Renovujte s námi

V dnešním videu bych vám rád ukázal renovaci starožitného ořezávátka od GUHL a HARBECK Hamburg, které pochází z roku 1870. Renovace byla poměrně složitá, protože byl problém najít tiskárnu, která by byla ochotna tisknout zlatou barvou. Technika písma byla použita stejná jako při výrobě obtisků na hrnky. Musí se ale vypálit v troubě při teplotě 170 °C a s tím je problém. Musel jsem renovaci provádět třikrát, protože i při nižších teplotách mi barva popraskala a bylo to špatné. Nakonec obtisky stačilo jen natřít.

V dnešním dílu si ukážeme renovaci starého topenářského svěráku.

V dnešním díle si obnovíme krásný vyhozený tácek z exotického dřeva.

Renovace závitořezné hlavy, která byla prolezlá rzí. Podívejte se a inspirujte, jak můžete starým věcech vdechnout nový život.

Ahoj přátelé, v dnešním díle jsem pro vás připravil krásný starý litinový odšťavňovač Tutti Frutti s výrobním číslem 198. Výška na rukojeť 50 cm, hmotnost 4,85 kg! Tento mlýnek jsem si koupil z inzerce jako většinu ostatních předmětů, které renovuji.

V dnešním díle si ukážeme renovaci plechového autíčka GAZ-53. GAZ-53 byl sovětský středně těžký nákladní automobil. Sériově jej vyráběla automobilka Gorkov (rus. ГАЗ - Горьковский автомобильный завод) v letech 1961 až 1993. Výroba byla definitivně ukončena v roce 1997 od střední generace GAZ-5 (po GAZ-5) vlastně třetí nákladní auta GAZ. Jednotlivé modifikace byly postupně označeny: GAZ-53F (1961-1967), GAZ-53A (1965-1983), GAZ-53-12 (1983-1993). GAZ-53 v různých provedeních byl v té době jedním z největších vozidel na sovětských silnicích. Celkem bylo vyrobeno více než čtyři miliony kusů. Paralelně se v letech 1966 až 1989 z GAZ-51 vyráběl GAZ-52, hybridní model se šestiválcovým řadovým motorem. Kabina řidiče byla u GAZ-52 i GAZ-53 stejná.

Renovace staré kuchyňské váhy. Kuchyňské váhy mám ve sbírce již delší dobu a potřebují zrestaurovat. Co říkáš?

Renovovali jsme dědečkovu starou ruční vrtačku

Renovovali jsme váhy po babičce

V dnešním díle si ukážeme opravu termoforu z první republiky. Termofor je vyroben z plechu po obvodu je pocínován s mosazným šroubovacím uzávěrem. Termofor je mírně prohnutý, aby lépe přilnul k tělu.

Vítám vás u nového videa. V dnešních renovaci jste viděli staré kamna na dřevěné piliny značky Satan. Jelikož piliny nelze spolehlivě spálit v běžných kamnech ani na otevřeném ohni, začala se vyrábět kamna na dřevěné piliny. A jak se v takových kamnech topilo ? Válec s pilinami se vložil do kamen a otevřely se všechny přístupy vzduchu, aby se piliny ve válci od žhavých uhlíků vzňaly. Potom se přístup vzduchu reguloval podle potřeby. Piliny ve válci prohořívaly středním otvorem po vytažení trubky. Doba prohoření byla až 6 hodin. Dnes může znít topení v kamnech jako hodně práce, když stačí stisknout tlačítko nebo otočit kolečkem. A proto postupem času a narůstajícím zájmem o ekologii a efektivní způsoby vytápění se začala vyvíjet technologie pro pelety, které zvyšují účinnost a snižují emise. Dnes je Satan Brno Drukov známý pro širokou škálu produktů v oblasti vytápění. Nejvýznamnější částí produkce v dnešní době tvoří vzdušníky, výměníky tepla, zásobníky a ohřívače. Značka si udržuje silnou pozici na českém trhu a také exportuje své výrobky do zahraničí. A to je z dnešního videa vše, pokud se vám naše video líbilo dejte nám svůj odběr, like, sdílejte s přáteli a napište komentář :) Budu se na vás těšit opět příště :)

