od států, které těmito cly zatížil. Čína nebo Evropská unie však v reakci začaly projednávat odvetná opatření. „Na Čínu nemají žádný nástroj. Čína si to evidentně už dobře zanalyzovala a ví že na ni nic nemají,“ upozorňuje v pořadu Řečí Peněz ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance.

Podaří se mu stát se evropským centrem jaderné energetiky a podílet se na evropské jaderné renesanci? Václav Pešička se bude ptát ekonoma Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz.

Pokud chce Evropská unie uspět, musí se stát mocností. „Evropa je větší trh než Spojené státy, ale nejsme schopni toho potenciálu využít,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Vysvětluje, že v deglobalizovaném světě Evropská unie potřebuje více propojit. „Svět nám už nebude vycházet vstříc. Náš růstový model postavený na vývozu drahých výrobků a dovozu levných surovin se rozpadá,“ varuje.

Analýza dopadu případného přijetí společné evropské měny eura místo české koruny, kterou na popud vlády vypracovala její Národní ekonomická rada, nedala jasnou odpověď. Výčet pro a proti dopadl prakticky vyrovnaně. „Euro může pomoci udělat z České republiky atraktivní zemi nejenom pro mezinárodní investice, ale opravdu není samospásné,“ říká v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus členka Národní ekonomické rady vlády a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Exprezident Spojených států Donald Trump se vrací do Bílého domu. Jeho zvolení ovlivní nejen Spojené státy, ale také globální obchod „Musíme být připraveni na období vysoké nejistoty, kolísání cen surovin, paniku na kapitálových a finančních trzích,“ varuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus ekonomka Jana Matesová, která zastupovala Česko ve Světové bance.

Podíl Číny na evropském trhu s elektromobily stále roste. Míří sem až třetina jejího exportu elektromobilů, které konkurují nižší cenovkou. Mluví se mimo jiné o začátku obchodní války mezi USA a Čínou. Měla by Evropská unie jít americkou cestou a uvalovat na čínské dovozy cla? V pořadu Řečí peněz odpovídá Martin Jahn, člen představenstva Škody Auto pro prodej a marketing.

Proč v ní ale Česko selhává? Téma pro Řečí peněz, kam Václav Pešička pozval hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila.

Voliči o víkendu vybrali své krajské zastupitele. Pro opozici sladký volební výsledek, vládě ale zhořknul. Už příští rok čeká koalici skládání účtů před voliči ve sněmovních volbách. Velkým tématem totiž byla a bude konsolidace veřejných financí. „Je to jako zpomalení strmého pádu ze skály. Nikoli to, že nasedáte do letadla někam na dovolenou,“ srovnává v nadsázce pro Český rozhlas Plus ekonom Aleš Rod.

Obce a kraje letos v polovině roku hospodařily s přebytkem zhruba 83 miliard korun. Lze předpokládat, že ke konci letoška budou v přebytku o dalších 90 miliard korun. „Zastupitelstva natahují ke státu ruce, ať jim přidá na nepedagogické pracovníky, a přitom mají peníze na účtech,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonomka Jana Matesová.

Jak by měla svou politiku změnit vláda a jak ČNB? Jak moc hubená léta máme čekat v byznysu i v normálním životě? Téma pro hosta Řečí peněz, hlavního ekonoma splečnosti Deloitte Davida Marka.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Centrální bankéři totiž nastoupili cestu snižování úrokových sazeb a tím i větší dostupnosti kapitálu pro české firmy i domácnosti. To by mělo pomoci rozhýbat českou ekonomiku, která se jen těžko vzpamatovává z inflační a energetické krize. Jak moc to pomůže? Rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák v Řečí peněz také zhodnotí českou debatu o přistoupení k euru. Moderuje Václav Pešička.

V čem se může Evropa inspirovat Spojenými státy a jejich fungováním a proč je pro Česko vzorem Dánsko a jeho velmi málo ochranářský pracovní trh? A jak změnit pro budoucnost klíčový vzdělávací systém?  V Řečí peněz se Václav Pešička bude ptát profesora ekonomie Jana Švejnara, který v Česku založil a řídí CERGE-EI a vede Centrum pro globální a hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě.

