Richard Pokorný

U nás i v zahraničí trestně stíhaný kandidát na premiéra Andrej Babiš předvedl nevídané divadlo v roli štvané zvěře, které všichni ubližují. Nejvíce ti, kdo si po něm dovolují žádat dodržování zákonů.

Pojmovým znakem demokratického právního státu je vázanost právem a rovnost před zákonem. Platí pro všechny, nejvyšší ústavní činitele nevyjímaje. Komu je překážkou, nechť na veřejné funkce zapomene.

Absenci práva volné úvahy hlavy státu ve věci jmenování členů vlády nelze zaměňovat s absolutní povinností respektovat za všech okolností každou nominaci vyslovenou premiérem.

Základním předpokladem demokracie je schopnost voličů alespoň elementárně racionální volby. Není-li přítomna, vypadá to jako v naší povolební současnosti.

Andrej Babiš ještě nebyl ani pověřen sestavením vlády, a jeho chystaný kabinet již budí nefalšovanou hrůzu. A to přinejmenším proto, že se za něj člověk už předem bezmezně stydí.

Inovacím, vědě či výzkumu skoro nikdo nerozumí, zatímco každý ví, co je to fotbal. Zřídíme tedy ministerstvo pro sport. Aneb vítejte v Babišově okresním Česku.

Hnutí ANO si pomoc západního bloku s tolerancí své vlády nezaslouží. Z vlastní vůle se radikalizovalo i vybralo spojence z řad extremistů. Tak nechť si to užije. O to rychleji jeho vláda skončí.

Motoristé nejsou ničím víc než ledabyle zakrývanou základnou útočné proruské politiky Václava Klause. Těžko pochopit, kolik voličů to před volbami nerozpoznalo. Tím víc se budou divit.

Demokratické volby jsou zrcadlem většinové společnosti. Preference jednotlivých politických stran a jejich představitelů totiž věrně vypovídají o nás samotných a našich vlastnostech.

Volební porážka liberálního řádu není žádným definitivním triumfem autoritářství, ale porážkou v jednom kole nekonečného zápasu o charakter demokracie a její směřování nejen v naší zemi.

Může být celá protivládní kampaň založena na lžích? Naše autoritářská opozice dokazuje, že může. A veřejností mezitím hýbe absurdní boj, zda namísto hledání pravdy není lepší prosazovat právo lhát.

Kdo chce svoji politiku stavět na hlouposti, sebestřednosti, aroganci a buranství, nepatří do evropských demokracií, ale do eurasijských ruských diktatur.

SPD kandiduje jako nepřiznaná koalice zástupců tří subjektů, hnutí Stačilo! dokonce šesti, což je evidentní obcházení smyslu zákona. Co se s tím dá dělat 10 dní před volbami?

Ve studentských volbách jasně zvítězily současné vládní strany a Piráti, čímž nastupující generace jednoznačně vyjádřila preferenci své budoucnosti. A my nemáme právo jim ji zničit.

Kdo píše vůdci zločineckého režimu s cílem zpochybnit tuzemský demokratický řád, nemůže být jeho legitimní součástí.

Pokud se většinová společnost volbou opozičních autoritářů „demokraticky“ rozhodne pro vlastní sebedestrukci, žádná demokracie jí k záchraně nepomůže.

Co má společného šunka, kýta, řízky, těstoviny, citrony, jablka, minerálka a řada dalších potravin? Že za průměrnou mzdu jich koncem Fialovy vlády dostanete víc než ve stejném období vlády Babišovy.

Uvěřit Motoristům autenticitu programové neshody s Václavem Klausem je zhruba stejně prozíravé jako uvěřit Karlu Havlíčkovi (ANO), že je skutečný intelektuál.

Pokud si volební pasivitou necháme řád vyspělé demokracie a civilizované společnosti ukrást ruskými pohůnky a tuzemskými plochozemci, vlastně si takový řád ani nezasloužíme.

Pokud se voliči budou rozhodovat podle objektivních dat, současné vládní strany v letošních volbách zvítězí znovu. Opoziční autoritáři to vědí. A proto tak zoufale potřebují šířit lži a dezinformace.

