Sdeslav

Příčinou konce masového vraha byla podle pitevní zprávy mozková mrtvice. Můžeme jenom hádat v jakém stavu byla jeho mysl po jejím ataku. Bál se blížící se smrti? Nebo bylo jeho vědomí zastřeno a vnímal jen fyzické obtíže?

Tím cílem nebylo nic menšího nežli rozbít Rakousko-Uhersko a vytvořit v srdci Evropy nový stát. Ať už máme názor na smysl jejich konání jakýkoliv, jedno nelze těmto třem mužům upřít. Vůli, pracovitost a odvahu.

Kanada dala světu hokej. Hokejisté z Evropy se museli dlouho učit, nežli si dokonale osvojili jejich hru. Proto není divu, že první zápasy přinášely výsledky s dvoucifernou číslicí na straně hráčů s javorovým listem.

Boleslav Chrabrý využil slabosti přemyslovského státu a přičlenil ke své říši na začátku 11.století nejprve Moravu a poté nakrátko i Čechy. Svůj sen o mocném království západních Slovanů sice neuskutečnil, ale získal pro Polsko královskou korunu.

Po nehodném Boleslavovi Ryšavém se objevila na českém knížecím stolci další pochybná postava. Jednalo se o figurku hodně vrávoravou. Historické prameny totiž usvědčují nedlouho vládnoucího knížete Vladivoje z notorického alkoholismu.

Hokej patřil vždy k našim nejoblíbenějším sportům. Dynamická zimní hra se u nás poprvé objevila v prvním desetiletí 20. století. Tento článek je věnován úžasným lidem, kteří poprvé změřili na ledě síly se světem a položili základ naší hokejové slávě.

Přemyslovský stát nemusel mít dlouhého trvání. Měrou vrchovatou se o to zasloužil v pořadí sedmý kníže Boleslav III. Ryšavý. V jeho případě však sedmička šťastným číslem nebyla. Bohudík se na knížecím stolci dlouho nezdržel.

Boleslav II. navázal na práci svého otce. Úspěšně dovršil snahu o zřízení pražského biskupství a expandoval dále na východ až k řece Bug. Na sklonku jeho vlády však byla území na východě a severu ztracena. Došlo ale k vnitřnímu sjednocení státu.

Historicky doložený pátý panovník Přemyslova rodu Boleslav I. během své dlouhé vlády dokázal ubránit středočeskou doménu své dynastie a následně razantně rozšířil území státu na celé Čechy, značnou část Moravy, západ Slovenska, Slezsko a Krakovsko.

V roce 1945 byly poprvé a bohudíky zatím naposledy použity jaderné zbraně proti lidem v Japonsku. Od té doby nad lidstvem visí jako Damoklův meč hrozba jaderné katastrofy. Během osmdesáti let se svět několikrát dostal až na hranu propasti zkázy.

Malé děti si touto formou připomínaly dějinnou událost, která podstatně ovlivnila dvacáté století. Ve třídách byly nástěnky s přišpendlenými velkými písmeny VŘSR, legendárním křižníkem a obrázkem soudruha Lenina.

Tak se mohl ptát prostý občan sovětského státu, pokud pečlivě nesledoval denní tisk a neposlouchal rozhlas. Po vystání dlouhé fronty před mauzoleem zjistil, že ve smuteční síni zůstala k nahlédnutí jen rakev s Leninem. Právě končil rok 1961.

Nejenom tato záhada, ale i další zajímavosti jsou spojeny se souborem československých bankovek vydávaných od druhé poloviny padesátých let, kdy vedení státu rozhodlo postupně nahradit peníze ze Sovětského svazu, používané od měnové reformy.

Mince z hliníkového bronzu nahradila neslavně proslulou papírovou korunu, vydanou za měnové reformy v roce 1953. Byla v oběhu rekordních třicet šest let a dlouhou dobu téměř nikdo netušil, jaké tajemství skrývá.

Nedlouho poté, co vláda lidu obrala občany o jejich celoživotní úspory, objevily se v Československu protikomunistické letáčky, které vypadaly navlas stejně jako nové papírové koruny. Posílali je k nám vzduchem západní imperialisté.

Zelená bankovka s portrétem prvního komunistického prezidenta byla dána do oběhu na začátku října 1989. Dlouho ale neobíhala. Na své cestě mezi občany utrpěla nejeden šrám. Přitom byla součástí nové emise, která se předtím těšila oblibě.

