Reflex

„Celý rok 2021 mi přišel takový pofiderní,“ hodnotí končící rok Mirai Navrátil, zpěvák a frontman kapely, která nese jeho jméno. S ohledem na fakt, že se frýdecko-místecká čtveřice stala nejposlouchanější českou skupinou, vyhrála slavíka a plánuje vyprodat největší tuzemskou halu, je to překvapivá bilance. „Začalo to covidem, který na mně nechal dlouhodobější stopy, a pak z tohohle světa odešli někteří naši kamarádi. Neměl jsem úplně radost ze života,“ vysvětluje. Depresivní období mu pomohla překonat až účast ve StarDance. „Našel jsem režim, pravidelně jsem se potkával s lidmi, vznikla nová přátelství,“ ohlíží se za uplynulým ročníkem, ve kterém ale skončil předčasně. Také kvůli covidu.

„Vytvořil se tu takový zvláštní lidský typ, který je charakterizován několika typickými postoji," říká kněz, filozof a teolog Tomáš Halík. „Jsou to lidé, kteří nesnáší intelektuály, odborníky, Evropskou unii, migranty, islám, bojují proti homosexuálům, je jim sympatičtější Rusko než Amerika, nemají rádi disidenty, říkají, že předlistopadový režim byl nakonec lepší než ten polistopadový. A teď jsou bojovníci proti očkování, to je další symptom stejné diagnózy. Je to značné procento lidí, se kterým je strašně těžko komunikovat,“ popisuje s tím, že právě takový osobnostní profil je vlastní pisatelům sprostých a výhružných mailů, které dostává. Sympatií se mu nedostává ani od Miloše Zemana, jeho slovní výpady ale na rozdíl od internetových útoků bez reakce nenechává, protože „sotva pan prezident slezl hrobníkovi z lopaty a ožil, tak začal zase lhát. To si nemůžu nechat líbit.“

„Učitelé by se neměli povinně očkovat. To, že nedosáhneme 100 % očkovaných, je pravda, na druhou stranu vyhazovat někoho ze školy proto, že se nechce očkovat, nevidím jako moudré,“ říká Petr Gazdík, budoucí ministr školství. Jako nesmyslný hodnotí i ústup od testování ve školách nebo návrh hlavní hygieničky, že by PCR testování dětí měli zajišťovat jejich rodiče. „Chceme nastavit větší kapacity testování,“ avizuje jeden z kroků, o které se chce zasadit hned po Novém roce. Dalším bude uplatňování metody Test to Stay, která umožnuje pokračovat ve výuce i tehdy, když se ve třídě objeví pozitivní žák. V takovém případě nebudou muset ostatní spolužáci do karantény, ale po dobu jejího trvání se budou denně testovat antigenními testy. Pro tento účel využije státních hmotných rezerv, do kterých sice koncem ledna přibude 14 milionů antigenní testů, což ale nemusí stačit. Při zhoršení situace už uzavření škol nevylučuje. „Budeme se snažit, aby to bylo lokálně. Chtěli bychom dát větší pravomoci ředitelům a zřizovatelům,“ upřesňuje. Zastání u něj najdou také pedagogové stran jejich finančního ohodnocení. Během svého funkčního období navíc plánuje změnu vzdělávací koncepce, maturit nebo výuky dějin 20. století.

„Věci, které se zdály být vydiskutované a přijímané, se začínají problematizovat jako nově nepřístupné. To vidíme v Polsku, Maďarsku, nebo na Slovensku úplně šokujícím způsobem,“ říká politoložka Zora Hesová a jako příklady takových psudokolektivních hrozeb uvádí potraty, nebo stejnopohlavní páry. Tuto skutečnost považuje za překvapivou, nepříjemnou a nebezpečnou. Za neadekvátně zveličenou banalitu považuje i vlnu emocí, kterou vyvolala informace, že se v norské verzi Třech oříšků pro Popelku budou líbat dva muži. „Nejhorší je v té argumentaci, když se někdo odvolává na ochranu dětí, přitom ta pohádka byla moderní už ve své době. Ukazuje rozhodnou ženu, která vezme svůj osud do vlastních rukou, vybere si prince, a dokonce se převleče za muže. Měli bychom se radši ptát na to, jak umění otevírá obzory a jak se mění s dobou než se strachovat. To je perspektiva, která je velmi zužující a ochuzující.“ Na místě podle ní nejsou ani obavy z migrace. „To, že se v Evropě staví mešity, je výborné.“

„Hudby je strašně moc,“ zní z úst hudebního publicisty a spisovatele přinejmenším překvapivě, zvlášť když pamatuje doby, kdy si mohl koupit jedno cédéčko za měsíc. „Byla v tom zvláštní magie. I desku, která se ti napoprvé nelíbila, jsi poslouchal několikrát, aby se ti líbit začala, protože ti nic jiného nezbylo. Samozřejmě v něčem to bylo strašný, nejenže bylo málo muziky, ale i kanálů, takže se lidi dali lehce ovlivňovat tím, že jim někdo hodil něco v televizi a oni to museli poslouchat. V něčem ten vztah byl ale intimnější,“ říká Karel Veselý s tím, že o schopnost zamilovat se do nových alb tak, jako když mu bylo patnáct, naštěstí nepřišel. Tehdy mu ostatně učaroval rap a zůstalo mu to dodnes. „Bylo to něco nového. Vždycky mě na hudbě zajímala nějaká inovace,“ vzpomíná scenárista webové spoluautor RapStory. Ta mapuje 30 let tuzemského rapu prostřednictvím výpovědí těch, kteří ho utvářeli. A málem nevznikla. I když jde o nejrychleji se rozvíjející žánr v Česku, potkat se s rapperem je stejně těžké dnes jako kdysi. „Nepotřebují reklamu, jejich fame je organický.“

Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/ má jasno o prvních krocích ve funkci. Chce zrušit plošné povinné očkování proti covid-19 pro lidi starší 60 let, argumenty detailně představuje v rozhovoru pro Prostor X. Zároveň chce revidovat platná opatření a některá nelogická zruší. Plánuje udělat kroky, které povedou k tomu, že praktici budou očkovat 100 tisíc lidí denně. Chce víc testovat, po Novém roce plánuje minimálně jedno kolo testování ve školách s třídenním rozestupem testů. Říká, že není zvyklý na neúspěch, proto věří, že se mu jeho plány povedou a budou stačit. Inspiraci hledá v Portugalsku. Válek chce začít pracovat s protilátkami, respektive je chce zahrnout do strategie vlády. Ve hře by mohlo být i zjišťování protilátek u některých očkovaných, prozrazuje v rozhovoru. Zároveň by mohly být uznávány v rámci tzv. covid pasu, ale zřejmě pouze dočasně. Válek zdůrazňuje, že nejde o náhradu očkování. Detaily, včetně toho, kde by se lidé testovali a jak, prozradí na začátku ledna. Na očkování klade budoucí ministr dál hlavní důraz. Lockdown naopak dál vylučuje, i pokud přijde varianta omikron. Říká, že opatření, která plánuje se svým týmem „virtuálního Kochova institutu“, budou tak robustní, že nebude třeba.

„Věda je masivně podporovaná jak společností, tak politickým způsobem, problém je ten, že mnoho rozhodnutí je ovlivněno tím, co bude populárnější ve společnosti,“ říká youtuber a popularizátor vědy Martin Rota. Ten svá videa hodnotí jako úspěšná, když se u nich diváci něco naučí, nebo když velká část publika spadá do věkové kategorie 13 až 18 let a existuje tak šance, že se vzdělávání stane součástí jejich života. Počty zhlédnutí pro něj rozhodující nejsou. „Honba za čísly je strašně bolestivá záležitost, nejenže bych jí podřizoval obsah, ale i psychické zdraví, svého času jsem se na ně díval až moc,“ přiznává. Za neméně důležitou považuje i negativní zpětnou vazbu. „Když mi někdo říká, že jsem arogantní blbec, analyzuju to a v některých případech můžu s jistotou prohlásit, že jsem. Nejsem jeden z těch, kteří si myslí, že lidi mají povinnost psát konstruktivní kritiku.“

„Jakákoli vláda přicházející v jakékoli krizi může zapomenout na sto dní hájení,“ říká politolog Petr Just s tím, že v krátké historii České republiky měla podobně ztíženou situaci jen vláda Vladimíra Špidly, která nastupovala v roce 2002 v době ničivých povodní. Ta aktuálně se formující se navíc mohla připravit, protože od loňska fungoval Anticovid tým, který nejen připomínkoval tehdejší vládní politiku v oblasti zvládání pandemie, ale také nastiňoval její alternativy. „Ale ono se samozřejmě jinak funguje v momentě, když jste jenom opozice a nenesete za svá rozhodnutí odpovědnost, a když vaše plány nejsou jenom na papíře, ale realizujete je a nesete za to odpovědnost.“ Takovou změnu v chování lze předpokládat i u Andreje Babiše. „Jemu možná role opozičního politika bude vzhledem k impulsivnosti, emotivnosti a vznětlivosti sedět líp a pak se mu budou samozřejmě i lépe nabírat body pro případnou kampaň v prezidentské volbě. Opoziční pole je vždycky mnohem lepší výchozí pozice.“ Jeho slova potvrzuje podbízivý projev ministerských kandidátů v interakci s prezidentem Zemanem. „Stálo by za to změnit rétoriku, nemusíme mít pocit, že jsou jeho podřízení.“

Pokles denních přírůstků infikovaných koronavirem, ke kterému opakovaně docházelo v minulých dnech, ještě není podle Jana Trnky důvodem k přílišnému optimismu. „Dochází sice ke zpomalování růstu, možná začátku nějaké stagnace, ale nebyl bych superpozitivní, protože se může stát to, co vidíme v jiných zemích, že počty nakažených a zejména počty v nemocnicích na JIPkách budou dlouhodobě stagnovat, což bude znamenat, že pro zdravotnický systém to bude velmi dlouhá zátěž, která bude trvat týdny,“ odhaduje biochemik a lékař nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje, jehož nedílnou součástí bude řada dalších úmrtí a dlouhodobých následků. Skeptický je i k výroku, že by se mutace omikron mohla stát vánočním dárkem pro lidstvo. „Data, jak přichází, spíš nepotvrzují, že by to byla varianta, která by měla velmi mírný průběh. Myslím si, že to bude spíš dáreček nepříjemný a patogenita bude podobná jako delta.“ Řešení vidí v povinném očkování, které by měl nařídit stát.