V dnešním videu si ukážeme renovaci starého trakaře. Trakař je jednoduchý dopravní prostředek sloužící k přepravě nákladu (zejména píce, sena, obilí nebo pytlů mouky) na krátké vzdálenosti. Skládá se z dřevěné konstrukce připomínající zakřivený žebřík s dřevěným kolem na jednom konci a dvěma madly na druhém. Počátkem 20. století byl vytlačen novějšími dopravními prostředky, jeho princip si zachovalo kolo. Název trakaře pochází pravděpodobně z německého Tragkarre. Princip trakaře je založen na principu páky a je známý ze staré Číny, kde se poprvé objevuje kolem 3. století. Síla nesená břemenem je rozložena na větší část, spočívající na kole a menší část nesená tím, kdo jede na kolečku. S trakařem může jedna osoba přepravit násobek nákladu, než jej jen přenášet, čímž se zvyšuje efektivita práce. Trakař byl součástí většiny zemědělského vybavení. Bylo na něm prakticky vše, co mohl nést. Trakař není vhodný pro přepravu sypkých materiálů (zemina, písek apod.).

Tuto starou jedno miskovou váhu mám doma již delší dobu, koupil jsem ji na náhradní díly. Po letech jsem ji znovu objevil a řekl si, že by to mohla být zajímavá renovace, a tak jsem se pustil do práce. Jak to dopadlo, posuďte sami.

Ve videu vám ukážeme renovaci starožitného mlýnku. Produkt byl ve špatném stavu, ale povedlo se nám obnovit jeho původní krásu.

V dnešním dílu si ukážeme snadnou výrobu rodinného obrazu s obtisky svých rukou :)

V dnešním díle si ukážeme, jak se dá využít různých zbytků starých kuchyňských vah pro znovuzrození krásné a funkční dekorace vaší kuchyně.

V dnešním videu si ukážeme, jak vyčistit starý starý benzínový zapalovač. Koupil jsem tento rezavý zapalovač v aukci. Zapalovač byl ve špatném stavu, velmi zrezivělý a nefunkční. Při prohlídce jsem zjistil, že zapalovač je mosaz vykládaný červenými a bílými kamínky. Zjistil jsem, že zapalovač má na jedné straně ozdobnou rytinu a na přední straně českého lva s nápisem 1918-1938 Czechoslovakia.

KAMNA HALLER Petrolejová kamna Haller "Origineel" původně vyrobil Georg Haller Co z Ottensen (Hamburg), Německo. Kamna Haller pocházejí z doby kolem roku 1900, ale některé variace (klony) byly vyrobeny v bývalém východním Německu a nesou označení DRG.

Vítejte u dnešního videa. Tentokrát se nám do rukou dostal tento historický přístroj z oboru farmacie.

Ahoj přátelé, dnes si ukážeme renovaci starého stolního ventilátoru značky Elektra Praga. Veronika si tento ventilátor koupila na burze starožitností, moc se jí líbil a hned jak ho uviděla měla představu, jak bude vypadat a kam ho dát :) Co bych pro svou ženu neudělal :)

V dnešním díle si ukážeme renovaci starého cestovního vařiče. Užitečný nástroj vynalezl v roce 1849 francouzský šéfkuchař Alexis Soyer, který v té době žil v exilu v Londýně.

Vítejte. V dnešním videu jste viděli renovaci nízkého sedátka na čtyřech nohách, což je taburet. Slovo taburet pochází z francouzštiny a označuje stoličku bez opěradla. První taburety se objevily v Egyptě a byly používány jako sedátko pro vládce a osoby z vládnoucí rodiny. Tyto taburety byly obvykle vyráběny z drahých kamenů a vzácného dřeva. V Řecku a Římě se ta bude ty používaly jako symbol majetku a moci, byly umístěny na vyvýšených místech, aby byli majiteli taburetu viděni a byl zdůrazněn jejich význam před obyčejným lidem. V průběhu středověku se použití taburetů posunulo. K jejich výrobě se začalo používat levnější dřevo nebo kov a jeho využití se rozšířilo. Taburety se začaly používat třeba jako sedátko pro hosty nebo jako podnožka. Tento kus nábytku je velmi oblíbený i v dnešní době. Taburety totiž nabízejí široké spektrum využití od malého posezení přes stylový doplněk až po skrytý odkládací prostor. A to je z dnešního videa vše. Pokud se vám naše video líbilo a chtěli byste vidět další zajímavý obsah, dejte nám svůj odběr, like, sdílejte s přáteli a napište nám komentář. Těším se na vás opět příště.

V dnešním videu si ukážeme, jak lze využít starou poškozenou krejčovskou pannu.