V Řečí peněz se Václav Pešička bude i na český rozpočet ptát ekonoma Lubora Laciny z Mendelovy univerzity.

Co řekl o jejich postoji k Rusku summit G20? Naďa Bělovská se zeptá ekonomky Jany Matesové.

Mají skutečně potenciál vytáhnout nás z blížící se dluhové pasti a současně udržet tuzemské podniky v chodu a nízkopříjmové domácnosti nad hranicí chudoby? I na to se zeptala Naďa Bělovská Mojmíra Hampla, bývalého viceguvernéra ČNB a člena Národní rozpočtové rady.

V Řečí peněz to říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš, kterého se ptal Václav Pešička.

V magazínu Řečí peněz to vysvětlí Ilona Švihlíková. Ptá se Naďa Bělovská.

Je to pohledem ekonoma správná cesta a co se dá čekat od českých bankovních domů, které se dani brání? Václav Pešička se zeptá rektora VŠE Petra Dvořáka, který bude mluvit o spontánní euroizaci českého byznysu. Moderuje Václav Pešička

Co to udělá s její globální konkurenceschopností a jak hodnotit postup Česka, které je předsednickou zemí? Naďa Bělovská se v Řečí peněz bude ptát profesora Ekonomie Jana Švejnara.

Co bychom měli udělat, abychom se vyhnuli hluboké krizi a jaký podzim nás vlastně čeká, na to odpoví hlavní ekonom společnosti Deloitte a člena NERVu David Marek. Ptá se Václav Pešička.

V Řečí peněz se profesora ekonomie Jana Švejnara ptá Naďa Bělovská.

Počítá s tím vláda, která slibovala konsolidaci veřejných financí. Jak toto porušení slibů vnímá ekonom Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady a také bývalý viceguvernér ČNB? Zeptá se Naďa Bělovská.

Václav Pešička se zeptá i na důvody poklesu nezaměstnanosti v době výrazných ekonomických problémů.

Inflace by letos mohla dosáhnout na svém vrcholu i třinácti čtrnácti procent, očekává to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s ním souhlasí: „I naše aktuální prognóza to říká na základě růstu cen pohonných hmot, potravin, nájemného. Čtrnáct procent je vrchol, za celý rok bude průměr dvouciferný.“

Pandemie a především nedostatek čipů loni způsobily velký propad české automobilové produkce. Ta sice za celý rok mírně rostla, v prosinci se ale téměř o 16 procent propadla. A do budoucna bude záležet na tom, jestli se výrobcům podaří reagovat na nové trendy. „Víc než o postoji Čechů jako spotřebitelů půjde o to, abychom zachytili velké evropské investice. Protože pokud se nám to nepodaří, tak hlavní vývoj může jít mimo Česko,“ varuje ekonom Jan Bureš.

Pětina českých domácností nemá dostatečnou finanční rezervu a mnoho z těch, které ji mají, začínají pomýšlet na to, jak ji nejlépe investovat. „Investice přináší zhodnocení minimálně takové, které pokryje inflaci, optimálně je ještě vyšší,“ zdůrazňuje ekonom České spořitelny David Navrátil.

Inflace, která by v Česku mohla dosáhnout krátkodobě až deseti procent, je podle ekonoma Jana Švejnara takzvaně dovezená a nebude mít dlouhého trvání. „Zatím to vypadá, že hlavní důvody jsou pandemie a s ní zpřetrhané dodavatelské řetězce, námořní doprava, která má problémy, a potom oddálená spotřeba,“ tvrdí Švejnar s tím, že jde o podobný jev euroamerického světa. Nesouhlasí proto s kroky České národní banky.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy je málo konkrétní, tvrdí opozice. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s tím nesouhlasí: „Naopak mi přijde relativně hutné a pro neekonoma, neodborníka až nečtivé. A rozhodně mu nejde vytýkat, že by bylo málo ambiciózní.“ Ze své pozice chválí hlavně směr, ke kterému se vláda zavázala, jako je modernizace, závazek k evropským hodnotám a NATO i plánované úspory na státním dluhu. Ne všeho se ale dá za čtyři roky dosáhnout, dodává.

