Se Strachem Nacafé

Zdeněk Bergman má na vizitce jako povolání napsáno převozník pražský. Už 30 let provozuje firmu Pražské Benátky, která u Karlova mostu pořádá vyhlídkové plavby. Kromě toho stojí i za pravidelnými pražskými akcemi: vajíčkobraním, oslavami položení základního kamene Karlova mostu, Svatomartinským pochodem nebo nadcházejícími svatojánskými NAVALIS, které letos začínají v sobotu 13. května, přičemž hlavní část programu se uskuteční v pondělí 15. května.

Herec Jiří Langmajer má na svém kontě desítky filmových, televizních, ale především divadelních rolí – prošel angažmá ve Vinohradském divadle, později v Divadle pod Palmovkou a nyní působí na scéně pražského divadla Ungelt. Přestože je určitě talentovaným hercem, zájem veřejnosti v minulosti budily především jeho alkoholické eskapády a vyhrocené vztahy s okolím. „Myslím, že jsem byl zcela nesnesitelný člověk. A jsem rád, že ta doba už je pryč“, dodává k tomu sám Langmajer. Jaký je to pocit svlékat se ve filmu nebo souložit před kamerou? A co na to říká jeho žena Adéla? To vše se dozvíte v novém díle Se Strachem Nacafe.

Režisér Jiří Strach zpovídal herce Jiřího Dvořáka, který je známý ze Strachových filmových pohádek Anděl Páně jako čert Uriáš. „Ten kluk je nějakej dobrej," prohlásila o něm v roce 1999 Jiřina Jirásková, když viděla v televizi hru Brouk v hlavě, kterou realizovalo Městské divadlo v Brně. A nabídla mu angažmá. Rok se mu před hereckými celebritami klepala kolena, nakonec tam zůstal 17 let a zahrál si krásné role.

Už od raného dětství se živil jako herec a dabér, ještě jako mladík se stal úspěšným režisérem. Když studoval třetím ročníkem dokumentaristiku, stalo se neuvěřitelné, ale doba 90. let tomu nahrávala – ve 24 letech natočil do té doby nevídaný dramatický film, po jehož uvedení v roce 93 spadla mnohým brada. Navíc v podstatě objevil pro český film Aňu Geislerovou. Filip Renč ale zaujal již svými studentskými snímky. Z jeho následné žánrově pestré filmové tvorby bodoval především muzikál Rebelové, romantická komedie Román pro ženy či historický thriller Hlídač č. 47. Natáčí také pro TV a realizoval úspěšné reklamy a videoklipy.

Jiří Ovčáček zatím nemá žádné plány, co bude dělat, až skončí jako tiskový mluvčí odcházejícího prezidenta Miloše Zemana a zároveň jako ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Každodenní tweetovou smršť už omezil a oficiální twitterový účet tiskového mluvčího je ochotný předat své nástupkyni. Svými pověstnými žalmy prý zahltil prezidentské sociální sítě – které mimochodem obsluhuje sám, k tomu má dva osobní Facebooky – proto, aby pomohl panu prezidentovi v tíživé situaci – a modlitby byly nakonec vyslyšeny. Na druhou stranu lituje svých sarkastických a jedovatých výroků, jimiž podle svého názoru nepřispíval k dobré pohodě ve společnosti. Za mnohé se omluvil a dnes si myslí, že jejich použití nebylo správné. Přiznává, že byl jakýmsi štítem a hromosvodem pana prezidenta, nicméně to činil velmi rád. O jeho soukromém životě, svatbě a plánech se dozvíte v placené části PREMIUM+ na webu časopisu Reflex.

Vojtěch Dyk patří k nejuznávanějším umělcům v Česku. V rozhovoru s režisérem Jiřím Strachem popisuje, jak se připravoval na hlavní roli ve filmu Il Boemo – scénář se totiž musel naučit v italštině. Film Petra Václava byl vyslán na Oscary, nepostoupil však do užšího výběru. Do kina na něj zatím přišlo 60 000 diváků, Dyk to přesto považuje za úspěch. Došlo ale i na mnohem niternější a duchovní témata – třeba na životní cykly, symboliku nebo smrt Dykova tatínka, literárního historika a spisovatele Radka Pytlíka.