Vítejte u dnešního videa, kde jste viděli renovaci sešívačky. V dnešní době existují různé typy sešívaček, které vyhovují různým úkolům. A mnozí z vás vlastní alespoň jeden nebo více kusů tohoto pomocníka. Používáme je doma, v kancelářích a kdykoli chceme spojit dva nebo více papírů. Sešívačka je jedním z nejběžnějších nástrojů. Od vynálezu papíru se lidé snaží najít způsob, jak papír spojit. Vyzkoušeno bylo téměř vše, od vosku, po šicí nitě nebo převazování stuhou. První funkční sešívačku vynalezl George McGill, patentována byla v roce 1867. Na trh přišla o dva roky později. Počátkem 19. století sešívačky intenzivně zdokonalovaly různé firmy a prodej zaznamenal boom nejen v celé Evropě. A to je pro dnešní video vše. Pokud se vám video líbilo a chtěli byste vidět další zajímavý obsah dejte nám svůj odběr, lajkujte, sdílejte s přáteli a napište komentář. Těším se na vás zase příště :)

Sport zvaný trap nebo trap střelba (česky: střelba na pohyblivý terč) ve sportovním odvětví sportovní střelba je speciální střelecká soutěž, kde je střelec vybavený dvouhlavňovou brokovnicí popř. brokovnice-koza zasáhne svou střelbou tzv. holuby.

Vítám vás u dnešního videa, tentokrát jste viděli opravu odrážedla pro nejmenší děti. Odrážedla se opět dostaly do popředí a to při využití pro naše nejmenší děti, které nejsou způsobilá pro jízdu na šlapacích jízdních kolech. Budu se na vás opět těšit u dalšího videa :)

Vítejte v dnešním videu jste viděli renovaci hoblíku Narex extra speciál 3. Hoblík je jeden z důmyslných truhlářských nástrojů sloužících ke srovnávání a vyhlazování dřeva. Pokud se vám naše video líbilo a chtěli byste vidět další zajímavý obsah, dejte nám svůj odběr, lajk, sdílejte s přáteli a napište komentář. Těším se na vás opět příště.

Vítám vás u dnešního videa, kde jste viděli renovaci torza zahradní lavičky. Zahradní lavičky jsou nedílnou součástí mnoha zahrad po celém světě a jejich historie sahá až do starověku. V antickém Řecku a Římě byly lavičky umístěny ve veřejných zahradách a byly vyrobeny z kamene nebo mramoru. Ve středověku a renesanci byly lavičky součástí zahrad u šlechtických sídel a klášterů. Tyto lavičky měly často zdobené řezby a byly umístěny na strategických místech, která nabízela výhled na okolní zahradu. Byly místem pro odpočinek i četbu a setkávání. V 18. a 19. století se staly lavičky populárními v parkových zahradách a veřejných prostranstvích. Tyto lavičky byly vyrobeny z kovu a měly romantický elegantní design. Jejich vzhled a materiály se vyvíjely a adaptují se na současné potřeby. Lavičky jsou neodmyslitelnou součástí každé zahrady. A to je z dnešního videa vše. Pokud se vám naše video líbilo a chtěli by jste vidět další zajímavý obsah, dejte nám svůj odběr, lajk, sdílejte s přáteli a napište nám komentář. Budu se na vás těšit opět příště :)

Vítám vás u dnešního videa, kde jste viděli opravu dýmáku. Dýmák neboli kuřák je neodmyslitelnou součástí každého včelaře. Pokud se vám naše video líbilo a chtěli byste vědět další zajímavý obsah, dejte nám svůj odběr, lajk, sdílejte s přáteli a napište komentář. Budu se na vás těšit opět příště :)

V dnešním videu bychom si ukázali renovaci starožitného litinového vyzouváku na boty se zajímavým designem brouka.

Vítám vás u dnešního videa, kde jste viděli opravu navíječe na recyklaci starých novin. Tento navíječ na noviny poskytuje praktický způsob, jak spotřebovat staré přečtené noviny. Při použití je potřeba rozložit noviny na listy, dále postupujeme tak, že okraj listu přeložíme a vložíme do otvoru v centrálním válci a otáčením rukojeti papír srolujeme. Existují 2 způsoby rolování.1. Způsob zahrnuje rolování suchých listů, které nám vytvoří volnější rolku, která rychle hoří. 2. Způsob zahrnuje rolování navlhčených listů novin a tvoří těsnější špalek a hoří pomaleji a delší dobu. Za zmínku stojí trocha historie 1. České noviny držely lidé v ruce poprvé před 300 lety, jmenovaly se pražské poštovské noviny a vyšly 4.února 1719 . Tiskli se na starém Pražském městě, kde měl svoji dílnu František Rosenmüller. Ten se rozhodl zaplnit díru na trhu a požádal českou dvorskou kancelář ve Vídni o udělení desetiletého privilegia na tisk periodických tiskovin v češtině. Obsah těchto novin vznikal na základě dovezených novin ze zahraničí. Tyto pražské poštovské noviny vycházely dalších 53 let. V roce 1772 byly noviny pozastaveny. Obnova přišla až v 80. Letech a desetiletí mezitím byly vydávány pouze psané německy. Myslím si, že i přes dnešní moderní dobu plnou konkurence, jako je internet a jiná média noviny ještě pořád nepatří do úplné historie. A to je z dnešního videa vše, pokud se vám naše video líbilo, dejte nám svůj odběr like sdílejte s přáteli a napište nám komentář. Budu se na vás těšit opět příště.

