silvarium.cz

Evropská komise 23. září 2026 zveřejnila revizi dokumentu s TARIC daty pro nařízení EUDR, reagující tak na novely nařízení (EU) 2025/2650 a delegované nařízení (EU) 2026/2102. Zavádí se nová definice hospodářských subjektů a pojem „zjednodušené prohlášení“ pro mikro a malé hospodářské subjekty, upravuje se kód C717 a přibývá řada nových dokumentárních kódů – Y196/Y188 (vývoz navazujících hospodářských subjektů), C720/C725 (zpětný dovoz), C718 (zboží z přechodného období), Y187 (vzorky a testy), Y133 (recyklované a použité produkty) a Y190/Y191 (obalové materiály, resp. léčivé přípravky a korespondence). Více informací najdete na webu Národního lesnického institutu.

Ekologická organizace Hnutí Duha se ohradila proti slovům ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky, kterými ji spolu s organizací Greenpeace ČR v nedělním diskusním pořadu Partie televize CNN Prima News označil za „zelenou mafii“ a „aktivistické polonáboženské bojůvky“, které si zvykly sát miliony korun z peněz daňových poplatníků. Organizace funguje především díky tisícům individuálních dárkyň a dárců, jejichž příspěvky tvoří téměř 60 procent jejího rozpočtu, sdělila dnes ČTK mluvčí hnutí Eva Pernicová. „Dotace od českých státních institucí představovaly v minulém roce pouze 1,56 procenta našich příjmů. Část podpory získává Hnutí Duha také od zahraničních nadací. Tyto nadace podporují ochranu životního prostředí v různých zemích, a podporují tak i ekologické organizace v Česku, mezi nimiž je i Hnutí Duha,“ uvedla Pernicová. Organizace podle své mluvčí každoročně odvádí na daních a odvodech přibližně 5,5 milionu korun, přičemž její celkové příjmy od českého státu loni činily 424.077 korun. Macinkova tvrzení o údajné závislosti Hnutí Duha na penězích daňových poplatníků proto podle Pernicové neodpovídají realitě. „Hnutí Duha přináší do českého rozpočtu mnohem více finančních prostředků, než kolik od českého státu získává,“ dodala Pernicová. Macinka v Partii pronesl kritická slova na adresu ekologických organizací v reakci na vyjádření premiéra Andreje Babiše z jeho nedělního videa na sociálních sítích. V něm řekl, že dostal 2000 e-mailů od lidí, kteří po něm požadují, aby Motoristům odebral resort životního prostředí vedený Igorem Červeným. Podle Macinky ale Motoristé těmto požadavkům vyhovět neplánují. „Chápu, že když těmhle zeleným lehkoživkám seberete peníze, tak ta jejich závislost, to je horší než drogy, tak teď mají absťák, kopou a chtějí svoje peníze. Ale my jim je prostě nedáme. Předpokládám, že to asi neustane a doufám, že pan premiér to chápe,“ dodal Macinka. Praha 29. září

Město Hradec Králové převede plochu Stříbrného rybníka v areálu stejnojmenného kempu společnosti Městské lesy Hradec Králové. Rozhodli o tom dnes zastupitelé města. Hodnota rybníka o rozloze 7,5 hektaru je 64 milionů korun. Město tím naváže na převod nemovitostí kempu Městským lesům, schválený zastupiteli letos v srpnu. Sjednocení vlastnictví do rukou Městských lesů by mělo zjednodušit a zrychlit rozvoj celého areálu, uvedl pro ČTK ředitel Městských lesů Hradec Králové Milan Zerzán. Město převod rybníka učiní formou vkladu majetku do základního kapitálu Městských lesů, za což město dostane akcie společnosti. Stejně město nyní vkládá do majetku Městských lesů i pozemky a budovy kempu v hodnotě 208 milionů korun. Rozloha kempu včetně vodní plochy je asi 13 hektarů. Městské lesy kemp provozují od roku 2020. Od té doby kdysi zanedbaný kemp investicemi za desítky milionů korun výrazně vylepšily a zcela změnily jeho vzhled. Pro letošní sezonu kemp zvýšil lůžkovou kapacitu zhruba o pětinu téměř na 250 lůžek. Přibyla jurta a pět chat na poloostrově rybníka. Převedení rybníka Městským lesům by mělo také zjednodušit snahy lesníků o zlepšení kvality vody v rybníku, v němž se v létě množí sinice. Záměrem Městských lesů je vybudování nové výpustě a potrubí, které by umožnily úplné vypuštění rybníka, jeho vyčištění a také výměnu rybí obsádky. Problémem rybníka je to, že jej plní pouze voda z dešťů a zcela vypustit ho nelze. Obnova vody v rybníku je nepravidelná, hladina v létě kolísá až o jeden metr. Letos koupací sezona kvůli nekvalitní vodě skončila již 18. června. Koupání v rybníku, který je součástí kempu, je zdarma. Hradec Králové 29. září

Ostrava ožije dřevem a přírodou! Největší lesnická událost Moravskoslezského kraje se kvapem blíží. V sobotu 10. října 2026 se Bělský les v Ostravě-Zábřehu promění v centrum zábavy, poučení a oslavy tradičních řemesel. Festival dřeva – Den v lese nabídne od 11:00 do 16:30 pestrý program pro všechny generace. Vstup na celou akci je navíc zcela zdarma. Ať už jste milovníci přírody, obdivovatelé silných strojů nebo hledáte ideální program na podzimní sobotu pro celou rodinu, v Bělském lese si přijdete na své. Akce, která spojuje zábavu s edukací v lesnicko-dřevařském sektoru, nabídne bohatý celodenní program napříč celým areálem. Celou zprávu najdete zde.

