Souvislosti Plus

Kolik je v ČR chudých lidí? Podle Eurostatu necelých 12 procent, nejméně z Evropské unie. Ale třeba podle zprávy o stavu a vývoji chudoby v Česku, kterou vydala Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je u nás chudých podstatně víc. Asi milion obyvatel Česka žije pod hranicí chudoby a dva miliony se drží těsně nad ní. Která čísla jsou správná?

Čtyřdenní pracovní týden je stále častěji tématem především v technologickém sektoru, kde právě rozvoj technologií nahrazuje postupně pracovní lidskou sílu. Stojíme na prahu přelomové změny, kdy se po fázi testování stane čtyřdenní pracovní týden nakonec globální realitou? A je to skutečně o tolik výhodnější model pro ekonomiku?

Ať se ve veřejné sféře děje cokoli, Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, tedy bývalé Sudety, se na mapě často od zbytku České republiky odlišují. A stejně jako po každých volbách v minulosti se tak stalo i po těch nedávných prezidentských. Následně ale i tak přišly politické sliby pomoci těmto krajům postiženým strukturálně, které obsazují první příčky v ukazatelích, jako je chudoba, počet exekucí, nejnižší počet lidí s vysokoškolským vzděláním či nižší věk dožití.

V dnešní době poměřujeme vše od průmyslu po kulturu nebo školství optikou ekonomických ukazatelů. Všude narážíme na pojmy jako výkon, produktivita nebo růst. Kdy se stalo, že tento pohled na svět začal dominovat? A jak se stalo, že jsme sami sebe zredukovali na lidské zdroje? (Repríza.)

Tento týden si připomínáme 100. výročí vzniku Československého rozhlasu, který už v roce 1926 zařadil první programy pro české krajany žijící v zahraničí. Od roku 1936 funguje také vysílání do zahraničí v cizích jazycích, které známe pod současným názvem Radio Prague International. Jaký vztah k vlasti mají české komunity v zahraničí nebo jak se také říká česká diaspora a koho kromě krajanů v zahraničí zajímá dění v ČR?

Jak moc se naši krajané o dění v Česku zajímají a stáli by o možnost volit korespondenčně? Téma pro Petra Dudka a Souvislosti Plus.

Představitelé české vlády a Poslanecké sněmovny navštívili v posledních týdnech osm států jihovýchodní a střední Asie, aby připravili půdu pro nová ekonomická propojení. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je nutné rozvíjet nová strategická partnerství, přičemž státy jako Singapur, Vietnam, Tchaj-wan, Filipíny nebo Kazachstán jsou pro Česko zásadní do budoucna a představují alternativu k dodavatelským řetězcům z Číny.

Příští týden se konají přijímací zkoušky na čtyřleté studijní obory a brzy na to na víceletá gymnázia. Na středních školách je ale zvláště letos s příchodem silného ročníku nedostatek míst, a to především ve velkých městech. Počet zájemců letos převyšuje loňskou úroveň o 13 procent a toto číslo vede k otázce, proč se naše společnost nepostará, aby mladí talentovaní žáci měli možnost pokračovat ve studiu na solidní střední škole.

Na pozadí debat o valorizaci důchodů se zmiňuje termín mezigenerační solidarita. Obhájci změny systému valorizace poukazují na to, že jedinou skupinou, které byl růst životních nákladů do značné míry kompenzován, jsou právě senioři. Průměrný důchod se dnes blíží 50 % průměrné hrubé mzdy. Na druhou stranu rodičovský příspěvek a další sociální dávky pravidelné valorizaci nepodléhají. Je ohrožena mezigenerační solidarita jako jeden ze základních kamenů nejen sociálního systému?

K nečekaným důsledkům ruského vpádu na Ukrajinu se přidal vzestup východního křídla EU. Zatímco v jiných oblastech společné evropské politiky stále udávají tón Německo, Francie, Itálie a další velcí hráči, Putinův pokus podmanit si menšího souseda zmobilizoval bývalé sovětské satelity, nyní členy sedmadvacítky. Budou mít uskupení, jakým je například tzv. bukurešťská devítka (B9), kladný a trvalý vliv na evropskou politiku?

„Dlouhověkost lze dnes brát spíše jako dlouhost. Se stárnutím populace se dnes vše prodlužuje, a to nejenom život všeobecné populace, ale i životy lidí, kteří se narodili se zdravotním postižením. Takže prodlužování, jak praví klasik, je charakteristikou naší doby,“ říká lékařka Iva Holmerová. Co je to dlouhověkost a jaká je dnes kvalita stáří v kontextu připravované důchodové reformy?