Dnešní video se zaměřuje na lehkou renovaci ručně kovaného stojanu na víno. Po rekonstrukci jsme zařadili ohlédnutí za jinými renovacemi, které pro vás připravujeme :)

Toto video ukazuje proces čištění a konzervaci starožitných dřevěných hoblíků. Prvním krokem je důkladné vyčištění od nečistot a prachu. To se provádí pomocí jemného brusného papíru a brusné houby, která nepoškodí dřevo. Dalším krokem je ošetření dílů napadených dřevokazným hmyzem pomocí mikrovln nebo chemických přípravků proti dřevokaznému hmyzu. Následuje napuštění lněným olejem a potažení včelím voskem, který je ochrání před dalším poškozením a znehodnocením. Po vyčištění a konzervaci jsou hoblíky připraveny k vystavení v muzeu, kde budou zpřístupněny veřejnosti a poslouží jako expozice historických dřevoobráběcích nástrojů. Toto video je užitečným zdrojem pro každého, kdo se zajímá o starožitné dřevoobráběcí nástroje a jejich konzervaci. Děkujeme za zhlédnutí a těšíme se na další video :)

V dnešním videu si ukážeme, jak vyčistit starý starý benzínový zapalovač. Koupil jsem tento rezavý zapalovač v aukci. Zapalovač byl ve špatném stavu, velmi zrezivělý a nefunkční. Něco z historie: Benzínové zapalovače jsou většinou kovové a ve spodní části je umístěna nádobka, do které se vkládá tělo zapalovače. Vnitřek těla je vyplněn vatou nebo jinou savou látkou, která absorbuje hořlavý materiál (převážně technický benzín) a zadržuje jej před vypařováním. Do těla zapalovače je zaveden knot a navlhčen hořlavým materiálem. Při přeškrtnutí se vznítí hořlavé směsi, které způsobí plamen. Některé typy zapalovačů mají oblast kolem knotu chráněnou speciální částí, která je perforovaná a umožňuje plamenu hořet i když fouká vítr. Tato technologie je patentovaná. Nejznámějšími benzínovými zapalovači jsou produkty Zippo, které svým uživatelům zaručují kvalitu. Společnost poskytuje na všechny své zapalovače doživotní záruku. Další celosvětovou značkou je rakouská IMCO s téměř stoletou tradicí ve výrobě benzínových zapalovačů vlastního patentu známá v ČR také pod názvem „rakušák“.

Vítám vás u dnešního videa, kde jste viděli renovaci starého speciálního stroje na řezání a broušení kůže značky Landis, který nám zaslal pan Robert Jan Trügg , Děkujeme. Tento stroj se používal k výrobě a zpracování kůže. V minulosti byl využíván pro různé účely, jako je výroba kožených výrobků, opravy a restaurování starých kusů kůže a také pro výrobu obuvi. Stroj na kůži byl vybaven různými nástroji a mechanismy, které umožňovaly zpracovávání kůže. Patřily sem například nože, šicí stroje, lisovací stroje a další specializované nástroje. Tato zařízení umožňovala řemeslníkům a výrobcům pracovat s kůží a vytvářet různé výrobky s vysokou precizností a kvalitou. Jak se člověk vyvíjel, rostlo s ním i využití kůže. V některých kulturách byla kůže považována za symbol vysokého postavení a kožedělné řemeslo začalo být velmi žádané po celém světě. Mělo využití v každodenním životě a bylo orientováno především na funkci. Jeho výroba začala růst. Vyráběly se boty, opasky, klobouky, brašny, rukavice, postroje, stany, šperky a jiné. Například nejstarší kožená bota byla nalezena v jedné arménské jeskyni a její stáří se odhaduje na 5500 let. Zajímavostí je, že i v Číně používali kůži k výrobě koženého brnění, které se vyrábělo jak z hovězí kůže, tak z kůže nosorožců a buvolů. V 18. století zažila kůže průmyslovou revoluci a v současné době poptávka velmi stoupá, a tak se na trh dostávají i umělé kůže a syntetický kožený materiál. A to je z dnešního videa vše. Pokud se vám naše video líbilo, dejte nám svůj odběr, like sdílejte s přáteli a napište nám komentář, budu se na vás těšit opět příště :)