„Na vrcholu hospitalizací ještě nejsme, tam nás ještě pár dní čeká, ale začaly hodně klesat počty nových případů u dětí,“ říká Lucia Houfková, která sleduje na základě dostupných dat dynamiku šíření covidu, a z ní se snaží krátkodobě predikovat situaci. „Co ještě nevypadá pozitivně, je trend vážných případů, ty teď začaly růst. Tam doufám, že je to důsledkem zpoždění. Nejdřív zpomalují nové případy, pak hospitalizace a pak vážné případy, což je tím, že nemoc je u lidí s vážným průběhem na delší dobu,“ dodává matematička. Ta na sebe upozornila svými analýzami na facebookovém blogu Covid zápisky. Kvůli nim byla nejen nařčena vědcem Janem Kulveitem z ohýbání dat, ale také přizvána do Národního institutu pro zvládnutí pandemie. Poradní orgán vznikající vlády už má za sebou několik online jednání, na většinovou shodu v něm to ale zatím nevypadá. „O některých věcech už jsme hlasovali. Pro to, abychom se shodli, musí mít stejný názor většina, což si myslím, že bude v téhle skupině těžké.“

„Dejte mi polštář, já už se chci udusit,“ byla věta, která předurčila profesní dráhu Simony Bagarové, manažerky, která se věnuje péči pro seniory. Vyslechla ji z úst téměř stoleté klientky v domově pro seniory, kde dobrovolničila. Otřesena pohledem na zoufalou ženu zašla za zdravotní sestrou s tím, jestli by nebylo možné podat nějaké uklidňující léky, a narazila. Odpovědí jí bylo: „To je konec, už ji nech být.“ Když posléze na nedůstojné a nekvalitní zacházení, kterého byla opakovaně svědkem, upozornila zřizovatele služby, narazila podruhé. Její stížností se nikdo ani nezabýval. O neadekvátní péči o seniory se totiž většinu času nemluví. Atraktivním tématem je pouze před volbami, kdy se pár „starostlivých fotek“ se seniory hodí do kampaně. „Myslím si, že je mimořádně nevkusné chodit jednou za rok, nebo jednou za čtyři roky, podle toho, kdy se to hodí, do domova seniorů si tam potřást rukou a vyfotit se, a pak nedělat nic,“ říká Bagarová s tím, že státu chybí dlouhodobá vize a strategie péče.

„Výsledek buněčné imunity svědčí o tom, že jsem poměrně vysoce bezpečný pro sebe a své okolí. Ostatně i více než můj oponent ministr Vojtěch, který udělal svým nakažením takovou metatečku za kampaní Tečka za covidem,“ říká Ondřej Dostál v rozhovoru pro Prostor X. Tím, že by uznání protilátek bylo nejenom řešením situace pro ty, kteří jsou omezováni ve svých činnostech, aniž by to mělo hmatatelný přínos pro zdravotní situaci státu, a celkově by pomohlo ekonomice, že nově zavedená opatření jsou k ničemu nebo že by se pořadatelé vánočních trhů měli právně bránit, se expert na zdravotnické právo a člen týmu Pirátů a Starostů netají ani na sociální sítích. Za to si vysloužil silnou kritiku i od odborníků.

„Měl jsem krásnou romantickou představu, že budu poctivý tvůrce, který si bude dělat všechno sám, že budu řemeslník YouTubu,“ říká Martin Mikyska alias Mikýř, který se před rokem a půl rozhodl dát trapnohumoru nový rozměr a do hlavních rolí svých videí obsadil pseudocelebrity ze sociálních sítí. „Hrozně rychle mě to přestalo bavit, protože narážíš na časové limity, nemůžeš se s tím piplat dva měsíce, ekonomicky to nedává smysl,“ přiznává úskalí tvorby, se kterými se na začátku potýkal. Mikýřovu úžasnou pouť internetem, jak svůj pořad na Mall.tv nazval, ale nevzdal a jeho tažení je evidentně vítězné. Nejenže z vyhlášení Cen českého internetu odešel hned se třemi Křišťálovými Lupami, včetně té za popularitu, ale svými politickými epizodami dokázal prokazatelně motivovat mladé lidi k tomu, aby šli volit.

„Bylo potřeba udělat rozbušku,“ říká o svém projevu na galavečeru Český slavík podnikatel a matematik Karel Janeček. Jedním dechem přitom dodává, že se v hlavním vysílacím čase nejsledovanější komerční televize mohl vyjádřit lépe, ale celkově je s tím, co se stalo, spokojen. „Podařilo se to, co jsem chtěl,“ pochvaluje si a netají se tím, že přenos použil pro své osobní vyjádření. „Chtěl jsem říct 1,5 milionu diváků, že plošné očkování dětí je špatná věc, protože nechrání primárně děti.“ Ve skutečnosti jím ohrožujeme imunitu dětí kvůli našim strachům. Přitom bychom měli přijmout rizika a smířit se s tím, že jsme tady dočasně. A očkování nechat na svobodné volně každého člověka.

„Máme hrůzu z toho, že přijde varianta, která nám bude imunitně utíkat,“ přiznává molekulární genetik Jan Pačes a upozorňuje, že virus se dostal do stavu, kdy je příliš rychlý a těžko předvídatelný. Riziko, že se stane ještě nebezpečnějším, tu proto je. „Některé státy už s tím počítají, Izrael měl před čtrnácti dny dokonce cvičení, během kterého se připravoval na to, co by se stalo a jak by reagoval stát a všechny jeho složky, kdyby se objevila varianta omega, přestalo fungovat očkování a byli bychom znovu na začátku.“ V Česku je podle něj navíc pořád velký počet lidí, kteří nemají protilátky, a virus má proto hodně prostoru se šířit.

