Spolek Prales dětem

Letošní pálení čarodějnic se neslo na jednom místě v jiném duchu. Místo krabaté stařeny se na hranici objevila figura v zeleném sáčku, která symbolizovala tyrana zvířat. Zatímco to u většiny vzbudilo úsměv, tak myslivecká komunita zalapala po dechu.

Mnoho lidí nemá ani tušení, o jak nebezpečnou práci v terénní kontrole a ochraně přírody se jedná a je veliká škoda, že o tom veřejnost moc neví. V Česku z tohoto důvodu vzniká JfN Ranger Club na podporu boje proti pytláctví v Kostarice.

Vyrazit na druhou stranu planety s cílem chránit přírodu, asistovat jako dobrovolník a člen posádky výzkumné a ochranářské lodi na monitoringu velryb a stejně tak vyrážet na kontrolu fotopastí s cílem dokumentovat jaguáry americké, to už chce kuráž.

Pokud ve vaší vesnicí začne hlášení megafonem o trávení zvířat, tak žijete v oblasti, kde dochází k trestné činnosti, která ohrožuje nejen volně žijící živočichy, ale též vaše psy a kočky. Lidé by toto důrazné upozornění neměli brát na lehkou váhu.

Trávení zvířat je velký společenský problém a vyřešit ho může nejen kvalitní práce policie, ale především spolupráce s veřejností. Systém propojení už je téměř dokončen a zima 2025/2026 a následující jaro bude klíčové pro porážku travičství zvířat.

Válení se na plážích či delirium u hotelového bazénu každého nebaví a člověk by chtěl prožít nějaké smysluplné dobrodružství v divoké přírodě, tedy zažít tu dovolenou prostě jinak. Je to jedna z možností, jak překonat nudný standard současnosti.

Zatímco Českem otřásá jarní záchrana srnčat, tak paralelně jsou tráveni a pytlačeni vlci, vydry nebo orli. Chráníme přemnoženou kořist a likvidujeme vrcholové predátory, kteří stabilizují ekosystém a udržují počty zvířat v rovnováze.

Orel mořský je ikonou přírody Kraje Vysočina, aniž by si to většina lidí i radních uvědomovala. Během posledních pěti let byly na Vysočině zabity desítky orlů mořských a o mnoha ani nevíme. Jediné dvě otázky zní: KDO a PROČ?

Při vyslovení „vlk“ se mnoha lidem zjeví krvelačné bestie, které se po nocích kradou kolem vesnic a slídí po své kořisti, zejména ovcích. Zažitá prehistorická představa hodná myšlení středověku přetrvává i v naší společnosti. Jaká je skutečnost?

Vysočina prochází dobou temna v podobě dřevěné horečky, zdejší krajina je protkána stovkami kilometrů plotů a stojí v ní tisíce posedů. Masivní zadotované zemědělství proměnilo některé oblasti ve žlutou poušť. I přesto tady žijí ikonická zvířata.

Hrozba, kterou představuje travičství zvířat, má rozsáhlý společenský i ekologický přesah. Stále jsou mezi námi lidé, kteří „bojují“ se zvířaty a snaží se jich zbavit tím nejohavnějším a nejzbabělejším způsobem, trávením. Pozor, násilí na zvířatech!

Běžný občan nemá ve většině případech ani tušení, proč ke svému životu potřebuje přírodu. O rangerech se seriály netočí, kulturáky témata ochrany přírody neposkytují a EVVO programy pro děti se odehrávají v zoologických zahradách.

Většina lidí si myslí, že jsou atentáty či jejich pokusy směřovány pouze na politicky činné osoby či byznysmeny, ale ani v ochraně přírody to není žádná výjimka, byť se takové činy dějí většinou v afrických zemích. Dějí se takové činy v Česku?

Laudato Si´ lze v překladu označit v češtině jako „Tobě buď chvála“ a encyklika má podtitul „O péči o společný domov“. Toto důležité křesťanské dílo však nebylo vyslyšeno samotnými křesťany i přes fakt, že ji napsal sám papež František.

V okamžiku, kdy se někdo rozhodne použít jed za účelem otrávení zvířete, mimo schválených přípravků k hubení hlodavců, stává se pachatel trestného činu. Jsou si toho traviči vědomí, nebo se jedná o nějaký historický zvyk či ignoraci zákonů?

Zatímco jedni nad zvolením Donalda Trumpa jásají, jiným se ježí vlasy na hlavě a není to zdaleka kvůli jeho zahraniční politice. Jeho rozhodnutí jsou destruktivní vůči divoké přírodě a jeho administrativa se stává ekologickou časovanou bombou.

Zatímco se ochránci přírody snaží informovat občany o možnosti hlásit zelenou kriminalitu, tak myslivci strhávají plakáty Stop zelené kriminalitě a sabotují snahu o odhalování trestné činnosti trávení zvířat zakázaným jedem karbofuranem. Proč?

Při nálezu dravých ptáků nebo šelem s podezřením na otravu či pytláctví dělají lidé obrovskou chybu. Jdou s tím hned na sociální sítě. Někdy v dobré víře jindy z touhy po senzaci. Reálně však naruší celé vyšetřování a pomohou tím travičům!