Může předseda hnutí Stačilo! fandit republikánovi Trumpovi, krajně pravicovému Putinovu režimu, nadávat na komunisty či hájit zájmy českých agrobaronů? Může. Hnutí Stačilo! totiž žádná levice není.

Karel Havlíček chtěl strop cen pohonných hmot po vzoru Maďarska, kde se trh poté málem zhroutil. Fialova vláda ho neposlechla, a dnes si za průměrnou mzdu koupíme více pohonných hmot než za vlády ANO.

O úrovni demokracie vypovídá míra tolerance k jednání, které se jednoznačně nachází v mezích demokratické svobody, přestože část společnosti se s ním třeba neztotožňuje, nebo mu nerozumí.

Lež je jedinou zbraní volební kampaně pro ty strany, pro které konfrontace s objektivními daty znamená drtivou porážku.

Předseda hnutí Stačilo Daniel Sterzik je ztělesněním nejspodnějšího proudu odvrácené části tuzemské společnosti a největší hrozby pro naši zemi. Nic horšího současná česká politická scéna nenabízí.

Zlo Putinova režimu je nelidské a zároveň absurdní. Ještě absurdnější jsou politici svobodných zemí, kteří jej adorují. A nejabsurdnější jsou pak voliči, kteří jim dobrovolně odevzdávají hlasy.

Pokud Andrej Babiš něčím zcela jistě není, pak společenským lídrem a krizovým manažerem, nadto obdařený sociálním citem. Dopady pandemie covidu na Česko za jeho vlády jsou nesmazatelným důkazem.

Znakem leadershipu není tryskající arogance, ale excelence ve výsledcích vlastní práce, schopnost vítězit, kde ostatní skládají zbraně a způsobilost nalézt správný směr, když ostatní bloudí.

V čem vynikají Motoristé? V aroganci, agresivitě, lhaní, vulgarismech, amatérismu, rusofilství a servilitě k Václavu Klausovi. Může to někdo soudný považovat za kompetence k vládnutí?

K racionálnímu výběru ve volbách by úplně stačila základní informační gramotnost voličů a jejich schopnost odlišit pravdu od lží. Pak bychom se slovenského scénáře bát nemuseli.

Andrej Babiš chce moc získat za jakoukoliv cenu, a proto už plánuje další rozpočtový Armagedon. Není divu. Účet za něj totiž nezaplatí Agrofert, ale my.

Bitcoinová aféra je selháním jejich aktérů, nikoliv selháním politického směru, který reprezentují. Dezinterpretaci této kauzy proto ve vlastním zájmu nesmíme připustit.

Hnutí ANO není stranou státníků se strategickými vizemi a evropským významem, ale druholigových politických hokynářů. Pokud jim dáme ve volbách šanci řídit tuto zemi, dopadneme podle toho.

Z bezpráví nevzniká právo a zločin zůstává zločinem. A proto ruská okupace nemůže vést k legálnímu nabytí ani metru ukrajinské země. Rusové budou na Ukrajině jen vetřelcem, zlodějem a vrahem.

Rusko rozumí jen řeči síly. Pokud bude Evropa dostatečně vojensky silná, Rusko nemá šanci vnutit jí své požadavky. Václav Klaus to ví. A proto mu posilování evropské obranyschopnosti tolik vadí.

Označit odvolání Jana Součka za vítězství můžeme až pokud Rada ČT zvolí takového generálního ředitele, který plně obnoví charakter České televize z dob Součkova předchůdce Petra Dvořáka.

Nejste v životě spokojeni? Může za to Fialova vláda. Podle tohoto nesmyslného algoritmu uvažuje nemalá část společnosti, která si z Fialovy vlády udělala univerzální hromosvod vlastní nespokojenosti.

Představa politiků stojících nad zákonem nepatří do demokratického světa, ale do Ruska. Stejně jako zákonodárci, kteří se chlubí úmyslným porušováním zákonů vlastní země.

Měly íránské schůzky Václava Klause, Filipa Turka a Kateřiny Konečné skutečně jen zdvořilostní charakter? Napovědět nám může i jejich dlouhodobé vyjadřování na adresu Íránu.