Hlasování v anketě o Strom čtvrtstoletí tento týden vstoupilo do tajné fáze, v níž hlasující nevidí, kolik stromy dosud získaly hlasů. Do takzvaného superfinále postoupilo pět stromů, informovala dnes pořadatelská Nadace Partnerství v tiskové zprávě. Nadace anketu o Strom čtvrtstoletí vyhlásila při 25. výročí soutěže Strom roku. O titul dosud soupeřilo 13 vítězných dřevin předchozích ročníků, představovaly průřez historií ankety. Do posledního kola postoupily Opatovická borovice z Velkých Opatovic v Jihomoravském kraji, Chudobínská borovice z Vysočiny, Jabloň u Lidmanů z Machova v Královéhradeckém kraji, Oldřichův dub z Ústeckého kraje a Dub z Aleje ve Skaličce z Olomouckého kraje. „Všech pět finalistů má své neopakovatelné kouzlo, takže finálové hlasování v režimu utajení bude napínavé do posledního momentu. Vítězný strom se může těšit na odbornou péči i prestižní titul Strom čtvrtstoletí. Nezapomínáme ani na aktivní komunity na prvních třech místech, které od Nadace Partnerství v tomto jubilejním ročníku získají finanční podporu,“ uvedla koordinátorka soutěže Kateřina Bolečková. Hlasuje se zdarma na webu, a to do pondělí 5. října do 16:00. Počty hlasů jednotlivých finalistů jsou v superfinále skryté, aby byl závěr co nejnapínavější. Kdo hlasoval už v prvním kole, může nyní svůj hlas přidat znovu, třeba jinému stromu. Vítěze jubilejního ročníku nadace vyhlásí na Den stromů 20. října v brněnské hvězdárně. Brno 29. září

Hospodařením v lesích města Šumperka se má zabývat Národní lesnický institut. Vyplývá to z unesení, které na svém posledním zasedání schválili šumperští zastupitelé. Problematiku hospodaření v městských lesích otevřel na jednání zastupitel Zdeněk Brož. Pátral po důvodech, proč městské lesy přináší do rozpočtu města málo peněz. Řekl mimo jiné, že má k dispozici má dvě verze tabulky z poptávkového řízení z letošního ledna. Na obou je stejný datum a čas podání nabídky, jedna z tabulek je však podle jeho slov upravena ve prospěch určité firmy na úkor jiných. Upozornil také na prodej dříví, které mělo delší dobu ležet v lese. O několik měsíců dříve za něj měli zájemci nabízet vyšší ceny, než za kolik bylo nakonec prodáno. Celý článek najdete zde.

První etapa začne u fotbalového hřiště. Nejprve budou z vysokozdvižné plošiny ořezány rizikové dřeviny, následovat bude jejich směrové kácení s využitím těžké lesní techniky. Práce jsou v tomto místě náročné především kvůli blízkosti hřiště, zahrad, protipovodňové hráze a také nadzemního elektrického vedení. „V této lokalitě musíme postupovat velmi opatrně. Nejde jen o samotné kácení, ale především o bezpečnost lidí, okolních objektů a infrastruktury. Proto bude nejprve potřeba odstranit rizikové větve a teprve následně přistoupit ke kácení jednotlivých stromů směrovým způsobem,“ vysvětluje ředitel Lesů města Olomouce David Janásek. Celý článek najdete zde.

Pavla Kosíková, moderátorka Stále více houbařů se ze Šumavy vrací s pokutou. Jen během prodlouženého víkendu jich kvůli špatnému parkování rozdali strážci Národního parku víc než 40. Zdeněk Mlnařík, redaktor Pořád rostou a na návštěvnosti Šumavy je to vidět i ve všední den, jenže ne každý houbař nechá auto na parkovišti, tenhle řidič vjel rovnou do lesa. Jan Schafhauser, člen Informační a strážní služby, NP Šumava Podívám se ještě kousek do lesa, jestli tam někdo není teda s košíkem. Zdeněk Mlnařík, redaktor Strážce houbaře chvíli hledá, nakonec mu za stěračem nechává pokutový blok. Jan Schafhauser, člen Informační a strážní služby, NP Šumava Dole jsem koukal, že je vyvážečka v lese, nějaký pohyb techniky tady samozřejmě je, takže někdy se stává, že ty vozidla potom blokují třeba příjezd tý techniky, protože sem jede vozidlo, který třeba chce odvážet to dřevo, co už tady je naskládkovaný. Zdeněk Mlnařík, redaktor Někteří houbaři zastaví dokonce i na místech, odkud mají k nejbližšímu parkovišti necelý kilometr. Podobných případů teď na Šumavě přibývá a výjimkou nejsou ani řidiči z Německa. Kromě lesních cest někteří parkují dokonce i na vjezdech, které protínají cyklostezky. Jan Schafhauser, člen Informační a strážní služby, NP Šumava V jižní části Šumavy kolegové dali minimálně asi 30 nebo 40 pokut, zhruba polovina byla na místě zaplacených a polovina byla potom na státní správu. redaktor /citace: vyjádření NP Šumava/ Pokuty za špatné parkování většinou odpovídají míře provinění a jsou spíše v dolní hranici sazby. Na místě ale mohou strážci udělit pokutu až 10 000 Kč. Zdeněk Mlnařík, redaktor Podle hydrometeorologického ústavu jsou na Šumavě dlouhodobě nejlepší vláhové podmínky pro růst hub. Po sérii srážek se k ní přidaly další kraje, zejména na východě Česka. Zdeněk Mlnařík, Česká televize, Šumava. ČT 1

Jakožto student Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity pracuji na bakalářské práci. V této práci zjišťuji, jaká lesní technika je nejvíce využívána v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Tímto zcela anonymním dotazníkem se snažím získat potřebné informace. Dotazník je zaměřen na Pardubický a Královéhradecký kraj, konkrétně na: vlastníky lesní techniky, operátory strojů, lesní hospodáře využívající lesní techniku na svěřeném majetku, soukromé vlastníky lesa a další osoby. Pokud máte sídlo podnikání v jednom ze zmíněných krajů, prosím Vás o vyplnění krátkého dotazníku. Odkaz na dotazník zde: https://forms.gle/pdJ76ULWNnnXkyKs8 Za každou Vaši odpověď či sdílení Vám děkuji. Mikuláš Kmoníček

Místo učeben a přednáškových sálů vyrazili do lesa. Studenti a pedagogové z Česka i dalších zemí se během dvou letních vzdělávacích akcí seznamovali přímo v terénu s moderními metodami výzkumu biodiverzity, vývoje a zdraví lesů. Národní park Bavorský les nedávno hostil BestNature Field Week, zatímco v Národním parku Šumava proběhla letní škola AI-Klima. Obě akce spojily teorii s praktickou výukou a ukázaly, jak mohou moderní technologie pomáhat při sledování toho, co se v lesích děje. Celý článek najdete zde.