„Když chci lidi pozitivně motivovat, měl bych jim jít příkladem, a ne se jim smát do tváře,“ říká Miroslav Bárta, podle kterého při zvládání pandemie selhaly nejfatálněji elity. „Naštěstí máme jednu výhodu, a totiž, že žijeme v občanské společnosti, takže mantinely, ve kterých jsme, nejsou tak prospěšné absolutnímu zneužití a využití strachu. Nicméně nemůžu se ubránit pocitu, že to pokušení ze strany elit tady je, protože s pomocí strachu a hrozeb se populace dá ovládat lépe,“ vysvětluje egyptolog a archeolog, který se dlouhodobě věnuje fenoménu kolapsů komplexních civilizací. Nemalý podíl na nestabilitě společnosti mají podle něj i sociální sítě – logicky, protože „to, co nás přivede na vrchol, nám nakonec způsobí značné problémy.“

„Jsem proti tomu, aby ti, co se naočkovali, znovu trpěli. To je pro mě něco nemyslitelného,“ říká rozhodně Alena Schillerová a otevřeně přiznává, že při vládním jednání o zavedení dalších omezení patřila mezi podporovatele tvrdších opatření. „Mantinely, které dává bavorský model, nepotřebují nouzový stav. Ale jestli to bude soud vidět jinak, to nevím,“ připouští možné zrušení nově platných restrikcí ministryně financí v demisi a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO a dodává: „Opatření budou minimálně čtyři týdny fungovat. Jsme přesvědčení, že je to v pořádku, všichni jsme četli opatření ministerstva zdravotnictví, dostali jsme je v předstihu, zvedli jsme pro ně ruku, bylo to jednomyslné, a pokud se k tomu Nejvyšší správní soud postaví jinak, to nemohu předjímat.“ Zároveň říká, že kompenzace dostanou podnikatelé a OSVČ nejdřív v lednu.

„Začíná brutálně narůstat škoda, která se děje na společnosti. Odkloňování se lidí od sebe – teď ještě podpořené snahami ‚motivovat‘ lidi, aby se doočkovali, má ještě větší polarizační tendenci. Myslím si, že nás čeká hodně práce, abychom se z toho dostali,“ říká Pavel Řehák, který by hledal konstruktivnější řešení, než rozdělování společnosti na viníky a oběti po vzoru rakouského modelu. Podle zakladatele a předsedy představena Direct pojišťovny, jenž do nerovného boje s pandemií vstoupil jako muž, který přišel loni v březnu s matematickým modelem a pak ještě jednou v nějakém čase, jsme se do situace, kdy je znovu skloňován lockdown, nemuseli vůbec dostat. Pozastavuje se i nad tím, proč se netestují a netrasují očkovaní, když i oni mohou být potenciálním zdrojem infekce, a jak je možné, že státní správa po roce a půl opakuje stále stejné chyby.

Opatření je potřeba dělat rozumně, říká Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje a taky předseda Asociace krajů České republiky. Na jeho slovech by nebylo nic tak pozoruhodného, kdyby v další větě nedodával, že může uvést hned několik příkladů, které racionalitu popírají. První absurditou je podle něj výzva epidemiologa Rastislava Maďara k hromadnému testování před Vánoci, druhou upuštění od antigenního testování ve školách. Do třetice ho překvapují výroky Mariana Jurečky o nouzovém stavu, které mohou být dalším fatálním příspěvkem k už tak nalomené důvěře lidí v politiky. Přitom by stačilo tak málo! Naučit se s covidem žít a informovat veřejnost jednotně a otevřeně.

Závody strongmanů patří k podívaným, které jdou často za hranu. Nejen fyzických sil, ale samotného zdraví. Jiří Tkadlčík se v nich stal v roce 2018 mistrem světa, letos ve Finsku skončil těsně druhý. Zdravotní rizika přitom nepředstavuje jen nadměrná zátěž, ale také doping. Ten je podle držitele světového rekordu v mrtvém tahu, ve kterém dokázal zvednout neuvěřitelných 406 kilo, nedílnou součástí profesionálního sportu. Jeho užívání se nelze ubránit, pokud chce být závodník konkurenceschopný. Všechno má zkrátka svou cenu. A odjakživa mělo.

Začít šetřit je nevyhnutelné. Aspoň podle ekonomického experta ODS, poslance a možného kandidáta na místopředsedu poslanecké sněmovny Jana Skopečka, který budoucí vládě predikuje nelehkou úlohu. Čeká ji hašení těch největších požárů a šetření provozních výdajů. Škrty by se přitom měly dotknout všech ministerstev. Coby bývalý místopředseda rozpočtového výboru se domnívá, že „vata na jednotlivých úřadech je obrovská“, a tak mu úspory ve výši sta miliard nepřipadají nijak nereálné. Uskromňovat se ale budou muset i jednotlivci.

„Nevím, kdo to vymyslel a proč to udělal,“ kritizuje Tomáš Cikrt národní informační kampaň postavenou na myšlence, že s koronavirem je možné definitivně skoncovat. Udělat tečku je podle šéfredaktora Zdravotnického deníku a bývalého mluvčího ministerstva zdravotnictví nemožné. Proto by volil cestu papeže Františka, který říká, že očkování je aktem lásky a že pokud jde o boj s epidemií, jsme všichni na jedné lodi. Výhrady má i k dobrovolnému očkování zdravotníků, o kterém by vůbec nediskutoval a lékařům a sestrám ho nařídil.