Tento lákavý slib použila v předvolební kampani zbrusu nová strana známého spisovatele. Věřit nebo nevěřit nevšední nabídce uprostřed volebního klání? Zvolit stranu, nabízející možné i nemožné?

Dvacátého devátého září roku 1938 jednali v bavorském Mnichově představitelé čtyř evropských států o naší zemi. Premiéři Velké Británie a Francie odsouhlasili německému vůdci, že si může vzít část našeho území.

Osud knížete Václava je spojen s naší historií. V žádné jiné osobě se tak věrně nezrcadlí naše věčné dilema. Bojovat, prolévat krev a zachovat hrdost, nebo ustoupit, zachovat mír a životy nevinných? Václav zvolil druhou možnost a prolil svoji krev.

Před čtyřmi lety přišlo ke sněmovním volbám 65,4 procenta oprávněných voličů. Také máte pocit, že letos bude účast nižší? Nyní kandiduje celkem dvacet šest politických uskupení a řada lidí si myslí, že není z čeho vybírat.

Přemyslovské hradiště Tetín se stalo v noci patnáctého září roku 921 dějištěm obzvláště surového násilného činu. Dva najatí vrazi zardousili šedesátiletou kněžnu Ludmilu. Vraždu tchyně si objednala její snacha Drahomíra.

Vratislav se ujal vlády po smrti bratra Spytihněva. Podobně jako bratr ovládal přímo jen střední Čechy. Pokračoval v budování středisek rodové moci a položil základní kámen ke stavbě dalšího svatostánku na Pražském hradě zasvěceného svatému Jiří.

Druhý historicky doložený Přemyslovec Spytihněv hned na začátku vlády opustil řady vazalů Velké Moravy a požádal o ochranu u východofranského krále. Pak upevňoval svoji moc na nevelkém území středních Čech budováním hradišť a kostelů.

Ve druhé polovině devátého století v době rozmachu Velké Moravy žil ve středních Čechách vojvoda z rodu oráče Přemysla. Byl to jeden z mnoha vazalů mocného moravského Svatopluka a jmenoval se Bořivoj.

Nedlouho po sobě potkaly Jihlavu dvě pohromy. První požár vzplál v roce 1513. Druhý velký oheň zachvátil město o deset let později v roce 1523. Kuriózní je skutečnost, že v obou případech zavinila katastrofu příprava oblíbeného sladkého pečiva.

Začátek útoku německých branných sil na Polsko byl původně naplánován na 26. srpna 1939. Co přimělo vůdce Velkoněmecké říše Adolfa Hitlera, aby tento plán náhle změnil? Jaký byl důvod pro odklad začátku nejkrvavějšího konfliktu v dějinách lidstva?

Na začátku desátého století došlo na mapě tehdejší střední Evropy k významné změně. Mocný stát dynastie Mojmírovců, zahrnující velké množství slovanských kmenů, náhle odešel z historické scény.

17. srpna 1968 navštívil Alexandra Dubčeka na vlastní žádost János Kádár. V Komárně spolu oba politikové hovořili mezi čtyřma očima. Při loučení se Kádár podíval Dubčekovi do očí a naléhavě se zeptal: „Copak opravdu nevíte, s kým máte co do činění?“

11.srpna 1877 měli Pražané možnost zhlédnout atraktivní podívanou. Na dvoře nuselského pivovaru se z roztopených kamen plnil horkým vzduchem podomácku ušitý balón, pomocí kterého hodlal vzlétnout k oblakům odvážný hrdina.

Brežněv se choval k Dubčekovi v Bratislavě velmi vstřícně. Šlo mu totiž o důležitou větu v závěrečném prohlášení, které bylo výstupem této konference. Když se mu tuto větu podařilo udržet v připraveném textu beze změny, spokojeně rozdával úsměvy.

Dopoledne 31. července 1968 rozmlouvali v železničním vagóně na nádraží v Čierné nad Tisou šéfové komunistických stran Československa a Sovětského svazu mezi čtyřma očima. Tlumočníka nepotřebovali, Dubček hovořil plynně rusky.

Místem tragédie se stalo známé přírodní koupaliště Zlaté piesky u Bratislavy. Několik málo minut po půl desáté se lidem na pláži naskytl neuvěřitelný pohled. Od nedalekého letiště se na ně řítil letoun obracející se křídlem k hladině jezera.

Sociálně demokratická strana působí v našich zemích již téměř 150 let. Naprosto spolehlivě se jedná o naši nejstarší politickou stranu. Má tato strana právo na další život? Nebo už nemá v dnešní době co říci a odebere se na smetiště dějin?