Už dvě desítky tůní vznikly v lesích na Žďársku. Majitel hvozdů je nechává postupně budovat kvůli zmírnění následků sucha v posledních letech. Dvě nejnovější jsou nedaleko Karlova. „Jdeme k malé vodní tůni, kterou jsem umístil na svůj lesnický úsek,“ popisuje lesník Ondřej Fidler. „Je to takový větší bazén, ale určitě neslouží ke koupání nebo rekreaci,“ pokračuje. Tůň se nachází v lesích mezi Cikhájí a Karlovem na Žďársku. „Je tady bláto, ono se to pak postupně zazelená. Je to čerstvé dílo,“ komentuje lesník. „Všichni vidíme, jak se vyvíjí klima a s ohledem na sucho, jsem se rozhodl zadržovat vodu v krajině, jak to jen jde,“ vysvětluje. Celý článek najdete zde.

Rozsáhlé taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému se spustí ve středu 30. září v Orlických horách . Přibližně 200 profesionálních a dobrovolných hasičů , policistů a zdravotnických záchranářů bude nacvičovat zásah rozsáhlého lesního požáru . Cvičení s názvem „ Orlické hory – požár lesa 2026“ se odehraje v okolí dělostřelecké tvrze Hanička na území obcí Rokytnice v Orlických horách a Bartošovice v Orlických horách.Celý článek najdete zde....

Situace v českých lesích se po odeznění kůrovcové kalamity v posledních letech výrazně zlepšila. Rizika spojená se suchem, vysokými teplotami a oslabením porostů však přetrvávají. Existence českých lesů je pořád ohrožena. Ubývá v Česku stromů? Hrozí další rozsáhlé napadení škůdci? A jaké kroky mohou lesníci podniknout k ochraně lesních porostů? Na tyto i další otázky moderátora Davida Chmátala odpovídal předseda SVOL Jiří Svoboda.Celý rozhovor najdete zde....

Evropská komise zveřejnila nové termíny pro virtuální školení k Informačnímu systému EUDR, dne 16. 9. 2026 také zaktualizovala „EUDR Information System User Guide“. Tato uživatelská příručka Informačního systému obsahuje veškeré nezbytné informace pro uživatele, kteří potřebují vytvářet a spravovat prohlášení o náležité péči nebo zjednodušená prohlášení pro účely nařízení EUDR. Zahrnuje stručný popis funkcí i postupy krok za krokem.Více informací najdete na webu Národního lesnického institutu....

Lesní porost začal hoře v pondělí odpoledne na Brodsku. Hasiči s ohněm bojovali pomocí několika vodních proudů. Příčina a výše škody jsou předmětem dalšího šetření. Hořet začalo ve Ždírci nad Doubravou, v části obce Nový Studenec v pondělí 28. září po druhé hodině odpolední. Požár zachvátil lesní porost. „Jednalo se o požár na ploše asi padesát krát padesát metrů, na likvidaci požáru jsme nasadili několik vodních proudů,“ sdělila mluvčí hasičů Petra Musilová. Celý článek najdete zde.

Všechny čtyři národní parky v Česku budou poprvé ve své historii při prezentaci společných témat a ochrany přírody vystupovat pod společným logem a vizuální identitou. Její podobu představí 26. září na webových platformách, informoval dnes ČTK mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Nový vizuální styl bude fungovat jako zastřešující značka všech národních parků, tedy KRNAP, Českého Švýcarska, Podyjí a Šumavy. Jejich stávající loga zůstanou v platnosti. „Při hledání společného vizuálního stylu jsme se inspirovali i prezentací národních parků a dalších chráněných území v zahraničí. Jednotný styl říká, že tato území patří do jedné rodiny jako místa s mimořádnou přírodní hodnotou. Pro návštěvníky i místní obyvatele je značka vzkazem, že vstupuje do výjimečného území,“ sdělil Drahný. Zavedení jednotné vizuální identity je podle něj důležitým krokem pro srozumitelnější a jednotnou komunikaci, která má usnadnit také společnou prezentaci všech českých národních parků v zahraničí. Tvůrcem nové vizuální identity, který vzešel z veřejné soutěže, je Studiospolu designérky Dariny Fialy. „Novou identitu jsme navrhovali jako reakci na to, že přibývá návštěvníků, kteří přicházejí za zážitkem nebo fotografií, ne za přírodou samotnou. Většina škod za sebou nemá zlý úmysl, ale vychází z neznalosti. Na tu platí srozumitelná komunikace a vzdělávání před vstupem do parku. Proto jsme jako symbol zvolili štít, archetyp ochrany, který brání křehký ekosystém,“ uvedla designérka Darina Fiala. Nová vizuální identita národních parků vznikla jako součást tříletého projektu „Zodpovědně do přírody: Partnerství pro národní parky" financovaného z programu švýcarsko-české spolupráce. „Projekt reaguje na rostoucí nápor návštěvníků v chráněných územích a potřebu zvýšit povědomí o zásadách šetrného turismu,“ uvedl Drahný. Cílem je podle něj vytvořit ucelený systém osvěty, vzdělávání a monitoringu, který pomůže snížit negativní dopady turismu na přírodu a posílí spolupráci mezi národními parky, místními obyvateli i soukromým sektorem. Představení identity doprovází podzimní dny parků, akce se koná dvakrát ročně. V sobotu 26. září bude ve všech národních parcích připraven zábavný program. Informace o programu jsou na webových stránkách a sociálních médiích jednotlivých parků. Vrchlabí 25. září

Do lesa chodíme na houby, na procházku nebo si odpočinout od horka. Pro jeho vlastníky je však stále těžší udržet nové stromky naživu. Po kůrovcové kalamitě sázejí další lesy, jenže výsadbu ničí sucho a zvěř. Na státní příspěvky za větší část loňských prací navíc pořád čekají. „Bojíme se investovat do sazenic, které nám navíc ještě usychají,“ řekl Richard Podstatzký, spolupředseda Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů. Sazenice, lidi i techniku musí vlastníci zaplatit hned. Příspěvky za práce z druhé poloviny loňského roku přitom mohou v krajním případě dorazit až v roce 2027. „Do lesa chodí každý, přesto když ho udržujeme, musíme pořád o něco škemrat,“ dodal Podstatzký. Celý článek najdete zde.

Policistům v Prostějově se podařilo vypátrat devětadvacetiletého podvodníka ze Šumperska, který pod smyšlenými jmény na síti Facebook inzeroval prodej a dovoz skládaného tvrdého dřeva. To sice vždy dodal, ale v menším množství, než zájemci zaplatili. Uprostřed dřeva na korbě auta měl vždy prázdný prostor. Poškozené obral o desítky tisíc korun. „Muž v březnu a dubnu podvedl tři osoby, kterým sice přivezl objednané dřevo, ale menší množství, než zaplatili. Celkem poškozené podvedl o 35 000 korun. Scénář byl stejný. Na korbě nákladního vozidla měl šikovně naskládané dřevo, aby po jeho změření na vozidle odpovídalo objednanému množství,“ informoval policejní mluvčí Libor Hejtman. Celý článek najdete zde.