Vítejte u dnešního videa, kde jste viděli renovaci staré ruční stojanové vrtačky. Tyto nástroje mají dlouhou historii, byly vyvinuty pro usnadnění a zefektivnění procesu vrtání a zahlubování ve vertikální rovině. Vrtáky jako takové prošly evolucí také. První elektrickou ruční vrtačku pro montážníky stožárů sestavil již v roce 1896 Němec Wilhelm Emil Fein. Jednalo se o olejovou vrtačku v litinové krabici s párem dřevěných rukojetí o hmotnosti 7,5 kilogramu a jmenovitém výkonu 45 wattů. První vrtačku s pistolovou rukojetí vynalezli a patentovali v roce 1915 Američané Duncan Black a Alonzo Decker. Byly to vrtačky s hliníkovým pouzdrem o příkonu 600 wattů. Lehčí vrtačky s bakelitovými násadami se po Evropě rozšířily ve 30. letech 20. století díky německým firmám Metabo a Bosh. Teprve na přelomu 60. let se začaly používat rychloběžné univerzální elektromotory a byla zavedena dvojitá izolace, čímž se zvýšila bezpečnost práce. Do té doby byla izolace pouze jednoduchá a bylo nutné používat gumové rukavice a boty. Vrtáky, které dnes, po více než stoletém vývoji, odpovídají účelu použití, mají s Feinovými společné jen to, že vrtají otvory nejen do oceli, dřeva, plastu, ale i do zdiva a betonu. A to je pro dnešní video vše. Pokud se vám naše video líbilo a chtěli byste vidět další zajímavý obsah, dejte like, odběr, sdílejte se svými přáteli a nezapomeňte zanechat komentář. Těším se na vás zase příště :)

Vítám vás u dnešního videa kde jste viděli renovaci staré komody. Tyto staré prádelníky sloužily k ukládání předmětů, oděvů a oděvních doplňků. V 18. století se komody staly symbolem vlastníkova bohatství a společenského postavení, proto byly zásuvkové skříně vystavovány na nápadných místech v domě, nejčastěji v salonu a začaly se označovat jako komody. Nynější moderní komody se vyvinuly z truhly kolem 13. století, které byly vydlabány z kmene stromu a měli pravidelně zarovnané vnější strany a také víko. Teprve v 15. století se truhly objevily ve tvaru ve kterém bychom je dnes rozpoznali. Tento nábytek byl vzácným zbožím. Ovšem komody, jak je známe dnes, se vyvinuly až v 17. století. Praktické komody mají své místo i v dnešní moderní době. Tvar komody, použitý materiál a povrchová úprava určují její styl i v dnešní moderní domácnosti. A proto si myslím, že komody našich babiček si zaslouží být solitérem. A to je z dnešního videa vše. Pokud se vám naše video líbilo, dejte nám svůj odběr, lajk, sdílejte s přáteli a napište komentář. Budu se na vás těšit opět u příštího videa :)

Vítám vás u dnešního videa, kde jsme renovovali starý postřikovač od SIGMUND Pumpy, který byl vyroben na začátku 20. století. Společnost Sigmund Pumpy byla založena v 19. století rodinou Sigmundů. Původně šlo o vedlejší práci Ludvíka Sigmunda, který pracoval u studnaře Tomáše Vychodila. Po jeho smrti se Ludvík stal jediným vlastníkem a založil firmu na výrobu čerpadel v Lutíně, kde začal s výrobou dřevěných stojanových čerpadel a vodovodních trubek. V roce 1894 převzali firmu synové Jan a František a zahájili výrobu kovových dílů čerpadel. Kolem roku 1935 se výroba začala zaměřovat na filtrační a dýchací filtry do plynových masek. Firma Sigmund Pumps expandovala do Anglie, kde se s pobočkami v Londýně a Newcastlu začala zaměřovat na výrobu motorových požárních hydrantů. V roce 1922 byla zaregistrována ochranná známka „SIGMA“ a Neptunův trojzubec, která se používá dodnes.