Třetí největší náměstí v republice tak definitivně přišlo o unikátní soubor cenných domů, jejichž historie sahala až do třináctého století. Na uvolněné ploše začal od roku 1978 růst nepřehlédnutelný obchodní dům.

Od osudných výstřelů v Sarajevu do začátku první světové války uplynul měsíc. Hlavní hrdina Haškova románu Josef Švejk většinu tohoto období strávil v blázinci. Zatímco venku probíhaly dějiny, Švejk užíval azylu psychiatrické léčebny.

Když Josef Veselý v roce 1913 namíchal lihový bylinný roztok s vůní mentolu, netušil, že si v době umělé inteligence budou lidé jeho Alpou stále mazat bolavá kolena. Někdo namítne, že měl štěstí a jeho značka nezapadla. Ale štěstí přeje připraveným.

Svatopluk podstatně rozmnožil počet svých vazalů a jím ovládané území dosáhlo nebývalé rozlohy. Morava se stala středoevropskou velmocí územně srovnatelnou s Východofranskou říší.

Josip Broz Tito měl jako jediný z komunistických vůdců východní Evropy odvahu a dokázal vzdorovat panovačnému Stalinovi. Tito nebyl z těch, kteří pasivně přijímají rozkazy. Naopak byl zvyklý rozkazy rozdávat.

Jak vrtkavé je štěstí a jak nestálá je přízeň mocných zažil v politice nejeden člověk. Kníže Rostislav měl těchto zážitků více než dost. Stál v čele Moravy téměř čtvrt století a konec jeho vlády nebyl vůbec hezký.

Jména těchto mužů jsou dnes známá spíše historikům. V květnu 1945 se ale jejich životní cesty protnuly v povstalecké Praze. Postavili se do čela ozbrojeného odporu proti okupantům, později se však stali terčem nenávisti a perzekuce.

V květnu 1945 vrcholil v Praze nerovný boj povstalců s jednotkami wehrmachtu. Cílem střel z německých děl, tanků a obrněných vozů se stala Staroměstská radnice. Požár těžce poškodil orloj, věž, kapli s arkýřem a zničil novogotické východní křídlo.

Druhý nejúspěšnější klub naší hokejové historie hraje o návrat na hokejové výsluní naprosto symbolicky ve městě, kde před mnoha lety jeho cesta začala.

Nové státy často vznikají v důsledku válek nebo revolucí a mají různou délku trvání. Vznik státu, později nazvaného Velká Morava, byl výsledkem boje dvou místních velmožů Mojmíra a Pribiny a trval jenom sedm desítek let.

21.prosince 1929 pronesl poslanec Klement Gottwald v parlamentu útočný projev. Kromě výhružky o zakroucení krku směřovaly na adresu buržoazie další výkřiky: „Budeme štvát hladové dělníky proti fabrikantům, domkáře proti velkostatkářům.“

V první polovině sedmého století se tento neohrožený rek rozhodl čelit nájezdům divokých avarských lupičů a napsal tak první kapitolu našich dějin.

Kde se vzal, se vzal, objevil se ve Stadicích na návsi vysoký stařec v jednoduchém prostém oděvu a říkal o sobě, že je panovníkem této země. Přicházely pak zástupy lidu a klaněly se novému králi. To není pohádka. To se skutečně stalo.

Komunistická strana definitivně uchopila veškerou moc a Československo se stalo pevnou součástí socialistického tábora. Otázkou zůstává, bylo-li to nevyhnutelné a jestli neexistovala jiná možnost.

První československý ministr financí stál u zrodu republiky, napsal její první zákon a vytvořil stabilní měnový systém založený na silné koruně. Při práci pro republiku nakonec přišel o život.

Byl jednou jeden král a jmenoval se Vratislav. Měl syna Břetislava a rádce Zderada. Začátek jako z pohádky. Ale pohádka to nebyla. Spíše drsný příběh z konce raného středověku.

Kdo by neznal známou písníčku z pohádky „Princové jsou na draka“. Ale je statistika opravdu nuda? Pokud jde o naše knížata, krále a prezidenty, kteří se v průběhu tisíciletí vystřídali v čele státu, je to docela zajímavé čtení.

Československo, jehož vznik si připomínáme 28.října, mělo celkem devět prezidentů. Byli to lidé různorodí, v mnoha směrech odlišní. Jednu věc však měli téměř všichni společnou. Okusili chlad vězeňské cely.