Sedm zaměstnanců, zaměstnankyň a studujících Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například odborník na choroby lesních dřevin a patogeny Thomas Jung nebo Valentino Cristini, jenž ve svém výzkumu propojuje arboristiku, biomechaniku stromů a materiálové inženýrství dřeva. Laureátkou se stala i Kateřina Patloková, doktorandka a hlavní řešitelka několik studentských výzkumných projektů, která je zároveň zapojena do národních i mezinárodních výzkumných týmů, nebo Kryštof Král, úspěšný reprezentant České republiky v šermu šavlí a mistr ČR. Celý článek najdete zde.

Rey Koranteng, moderátor Lesní hospodáři sčítají škody po suchém létě. Nedostatek vody zahubil stovky tisíc sazenic. Jen drobní hospodáři mluví o uschlých stromcích až za miliony korun. Státní lesy České republiky se navíc obávají kůrovcové kalamity. František Havran, Lesy a statky Tomáše Bati Máme tady kompletně celé řady, kompletně celé plochy odešlé. Když se podíváte, to je prostě suchý, suchý, suchý... Tady nám jeden žije. Petr Zapletal, reportér TV Nova Není snad majitele lesů, který by nesčítal škody. A nejsou to nějaké drobné. Jen nákup sazenic stojí nemalé peníze. Co kus, to zhruba 8 Kč. Vít Navrátil, lesník Sázeli jsme letos 93 000 stromků, přibližně 40 % z toho uhynulo. Celou videoreportáž najdete zde.

V Rýmařově se vždy po dvou letech konají Dřevařské, lesnické a myslivecké dny. Ty letošní jako dvoudenní tradičně proběhly v prostorách Flemmichovy zahrady. Představily návštěvníkům vše kolem práce v lese, práce se dřevem a jeho těžbou a zpracováním. Akce zaujala mnoha lákadly pro děti i dospělé, stánky i kulturním programem.Luděk Šimko (nez.), starosta Rýmařova: „Za námi můžete vidět dřevorubeckou show a v průběhu celého dne tady probíhají různé akce, nebudu jmenovat asi všechny, ale zejména tady jde o hudbu a největším lákadlem je Anna K.“ Největší atrakcí byla právě dřevorubecká show, která představila evropské a světové špičkové sportovce a držitele mistrovských titulů. Celý článek najdete zde.

Nad požárem Timber Fire v kalifornském Big Sur se během září opakovaně objevily drony, které tam neměly co dělat. Hasičské vrtulníky kvůli nim musely opustit místo, kde nabíraly vodu, a přesunout se na jinou část požáru. Piloty dronů se najít nepodařilo. Ve stejné době přitom nad požárem létaly i drony hasičů. Ty měly povolení, koordinaci a úkol. Rozdíl mezi oběma skupinami je celá podstata příběhu.Celý článek najdete zde....

Revitalizaci území u potoka zvaného Na Důlském dokončili v albrechtických lesích u Českého Těšína v Moravskoslezském kraji vodohospodáři z Lesů ČR. V oblasti v roce 2022 obnovili dva ze soustavy šesti malých rybníků vybudovaných před druhou světovou válkou. Součástí dalšího projektu za 1,4 miliony korun z programu Vracíme vodu lesu spolufinancovaného z Operačního programu Životní prostředí byla i revitalizace nádržného prostoru dalšího z původních historických rybníků (GPS: 49.7963997N, 18.5403222E). Celou zprávu najdete zde.

Jak dnes vypadají místa, na nichž po kůrovcové kalamitě vyrůstají nové lesy? A jakou techniku lesníci při jejich obnově a péči využívají? Odpovědi nabídne Den lesů nové generace, který se uskuteční 3. října na sedmi místech po celé České republice.Dnes představíme jen část programu, která bude společná pro všech sedm lokalit a návštěvníkům přiblíží různé podoby současného lesnictví.Celý článek najdete zde....

Cílem webináře bylo seznámení s aktuálním stavem implementace Nařízení proti odlesňování (EUDR). Webinář uspořádal Národní lesnický institut (NLI) ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství (MZe) a Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).Výstupy z webináře najdete na webu Národního lesnického institutu....

Zastupitelé mají podezření, že Krabčice utržily za dřevo víc, než úřad přiznává. V malé obci Krabčice pod horou Říp pokácela najatá těžařská firma už loni stovky kubíků dříví, které zpracovala a z lesů odvezla. Zastupitelé se teď ale přou nad jednoduchou otázkou: Kolik dříví v lesích bylo vlastně ve skutečnosti pokáceno a kolik peněz za to obec dostala? Spor se dá jednoduše vyřešit. Stačilo by předložit faktury a smlouvy a ukázat dvě čísla – počet pokáceného dříví a zaplacenou sumu podle výpisu z účtu obce. Jenže místo toho se všichni jen dohadují a starosta kličkuje, místo aby ukázal data. A co je důležité, opozice má podezření, že dříví bylo vykáceno víc, než radnice přiznává a i výsledný zisk byl větší. Celý článek najdete v deníku.

Posledních pět let se stav českých lesů po kůrovcové kalamitě zlepšuje, ale podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) přetrvávají rizika spojená se suchem a vysokými teplotami. Stát by měl být připravený na možné zhoršení situace, připravit krizový scénář a zajistit předvídatelné financování lesního hospodářství. Zástupci sdružení o tom informovali dne 24. září na tiskové konferenci....

Tachov si v neděli 20. září 2026 připomněl Den Českého lesa. Podle pořadatelů dorazilo k památkové aleji u Minerálky téměř 600 lidí. Odpoledne patřilo stromům - návštěvníci je poznávali jako domov živočichů, surovinu i živé svědky místní historie. Akci připravila Správa CHKO Český les při Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR spolu s regionálními partnery. V aleji byla zřízena soutěžní stezka s přírodovědnými zastávkami; nechyběly tvořivé dílny pro děti, loutkové divadlo ani hudební vystoupení. Celý článek najdete zde.

Žádáme návštěvníky lesa, aby parkovali ohleduplně a při odstavování vozidel vždy ponechávali lesní cesty a jejich vjezdy volné. Lesní komunikace nejsou běžné silnice. Budují je majitelé a správci lesů, aby je využili k přepravě dřeva, lesní techniky i personálu. Ale taky jsou klíčové pro hasičské a policejní vozy nebo sanitky, tedy techniku integrovaného záchranného systému. Musí tedy zůstat v každou denní i noční hodinu volné.Celou zprávu najdete zde....