V tomto videu ukážeme krok za krokem, jak si doma vyrobit imitaci bílé cihlové zdi pomocí sádry. Proces zahrnuje výběr vhodného typu sádry a aplikaci na stěnu. Dále uvidíte, jak vytvořit realistické detaily a texturu na sádrové imitaci bílé cihlové zdi. Na závěr ukážeme, jak dopadl požadovaný vzhled. Cílem videa je inspirovat diváky k vlastní tvořivosti a ukázat, jak si můžete vytvořit realistickou imitaci bílé cihlové zdi za použití běžných levných materiálů.

Starožitné dřevěné sáně ze 40. let, které dostal můj otec, když byl malý. Sáně celou dobu ležely na půdě. Narazil jsem na ně při rekonstrukci domu. Perfektní projekt pro nové video. Rohačky kdysi byly nedílnou součástí inventáře každé správné horské chaty v Krkonoších nebo v jejich podhůří před invazí motorových vozidel. Jsou dnes historickou kuriozitou živého zájmu jak místních obyvatel, chatařů, tak hostů horských středisek. Jejich zapomenuté poslední exempláře jsou s radostí objevovány v různých „stoncích“ chlévů, kde unikaly spořádané a likvidační pozornosti předchozích generací. Sláva divokých kohoutích jízd k nám zaznívá nejen z písemných záznamů pořízených v minulém století, ale občas občas i z úst pamětnických vypravěčů. Všeobecně se traduje, že tento všestranný a jednoduchý dopravní prostředek znali a používali již gendorfští dřevorubci, které si pan Kryštof přivezl z Alp a v 16. století. Rohačky se využívaly především v zimě, ale často si přišly na počest i v létě na strmých svazích při senoseči. První písemný sestup na saních se uskutečnil v roce 1737 při návratu z výpravy do Malého státu. Zpráva o prvním čistě turistickém výjezdu se dochovala z roku 1815. Bylo to na 7 km dlouhé trase, vedoucí od hraniční chaty na sedle Przełęcz Okraj (Grenzbaude) k hostinci Pod Złotą Gwiazdą v Kowarech. Tato atrakce si neustále získávala nové příznivce. V roce 1896 bylo pro turisty připraveno asi 3000 roháčů a stejný počet tažných koní. Vzniklo dokonce sdružení kočárů, které hájilo jejich zájmy a regulovalo jízdné na jednotlivých trasách. Byla vyvinuta další infrastruktura, byly zřízeny nové hraniční přechody a celnice. Turistika se stala masovou záležitostí, na kterou mělo nepochybně vliv zprovoznění železničních tratí spojujících Krkonoše s Berlínem a Vratislaví v roce 1866. Zimní sáňky, podobně jako letní výstup na Sněžku, patřily k nejoblíbenějším turistickým atrakcím Krkonoš. Jízdné se v závislosti na délce trasy pohybovalo od 5 do 16 marek a řídilo se pevným ceníkem. S nápadem obnovit vyjížďky na starých dřevěných saních z Malé Úpy do Kowar, které se zde jezdily na počátku 19. století pro pobavení panství a zvýšení peněz, přišel lesník Josef Tylš z Červeného vrchu. Pod jeho vedením se redakce v roce 1999 stala organizátorem nultého zkušebního sjezdu od celníků do Kowar. A sjezdy do Kowar se konají pravidelně, začátek není na Pomezních Boudách, ale asi o 3 km níže směr Kowary. Cíl je pak v Jelení Hoře. V lednu 2016 se konal první rohačkový závod přímo v Malé Úpě. (zdroj: https://malaupa.cz/blog/2016/01/15/rohacky/)

Starožitný hever - tento předmět mi daroval pan Radim Kuběna. Děkuji. Tento druh heveru vidím poprvé. Stáří bych odhadoval na 150 let. Je to moc krásný kousek, ale bohužel dřevěná část je již nepoužitelná, protože je z velké části shnilá. Proto musím vyměnit dřevo. Rozhodl jsem se tento zvedák opravit a věnovat ho svému kamarádovi, se kterým v muzeu pracuji již řadu let, snad ho potěším :)