Bývalý prezident Václav Klaus se obává směřování České republiky i světa kolem nás. Stát podle něj není v dobrém stavu a to, co bylo v devadesátých letech vybudováno, by mohlo být ztraceno. V dlouhém rozhovoru kritizuje vznikající vládu, volby pro něj byly neštěstí a naprostá prohra. V ODS teď vidí jen několik tváří, kterým jde o podle něj správné směřování státu. Zmiňuje třeba Jana Skopečka, který se ale prý právě kvůli svým názorům zřejmě ministrem financí nestane. Vysvětluje své obavy ze směřování republiky, Piráty například nenávidí a bojí se jich, ale taky mluví o důvodech vysoké inflace, která tu s námi bude prý ještě velmi dlouho.

Budu navrhovat, abychom před hlasováním o článku 66 měli podrobnější zdravotnický posudek o zdravotním stavu prezidenta Zemana, říká senátor a předseda komise pro Ústavu Zdeněk Hraba /STAN/. Jde podle něj o jednoznačnější odpověď na otázku, zda je prezident schopen vykonávat svou funkci (tedy ne jen pracovní povinnosti), ale i o případné pevnější podklady pro ústavní žalobu, kterou by se mohl Miloš Zeman bránit. Podle Hraba by mohla být teoretická hranice, kdy by mělo být o článku 66 jasno, konec listopadu, kdy už by podle něj měl být jmenován nový premiér.

Před vznikající vládou bude nelehký úkol, říká ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Myslí tím rozvrácený rozpočet, který nepůjde vyřešit bez zvyšování daní. Pokud se daně nezvýší, budou si lidé muset začít například připlácet za zdravotní péči. Nerudová tvrdí, že stát bude muset být menší a flexibilnější, že do teď jsme si žili nad poměry. Jako největší problém příštích měsíců vidí ceny energií, které ale vláda neřeší dobře.

Konat je moje povinnost, dělám dobrou a správnou věc, nemám z toho radost a není to puč, je to i o statečnosti a odpovědnosti, říká o možné aktivaci článku 66 Ústavy a dočasném odebrání některých pravomocí prezidentovi republiky předseda Senátu Miloš Vystrčil /ODS/. Bylo by podle něj daleko jednodušší a pro všechny lepší, kdyby byl prezident schopen své povinnosti vykonávat. Odmítá kritiku a říká, že vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Mynáře by odvolal. Prezident totiž podle něj není v dobrých rukou.

Jsem připraven hlasovat pro odebrání pravomocí prezidenta, říká předseda hnutí Starostové a nezávislí Vít Rakušan, poslanec a taky kandidát na ministra vnitra v nově vznikající vládě. Nejhorší podle něj je, jak se Zemanovo nejbližší okolí k němu chová, vidí za tím neúctu a ochranu sebe sama. Rakušan doufá, že Piráti do vlády půjdou. Pokud by se rozhodli jinak, muselo by se řešit případně vypovězení koaliční smlouvy Pirátů se Starosty.

Nový ministr bude muset napravovat chyby, které se staly, a v některých případech už to možná nepůjde, říká lékař, nově zvolený poslanec a taky možný kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/. Je připraven resort přijmout, ale zároveň prý ví, že ho to může stát jeho dobré jméno. Tvrdé a nepopulární kroky totiž můžou být nevyhnutelné. Jde přitom podle něj stále o chyby vlády, která nedokázala proočkovat dostatečnou část společnosti.

Předseda Pirátské strany a poslanec Ivan Bartoš dál trvá na tom, že vstup Pirátů do vlády je správné rozhodnutí. Strana ale má červené linie, které budeme v jednání zohledňovat. Bartoš je v rozhovoru popisuje, patří mezi ně třeba sociální dopady případných škrtů a kroků vlády na nejchudší. Dál chce prosazovat manželství pro všechny, i když se na něm s koalicí Spolu zřejmě Piráti neshodnou. Zmiňuje, že je možné to navrhnout i jako poslanecký návrh.

Odebrání pravomocí prezidentovi republiky je nevyhnutelné, říká senátor, lékař a člen stálé komise pro Ústavu Marek Hilšer. Zpráva lékařů podle něj mluví jasně, prezident není schopen vykonávat funkci. Hilšer zdůrazňuje, že jde o dočasný krok. V případě změny stavu by se měli zákonodárci znovu sejít a na základě zprávy lékařů pravomoci prezidentovi vrátit. Hilšer dál plánuje kandidovat na prezidenta, Česko podle něj potřebuje nadstranickou osobu, která bude spojovat oba znesvářené tábory. Nechce o tom ale přemýšlet teď, když je prezident nemocný.

Důvody pro odebrání pravomocí prezidentovi republiky tu jsou, může to být jen dočasné, říká ústavní právník a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesor Jan Kysela. Je teď jen na politicích, jestli k tomu kroku přistoupí, z právního hlediska by podle Kysely mohli. Přístup k Miloši Zemanovi podle něj ovlivňuje i přehnaná úcta, kterou k funkci prezidenta část lidí má, navzdory tomu, kdo prezidentem je a co dělá. Má to víc důvodů a vede k emocionální reakci třeba na právnické otázky spojené s prezidentem.