Soudní líčení s bývalým ředitelem Lánské obory se komplikuje. Někdejší šéf Lesní správy Lány Pavel Rus a jeho tehdejší podřízený Ondřej Kratochvíl jsou obžalovaní z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Kromě toho se objevila možnost rozšíření obžaloby o podplácení. V úterý se mělo v Rakovníku konat hlavní líčení, ale soudce Pavel Mydla jej odročil. Obhájci na soudce totiž podali stížnost.Celý článek najdete zde....

Návštěvníky Krušných hor upozorňujeme na dočasnou uzavírku lesní cesty od Dubského nádraží ke Kolibě kousek od Dubí (GPS: 50.6947425 N, 13.7708614 E). V místě se zpracovává dřevo a po cestách se pohybuje lesnická technika. Uzavírka se týká i zeleně značené turistické trasy. Opatření je nezbytné kvůli bezpečnosti návštěvníků lesa. Žádáme turisty, cyklisty i ostatní, aby respektovali dočasné omezení a nevstupovali do uzavřeného úseku.Celou zprávu najdete zde....

V rámci Dne lesů nové generace, který se 3. října uskuteční na sedmi místech po celé České republice, připravily Lesy ČR program také v lokalitě Zámeček u Říčan nedaleko Brna. Návštěvníci se zde mohou na vlastní oči přesvědčit, jak dnes vypadají lesy nové generace vysazené po kůrovcové kalamitě. Hlavním lákadlem bude setkání se sovami a představení návratu zachráněných živočichů do volné přírody. Zapojí se záchranná stanice pro volně žijící živočichy i projekt Vracíme sovy lesu, který přiblíží péči o ohrožené druhy a jejich návrat do krajiny. Celou zprávu najdete zde.

Milovníci dobrého jídla, vína i zvěřinových specialit si přijdou na své v sobotu 26. září v areálu Komunitního centra v Židlochovicích. Na tradičních Slavnostech burčáku a vína nebude chybět ani zvěřina a speciality z ní vyrobené z produkce Lesů ČR. Návštěvníci mohou ochutnat zvěřinový guláš z jelena nebo grilovanou zvěřinovou klobásu. V prodeji budou také zvěřinové a dančí klobásy, zvěřinové a jelení salámy, paštiky i luncheon meat ze zvěřiny. Celou zprávu najdete zde.

Nastává období jelení říje. A to je kouzlo podzimu, jak říká Lucie Marunová, hajná a myslivkyně na Šumavě. „Je to mocné a nádherné. Kdo slyšel jelena, tak musí dát za pravdu, že vám přeběhne mráz po zádech,“ vypráví autorka knihy Hajná ze Šumavy. Co obnáší péče o zvěř a jak se mění šumavská příroda? V čem se liší hajná od myslivkyně? Myslivost může dělat víceméně kdokoliv, kdo se o to zajímá, kdo je fascinovaný přírodou, kdo má ten cit. A hajná už je víceméně profese. To je vlastně moje práce. Celý článek najdete zde.

Karolina Urbanová je v současnosti nejúspěšnější českou závodnicí ve sportovním dřevorubectví. V červnu 2026 reprezentovala Českou republiku na mistrovství světa v Budapešti, kde vybojovala titul vicemistryně. Je také čtyřnásobnou mistryní České republiky, pětkrát se stala mistryní Evropy a drží tři světové rekordy. Dřevu zůstává věrná i při studiu na vysoké škole a v budoucnu by se ráda věnovala projektování dřevostaveb. Velkým snem však pro ni zůstává také jedna z nejnáročnějších výzev sportovního dřevorubectví – extrémní závod v australském Sydney. O úspěchu v něm nerozhoduje jen rychlost, ale především vytrvalost a schopnost poradit si s tvrdým eukalyptovým dřevem. V rozhovoru pro Lesnickou práci hovoří nejen o cestě k tomuto extrémnímu sportu, ale také například o tréninku i závodním zákulisí.

Největší a nejnákladnější vodohospodářský projekt Lesů ČR za téměř 184 miliony korun bez DPH finišuje na jihomoravském Soutoku. Dnes se instaluje druhá klapka budovaného jezu na Dyji. Revitalizace území včetně soustavy stavidel, stavítek, kanálů, propustků i tůní je už dokončená. Všechna opatření ovlivní přibližně 1700 hektarů v chráněné krajinné oblasti, kde lesy strádají suchem. „Luhy na Soutoku patří k nejcennějším přírodním oblastem v České republice, dlouhodobé sucho je však významně oslabuje. Investujeme proto do opatření, která pomohou v krajině zadržet vodu a vrátit ji tam, kde dnes nejvíce chybí. Obnova vodního režimu je zásadní pro zachování lužních lesů a přispěje ke zlepšení podmínek celého zdejšího ekosystému,“ řekl generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Celou zprávu najdete zde.

Nové podkladní vrstvy i kryt vozovky ze štěrkodrti dostane lesní cesta Šatlava u Slavonic (https://mapy.com/s/metelumaku). S dokončením prací na projektu za tři miliony korun počítají Lesy ČR v prosinci. Cestu využívají nejen lesníci, ale i turisté na zeleně značené trase i Graselově stezce. Žádáme návštěvníky lesa o zvýšenou opatrnost při pohybu v této lokalitě a respektování pokynů lesníků i stavařů.Více informací najdete zde....