Liberální demokracie garantuje každému tak široký rozsah lidských práv, který je ještě slučitelný se stejným rozsahem práv druhých. Největší profit z toho mají slabší a ohrožené společenské skupiny.

Může naše země realizovat na vládní úrovni proruskou politiku, pokud by tak chtěly činit vítězné strany letošních voleb?

K tomu nebýt proruský nestačí to říkat, ale především se podle toho chovat. Opravdu považuje Karel Havlíček voliče za takové hlupáky, že to nevědí?

Mezi stranami tuzemské antiliberální a proruské scény není podstatnější rozdíl. Vláda kterékoliv z nich by pro Českou republiku znamenala katastrofu a největší potupu v historii její existence.

Voliči hnutí ANO či jeho politických satelitů se mylně domnívají, že tato volba naplní jejich peněženky. To je však jen velmi naivní omyl.

Rusko v euforii z Trumpovy vstřícnosti ztrácí zábrany. Již zcela otevřeně říká, že chce zpět svoji sféru vlivu z období studené války. Včetně naší země. Kdo to nechápe ani teď, nepochopí už nikdy.

Voliči hnutí ANO či jiných stran neliberální opozice neumí uvést jediný rozumný důvod své volby. A ještě se chlubí tím, že jejich jediným argumentem je „nas mnogo“.

Voliči hnutí ANO očekávají návrat Babiše do funkce premiéra jako příchod spasitele vlastních životů. Až se znovu přesvědčí, že nikým takovým není, bude jich zase plná Letenská pláň.

Vláda tvoří politiku a opozice má vůči ní předkládat vlastní konkurenční návrhy. Tedy říkat, jak by to dělala ona. Není-li toho schopna, nebude schopna ani vládnout.

Evropa naléhavě potřebuje posílit zajištění bezpečnosti před Ruskem, aby uhájila vlastní liberální řád. Kývnout na povinný vojenský výcvik podle záměrů Motoristů je však cesta opačným směrem.

Vyprávění o tom, kterak lid jedné země uvěřil vábení slibů svého knížete Andreje, který se mu za to bohatě odměnil.

Je dobře, že Volodymyr Zelenskyj minulý pátek neděkoval Donaldu Trumpovi intenzivněji. Zatím totiž opravdu nemá za co.

Vinit z krachu schůzky prezidenta Zelenského a přitom přehlížet děsivé chování Donalda Trumpa a J. D. Vance připomíná snahu nalézt myší díru a současně vedle přehlížet doširoka otevřená vrata.

Prezident Zelenskyj je ztělesněním statečnosti, boje za mezinárodní vládu práva, svobodu a národní sebeurčení. To jsou hodnoty, o níž se opírala i americká státnost. Než přišli Trump s Vancem.

„Zdravý rozum“ pošle do zapomnění skanzen „provládních hlupáčků“ a „progresivistických fanatiků“. Vítězstvím rozumu má být porážka lidských práv a hodnotové politiky. Štípněte mě někdo, ať se probudím

Ruské zločiny nelze obhájit, diktaturu násilí nelze přijmout, postavení agresora a oběti nelze zaměnit. A to vše bez ohledu na to, co pro to zdejší milovníci Putinova režimu udělají.

Ruská propaganda se letos pokusí zasadit naší západní orientaci rozhodující úder a její drzost roste úměrně absurditě Trumpových výroků. Stačí však jediné: apoštoly Ruska v podzimních volbách porazit.

Levicová orientace hnutí ANO je prázdnou nálepkou či pouhým zbožným přáním některých jeho voličů, která s realitou nemá nic společného.

Pro evropskou západní civilizaci by měl být eurocentrismus základním východiskem. Euroatlantismus může být jeho vítanou nadstavbou, nikoliv však náhradou.

Mezi SPD, Motoristy a Stačilo! není z pohledu ohrožení vyspělé prozápadní demokracie žádný rozdíl. Účast ve vládě kterékoliv z nich by znamenalo největší debakl polistopadové politiky.

Současné ANO je programově zhruba na úrovni SPD před pár lety. Vláda má proto naprostou pravdu, že volby budou osudovým soubojem mezi Západem a Východem. Rozhovor s Radkem Vondráčkem to opět potvrdil.