Zhruba 30 procent území Česka pokrývají lesy, které jsou od roku 2018 decimovány kůrovcovou kalamitou. Během největší krize se těžilo přes 14 milionů metrů krychlových dřeva oproti dřívějším osmi milionům, které byly těženy ještě před kůrovcovou kalamitou. Nyní jsou na mnoha místech zcela zdevastované lesy. Jak vypadá a má vypadat jejich obnova a proč si ne úplně rozumějí lesníci a myslivci?

V těchto týdnech si intenzivně připomínáme 30 let samostatné České republiky. Bilancujeme, jak jsme si polepšili, a porovnáváme se se Slovenskem. Před 30 lety jsme ale se ziskem samostatnosti ztratili oficiálně značku Made in Czechoslovakia. Tu jsme téměř století budovali, a proto se k ní nadále odkazujeme my i Slovensko a snažíme se logicky tento úspěšný brand vytěžit. Komu se to podařilo lépe a jak důležitá vlastně je národní značka země?

Začal nový rok a Česká republika předala Švédsku předsednictví v Radě EU. Švédové si pro svoje předsednictví zvolili slogan zelená, bezpečná a svobodná Evropa. V jakém stavu unijní agendu od Čechů převzali, které body aktuálně spojují a které rozdělují jednotlivé hráče v Unii a na čem bude nejtěžší se dohodnout v novém roce?

„Nelze vzít jakýkoliv systém ze světa a transformovat ho přímo do Česka, dá se ale někde inspirovat,“ říká bývalý ministr za ANO Robert Plaga. „Pokud jde o střední článek řízení, tak vás možná překvapím, ale inspirace Kanadou je velmi dobrá. Pokud bychom se bavili o změnách v terciárním vzdělávání, nebo o přidání prvků anglosaského systému, tak by to ty naše stojaté vody asi rozbouřilo, ale možná by to bylo ku prospěchu.“

Rok 2022 byl pro Českou republiku obzvláště náročný. Konaly se dvojí volby – komunální a senátní. Nová vláda musela reagovat na ruskou agresi na Ukrajině, vypořádat se s růstem inflace a růstem cen energií. Kromě toho se také stala předsednickou zemí v EU. Jak to naši politici zvládli?

Doručují vám jídlo a vozí vás z večírku. Nejsou to ale jen kurýři a řidiči, kteří pracují pro digitální platformy. Jedni tyto společnosti chválí za jejich flexibilitu a dokonalé protnutí nabídky a poptávky, jiní se obávají ztráty sociálních jistot spojených s klasickým zaměstnáním. Evropská unie chce digitální platformy regulovat, jak by to mělo vypadat?

Umělá inteligence s námi dnes mluví, když si třeba objednáváme zboží nebo služby, pomáhá na recepcích, dokonce už i v ordinacích a jinde. Atraktivním oborem, který vyvolává velký zájem i debaty, jsou autonomní vozidla. Jejich budoucnost není zas až tak vzdálená nebo příliš virtuální. V médiích se ale často objevují případy nehod způsobených právě takovými automobily. Jsou tak obavy z autonomních vozidel oprávněné?

Blíží se komunální volby a obce se jako v každém volebním programu snaží vyřešit problém s bydlením. Lidé se ale podle politologa Miloše Gregora z Masarykovy univerzity v Brně zajímají o krátkodobý horizont své budoucnosti, a to především v souvislosti s vysokými cenami energií a rostoucí inflací. Přesto je bydlení téma, které občany Česka provází neustále. Otázkou tedy je, zdali mohou města svým obyvatelům s bydlením pomoci a co brání tomu, aby byl dostatek dostupných bytů.

Knižní série Harryho Pottera je tu letos s námi již 25 let. Příběh o kouzelnickém učni ovlivnil nejen děti, ale i dospělé po celém světě a přivedl je opět ke čtení. Jak je to možné? Proč dětský příběh zlákal i dospělé? Jak přivést děti ke čtení a jak je na tom obecně české čtenářství?

V době, kdy o tom, že by Rusko mohlo napadnout Ukrajinu, spekulovala možná jen hrstka analytiků mezinárodního dění, vlády v Evropě povzbuzovaly občany, aby si koupili plynové kotle - levný a ekologický zdroj. Za pouhé tři roky jsme se dostali do situace, která převrátila naruby mnohé dosavadní jistoty. Nevíme, čím budeme topit, z čeho vyrábět elektřinu a zda se někdy podaří opravit zpřetrhané dodavatelské řetězce. Jak to změní naše životy?