Klára Ochmanová , mluvčí Generálního ředitele HZS ČR Požáry v přírodním prostředí jsou náročné na síly a prostředky. Posíláme tam rovnou hodně hasičů, hodně techniky, abychom to chytili co nejdříve, v zárodku ideálně. Přes 1 800 požárů v přírodě likvidovali hasiči o letošních prázdninách. Statistiku ovlivňujío dlouhodobé sucho. Zároveň se ale ukázalo, jak důležité je pro hasiče vybudovat dostatečné množství přístupových cest, včetně těch lesních. Markéta Malečková , redaktorka ČT Čerstvě zalesněná holina po kůrovcové kalamitě, nově protkaná průseky. Tomáš Kotík Vytváříme to mechanizovaně, půdní frézou za traktorem. Tady jsme předrtili valíka klestu, který tady zbyl po zpracování kalamity. Markéta Malečková , redaktorka ČT Aby linie nezarostly, musí se o ně každoročně pečovat. Využívat je pak mohou lesní dělníci a v případě požárů také hasiči. Přínos průseků státní lesy na Vysočině testují. Desítky takových cest postupně vznikají v každém revíru . Brzy by se to mohlo rozšířit i do dalších krajů. Některé se totiž podle místních hospodářů ukázaly . Tomáš Kotík Vidíme, že máme prodrcenou linku. Tady máme požářiště a zde ten požár dál už nepokračoval. Ti hasiči s tou technikou byli přímo tady a mohli zasáhnout. Markéta Malečková, redaktorka ČT S mimořádně vysokým počtem požárů v přírodě se letos nepotýkala jen Vysočina. V celém Česku jich bylo v létě nejvíc za posledních 5 let. Oproti loňsku o 564 výjezdů víc. Nejčastější příčinou vzniku požárů je podle lidských hasičů nedbalost. Může to být odhozený nedopalek či nedohašené , ale může to taky souviset s lesnickou prací. V řadě případů nelze vyloučit ani úmyslné zapálení. Martin Donát a Markéta Malečková, Česká televize. Videoreportáž najdete zde.

Daniela Tunklová, redaktorka ČT Myslivci mají za sebou rekordní sezónu. Od dubna do března skolili o 40 % víc divočáků než rok předtím, tedy skoro 300 tisíc kusů. Přesto divokých prasat přibývá, stejně jako srnek nebo jelenů. Zvířata škodí na zahrádkách i na polích a čím dál častěji se objevují v centrech měst. Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT V noci se myslivec Václav Šutera moc nevyspal. Musel vyjet do Ústí nad Labem, a to kvůli odstřelu divočáka, který se toulal v blízkosti rodinných domů. Kam jste ho trefil? Václav Šutera, předseda, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Ústí nad Labem Tak jak se má, za slecho. To znamená velice rychlá rána. Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT Divočáci sem do okrajových částí města Ústí nad Labem přichází čím dál častěji. Lidé z nich mají obavy a prasata jim ničí záhony. Škody zanechává přemnožená zvěř i mimo město. Okolní louky jsou rozryté, stromy okousané. Zemědělcům ničí úrodu. Nejen divočáci, ale také srnky nebo jeleni. Těch je místy až patnáctinásobně víc, než je ideální stav. Václav Šutera, předseda, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Ústí nad Labem Tady ty jablka potom začnou padat, takhle dozrávají. To jsou divoký jablíčka. Tak to mají prasata taky hrozně rádi. Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT Vše navíc komplikuje změna klimatu. Zatímco dřív byly semenné roky, tedy období, kdy zvířata mají potravu, a lesy neopouští v intervalu 3 až 8 let. Dnes už je prakticky každý druhý rok semenný. Václav Šutera, předseda, Okresní myslivecký spolek ČMMJ Ústí nad Labem V podstatě tady se podívejte, jak je to zarostlý. Tady mají klid. V podstatě mají tady vodu a mají tady dostatek krmení. Jan Cukor Ten trend dlouhodobě za posledních 20, 30 let je neustále stoupající a nebude tomu jinak ani v těch následujících sezónách pravděpodobně. Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT Škody na zemědělských pozemcích a plodinách se odhadují na 1,5 až 2 miliardy ročně, v lesích pak na další 3,5 miliardy. Řešení je podle odborníků střílet víc zvířat, a to zejména bachyně, které mohou být březí celoročně. A v jednom vrhu mají 6 až 7 selat. Tentokrát souhlasí i ekologové. Jaromír Bláha Je to začarovaný kruh a ten nelze rozetnout jinak, než radikálním dočasným snížením stavů zvěře. V momentě, kdy se sníží stavy zvěře na únosnou míru, umožní obnovu těch přirozených lesů. Kristina Marie Kubcová, redaktorka ČT A právě tam by divočáci i vysoká zvěř měli najít dostatek potravy, aby ji nemuseli hledat ve městech. Do té doby se myslivci jako Václav Šutera nejspíš pořádně nevyspí. Kristina Marie Kupcová, Česká televize, Ústecko. ČT 1

Dne 8. 9. 2026 schválil ministr zemědělství Ing. Martin Šebestyán, MBA aktualizaci Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty rozvoje venkova v rámci Strategického plánu SZP na období 2023–2027, pro intervenci 55.78 - Podpora vzdělávání, záměr a) Vzdělávací a informační akce a exkurze v zemědělství, potravinářství a lesnictví (dále jen „Pravidla“), pro průběžný příjem žádostí. Pravidla nabývají účinnosti dnem zveřejnění a jsou platná pro Žádosti o dotaci zaregistrované po tomto datu (vyjma přechodných ustanovení). V rámci této aktualizace dochází k úpravě Obecných podmínek Pravidel, a to zejména ke zmírnění sankcí, kdy byla přidána možnost provedení nápravného opatření v případě nesplnění některých lhůt vyplývajících z Pravidel (např. lhůta pro reakci na výzvu k doplnění Žádosti o dotaci, lhůta pro podpis Dohody o poskytnutí dotace). Dále došlo k upřesnění termínu podání Žádosti o platbu nejpozději do 29. 6. 2029. Více informací najdete zde.

„NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2026/2102, ze dne 13. července 2026, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 (EUDR), pokud jde o seznam relevantních komodit a relevantních produktů“, které upravuje výčet relevantních produktů v příloze I nařízení EUDR bylo 17.9.2026 zveřejněno v úředním věstníku Evropské unie.Nově zařazené relevantní produkty doplněné do přílohy I nařízení spadají pod působnost nařízení EUDR od 30. 12. 2027.Více informací najdete zde....

Více než dvě stě profesionálních i dobrovolných záchranářů se ve středu 30. září 2026 zapojí do rozsáhlého taktického cvičení složek Integrovaného záchranného systému s názvem „Orlické hory – požár lesa 2026“. Zásah v těžce přístupném terénu Chráněné krajinné oblasti Orlické hory si vyžádá kompletní uzavírku vytipovaných silnic i turistických tras pro veřejnost. Cvičný zásah se odehraje v katastrech obcí Rokytnice v Orlických horách a Bartošovice v Orlických horách, převážně v hustě zalesněném prostředí v bezprostředním okolí dělostřelecké tvrze Hanička. Akce odstartuje v 7:30 hodin ráno a potrvá až do odpoledních hodin. Celý článek najdete zde.

