Stěbořice

Od včerejšího večera až do dnešního poledne hasiči zasahovali u požáru rozsáhlého hnojiště ve Stěbořicích na Opavsku. V noci bylo na místě osm jednotek hasičů, zásah trval několik hodin a pokračoval i dnes. Škoda je 80 tisíc korun.

Jen několik kilometrů od Opavy se rozprostírá místo, které dokáže překvapit nejen milovníky botanických rarit, ale každého, kdo hledá klid, inspiraci a krásu přírody. Arboretum Nový Dvůr patří k nejvýznamnějším dendrologickým zahradám v České republice a představuje ideální cíl pro rodinný výlet i odpočinkové odpoledne.

Návštěvníci Arboreta Nový Dvůr ve Stěbořicích na Opavsku si mohou prohlédnout novou stálou expozici, která vznikla v rekonstruovaném zámeckém objektu. Výstava nazvaná Quido, Příběh arboreta v Novém Dvoře připomíná osobnost zakladatele zdejšího parku Quida Riedela a mapuje také historii arboreta i samotného zámku. ČTK to řekl David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea, pod které arboretum spadá.

Návštěvníci Arboreta Nový Dvůr ve Stěbořicích na Opavsku si mohou prohlédnout novou stálou expozici, která vznikla v rekonstruovaném zámeckém objektu. Výstava nazvaná Quido, Příběh arboreta v Novém Dvoře připomíná osobnost zakladatele zdejšího parku Quida Riedela a mapuje také historii arboreta i samotného zámku. ČTK to dnes řekl David Váhala, mluvčí Slezského zemského muzea, pod které arboretum spadá. „Právě Quido Riedel, majitel novodvorského velkostatku v letech 1906 až 1928, stál u zrodu parku, který se postupně stal jedním z nejcennějších dendrologických areálů na severní Moravě a ve Slezsku. Na jeho základech vzniklo v roce 1958 dnešní arboretum,“ uvedl. Spoluautorka výstavy Jana Polášková dodala, že návštěvníci se zde seznámí nejen s jeho životem, ale nahlédnou i do světa, ve kterém dokázal s vytříbeným vkusem vytvářet zahradní kompozice. „A to s neuvěřitelnou pečlivostí a smyslem pro detail,“ řekla Polášková. Expozice představuje Riedela nejen jako zakladatele parku, ale také jako uznávaného odborníka na chov koní. Připomíná jeho podíl na vyšlechtění slezského norika, významného chladnokrevného plemene. Další část výstavy je věnována vývoji arboreta od jeho založení až po současnost. Návštěvníci se seznámí s budováním jedné z nejvýznamnějších dendrologických sbírek ve střední Evropě i s proměnami areálu během více než sta let jeho existence. Pozornost autoři věnovali také historii novodvorského zámku. Výstava představuje jeho někdejší majitele a stavební vývoj. Atmosféru šlechtického sídla z počátku 20. století navozuje historický interiér sestavený z předmětů ze sbírek Slezského zemského muzea. „Nová expozice kombinuje textové informace, dobové fotografie, audiovizuální prezentace i interaktivní a haptické prvky,“ doplnil Váhala. Do zámku je podle něj možné vstoupit pouze v doprovodu průvodce ve vypsaných časech. Informace o prohlídkách zveřejňuje muzeum na svých webových stránkách. Stěbořice-Nový Dvůr 16. června

Po rozsáhlé rekonstrukci se veřejnosti znovu otevřel zámeček v Arboretu Nový Dvůr u Opavy. Slezské zemské muzeum v něm nově instalovalo stálou expozici věnovanou Quidu Riedlovi, zakladateli zdejšího parku, který se stal základem dnešního arboreta. Návštěvníci se seznámí nejen s jeho životem, ale také s historií jedné z nejvýznamnějších dendrologických sbírek v Česku.

Velké překvapení čekalo na archeology pod podlahou kostela Narození Panny Marie ve Stěbořicích na Opavsku. Objevili tam velmi dobře dochované pozůstatky románského presbytáře neboli kněžiště z první poloviny 13. století. Nález zcela změnil pohled na stěbořický kostel, dosud totiž byla jeho středověká podoba neznámá kvůli jeho pozdějším přestavbám.

Kostel ve Stěbořicích na Opavsku odkryl zhruba 800 let staré tajemství. Pozůstatky původního románského kněžiště z poloviny 13. století přímo pod podlahou současného kostela. Je to výjimečný objev, protože v Moravskoslezském kraji je doložených románských staveb velmi málo.

Archeologové našli pod podlahou kostela Narození Panny Marie ve Stěbořicích na Opavsku dobře dochované pozůstatky románského presbytáře neboli kněžiště z první poloviny 13. století.…

Velký objev se povedl památkářům během záchranného archeologického výzkumu v kostele Narození Panny Marie ve Stěbořicích na Opavsku. Pod podlahou našli dobře dochované pozůstatky románského presbytáře pocházející z první poloviny 13. století.

Při záchranném archeologickém výzkumu byly pod podlahou kostela Narození Panny Marie ve Stěbořicích na Opavsku odkryty dobře dochované pozůstatky románského presbytáře z 1. poloviny 13. století. Stěbořický kostel patří k nemnoha románským památkám, které se na území Moravskoslezského kraje dochovaly. V důsledku pozdějších přestaveb zůstávala středověká podoba kostela nejasná. Současný archeologický výzkum ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu spojený s novou úpravou interiéru presbytáře podle návrhu Marka Štěpána k tomu doplnil cenné poznatky. Na jejich základě bude možné formu románské stavby spolehlivě rekonstruovat.

Slezské zemské muzeum slavnostně zahájilo rekultivaci a budoucí zpřístupnění historické štoly Quido I v Arboretu Nový dvůr u Opavy. Důlní dílo, které nese jméno zakladatele arboreta Kvída Rýdla, se má stát novou součástí prohlídkové trasy i připravované stálé expozice.

Slezské zemské muzeum slavnostně zahájilo rekultivaci a budoucí zpřístupnění historické štoly Quido I v Arboretu Nový Dvůr u Opavy. Důlní dílo, které nese jméno zakladatele arboreta Kvída Rýdla, se má stát novou součástí prohlídkové trasy i připravované stálé expozice.

Živé betlémy byly během prosince na Opavsku velkým tahákem. V Opavě i Stěbořicích je navštívilo zhruba 3 tisíce lidí a nabídly bohatý program.

Ve Stěbořicích na Opavsku se lidé opět vrátili k tradičnímu vánočnímu příběhu. U místního kostela se konal živý betlém, který má v obci dlouholetou tradici. Letos se uskutečnil už po šestadvacáté a opět nabídl nové pojetí známého příběhu.

Žáci ZŠ Stěbořice ukázali, že mají srdce na pravém místě. Sami přišli s nápadem uspořádat dobročinnou sbírku. Vydělali peníze prodejem zachovalých knížek a vybranou částku ve výši 4 547 korun věnovali dětskému oddělení Slezské nemocnice.