Co říká komplikované hledání řešení situace ukrajinských romských uprchlíků v Praze o tom, jak majoritní česká společnost a její představitelé pohlíží na Romy. Jak problematické je, že sami Romové chtějí být ve velkých skupinách pohromadě? Téma pro Souvislosti Martiny Maškové.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) navrhuje zrušit povinnost učit se druhý cizí jazyk. „Jako ministerstvo souhlasíme, že další cizí jazyk je velice důležitý a rozhodně chceme zajistit, aby všichni žáci, kteří budou chtít, ho mohli navštěvovat. Ale ne všichni žáci mají vlohy a dosahují v mateřském a prvním cizím jazyce takových výsledků, aby si to jen neodseděli,“ vysvětluje Martina Tóthová z odboru základního vzdělávání ministerstva. S tím ale část expertů nesouhlasí.

Do oblasti kolem Kyjeva se opatrně vrací život, ruská ofenziva se přesunula na východ Ukrajina. Co potřebuje území, kterou se prohnala válka, okamžitě a co bude následovat? „Na prvním místě je dostat lidi do bezpečí a pod střechu. Musíte vybudovat zásobování, mít vodu, alespoň základní potraviny. A potom jsou na seznamu další věci jako léky, lékařská péče, posttraumatická péče. Pak jsou to vyšší stupně civilizace,“ vypočítává náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).

Elektromobily jsou budoucností Evropy v příštích pěti až deseti let, je přesvědčený partner poradenské společnosti EY Petr Knap: „Podle našich odhadů se bude v roce 2028 nebo 2029 prodávat víc elektrických aut než spalovacích. Ale pokud jde o příští roky, tak nemáme alternativu, chceme-li naplňovat dekarbonizační cíle.“ Šéfredaktor severu Autoweek.cz Vladimír Rybecký ale upozorňuje, že výroba elektromobilů je energeticky náročná.

Jak se o Ukrajinu bojuje na poli informací? Je už možné říct, že boj o to, jak bude válku vnímat světová veřejnost, ukrajinská vláda vyhrála? Jakým způsobem by se uprostřed konfliktu mělo zacházet s informacemi, které přicházejí od válčících stran? Co se dá dělat s dezinformacemi a jak velké nebezpečí představují? Ptá se Lukáš Matoška. Odpovídají socioložka Barbora Vacková, analytik Vojtěch Bahenský, mluvčí Českých elfů Vít Kučík a advokát Jan Vobořil.

Chování Ruska a zejména Vladimira Putina nasvědčuje tomu, že celá invaze na Ukrajinu byla plánována minimálně rok dopředu, soudí ekonomka Danuše Nerudová: „Z toho velmi nízkého zadlužení Ruska a z té naprosto astronomické výšky devizových rezerv je jasně patrné, že ten konflikt připravovali více jak rok. Těch 650 miliard dolarů je tak vysoká částka, že to skutečně nealokujete v devizových rezervách za pár měsíců.“

Mediální svět se mění. Soukromé vydavatelské domy řeší, jak pokryjí snižující se příjmy z reklamy nebo klesající počty čtenářů tištěných deníků. A problémy s financemi mají i veřejnoprávní média, jejichž příjmy jsou definovány zákonem. „Spor o to, jak česká média veřejné služby financovat, kolik jim dávat a zda zvyšovat poplatky, provází Českou televizi i Český rozhlas v podstatě od jejich vzniku,“ připomíná situaci v Česku mediální analytik Jaromír Volek.

Jsou spory mezi opozicí a vládní koalicí v poslanecké sněmovně natolik velké, že už blokují její fungování? Je to novinka v politické kultuře nebo si jen strany vyměnily role? Debatují poslanci Patrik Nacher (ANO) a Věra Kovářová (STAN) a komentátor Seznam Zpráv Petr Holub. Připravil Petr Dudek.

Tématem posledních týdnů jsou zemědělské dotace. Velké zemědělské podniky se brání úpravě systému ve prospěch menších farmářů. Argumentují mimo jiné tím, že se kvůli tomu zdraží potraviny. Hosty Souvislostí Martiny Maškové jsou proděkanka Kateřina Černý Pixová, Jiří Lehejček (Piráti) z Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství a odborník na adaptační opatření v krajině Martin Smetana.

Vysoká inflace a s ní rostoucí ceny nejen energií, ale i potravin nebo služeb. To jsou mimo jiné důvody, proč zaměstnanci žádají za svou práci vyšší mzdu. Platy těch státních se vláda rozhodla zmrazit. V soukromém sektoru ale mzdy rostou. „Zaměstnavatelé tahají za kratší konec provazu, protože pokud chtějí nové zaměstnance, prostě musí zaplatit,“ komentuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka největšího agenturního zaměstnavatele v Česku, společnosti ManpowerGroup.

Doprava bývá v Praze pravidelně jedním z hlavních volebních témat. A podle všeho tomu nebude jinak ani v letos na podzim v nadcházejících komunálních volbách. „Každý z nás se denně pohybuje z místa na místo. Proto je doprava vždy téma, které nejvíce rezonuje,“ je přesvědčená poslankyně a starostka městské části Praha 5 Renáta Zajíčková (ODS).