Vstoupil jsem teď do hnutí ANO, jsem srdcař a chci se za něj obětovat, říká vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu, ministr dopravy a nově zvolený poslanec Karel Havlíček. Premiér Babiš by podle něj měl kandidovat na prezidenta. Má prý velkou šanci vyhrát. Pak se můžou objevit noví lídři, kteří ANO povedou do voleb. Havlíček věří, že ANO příští volby vyhraje a do vlády se vrátí. Teď je smířen s opozicí, kde chce mimo jiné akcentovat sociální témata.

Nová vláda by tu mohla být rychleji, než jsme očekávali, shodují se politolog Lubomír Kopeček a politický marketér Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. Premiér Babiš už podle nich prakticky nemůže zvrátit vývoj, na konci něhož tu bude vláda Spolu, Pirátů a Starostů, případně i bez Pirátů. V povolebním speciálu Prostoru X mluvili o nebezpečí, které představuje víc než 700 tisíc lidí, jejichž hlasy propadly. Otevírá se velká možnost k sjednocení levice, tedy ČSSD, KSČM, Zelených a případně i Pirátů. Se Zemanem můžu v 10 tisících věcí nesouhlasit, znám ho 32 let, ale tohle se mi lidsky nelíbí, je to nedůstojné, říká o posledním dění kolem prezidentova zdraví Michopulos. Naprostou zodpovědnost podle něj nese Zemanovo okolí. Kopeček dodává, že prezidentova kariéra má i momenty, které byly důležité pro zemi, a nezaslouží si být takto vystavován.

Bývalý premiér Petr Nečas už politiku sleduje jen z povzdálí. Říká, že v ní stále víc převládají emoce a iracionalita. Předsedové ODS podle něj stojí na ramenou Václava Klause a mrzí ho, jak se exprezident se stranou rozešel. Nečas teď věří ve spolupráci koalice Spolu a Pirátů se Starosty, i když zejména Piráti mu nesedí. V rozhovoru mluví o údajných lžích Roberta Šlachty, covidových fanaticích a selhání médií i ekotalibanu a řešení ochrany klimatu.

Nemůžeme mít pravicové daně a levicové výdaje, říká sociolog Daniel Prokop, zakladatel výzkumné firmy PAQ Research. Daně se podle něj po volbách budou muset zvedat a strany by měly být k lidem upřímné, jinak to bude mít následky. Programy obou opozičních koalic jsou v otázce rozpočtu nerealistické. Prokop míní, že díky poslednímu vývoji můžou volby dopadnout velkým překvapením. Dopad může mít i Babišova kauza Pandora papers.

Chtěli jsme, aby to bylo zveřejněno dál od voleb, zvažoval se i leden příštího roku, říká investigativní novinářka Pavla Holcová, zakladatelka projektu investigace.cz, o načasování kauzy Pandora Papers, ve které figuruje i český premiér Andrej Babiš. Šlo o domluvu stovek novinářů z řady zemí, kterým na českých volbách nezáleželo, a slovo Holcové mělo ve výsledku malou váhu. Novinářka v rozhovoru pro Prostor X popisuje, jak přesně měl Andrej Babiš přesouvat přes offshorové firmy bezmála 400 milionů korun, kde skončily, a reaguje na obranu premiéra. Otazníků kolem něj je podle ní daleko víc.

Jsem si jistá, že dostaneme přes 5 %, říká ministryně práce a lídryně ČSSD v Praze Jana Maláčová. Slibuje zvyšování daní z příjmu, hlavně pro bohatší lidi a velké firmy, ale taky znovuzavedení daně z převodu nemovitosti nebo pokutu za dlouhodobě neobsazený byt. Hlásí se k heslu, že řešení nedostatku bytů „šlo za Husáka, tak to teď půjde taky“. Například chce developerům zákonem přikázat, aby část postavených bytů převedli pod stát.

Bývalá radní ČT a lídryně Volného bloku v Pardubickém kraji Hana Lipovská chce po neúspěšném trestním oznámení na generálního ředitele Dvořáka podniknout další právní kroky. Řekla to v rozhovoru pro Prostor X. Kandidovat do sněmovny se prý rozhodla proto, že se svými názory zůstala v Radě ČT, ale i ve sněmovně sama. Tvrdí, že podle jejich informací bylo jednou z motivací pro její odvolání to, že Andrej Babiš chtěl zabránit odvolání Dvořáka do voleb.

Česko je skanzen, říká ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč. Problém jsou podle něj zákony, ale i přístup státu a úředníků. Pravidla pro stavbu jsou příliš přísná a nastavená na průměr, který ale většině velkých měst nevyhovuje, úředníci jsou navíc odtržení od reality a je jim jedno, jak moc (nebo málo) se staví. Proto se málo a pomalu staví a vlastně se moc plánovat nedá. Změnit by to prý šlo relativně rychle, ale musela by být vůle, která zatím spíš chybí.

O Babišově vládě se bude rozhodovat kolem pětiprocentní hranice, říká politický marketér a spolutvůrce podcastu Kecy a politika Petros Michopulos. Premiér už je podle něj v křeči a jeho kampaň ztrácí dynamiku, klíčových bude několik dalších dnů. Michopulos by doporučil koalici Pirátů a Starostů, aby teď dala dopředu Víta Rakušana. Měl by být i potenciálním kandidátem na premiéra a Michopulos detailně argumentuje proč.

