Špetka Valašska

„Babičko, uvařte nám prosím prosnou kaši…“ Možná i takto dříve žadonily děti o oblíbenou, sladkou a výživnou pochoutku, která na Valašsku nemohla chybět na žádném stole. A i když dnešní maminky sáhnou spíše po kuskusu nebo jiné moderní potravině, neměly by na tuto obilovinu zapomínat. Třeba i ty jejich zmlsané poklady budou s chutí prosit o proso. Navíc nezapomínejte, že proso jsou vlastně jáhly. To už vám zní povědoměji, že?

Ježíškova krupička, to je jiný a poetický název pro sladkou šrotku. Typické vánoční jídlo našich předků, které milovaly hlavně děti. A protože o Vánocích byla zima, dospělí si k ní často uvařili ještě zhřívanicu. K té ale vzhledem k obsahu alkoholu děti jen zdálky přivoněly.

Kdyby nebylo kopřiv, tak bychom se nepopálili a nekleli jak zapomenutý čert, ale především bychom se dobře nenajedli. Špenát, ten, co prý obsahuje tuze moc železa, zná dnes už každý, ale ten z kopřiv? Všichni o něm slyšeli, ale málokdo ho měl na jazyku!

Jednoduché jídlo, které se dá uvařit naslano i nasladko - to je pohanka!

Je sice chudá a bez masa, kam se hrabe na slováckou, ale v jednoduchosti je krása – a chuť! Jako hustá sloužila i jako hlavní jídlo, a protože se dělala i v době zabíjaček, nebylo nikdy špatné do polévky ukrojit i kousek toho uzeného.

Maso dřív na Valašsku nebývalo každý den, ale i to bylo někdy potřeba. A pak přicházel na řadu guláš. Nejen z masa, ale i zeleniny a bylinek, no jedna báseň! Tradiční valašský guláš je ze skopového, ale můžete i jehněčí nebo vepřové použít. Vařit budete trochu déle, ale za ušima se budou všichni olizovat tak, že času u plotny litovat nebudete!

Další recept Špetky Valašska provoněl Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm čerstvými hřiby, smetanou a brambory. Hřibová máčka je sice typicky podzimním pokrmem, ale v mnoha domácnostech nechybí ani na štědrovečerní tabuli...

Pučálka je prosté, levné a velmi vydatné jídlo, které má místo hlavně tam, kde je hluboko do kapsy a kde stále není mnoho času. Jediným úskalím je časová prodleva mezi naklíčením zeleného, neloupaného hrachu a samotnou přípravou pokrmu. Ta totiž trvá tři až čtyři dny. Vodu z hrachu každý den raději slijte a dejte čerstvou, ať máte jistotu, že vás z luštěniny nebude bolet břuch. Pučálka dostala svůj název díky schopnosti hrachu ve vodě pučet. O tom, že je pučálka tradiční postní pokrm, svědčí záznamy sahající až do středověku. V období Velikonoc připravovaly pučálku v Praze báby pučálnice, které opražené kuličky hrachu kutálely jen tak naprosto kolemjdoucím do dlaní.

Trvanlivé, voňavé a chutné. Samostatná svačinka pro děti nebo příloha k polévce. To jsou pagáče, jednoduché, ale neobyčejně chutné kousky pečiva, které k Valašsku patří stejně jako ovce a slivovica!

Pohanská polévka je sice možná i pro pohany, ale především se vaří právě z chutné a zdravé pohanky! Polévku ideální na oběd i svačinu pro vás opět připravila valašská patriotka Vanda Vrlová.

Je to kuře, není to kuře? Tož trochu je a trochu není, stejně jako v té pohádce o oblečené aj neoblečené princezně. Pochutná si ale určitě každý, komu voní maso, rád poválí po jazyku zelí a s potěšením zakousne křupavý chleba!

V létě bylo na Valachoch vždycky co dělat, a tak se i jídla dělala taková, která byla rychle a v žaludku při práci moc netlačila. Třeba domikát. Víte, co to je? No přece polévka z bryndzy!