Česká republika se chystá na předsednictví v Evropské unii. Od července povede ministerské rady, kromě schůzek zástupců diplomacie a premiérů. „Znamená to připravit agendu, řídit ji, umět najít kompromis, dohodu, řešení, které je rozumné a užitečné pro Evropu jako celek,“ popisuje úkol pro vládu Milena Vicenová, která řídila Stálé zastoupení v Bruselu během prvního předsednictví v roce 2009.

Jaké ekologické trendy byly zásadní v roce 2021? Co se dělo v energetice, dopravě a ochraně přírody? Jaká rozhodnutí nás, Evropu, nebo svět nejvíce ovlivní v dalších měsících? Debatují Romana Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky, Martin Záklasník, bývalý generální ředitel společnosti E.ON, a Daniel Vondrouš, ředitel asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Česká společnost se v končícím roce musela vypořádat s celou řadou situací. Rozdělila covidová pandemie Čechy více než volby do Poslanecké sněmovny? A co nás naopak spojilo? Připomeňte si ty nejzajímavější myšlenky hostů pořadu Souvislosti Plus Patricie Polanské.

Je společnost nejen v Česku svobodnější, než tomu bylo před rokem 1989, nebo naopak o své svobody přicházíme? A pokud je svobody méně, vadí nám to? „Za těch 32 let se stala nepředstavitelná věc. Stále si se svobodou nevíme rady. Ten pojem totiž neznamená nic v okamžiku, kdy svobodu máte, nepotřebujete ji a kdy nestrádáte nesvobodou. V okamžiku, kdy nesvobodu cítíte dennodenně, tak po ni toužíte jako po něčem, co vám dá křídla,“ shrnuje fotograf a investor Jan Dobrovský.

V péči o lesy se mnohdy neshodují ti, kdo ji realizují, tedy různé instituce státu. „Naše lesy, tak jak je máme nastavené mimo chráněná území, jsou v podstatě pole na dřevo,“ míní Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně. Biologové mimo jiné upozorňují na to, že v lesích je tma. „V tomto hodně zapracovala lesní škola a lesníci, že vnímáme vysoký les jako krásný. To, kam jdeme na houby. Z pohledu biologa je to poušť, stejně jako pole.“

Po osmi letech ve vládě míří hnutí ANO do opozice, a to přesto, že bude mít v nové sněmovně nejsilnější poslanecký klub. „ANO nikdy nezažilo opoziční roli. Bude to pro všechny jeho poslance úplně nová situace – po letech u moci se stávají opoziční stranou, která prohrává každé hlasování,“ připomíná komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. „Budeme opozicí tvrdou, kritickou,“ slibuje poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová.

Těžba uhlí a průmysl, odliv vysokoškoláků, chybějící dopravní infrastruktura. I tak by se daly pojmenovat rysy nejchudších regionů Česka – Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. „Řada společností, které u nás působí, má v regionu pouze provozy, nikoli své centrály. To znamená, že zde mají své výrobní pozice se střední a nižší kvalifikací. Nedostává se nám ale míst s kvalifikací vyšší,“ načrtává Petr Kulhánek, hejtman zvolený za Karlovarskou občanskou alternativu.

Mladí lidé chodí k volbám méně častěji než senioři. Stranou, která na podporu nejmladších voličů dlouhodobě vsází, jsou Piráti. Ti nakonec ve volbách získali pouhé čtyři mandáty. Vymstila se jim sázka na nevyzpytatelné mladé voliče? „Nemyslím si, že to rozdělení poslanců mezi Piráty a STAN odráží vůli voličů,“ komentuje výsledky voleb Julie Hrstková z Hospodářských novin.

350 miliard korun. Tolik podle údajů bank Češi na svých účtech našetřili za poslední rok a půl během pandemie. A celá řada z nich se teď ohlíží po tom, kam peníze investovat. „Pokud ty peníze leží na účtech, které dnes vykazují reálný výnos – tedy očištěno právě o inflaci – třeba minus tři procenta, budou se lidé snažit je vrátit do ekonomiky,“ vysvětluje Jakub Seidler, hlavní ekonom bankovní asociace.

Obchod se zvířaty bují všude na světě. V chudých zemích ke spolupráci s pašeráky místní obyvatele mnohdy přivedou dopady klimatických změn. Trasy nelegálních překupníků směřují i do Evropy. „Vždycky jsem si myslela, že se toto Česku vyhýbá a tady se to stát nemůže. A potom najednou jsme zjistili, že tu máme obchod s nosorožčími rohy nebo s tygřími bujóny. Je to trošku neuvěřitelné,“ říká spolupracovnice Interpolu Pavla Říhová.