Je po všem, shodují se imunologové Václav Hořejší a Jiří Šinkora. Epidemie v Česku podle nich končí. Oba taky míní, že imunita vyvolaná přirozeně proděláním nemoci covid-19 je lepší než ta z očkování. Dál ale většina jejich duelu v Prostoru X přinesla ostrý střet. O fungování imunity, o důležitosti očkování a vakcinaci dětí, o matení veřejnosti.

Na levná auta zapomeňte, zdražovalo by se ale i bez tlaku na elektromobilitu, říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Při zavádění tzv. evropské zelené dohody, tedy Green Dealu, se podle něj přitom nesmí moc tlačit na pilu. To si prý musí „zeleni fanatici“ uvědomit. Green Deal je danou věcí, kterou může případně příští vláda ovlivnit, ale nezastaví ho. Teď je třeba vyjednat pro Česko v rámci Evropské unie co nejlepší podmínky. Bude to pro nás totiž nejdražší a nejtěžší. Klíčové bude, jak s tím Česko naloží.

Vladimír Mišík vydává album Noční obraz. Říká, že může místy působit smutně, ale je jako život. Taková je ostatně celá jeho tvorba, inspirovaná oblíbenými básněmi a blues. V rozhovoru popisuje své začátky v hudbě, boj s komunistickým režimem a těžké časy, když byl zakázaný, i zdravotní problémy, které ho donutily skončit s koncertováním. Hudba je pro něj ale pořád radost.

Vláda má za sebou úspěchy, kvůli kterým by lidi měli volit hnutí ANO, míní poslanec a lídr pražské kandidátky Patrik Nacher. Zmiňuje změny v exekucích, snížení daní a zvyšování platů a důchodů, za schodek přitom prý může hlavně covid, a to i za ten v rozpočtu plánovaném na příští rok. ODS je mu názorově blízká, což prý dokládají některá hlasování, spolupráci s ní si umí po volbách představit. Vadí mu ale agresivita, kterou političtí konkurenti vzbuzují v kampani proti ANO a premiéru Babišovi.

Vláda záměrně porušuje zákon a nutí k tomu i úředníky, tvrdí pirátský kandidát ma ministra zdravotnictví a expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Má zprávy od úředníků o tom, jak to na ministerstvu opravdu chodí. Je v rozkladu, popisuje Dostál v rozhovoru a přidává detaily. Sám prosazuje svobodu před tzv. paternalistickým přístupem, ve kterém stát za lidi rozhoduje a přikazuje jim.

Spolupředsedkyně a celostátní lídryně Zelených Magdalena Davis říká, že zdražování související s růstem cen energií je nevyhnutelné. Můžeme se ale podle ní rozhodnout toho využít pro inovace a posunutí se technologicky dopředu. Druhá alternativa je být zaostávajícím skanzenem Evropy. Davis zároveň tvrdí, že zvyšování daní po volbách bude nutnost pro jakoukoliv vládu. Sama je pro progresivní zdanění příjmů.

Poslankyně a předsedkyně Trikolóry, Svobodných a Soukromníků Zuzana Majerová Zahradníková je přesvědčená, že její strana ve volbách uspěje. Zdůrazňuje, že chce chránit normální svět, tedy to, co sama jako normální svět definuje. Zmiňuje manželství jen pro muže a ženu nebo důraz na svobodu člověka vztahující se i na odmítání testování a proticovidových opatření. Zároveň říká, že bychom měli začít mluvit o odchodu z Evropské unie, i když už neprosazuje pravidelná referenda o té otázce.

Miluje svoji práci a celý ten proces tvorby hudby, poslední dobou si toho ale na sebe naložil až moc. Jiří Burian koncertuje jako Kapitán Demo, připravuje jeho novou desku, ale taky pracuje na soundtracku k další sérii seriálu Lajna. Nedávno přitom vydal po řadě let nové album se skupinou Southpaw. Hodně mu pomáhá transcendentální meditace, se kterou začal relativně nedávno, po hodně nepříjemné životní etapě.

Rapper Orion, vlastním jménem Michal Opletal, vydává 28. října nové sólové album Teritorium 3. Zakladatel legendární skupiny PSH říká, že se snaží dál posouvat a že rapuje stále lépe. V otevřeném rozhovoru popisuje svou cestu, vztah k dnešním mladým umělcům a mluví o problémech s alkoholem, kvůli kterým ho málem z PSH vyhodili.

Andrej Babiš je na hraně autoritativního populismu, zatím si dává pozor, říká politolog Tomáš Lebeda. Otázka podle něj je, jak by se zachoval, kdyby začal výrazně ztrácet podporu. Teď má slušnou šanci, že ve volbách znovu vyhraje, ale pak se může situace zkomplikovat. Podle Lebedy se dá očekávat, že prezident Zeman nechá Babiše vládnout i bez důvěry. Vše přitom bude záležet na výsledku. Pokud získají opoziční koalice většinu, bude pro ně vládnutí extrémně těžké.

Režisér Viktor Tauš v první třídě základní školy řekl učitelce, že až vyroste, chtěl by jezdit s hovnocucem. Až na tuto jednu výjimku prý vždy věděl, že chce dělat u filmu. Nakonec se mu to také vyplnilo, ale cesta k vysněné profesi byla trnitá. V sérii Prostor KVIFF X natáčené na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech Viktor Tauš otevřeně popisuje, jaké bylo jeho rané dětství, dospívání, jak se dostal k filmu, i svůj boj s drogovou závislostí.