Globální ekonomika v příštím roce poroste jako celek a dosáhne předpandemické úrovně, očekává ekonomka Jana Matesová, dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance. „Ovšem nebude se to týkat každého regionu stejně. Jako nemůžeme čekat, že se vrátíme do toho vlaku, ze kterého jsme v březnu 2020 vystoupili. To už bude jiný vlak,“ soudí. Do budoucna proto očekává, že se současný životní styl postavený na konzumu změní. A že do deglobalizace se pustí samotné firmy.

Vysoké ceny energií dopadají na společnost přímo v podobě vyšších účtů, i nepřímo kvůli zdražování výrobků. „Je to téma, které je sociálně velmi výbušné. Energie tvoří velkou část spotřebitelského koše zejména nižších příjmových skupin a jejich rychlý růst dokáže svým způsobem vyvolat výraznější sociální pnutí než třeba nárůst cen nových automobilů,“ upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

„Nebudete mi věřit, ale pomáhá se nám krásně. Na co sáhneme, to se nám daří. Lidé na to slyší, když něco řekneme na hlas,“ děkuje veřejnosti Božena Jirků, která vede nadaci Konto Bariéry, nejstarší a nejdéle trvající sbírku v Česku. V pandemickém období jsou dokonce lidé štědřejší než kdy dřív: „Budeme mít rekordní příjem v online aukci. Pomáháme všem a jsem na to pyšná. Jsme finančně silná nadace, nemusíme zájemcům odpovídat, ať se ozvou jindy.“

Jeho firma vyrábí tradiční české andělské zvonění, dekoraci, která v mnoha domácnostech patří k Vánocům stejně neodmyslitelně jako vánoční stromeček nebo betlém. Jaká byla cesta za obnovou výroby?

„Průmyslové parky jsou zcela správně lokalizované u dálnic. Tím jsou ale mnohem viditelnější, než kdyby byly schované na okraji měst,“ říká partner a výkonný ředitel společnosti Contera Dušan Kastl. Jeho firma právě takové parky staví. Odmítá, že by šlo o nevzhledné stavby. „Doprava by neměla zatěžovat okolní silnice, ulice a vůbec obytné části města. Průmysl se tak sice rozšiřuje podél dálnic, ale zároveň mizí z lokalit, kdy by být neměl.“

K patologickému hráčství mají sklony asi dvě tři procenta našich klientů, tedy jednotky tisíc lidí, míní šéf sázkové kanceláře Tipsport Petr Knybel. „Vědecké studie často vychází z odhadů, odborníci nemají tvrdá data, která máme my, provozovatelé hazardu. Teprve spojením adiktologů a nás můžeme dojít o hodnověrnému závěru,“ tvrdí. Největší konkurenti na trhu – Tipsport, Šance, Fortuna a Sazka – se letos zavázali, že klienti, kteří mají s hraním problém, už si u nich nevsadí.

Cestovní ruch patří mezi odvětví, která aktuální pandemie koronaviru zasáhla nejvíce. Ale také jej pomohla změnit. Jak se hotely, restaurace, ale i lyžařské areály chystají na nadcházející zimní sezonu? „Všichni jsme doufali, že očkování dá definitivní vale všem restrikcím a zavírání ekonomiky. Ale zdá se, že to nekončí,“ přiznává Jan Herget, ředitel agentury CzechTourism.

