Speciál

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) tlumočil zprávu Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), podle které teď není prezident Miloš Zeman schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. Prezidenta navštívil za okolností, vůči nimž se nemocnice ohradila, šéf sněmovny Radek Vondráček (ANO). „Měl jsem o tom být informován. Je to věc, o které jsem měl vědět. Když nad tím ale přemýšlím, zřejmě bych pana prezidenta i tak navštívil, i když by to byla návštěva třeba jen přátelská,“ tvrdí dnes.

Vítězem voleb do sněmovny se stala koalice Spolu, v těsném závěsu za ní skončilo hnutí ANO, na třetím místě se s odstupem umístila dvojkoalice Piráti a Starostů. Posledním subjektem, který se do sněmovny probojoval, je SPD Tomia Okamury. Voliči rozhodli jednoznačně, konstatuje Martin Kupka (ODS). „Podpis memoranda nedává Andreji Babišovi (ANO) žádnou možnost sestavit vládu,“ odkazuje se na dohodu o spolupráci, který už v sobotu večer uzavřely koalice.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Komentátoři Českého rozhlasu Petr Nováček a Petr Hartman hodnotí první náznaky o tom, kdo a s kým by mohl uzavřít koalici.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Kdo bude vládnout a s kým? Jak blízko k sobě mají voliči koalic Spolu a Pirátů se Starosty? Odpovídá socioložka Paulína Tabery a komentátor Českého rozhlasu Petr Hartman.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Socioložka Paulína Tabery analyzuje výsledky voleb.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se dostaly dvě koalice, v součtu pět stran, a dvě samostatně kandidující hnutí. Poslance už nebudou mít strany KSČM a ČSSD.

Do sněmovny se pravděpodobně dostane hnutí SPD, které dlouhodobě volá po referendu o vystoupení z Evropské unie. Hlavní ekonomka Reiffeisebank Helena Horská, host třetí hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu, před tím varuje. I když připouští, že být součástí EU s sebou nese i jisté nároky.

Hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer upozorňuje na to, že prvním úkolem příští vlády bude nepochybně fiskální politika. Nejméně celý příští rok se bude muset vláda zabývat růstem cen: „Tedy zvýšením nákladů na to, co chtěla pořídit, a také zvýšenými mzdovými požadavky ve státním sektoru.“ Zadlužení podle něj zatím není „vysloveně nebezpečené“, ale obává se vývoje státního deficitu.

Hostem první hodiny povolebního speciálu Plusu a Radiožurnálu je komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. „Silným povolebním hráčem bude realita. Doufám v to,“ předpokládá a vysvětluje: „A myslím, že právě to povolební vyjednávání vyhraje. Je tady hodně problémů a ať už vyhrají sebepopulističtější strany, tak je budou muset řešit. Za prvé je to státní rozpočet. “

Na veřejné zdravotní pojištění má jít jen v tomto roce skoro 400 miliard korun. V červnu došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce o 200 korun měsíčně, což stát přijde na 14 až 15 miliard. „Já se s premiéry dlouho přel o padesátikorunu a najednou přišel covid-19 a bylo to 200 korun,“ chválí prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Ale problém je, aby se peníze skutečně dostaly od pojišťoven do zdravotnických zařízení.“

Snižování počtu státních zaměstnanců. Redukce neziskových organizací. Nová daň z kapitálu. I tak vypadají návrhy na stabilizaci veřejných rozpočtů, které představili zástupci politických stran v první předvolební debatě lídrů kandidujících stran. Hosty debaty byli Martin Kupka (Spolu, ODS), Patrik Nacher (ANO), Ctirad Musil (Moravané), Jan Májíček (Levice) a Jan Michael Kubín (Hnutí Prameny).

Současný premiér Andrej Babiš (ANO) je podle posledního průzkumu agentury Median nejpřijatelnějším kandidátem na premiéra. Bude skutečně šéf hnutí ANO tím, kdo dostane po volbách první šanci na sestavení nové vlády? „Hodně překvapuje to, že Babiš je po osmi letech takto silný. Za posledních třicet let to v zásadě bylo tak, že politik se tou dobou už okoukal,“ všímá si Daniel Kaiser, komentátor serveru Echo24.

Ačkoliv čísla nakažených covidem-19 po prázdninových měsících znovu pomalu rostou, data odpovídají tomu, co se zhruba očekávalo, tvrdí hlavní hygienička Pavla Svrčinová. „Převážný výskyt nákazy je ve školách a školních kolektivech. A trošku alarmující je situace v některých výrobních firmách, kde máme za poslední týden dva poměrně velké klastry přes dvacet osob – jsou to nenaočkovaní zahraniční dělníci,“ shrnuje situaci v první polovině září.

„Český daňový systém není spravedlivý. Nemáme ani dostatečnou statistiku, abychom viděli, kdo se daním vyhýbá,“ upozorňuje šéf odborů Josef Středula. „A není to jen o podnikatelích, ale obecně o plátcích daní,“ říká a dodává, že všichni v Česku přitom chtějí kvalitní zdravotní péči a vzdělání.

Školství nebo zdravotnictví jsou témata, která lidé před volbami vnímají jako nejdůležitější. Zároveň jsou to témata, o kterých strany nejčastěji mlčí. Pojí se s nimi totiž otázka rozpočtu a daní. „Náznaky jsem našel u koalice Pirátu a STAN, ale i tam je to nesmělé. Nedivte se, že to nemá koalice SPOLU, když to byla ODS, která koncem loňského roku pomohla prosadit více jak stomiliardovou sekeru do státního rozpočtu,“ připomíná komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která je na odchodu ze spolkové politiky, varovala před možností, že by se levicová strana Die Linke mohla podílet na moci. „To by znamenalo, že by vládu dominantně sestavovala sociální demokracie SPD. CDU totiž spolupráci s Die Linke vylučuje,“ přibližuje Lukáš Novotný, politolog z Katedry politologie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „Teď se jeví jako reálné, že by SPD oslovila Zelené a právě Die Linke.“

V Česku postupně končí velká očkovací centra, protože opadá zájem lidí. Vláda teď ale chystá celorepublikovou studii na protilátky a buněčnou imunitu, do které zapojí tisíce lidí. „Na žádnou studii není pozdě. Je to velmi příkladný čin, že se tady objevil někdo, kdo se do protilátkové studie pustí. Dlouhodobě kritizuji, že jsme od počátku pandemie ignorovali význam specifických protilátek proti SARS-CoV-2,“ tvrdí ředitel Biologického ústavu Akademie věd Libor Grubhoffer.

Rozsáhlé požáry v Řecku za devět dní zcela zničily na 300 budov a 85 tisíc hektarů půdy. Situace je ale v tuto chvíli pod kontrolou, tvrdí český velvyslanec Jakub Karfík. „Neznamená to sice, že by byly požáry uhašeny, ale jejich rozsah už není takový,“ upřesňuje a připomíná, že v boji s plameny přiložili ruku k dílu i čeští požárníci.

Bezpečnostní informační službu (BIS) dočasně povede její stávající ředitel Michal Koudelka. Rozhodla tak vláda na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO). Ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela ale zpochybňuje zákonnost tohoto postupu: „Zákon neříká: ‚Vláda má udělat tohle a všechno ostatní, zejména A, B a C, udělat nesmí.‘ V demokratickém právním státě je státní moc možné vykonávat pouze způsobem, který zákony stanoví.“