Anděl Páně 3, Dlouhý, široký, bystrozraký a Sedmikostelí jsou tři filmové projekty režiséra Jiřího Stracha čekající na dokončení. „Uvidíme, který vyjde dřív a který později. Všechno má někde nějaké ale,“ říká Jiří Strach v pořadu Prostor KVIFF X, speciální série natáčené přímo na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Na dokončení Anděla Páně 3 Strach dostává dotazy neustále, jeho dokončení však nechce uspěchat a dokončování filmu přirovnává ke zraní vína.

Čeká nás největší vlna pandemie a bojím se, že to v lednu nezvládneme, říka evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr. Lidé budou díky očkování a promořenosti méně končit v nemocnici, proto podle něj politici opět zareagují pozdě. Lockdownu se ale asi nevyhneme. Pak už ale pandemie v Česku skončí. Flegr míní, že svými předpověďmi a varováními zachránil lidské životy.

Výtvarník, umělec, spisovatel a ilustrátor Petr Sís byl prvním hostem série Prostor KVIFF X, natáčené na karlovarském filmovém festivalu 2021. S festivalem pojí Petra Síse rovnou dvě události – promítání filmu Sny o toulavých kočkách, jež o něm natočil jeho bratr, režisér David Sís. A také umělecká výstava Petra Síse s názvem Příběh, kterou KVIFF prezentuje v prvním patře hotelu Thermal. Jaký je to pocit? „Cítím se trochu, jako když je to trénink na to, jako kdybyste už tady najednou nebyl, co by o vás lidé řekli,“ říká Petr Sís.

Sochař, malíř a grafik Jaroslav Róna se hned v začátku rozhovoru přiznává, že i když pořád maluje, poslední dobou hlavně sochaří. Pod rukama mu postupně vzniká šestimetrový kolos Milosrdný bůh 20. století. O tom, jak se na takovém obru pracuje, proč si užívá varská festival, o měsíční emigraci nebo o tom, jak našel své životní poslání v dalším díle Prostoru KVIFFX.

Pokud nesestavíme s koalicí Spolu vládu, tak jsme selhali, říká předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Věří, že společně s Piráty stále můžou volby vyhrát. Přiznává, že v kampani udělali chyby a ujel jim vlak, vše ale podle něj rozhodne závěr kampaně, kde si nebudou brát servítky. V rozhovoru zmiňuje témata, která Starostové prosazují. Připouští přitom, že může být třeba zvýšit některé daně, zmiňuje třeba daň z komerčních nemovitostí. Klíčové body na cestě k vyrovnanému rozpočtu jsou ale prý jinde. Rakušan v otázce údajného „kompra“, které na něj měl někdo shánět, říká, že zajistil bezpečnost své rodiny.

Albert Romanutti je zpěvák a skladatel z kapely Bert & Friends. Je také autorem soundtracku k filmu Marťanské lodě, který měl premiéru na mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Tento soundtrack se však velmi liší od hudby, jež Albert většinou skládá pro Bert & Friends. „Protože jsem studoval vážnou hudbu, oddirigoval si spoustu děl a tak, tak spíš přemýšlím ve světě vážné hudby a vlastně u Bert & Friends přemýšlím stejně, takže pro mě to nejsou dvě různé věci. Výsledek je trochu jiný, ale přemýšlení do té hloubky vychází z té vážné hudby,“ vysvětluje Romanutti v pořadu Prostor KVIFF X.

Přestože film je pro režiséra Tomáše Vorla součástí terapie, způsobil mu v životě i nemálo problémů. Na tom zatím posledním, kterým je Cesta domů, dělal šest let a jeho přípravy pro něj byly nejtěžší a nejdelší, co dosud zažil. Osmkrát začínal a končil natáčení, potýkal se s nedostatkem peněz i nástupem pandemie. A opakovaně dokonce přemýšlel, že to vzdá. Že rezignuje nejen na svou profesi, ale i na život. Jak sám říká, blbnout přestal až po dvou pokusech o sebevraždu. Alkoholikem prý ale zůstal dodnes. O svém vztahu k pití, rituálním požití lysohlávek, rivalitě v divadle Sklep nebo zatčení kvůli filmu s Evou Holubovou promluvil v Prostoru KVIFF X.

Václav Marhoul je režisér a emeritní major v aktivních zálohách armády České republiky. A o obou těchto polohách mluví v novém díle Prostoru KVIFF X. Jak vnímá stažení NATO z Afghánistánu, co si myslí o současné české politice? Jaké mělo jeho Nabarvené ptáče úspěch v zahraničí a co s tím úspěchem teď?

Zpěvačka a herečka Bára Poláková a herec Pavel Liška nedávno po třech letech v médiích promluvili o svém rozchodu. Proč až nyní? „Neměli jsme potřebu to říct dřív. Byla to věc, která je naše a taky i jenom nám patřila. Přemýšleli jsme nad tím i předtím, ale až teď jsme se domluvili, že to řekneme,“ říká Barbora Poláková v pořadu Prostor KVIFF X a dodává: „Bylo pro mě i hodně důležité, aby se tam nevklínila energie, která by mohla něco pokazit. Je pro mě hodně důležité, aby ty holčičky věděly, že rodiče jsou parťáci, že drží spolu. I když jsme to určitým způsobem nezvládli tak, jak bychom si představovali.“