Vítám vás u dnešního videa, kde jste viděli renovací velmi oblíbeného houpacího křesla. Nápad rozhoupat prostou židli vznikl koncem 18. století v Anglii, kde k běžné židli prostě připevnili takzvané houpáky. V průběhu 18. a 19. století se houpací křesla stala velmi populární v Americe. V té době byla vyvinuta nová konstrukce, která umožňovala houpání pomocí zakřivených nohou a obloukových pružin. Tato inovace umožnila plynulý pohyb a zvýšila komfort houpacích křesel. Koncem 19. Století se proslavilo houpací křeslo Michaela Thoneta, který založil továrny na nábytek z ohýbaného dřeva a to v Koryčanech a Bystřici pod Hostýnem, což umožňovalo jejich dostupnost pro širší veřejnost. Design houpacích křesel se dále vyvíjel, byly používány různé materiály jako dřevo, kov, plast a objevily se nové tvary a styly, aby vyhovovaly různým vkusům a potřebám. Dnes jsou houpací křesla oblíbenou součástí mnoha domácností a veřejných prostorů. V některých zemích můžete objevit houpací křeslo i na geriatrické klinice, a to není náhoda. Starší lidé trpící Alzheimerovou chorobou nebo jinými druhy postižení oceňují uklidňující, ale povzbuzující účinky pravidelného houpacího pohybu. Celkově lze tedy říct, že historie houpacích křesel je dlouhá, bohatá a stala se nedílnou součástí našich domovů.

Vítám vás u dnešního videa kde jste viděli renovaci staré plničky sifonových lahví. Sifonové lahve jsou zařízení na výrobu vody obohacené oxidem uhličitým. Slouží pro domácí výrobu sodovky pomocí bombiček naplněných CO2. Na podobném principu fungují šlehačkové láhve, které také pomocí bombiček s oxidem dusným (NO2) vyrábějí šlehačku. První koncept na rozprašovač byl představen v roce 1790 ve Francii. V roce 1829 si dva Francouzi přihlásili patent na dutou vývrtku, která se zavrtala do zátky láhve a umožňovala pomocí ventilu řízeně vypouštět obsah. V láhvi byl udržen tlak a zabraňovalo se vyprchání oxidu uhličitého z nápoje. Opravdu populární se staly sifonové láhve ve 20. Století. V české republice se sifonové láhve vyráběly kovové z eloxovaného hliníku v podniku Sandrik a skleněné opletené kovovým pletivem ve výrobním družstvu Kovočas v Děčíně. Masová popularita sifonu skončila velmi prozaicky, bombičky plněné plynem se prostě přestaly vyrábět. Po roce 1989 zdejší trh zaplavila nejprve perlivá voda v pet lahvích a poté ochucené vody sycené CO2. V posledních letech se opět vrací do módy příprava domácí sodovky v podobě SodaStream. A to je z dnešního videa vše. Pokud se vám naše video líbilo a chtěli byste vidět další zajímavý obsah, dejte nám svůj odběr, lajk, sdílejte s přáteli a napište komentář. Budu se na vás těšit opět příště :)

V dnešním díle vám chceme nabídnout renovaci malé žehličky od firmy P&C Ideal, kterou máme v malé sbírce již řadu let. Něco z historie: Žehlička je zařízení sloužící k žehlení, tedy vyhlazování látky pomocí vysoké teploty a tlaku. Žehlení funguje tak, že se uvolňují vazby v molekulách polymeru, které tvoří vlákna látky. Když jsou vlákna horká, pod tlakem žehličky se narovnají a po vychladnutí si zachovají svůj tvar. U některých látek, jako je bavlna, je také nutné použít vodu. Zpočátku se prádlo mačkalo nebo válelo (jak je dodnes slyšet v písni Beskyde, Beskyde: kdo ti sroluje košili), v 15. století se objevila rozžhavená žehlička. V minulosti žehlička vypadala jako hladký kovový blok s rukojetí. Po nahřátí například na varné desce kuchyňských sporáků umožnila tepelná setrvačnost kovového bloku udržet pár minut dostatečnou teplotu, aby bylo možné žehlit. Po vychladnutí bylo potřeba položit žehličku na sporák a nechat ji znovu zahřát. Tvar žehličky připomíná nohu s trojúhelníkovou špičkou na jedné straně a plochým okrajem na straně „paty“. Kvůli pohodlnému žehlení se tento tvar ujal i u jiných modernějších konstrukcí. Vylepšením žehličky byla konstrukce, kdy na „nohu“ bylo umístěno malé ohniště na dřevěné uhlí, kam bylo možné vložit několik žhavých uhlíků, které udržely vysokou teplotu žehličky, aniž by bylo nutné ji pokládat na plotýnku. kdykoliv. Další alternativou byly žehličky, kde se nahříval alkohol. Ve 20. století se rozšířily žehličky, kde byla uvnitř elektricky vyhřívaná spirála o příkonu několik set wattů, která byla napájena z elektrické sítě domovního rozvodu. První elektrické žehličky byly objeveny v 90. letech minulého století. Později k žehličce přibyl termoregulátor, který umožňuje udržovat požadovanou teplotu s přesností na pár stupňů Celsia a navíc se v žehličce objevilo zvlhčovací zařízení (napařovací žehlička). (zdroj Wikipedie)