Deště z posledního měsíce doplnily v ČR na normální úroveň svrchní vrstvu půdy do 40 centimetrů. V hlubší vrstvě do jednoho metru je množství vody nadále minimální a vůbec se srážky zatím neprojevily na průtocích, řada z nich zůstává pod hranicí sucha, výjimkou jsou pouze severovýchodní Čechy. Vyplývá z aktuálních informací, které dnes zveřejnili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, kteří spravují i projekt InterSucho. V uplynulých deseti dnech pršelo více na Moravě než v Čechách, na více než polovině území republiky spadlo 20 až 30 milimetrů srážek. „V Čechách se úhrny nejčastěji pohybovaly mezi deseti až 20 milimetry,“ doplnili odborníci v týdenních aktualitách. Stav v povrchové vrstvě díky dešťům nyní zhruba odpovídá obvyklé situaci na začátku podzimu, v severních Čechách je půda do 40 centimetrů nasycena zcela. „Ovšem pouze na šesti procentech území pozorujeme více půdní vláhy, než odpovídá dlouhodobému průměru za roky 1961 až 2015,“ zmínili odborníci referenční období, vůči kterému vztahují aktuální míru sucha. Na většině území je v hloubce od 40 centimetrů do jednoho metru relativní nasycení půdy pod deseti procenty a obsah vody v půdě je v této vrstvě mezi nulou a 15 milimetry. Obnova vydatnosti vodních toků nad úroveň sucha bude podle odborníků trvat mnohem déle, pokud nepřijdou dlouhodobější intenzivní srážky. Mnohé přehrady vodu stále ztrácí, protože odtok zůstává vyšší než přítok. Aktuální situaci lze sledovat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Více vody by se už nyní ale mělo vsakovat, protože vegetace ji postupně přestává čerpat v takové míře jako na jaře a v létě. Brno 22. září

Evropská komise informovala o aktuálních úpravách Informačního systému EUDR. V systému je nyní nasazena verze 8.2.1, která je dostupná v testovacím i produkčním prostředí. Mezi hlavní novinky této verze patří: - možnost volitelného seskupování v uživatelském rozhraní i prostřednictvím API, - možnost podávání zjednodušených prohlášení v uživatelském rozhraní i prostřednictvím API, - nové funkce pro všechny uživatelské role v systému, - rozšířené možnosti autentizace více hospodářských subjektů prostřednictvím API. Více informací najdete zde.

Jak vypadá hmyz očima slavného ilustrátora a jak pohledem vědce? Odpověď přináší nová výstava Sekora pod lupou, která se slavnostně otevře ve středu 23. 9. dopoledne v Sloupové síni budovy A v areálu Mendelovy univerzity v Brně. K vidění bude až do konce zimního semestru 2026/2027.Expozice návštěvníkům představí fascinující svět hmyzu prostřednictvím nezapomenutelných kreseb Ondřeje Sekory, který dokázal drobné živočichy proměnit v populární literární a výtvarné postavy.Celou zprávu najdete zde....

Na své si přišli malí i velcí. Děti si mohly vyzkoušet nejrůznější aktivity, prohlédnout si zblízka hasičskou a lesnickou techniku nebo se dozvědět více o životě v lese. „Mám obrovskou radost, že přišla spousta lidí. Je to asi i díky počasí a protože ta akce už letos probíhá počtvrté,“ uvedla primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Program připravený Lázeňskými lesy Karlovy Vary byl pestrý. Návštěvníci se mohli podívat na ukázky práce psovodů Městské policie Karlovy Vary, myslivecký program nebo komentované krmení zvěře v oboře. Velkou pozornost přitahovala také hasičská a lesnická technika. Celý článek najdete zde.

Evropská komise zveřejnila dokument „EUDR Supply Chain Infographics (5th edition) – Understanding your position in beef, cocoa, coffee, palm oil, rubber, soy and wood supply chains“, ve kterém vysvětluje povinnosti jednotlivých aktérů v dodavatelských řetězcích podle nařízení proti odlesňování (EUDR). Dokument aktualizuje předchozí verze a reflektuje cílené změny přijaté v roce 2025. Infografiky ukazují, jak se povinnosti liší podle role subjektu v řetězci (hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt, obchodník), velikosti podniku a fáze uvádění relevantních produktů na trh, a to na příkladech dodavatelských řetězců relevantních komodit (dřevo, skot, sója, kaučuk, palma olejná, káva a kakao). Více informací najdete na webu Národního lesnického institutu.

Michal Kubal, moderátor ČT Sucho v Česku pokračuje. Dál klesají hladiny vodních toků i přehrad. Situaci zatím příliš nezlepšily ani srážky v posledních dnech. Studená fronta ale přinesla ochlazení a díky tomu se z krajiny neodpařuje tolik vody. Marek Slavík, redaktor ČT O víkendu slunečno a teploty kolem 20. Začátek nového týdne deštivý a chladný. Na horách bylo během dne jen kolem 3 stupňů. Na hřebenech Beskyd výrazně snižoval pocitovou teplotu čerstvý vítr. Ten dosahoval v nárazech až 50 km/h. Změna počasí přináší naději na zmírnění sucha. To stále přetrvává v hlubších vrstvách půdy. Deficit srážek zůstává velký. Pavel Lipina, klimatolog, ČHMÚ Například u Lysé hory, tam chybí letos už 300 mm. To je asi na 70 % dlouhodobého průměru v letošním roce. Marek Slavík, redaktor ČT Hladiny potoků a řek proto dál klesají. Často jsou na historických minimech. Šárka Vlčková, mluvčí, Povodí Odry Například na Odře v Bohumíně máme nyní průtok 7 m3/s. Což je proti průměru, který je 41 m3 opravdu málo. Tam je ta hladina o 50 cm níže než v normálu. Marek Slavík, redaktor ČT Nedostatek srážek je ale vidět už u samotných pramenů. Nejhorší situace je tam, kde zůstaly holiny po kůrovcové těžbě. Voda se na takových místech odpařuje snáz. Celou videoreportáž najdete zde.

V lokalitě Zámeček poblíž Říčan u Brna se uskuteční akce zaměřená na poznávání přírody. Návštěvníci se mohou těšit na okružní trasu lesem, která nabídne řadu zajímavých stanovišť. Program zahrnuje také komentované prohlídky, které začínají v 10:00, 12:00 a 14:00 hodin. Doporučujeme se na ně přihlásit předem e-mailem, pro ty, kteří nechtějí prohlídku, je možnost projít si trasu samostatně.Celou pozvánku najdete zde....

