Stará Knížecí Huť

Západ Čech dnes čeká noc, jaká se nemusí opakovat celé generace. Měsíc nejprve ukrojí téměř 87 procent Slunce a promění krajinu v nezvyklé šero, po setmění pak oblohu rozříznou desítky Perseid. Podmínky budou téměř dokonalé – jasno, nov a žádný měsíční svit.

Na vlhkých loukách Českého lesa právě kvete hořec hořepník. Jeho sytě modré květy nabízejí úchvatnou podívanou. Málokdo ale ví, že jsou tyto rostliny naprosto zásadní pro přežití jednoho z našich nejvzácnějších motýlů. Právě příběh modráska hořcového ukazuje, jaká jsou v přírodě jedinečná partnerství, která stojí za ochranu.

Prastará tradice Schaa-Feier ožije po 81 letech v zaniklé obci Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn). Obec stávala v Českém lese na státní hranici u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, na území dnešního okresu Tachov. Zanikla po odsunu Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. V 70. letech 20. století byly zdemolovány všechny opuštěné domy.

Kočka divoká, jedna z nejvzácnějších šelem české přírody, se v posledních letech postupně vrací do západních a jihozápadních Čech. O jejím životě a pohybu v krajině však odborníci stále vědí jen málo. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR pokračují v telemetrickém sledování této kriticky ohrožené šelmy.

Vědci pomocí obojků s vysílačkou sledují pohyb čtyř koček divokých v Českém lese v Plzeňském kraji.

Vědci pomocí obojků s vysílačkou sledují pohyb čtyř koček divokých v Českém lese v Plzeňském kraji. Chtějí zjistit, jak velké území využívají, kudy se krajinou pohybují a jaká opatření mohou přispět k účinnější ochraně kriticky ohroženého druhu. Loni takto monitorovali tři samce v Doupovských horách v Karlovarském kraji, informovala v tiskové zprávě Akademie věd ČR.

Správa Chráněné krajinné oblasti Český les připravila netradiční aktivitu pro širokou veřejnost. V rámci Týdne invazních druhů vyhlásila soutěž o nejoriginálnější kytici vytvořenou z invazních rostlin. „Možná vás překvapí, že některé rostliny, které dnes považujeme za invazní, byly do Evropy přivezeny zcela záměrně. Lidé je vysazovali jako okrasné květiny, léčivky nebo hospodářské plodiny. Díky své odolnosti se však některé z nich začaly nekontrolovaně šířit a vytlačovat původní druhy rostlin,“ říká Kateřina Juhanaková z Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Celý článek najdete zde.

Snad si naše bohatá společnost může dovolit ten „luxus“ poskytnout vlkům prostor a potravu, když jsme schopni uživit 2,5 milionu psů.

Rádi se vydáváte na tajemná místa, která ve vás zanechají zvláštní neklid? Pak zamiřte do Zahájí. Zřícenina zámku, staré sklepy pod nohama a les, který si

Letos v lednu vyrazil sedmačtyřicetiletý myslivec do honitby nedaleko Ostrůvku na Tachovsku, kde načerno odlovil trofejního jelena evropského. I když jej za to policisté obvinili z pytláctví, soudu se vyhne.