Myslivost se v současné době potýká s neschopností se postavit svým vlastním členům a spolkům, které porušují zákon. Pytláctví, trávení zvířat jedem karbofuranem nebo bezdůvodné střílení po psech jsou jen špičkou ledovce. Postaví se tomu myslivci?

Je vůbec možné zapojit náctileté do terénní ochrany přírody a ukázat jim vzory v mužích a ženách, kteří divokou přírodu skutečně chrání? Jak v dětech probudit zájem o svět divokých zvířat jinak než návštěvou zoologické zahrady?

Trápí vás ve vašem okolí ubližování zvířatům a jejich trávení? V současnosti existuje telefonní číslo 733 744 277, na jehož konci uslyšíte „prevence environmentální kriminality“ nebo „hlášení zelené kriminality“. Co to pro nás všechny znamená?

Přibližně 20 000 velryb umírá každoročně po srážkách s velkými nákladními loděmi nebo jsou zmasakrovány lodními šrouby. Jak jim lze pomoci a co proto můžeme udělat i my? Odpovídá Zuzana Koloušková, která život mořských obrů monitoruje v Kostarice.

Cestování může mít spoustu podob od bezbřehého konzumu až po mezinárodní dobrovolnictví v ochraně přírody. Vše záleží na osobním nastavení toho, kdo se vydává na cestu za zážitky, dobrodružstvím, ale též prospěšností. Vydejme se nyní do Kostariky.

Před 20 lety prolétla světem zpráva o masivní tsunami v Jihovýchodní Asii, která měla na svědomí životy statisíců lidí. Nejsilnější vlna devastovala v provincii Aceh na Sumatře, a to zejména v oblastech Banda Aceh. Dalo se tomu zabránit?

Jedna z nejsilnějších emocí, jaké může člověk cítit je, když vám před lodí vyskočí 30 tun vážící keporkak dlouhoploutvý. Máte pocit, že se ve vás zastaví všechna krev. Nemáte strach, jste v absolutním údivu a prožíváte neuchopitelnou radost.

Kostarika se nachází ve Střední Americe a mnoho lidí o ní má velmi zkreslenou představu. Hovoří se o ní v superlativech, ale realita je výrazně jiná. Je to země s mimořádnou přírodou, ale též se potýká s problémem pytláctví a ilegálního rybolovu.

Běžný člověk většinou netuší, co na svém výletu do přírody může nalézt a dosti často ani nevyhodnotí, na jak závažný trestný čin narazil. Může se jednat o přípravu na pytláctví velkých šelem. Článek obsahuje drastické záběry mrtvých zvířat.

Zatímco nám někdo sděluje, že budeme omezeni v topení dřevem, tak světové pralesy požírají plameny za účelem získávání zemědělské půdy pro zemědělství a pěstování průmyslových plodin. Proč se dá těžko věřit současné zelené politice?

Už se vám stalo, že jste v krajině se svým psem narazili na mrtvá zvířata, či části jejich těl a kusy masa v lesích? Ve většině případů se jedná o myslivecká újediště, která jsou dle veterinárního zákona nelegální, ale může jít o otrávené návnady.

„Jedenáct let pomáháme chránit tygry sumaterské a další kriticky ohrožené druhy zvířat na Sumatře. Plně si uvědomujeme, že ztrátou biologické rozmanitosti jsme okrádáni všichni a není důležité odkud jsme,“ sděluje předseda JfN, Milan Jeglík.

Jedním z klíčových cílů EVVO vzdělávání dětí a mládeže by mělo být zapojení škol do mezinárodní ochrany přírody a ohrožených druhů zvířat. Dětem teorie nestačí, chtějí akci. Cílem této snahy je vychovat aktivní generaci k ochraně životního prostředí.

Lidská krutost nezná mezí, a je-li podmíněna vztekem a neznalostí, má na svědomí ty nejděsivější zločiny páchané na lidech i zvířatech. Je těžké to pochopit, je nemožné s tím souhlasit, ale i přesto se to děje a těžko se to zastavuje.

Rozloha České republiky odpovídá asi 7 886 600 ha, z toho 6 887 798 ha tvoří myslivecké honitby. Plných 87 % naší krajiny je v rukou myslivců a trofejových lovců, kteří přikrmují, střílí a systematicky likvidují predátory v přírodě.

Kritická situace medvědů hnědých na Slovensku graduje. Ohrožen však není člověk, ale největší celoevropsky chráněná šelma. Plánovaný odstřel může zasáhnout až dvě třetiny medvědí populace na Slovensku.

Při vyslovení slova veganství jedni kroutí hlavou a jiní s úsměvem vítají nový svěží vítr ve stravování. Sám patřím k lidem, kteří opustili cestu masa a krve před více než 12 lety. V čem se však vegani mýlí stejně jako masojedi?

Je až neuvěřitelné, jak neznalá veřejnost podléhá strachu z divokých zvířat a jak jednoduše se šíří nepodložené informace založené na pověrách a hospodských povídačkách. Pojďme se maličko podívat do světa, kde jsou lišky označeny za „škodnou“.