Studio Leonardo

Náboženství stmeluje komunity a udržuje tradice napříč staletími. Co se s ním ale stane, pokud tyto komunity zaniknou nebo začnou věřit v něco jiného? Umírá? Typickým příkladem je šíření křesťanství v Evropě.

Po celá staletí funguje kalifornské zemědělství díky práci Mexičanů a dalších latinskoamerických, ale i asijských národností. Doposud ale nemají stejná práva jako ostatní lidé pracující v zemědělství. „Nevztahuje se na ně řada federálních zákonů, takže třeba nejsou chráněni proti přesčasům, mají výjimky pro dětskou práci,“ vysvětluje Sarah Waldová, literární historička z Univerzity v Oregonu.

Hostem je sociální psycholožka  Iva Poláčková Šolcová. Podle ní je dobrým lékem proti šíření strachu humor a vtip. A odolnost společnosti zvýší to, když se budeme jeden druhého zastával.  Dozvíte se ale i to, jak se dělá výzkum psychologie uzavřených posádek při kosmickém výzkumu. Moderuje Renata Kropáčková.

Pokud jej sledují častěji, může to ovlivnit jejich duševní vývoj. Dají se tato data aplikovat i na českou populaci, nebo jsou čeští vrstevníci jiní? Hostem Studia Leonardo je vedoucí institutu pro psychologický výzkum Inpsy Anna Ševčíková. Moderuje Lenka Pištěková.

Co vědci vědí o chemii mozku u jednoho z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění dnešní doby, popisuje ve Studiu Leonardo Robert Jech, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice a zástupce ředitele a předseda Vědecké rady Národního ústavu pro neurologický výzkum.

Co to jsou impactované vědecké časopisy? Dokážou čeští badatelé dostatečně poznat predátorské tituly a vyhnout se publikování v nich? Do jaké míry je možné je využít ke kariérnímu postupu? Proč se začíná ve vědě více uplatňovat tzv. otevřený přístup k vědeckým zjištěním? Co a komu to přináší? A je národní hodnocení vědy v Česku na takové úrovni, aby výzkumníky motivovalo ke kvalitní vědecké práci? O tom mluvíme ve Studiu Leonardo s výkonným ředitelem CERGE-EI Danielem Münichem. K poslechu zve Renata Kropáčková.

Velice úspěšný rok zažila reprodukční bioložka Kateřina Komrsková: připsala si hned dva významné objevy týkající se početí lidského života, které mohou v praxi pomoci při asistované reprodukci. Jeden se týká spermií, druhý vajíček. Oba jsou také završením osmnáctiletého, respektive dvacetiletého výzkumu týmu Komrskové.

A právě o tom je dnešní Studio Leonardo s půdním biologem prof. Miloslavem Šimkem, letošním laureátem čestné medaile Akademie věd ČR za obzvláště záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí. Vysvětlí, že tristní stav půdy zhoršuje přílišný objem anorganických hnojiv a pesticidů, kterými se ošetřuje. Negativně na ni ale působí také okyselování, eroze a každoroční ubývání orné půdy. A samostatnou kapitolou je potom vyšší koncentrace skleníkových plynů. Ptá se Daniela Vrbová.

I velice občasní návštěvníci lesa si ale v poslední době museli všimnout množství suchých stromů, vykácených lesních ploch a tím pádem i značných proměn v krajině. Proč se kondice mnoha lesů zhoršila, co to znamená pro budoucí hospodaření a jak počítat při obnově lesa už s faktem, že se mění klima, o tom ve Studiu Leonardo mluví Jiří Lněnička, analytik projektu Faktaoklimatu.cz. Moderuje Daniela Vrbová.

Jak se angažuje v současné válce? A proč bychom se před ní měli mít na pozoru? Také o tom bude ve Studiu Leonardo mluvit vědkyně Tereza Bartoníčková, zakladatelka Internetového institutu. Moderuje Vladimír Kroc.

Ekologické, udržitelné chování pro moho lidí začíná a také končí s recyklací odpadu. Marta Kolářová ze Sociologického ústavu Akademie věd zkoumala mezi lety 2017 a 2019 ty, kteří v udržitelném životě jdou mnohem dál, a výsledky publikovala v knize V souladu s přírodou. Nejčastějším motivem lidí je podle ní snaha nepoškozovat přírodu. A také zdraví. „To jde často ruku v ruce. Například maminky malých dětí jim chtějí dávat zdravé potraviny v biokvalitě,“ říká socioložka.

Více jak padesát procent všech dřevin na ostrově v Indickém oceánu byste nenašli jinde na světě. O jejich ochranu se už dvacet let snaží čeští vědci. Zkoumají hlavně dračince a kadidlovníky a na jejich výjimečnost upozorňují i tamní obyvatele, kterým pomáhají zakládat domácí a školní zahrady a chránit přírodní bohatství ostrova. Ve Studiu Leonardo o tom bude mluvit Petr Maděra z Mendelovy univerzity v Brně. Ptá se Filip Rambousek.

Za zakladatelem pražské školy kvantové chemie jezdili významní vědci z celého světa, včetně nositelů Nobelovy ceny. Na Rudolfa Zahradníka zavzpomíná jeho velký přítel a současný místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas. Ptá se Martina Rasch.

Vysvětlí, kdo má v tomto soužití srdce a mozku navrch. Co se děje v mozku, pokud srdce začne pracovat nepravidelně? A jak dlouho mozek přežije, když se srdce zastaví? Na to odpoví neuroložka Dagmar Součková, ptát se bude Markéta Ševčíková.

O jeho práci a o tom, co pro děti udělal, bude mluvit jeho někdejší spolupracovník, dětský psycholog Jaroslav Šturma. Ptát se bude Martina Rasch.