Čína hraje ve světové ekonomice aktuálně dominantní roli. Není ale zdaleka jedinou asijskou zemí, které se daří. „V Evropě máme tendenci ptát se, jestli svět bude asijský. Já bych řekl, že svět už asijský je – a to v ekonomické, politické i demografické stránce,“ hodnotí úspěchy zemí dálného východu proděkan Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Petra Plemlová založila textilní firmu Unuodesign.cz v době, kdy ji a její dět i opustil partner. „Já zkrátka musela uživit rodinu, to byl velký motor. Od začátku jsem musela být zisková. Mámy by pro své děti skákaly z mostu, takže řídit firmu není zas takové hrdinství,“ říká. Po sedmi letech má firma zhruba stovku zaměstnanců a obrat ve výši 130 milionů korun ročně. „Textilní průmysl bylo to jediné, co jsem mohla dělat v obýváku.“

Rostou ceny energií i služeb a zrychluje i inflace, v létě překročila úroveň čtyř procent. „Lidé už to pociťují, i když zatím naše výrobky kupují. Ale pak si začnou vybírat levnější zboží, budou kupovat v nižších objemech než dosud. Zvířecí instinkt mi napověděl, že jsme se měli nad poměry dobře a bude hůř,“ očekává generální ředitel společnosti Madeta Milan Teplý.

Největší česká mlékárna Madeta zdraží ceny výrobků od ledna 2022, řekl pořadu Řečí peněz šéf Milan Teplý. V polovině října firma tvrdila, že cena poroste o dvě až tři procenta, teď generální ředitel přiznává, že cena poroste strměji: „Pondělní porada vedení mi dala jasně najevo, že to číslo bude od počátku roku dvojciferné.“

Projekt Český soběstačný dům Pavla Podruha sbírá ceny od podnikatelů i Evropské komise. „Ta energetická část domu, která je jediná odlišná od běžné stavby, nás stála kompletně 550 tisíc. Z toho asi 180 tisíc korun byly solární panely a zbytek rozvaděč s bateriovým úložištěm. Tím jsme vyřešili energie na dvacet let. V kontextu dnešních cen energií myslím, že neprohloupíme,“ vypočítává, „Při původních cenách ještě před rokem by byla návratnost kolem osmi devíti let.“

„Ano, z byznysového modelu se ve farmacii točí velké peníze. Na léky se vynakládá výrazná část z rozpočtu na zdravotnictví. Velmi významná. A pacient citlivě vnímá, když si musí lék doplatit,“ uznává šéfka společnosti Zentiva pro Česko a Slovensko Soňa Porubská, že kritika farmaceutického systému může být oprávněná. „Ano, v minulosti byly situace, kdy nějaký lék nevyšel, jak měl. A přesto se používal. V dávnější minulosti.“

„Vždycky je nedostatek kvalitních lidí, kteří zůstanou. Pro mladší lidi do pětačtyřiceti let je společenská odpovědnost a udržitelnost firem čím dál důležitější,“ říká Sandra Feltham, prezidentka výkonného výboru platformy Business Leaders Forum. Nejčastěji mladší lidé žádají work life balanc a také chtějí pracovat pro firmu s dobrou reputací. „Aby někdo řekl wow,“ tvrdí. „Mladší lidé chtějí pracovat, ale jinak než dřív. Je to jiné nastavení, než že by chtěli pracovat méně.“

Ceny nemovitostí v Česku v posledních letech rostou, a to navzdory snahám centrální banky omezit dostupnost hypoték. „Jestli je cena nemovitosti dobrá, nedokáže posoudit doopravdy vůbec nikdo – pouze kupující, kteří se rozhodnou tu částku za nemovitost zaplatit, případně, pokud jich je více, tak vysoutěžit,“ hodnotí Petr Morcinek, většinový akcionář a majitel M&M reality holdingu.

Soukromé základní školy v Česku navštěvuje asi 20 tisíc dětí, tedy asi dvě procenta českých školáků. „Poptávka po soukromých školách je signál vyslaný státnímu školství, že někde není něco v pořádku,“ myslí si ředitelka skupiny soukromých základních a středních škol PORG Dagmar Dluhošová. „Hodně s tím zamíchala inkluze, která vytvořila školám i rodičům těžké podmínky.“