Ten film je stále populární, především však dík svému řemeslnému zpracování. Bohužel je i ukázkou, jak lze natočit snímek sice napínavý, ale propagandistický.
Zvláštní, dokud se „nevynořil“ Paul Seixas, nejvíc se spekulovalo, co že může za Pogačarovou dominancí být, nebo zda vůbec existuje způsob, jak jej porazit…
Čistě zvráceně; jak se autoři dokumentu „snaží“ vybraným odpůrcům ukázat realitu Ukrajinské války, tak v nezaujatém divákovi budí celé dílko pochybnosti.
Možná bych neměl být tak kritický. Zvlášť, pokud se v roce 1969 podobným směrem vydal i Hynek Bočan s legendárním seriálem Záhada hlavolamu. Tomu však k legendárnosti dosti výrazně dopomohla i doba.
Kniha rozhovorů s bývalou předsedkyní TOP 09, nazvaná „Nejsem z cukru ani ze železa“ je především směsí emocí. Náhledem do politiky z lidské stránky, jak ji neznáme. Myslím tu politiku.
Čtyřicet let jeho knihy vycházet nemohly, protože je „kdosi“ zakázal. Pak jeho knihy nemohly vycházet zase, protože se rozhořel spor o autorská práva. Jak je tomu nyní?
Co se Josef Klíma dozvěděl tzv. mimo záznam? A jaký je vlastně jeho soukromý život? V knize Tváří v tvář zločinu na podobné otázky odpovídá s nadhledem a upřímností.
O jeho úspěších se mluví jak v superlativech, tak s jistou dávkou skepse. Vedle toho, že lidé pochybují, že pro své výkony nepoužívá doping, ozývají se i hlasy, že je příliš dominantní. Přitom proč?!
Na jeho knižní debut paradoxně „upozornila“ až jeho druhá kniha – Šifra mistra Leonarda. Nyní každý jeho další počin provází zvýšený zájem médií, filmových producentů i čtenářů. Nebo spíš čtenářek?
Je přirovnáván k Eddy Merckxovi – Kanibalovi. I on svým stylem závodění a počtem vítězství budil vášnivé emoce, aby se nakonec stal absolutní legendou.
Když se v médiích objevily zprávy o „námluvách“ ČSSD, pardon Socdem, se Stačilo!, tedy koaličním hnutí KSČM, dalo se to vlastně tak trošku čekat. I to, že to Zeman posvětí.
Miloš Zeman oproti Václavu Klausovi nenapsal mnoho knih. Titul „Jak jsem se mýlil v politice“ měl být jeho rozlučkou. Pak přišel „Vzestup a pád Sociální demokracie“ a pak…
Vždycky, když se bavím s lidmi o současné politické situaci u nás (či se Slováky u nás o Slovensku), pro odlehčení situace zmíním, že jsou na tom ve světě mnohem hůř. Zářným příkladem mohou být USA.