Štěpení

Do dnešního dílu Štěpení jsme si pozvali hosta, který stojí za investičním fondem zaměřeným čistě na energetickou transformaci. Portfolio manažer J&T Energy Martin Seyček zcela otevřeně popisuje, proč se dnes na plynové turbíny čeká čtyři až pět let. Jaký vzkaz to vysílá firmám typu Siemens Energy? Proč fond investuje převážně do dodavatelů komponent než do výrobců elektřiny jako ČEZ? Jak moc je Evropa závislá na Číně v solárních panelech a bateriích? Jaký je realistický výhled pro jádro, plyn a obnovitelné zdroje za patnáct let? A jak se fondu daří rok od spuštění?Podpořte tvorbu Štěpení na Patreonu: patreon.com/stepeni

Evropská komise představila revizi systému emisních povolenek EU ETS. Bezplatné povolenky pro těžký průmysl budou platit i po roce 2034, výměnou za splněné dekarbonizační plány. Kam plynou peníze z modernizačního fondu a proč z nich Česko čerpá tak výrazný podíl? Co čeká domácnosti se systémem ETS 2? O kolik zdraží benzin, nafta a vytápění plynem nebo uhlím, až se od roku 2028 naplno rozjede zpoplatnění emisí i pro dopravu a topení?

Napětí na Blízkém východě opět rozhýbalo trh s energiemi. Ceny plynu, elektřiny i emisních povolenek nejprve prudce vzrostly kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu, aby vzápětí začaly klesat s náznaky uklidnění situace. Marže pro uhelné elektrárny přesto zůstává na rekordních úrovních kolem třiceti eur. Znamená to, že roky 2027 a 2028 budou pro českou uhelnou energetiku mimořádně výnosné? Proč se zásobníky plynu plní výrazně pomaleji než loni? Jaké riziko to představuje pro nadcházející zimu? A jak se vyvíjí cena elektřiny v regionu?

Evropská energetická politika naráží na průběh a křivku české zimy. Co s tím má společného Brusel a naše politická reprezentace? Ekonom Lubomír Lízal pregnantně popisuje stav evropské energetiky. Proč dnes platíme za dva paralelní energetické systémy? Co všechno se z Bruselu chystá na spotřebitele? Dá se ještě vůbec investovat nejen v evropské energetice ale už i průmyslu?