RZurnal

Možná bych neměl být tak kritický. Zvlášť, pokud se v roce 1969 podobným směrem vydal i Hynek Bočan s legendárním seriálem Záhada hlavolamu. Tomu však k legendárnosti dosti výrazně dopomohla i doba.

Kniha rozhovorů s bývalou předsedkyní TOP 09, nazvaná „Nejsem z cukru ani ze železa“ je především směsí emocí. Náhledem do politiky z lidské stránky, jak ji neznáme. Myslím tu politiku.

Čtyřicet let jeho knihy vycházet nemohly, protože je „kdosi“ zakázal. Pak jeho knihy nemohly vycházet zase, protože se rozhořel spor o autorská práva. Jak je tomu nyní?

Pro nezúčastněného může být Comic-Con spíš přehlídka bizáru, pro fanoušky možná splněný sen. A veletrh Kniha Brno zase všechny vrací do normálu…

Co se Josef Klíma dozvěděl tzv. mimo záznam? A jaký je vlastně jeho soukromý život? V knize Tváří v tvář zločinu na podobné otázky odpovídá s nadhledem a upřímností.

O jeho úspěších se mluví jak v superlativech, tak s jistou dávkou skepse. Vedle toho, že lidé pochybují, že pro své výkony nepoužívá doping, ozývají se i hlasy, že je příliš dominantní. Přitom proč?!

Na jeho knižní debut paradoxně „upozornila“ až jeho druhá kniha – Šifra mistra Leonarda. Nyní každý jeho další počin provází zvýšený zájem médií, filmových producentů i čtenářů. Nebo spíš čtenářek?

Je přirovnáván k Eddy Merckxovi – Kanibalovi. I on svým stylem závodění a počtem vítězství budil vášnivé emoce, aby se nakonec stal absolutní legendou.

Když se v médiích objevily zprávy o „námluvách“ ČSSD, pardon Socdem, se Stačilo!, tedy koaličním hnutí KSČM, dalo se to vlastně tak trošku čekat. I to, že to Zeman posvětí.

Miloš Zeman oproti Václavu Klausovi nenapsal mnoho knih. Titul „Jak jsem se mýlil v politice“ měl být jeho rozlučkou. Pak přišel „Vzestup a pád Sociální demokracie“ a pak…

Vždycky, když se bavím s lidmi o současné politické situaci u nás (či se Slováky u nás o Slovensku), pro odlehčení situace zmíním, že jsou na tom ve světě mnohem hůř. Zářným příkladem mohou být USA.