Výkonný ředitel Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Kryštof Mucha přijal pozvání k režisérovi Jiřímu Strachovi, aby týden před festivalem prozradil, proč je výhodné mít v týmu „Barťáka“, jak je to s filmovými hvězdami během festivalu a čím ho proškolila legenda Eva Zaoralová.

Jedna z nejúspěšnějších českých hereček Tatiana Dyková si se svým kolegou a kamarádem Jiřím Strachem povídá mimo jiné o své herecké kariéře, terapeutických zkušenostech, ale i o pasivním schvalování bulváru či o natáčení s prezidentem Václavem Havlem.

V roce 1990 byl režisér Jiří Svoboda zvolen reformním proudem komunistů do čela strany. O dva roky později na něj byl spáchán brutální útok nožem, ale pachatel nebyl nikdy potrestán. Útočník ho pobodal do břicha, zachránila ho dcera, která studovala medicínu, agresor zranil i ji. Manželka při pohledu na oba zraněné na chvíli omdlela. Lékaři ho zachránili snad jen zázrakem.

Je naše civilizace pyšná a nepokorná? Opakujeme pořád ty stejné chyby, protože jsme nepoučitelní?Světoznámý český archeolog a egyptolog Miroslav Bárta tvrdí, že kolaps civilizací znamená především to, že společnost ztratí velice rychle o značnou část svých zdrojů, a tím nemůže udržet stávající životní úroveň. Proběhlo to tak v různých civilizacích, Egypt a Čína zažili kolapsů celou řadu.

Mluvilo se za dob působení Tomáše Petříčka na ministerstvu o katastrofickém scénáři, který právě Ukrajina prožívá? Setkal se někdy s Lavrovem? A jak se vyhošťují diplomaté? Tomáš Petříček komentuje válku na Ukrajině i doby, kdy jsme evidentně pozici Ruska a jednání s ním podcenili...

Populární moderátorka, hlasatelka Televizních novin, reportérka, ale i žena se zlatem v hrdle Martina Kociánová přijala pozvání do devátého dílu Se Strachem Nacafe. Z čeho měla jako televizní moderátorka největší strach? Proč se styděla za to, že se jí líbí opera? Jaká je její míra kompromisu? A co znamená syndrom herečky, která chce dostat roli?

Lukáš Pollert je uznávaný český anesteziolog a olympijský vítěz v kanoistice. Proč vlastně vyhrál olympiádu? Co mu řekla Dana Zátopková na prodej jeho olympijských medailí? A jak moc nás ovlivňují média?

Tento rozhovor vznikl ještě před válkou na Ukrajině. Pavel Novotný, kontroverzní politik, starosta Řeporyjí, ale i bývalý bulvární novinář přijal pozvání do dalšího dílu se Strachem Nacafé.

Jak si ve válečné době udržet zdravý rozum, dobrou náladu a nepropadat strachu? Kde se berou hrdinové, v čem bychom neměli generalizovat a co si myslí pan profesor Höschl – jakožto nepřímý pozorovatel, ne psychiatr, který stanovuje diagnózu – o psychickém ustrojení Vladimira Vladimiroviče?

Šla by Aňa Geislerová do politiky? Čím by byla, kdyby nebyla herečkou? Jaké knihy četla ve škole pod lavicí? Dva dlouholetí přátelé, kolegové, ale i dva lidé s odlišnými názory a rozdílným pohledem na svět – herečka Aňa Geislerová a režisér Jiří Strach – se potkávají na „pokec“ v Jiřího oblíbené kavárně.

„Nechtěl bys třeba Michaela Douglase?“ zeptal se Miloš Forman Jiřího Bartošky, když začínal s festivalem ve Varech, „zavolám mu na hory.“ „A co takhle Robert Redford?“ zeptala se ho Madeleine Albright. A tak přijel i Douglas, i Redford. A když přijel Redford, musela přijet i Sharon Stone. Jiří Bartoška vyprávÍ, jak se zvětšovalo portfolio hvězd, které ze začátku přijížděly na KVIFF.