V dnešním videu si ukážeme renovaci starého zmrzlinovače. Tento konkrétní kus byl zrenovován pro muzeum. Něco z historie výroby zmrzliny: Sníh a led ochucený medem nebo ovocnou šťávou znali ve starém Řecku a starověkém Egyptě. Existuje několik verzí, jak byla vyrobena první skutečná zmrzlina. Některé zdroje uvádějí, že ji šířili právě Mongolové. Z mléka (kozí, velbloudí a jačí) připravovali různé ochucené nápoje. Tyto nápoje však často kvůli chladnému horskému klimatu zamrzly. Recepty na tuto zmrzlinu měl ve třináctém století přinést cestovatel Marco Polo. Podle jiné verze byla první zmrzlina vyrobena díky Číňanům, od kterých Arabové a Peršané převzali recepturu. Italové se naučili vyrábět zmrzlinu od Arabů a její výrobu rozšířili po celé Evropě (arabské slovo scherbet znamená sladký sníh, z čehož vzniklo italské slovo sorbetto, tedy sorbet). Zmrzlina se zpočátku podávala pouze v nejvyšších společenských kruzích.

Zvonky k Vánocům patří, je to jeden ze symbolů Vánoc, proto jsme se rozhodli tento mosazný zvonek zrenovovat. Máme ho v rodině přes 60 let. Dlouho visel nade dveřmi úplně zbytečně. Nyní mu vracíme život a bude to opět náš vánoční zvoneček, který nám zazvoní, aby nám dal vědět, že Ježíšek nadělil dárky pod stromeček.

V tomto videu jste měli možnost vidět výrobu dárku pro mou ženu Veroniku z dřevěných prokladek z pískovacího boxu. Tento originální dárek byl vytvořen s láskou a pečlivostí, aby vyjádřil moji náklonnost a péči. Celý nápad vznikl při čištění pískovacího boxu, kde používám dřevěné hranoly abych prodloužil životnost dna pískovacího boxu. Chtěl jsem již opotřebené hranoly vyměnit, když mě napadlo vyrobit z nich svícny, které jsem kdysi viděl na internetu . Výsledkem mé práce je nádherný dárek pro Veroniku, který kombinuje přírodní krásu dřeva s originálním povrchem z pískovacího boxu. Tento dárek vyjadřuje mou lásku a péči o ni. Doufáme, že jste si užili sledování tohoto videa a ocenili moji práci. Děkujeme vám za podporu a nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho kanálu pro další podobná videa!

V tomto videu vám ukážeme proces renovace staré židle s koženým potahem. Renovace staré židle s koženým potahem je zábavný a uspokojivý proces, který obnoví krásu a funkčnost vašeho nábytku. Doufáme, že vám toto video poskytne inspiraci a návod, jak provést renovaci sami.

V tomto videu jste měli možnost vidět renovaci starožitné litinové žehličky na dřevěné uhlí. Tento starý kus s historickou hodnotou prošel důkladnou obnovou, kterou jsme vám představili. Renovace začala důkladným rozebráním litinové části žehličky a zbytků staré rukojeti. Následovala elektrolíza abychom odstranili co nejvíce rzi z litinových dílů. Poté jsme se pustili do opravy poškozeného těla hloubkovou rzí abychom obnovili jeho původní krásu a vzhled. Následovala oprava zlomené horní části a domodelování ulomených chybějících částí. A v neposlední řadě jsme žehličku osadili dřevěnou rukojetí z bukového dřeva, jejichž výrobu si ukážeme v některém z dalších dílů . Během procesu jsme dbali na zachování autenticity žehličky a snažili jsme se co nejvíce respektovat její původní vzhled. Výsledek naší práce je ohromující. Litinová část žehličky získala nový vzhled a znovu vypadá jako nová. Jsme hrdí na to, že jsme mohli obnovit tuto starožitnou litinovou žehličku a zachovat její historickou hodnotu. Doufáme, že jste si užili sledování tohoto videa a ocenili naši práci. Děkujeme vám za vaši podporu a nezapomeňte se přihlásit k odběru našeho kanálu pro další podobná videa!

V dnešním díle si ukážeme, jak zrenovovat starý rám obrazu :)