Mapovou aplikaci OPRL na Mapovém portálu NLI postupně doplňujeme o další podklady, které rozšiřují možnosti práce s prostorovými informacemi o lesích na území ČR. Nově byla přidána záložka Správy železnic (SŽ) s vrstvou ochranné pásmo dráhy a v záložce NLI v sekci Myslivost byla doplněna mapová vrstva honiteb, kterou lze nově kombinovat s ostatními vrstvami Mapové aplikace OPRL.Více informací najdete na webu Národního lesnického institutu....

Plánování i realizace staveb v lesích a v krajině bylo tématem zářijového odborného semináře českých a saských lesníků v Kraslicích. Setkání přivedlo k jednomu stolu 31 odborníků z Lesů ČR a státního podniku Sachsenforst. Lesní správa Kraslice představila německým kolegům několik významných investic posledních let. Tedy například novou administrativní budovu, rozsáhlou rekonstrukci lesní cesty Rokle nebo vznik pietního místa v Jindřichovicích na místě bývalého zajateckého tábora z první světové války. Celý článek najdete zde.

Dne 4. 9. 2026 schválil ministr zemědělství Ing. Martin Šebestyán, MBA, změnu/zpřesnění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty rozvoje venkova v rámci Strategického plánu SZP na období 2023–2027 (dále jen „Pravidla“), pro 8. kolo příjmu žádostí. Změna se týká Specifických podmínek Pravidel pro intervence 38.73 - Investice do obnovy kalamitních ploch a 44.73 - Přeměna porostů náhradních dřevin, kde dochází v kapitole 5 Způsobilé výdaje k upřesnění k umělé obnově sadbou, kde musí být dodržen, resp. je uznatelným výdajem, doporučený podíl melioračních a zpevňujících dřevin stanovený v příloze č. 2 vyhlášky č. 298/2018 Sb. Z důvodu novelizace vyhlášky č. 298/2018 Sb., s účinností od 1. 1. 2026, z které byla příslušná část s ohledem na doporučený podíl melioračních a zpevňujících dřevin odstraněna, došlo ke změně/zpřesnění Pravidel s upřesněním tak, že se jedná o plnění doporučeného podílu MZD ve znění vyhlášky účinném do 31. 12. 2025. Více…

Mimořádnou dotaci milion korun uvolnila samospráva Přerova na neplánované zalesňování městských lesů. Konkrétně v polesích Svrčov a Staměřice, kde z jarní výsadby nepřežila parné počasí a sucho skoro polovina mladých stromků. Mimořádné zalesňování lesní dělníci zahájí do konce roku. „Nepřálo jim letošní klima, několik měsíců zde nepršelo, takže jsou suché. Voda těm nově zasázeným sazenicím prostě chybí,“ říká Vít Navrátil, lesník Technických služeb města Přerova, zatímco prochází pasekou Nad Bezhlavým. Na jaře tu dělníci zasadili 4000 sazenic dubu. Celý článek najdete zde.

Revitalizaci pramenné části Stupnického potoka v Jizbickém lese na Vlašimsku v létě dokončily Lesy České republiky. V korytě toku i v kanálech je nově 413 dřevěných přehrážek, na více než třiceti okolních hektarech nachází v obnovených mokřadech a rašeliništích svůj biotop vodomilné rostliny a živočichové. Projekt za 3,89 milionů korun podnik financoval z Operačního programu Životní prostředí. Z někdejšího přírodního koryta se ve druhé polovině minulého století stal po meliorační úpravě hluboký odvodňovací příkop se sítí okolních kanálů. To se nyní změnilo a voda v krajině zase zůstává. Celý článek najdete zde.

Vláda schválila plán, který by měl pomoci lépe se připravit na dopady změn klimatu. Obsahuje 95 adaptačních opatření rozpracovaných do 252 úkolů, za jejichž plnění odpovídají příslušná ministerstva. Součástí plánu by měla být například finanční podpora pro zeleň ve městech, zachytávání dešťové vody, obnova vodních prvků a další opatření pro zlepšení prostředí v horkých dnech. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) o tom informovalo dne 21. září v tiskové zprávě....

Situace s kůrovcem v Krkonošském národním parku (KRNAP) se letos výrazně liší od období vrcholící kůrovcové gradace v letech 2019-2022. Správa parku očekává, že za letošní rok bude evidovat přibližně 15 000 m³ kůrovcem napadeného dříví, nejedná se tak o kalamitní stav. Ve srovnání s předchozími lety je patrný výrazný pokles množství napadeného dříví. Pro srovnání – v roce 2019 zde bylo zpracováno více než 52 000 m³ kůrovcem napadeného dříví a v roce 2020 přes 81 000 m³.

Mgr. Martin Zajíčekředitel vnějších vztahů a komunikace Lesů ČR, s. p. První říjnovou sobotu pořádají Lesy ČR Den lesů nové generace. Čím bude výjimečný? Před několika lety jsme společně s desítkami tisíc dobrovolníků obnovovali lesy po největší kůrovcové kalamitě v novodobé historii. Dnes už na těc...

Dlouhodobé sucho a vysoké teploty se výrazně podepsaly na lesních porostech v okolí Přerova. V lokalitách Staměřice a Svrčov proto město připravuje další etapu obnovy lesa.V letech 2026 a 2027 tam nechá vysadit nové stromky a doplnit sazenice, které kvůli nepříznivým podmínkám uhynuly. Náklady dosáhnou téměř milionu korun.Celý článek najdete zde....

Požár harvestoru Neuson Forest v pátek 18. září odpoledne zranil v lese v katastru obce Úžice jednoho z lesních dělníků. Muž utrpěl popáleniny na obou rukou a skončil v kutnohorské nemocnici. Příčinou požáru byla zřejmě technická závada. Problém se specializovaným pásovým strojem používaném při těžbě dřeva byl nahlášen okolo 13. hodiny. „Hasičům se požár podařilo lokalizovat ve 13.20 hodin. O čtyřiadvacet minut později už byla událost zcela zlikvidována,“ uvedla Tereza Sýkora Fliegerová, mluvčí Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje. Celý článek najdete zde.

Městské lesy v Rokycanech se potýkají s kritickým nedostatkem vody. Lesníci přitom v minulých letech investovali do opatření na zadržení vody v krajině třeba výstavbou celkem jedenácti tůní. Zatímco starší vodní plochy a mokřady si hladinu ještě drží, v letošním roce vytvořené lesní tůně jsou zcela bez vody. „Letošní rok je rekordní, co se týče sucha, nejen v republice, ale i u městských lesů v Rokycanech,“ hodnotí ředitel Lesů města Rokycany. Celý článek najdete zde.