Studio N

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU „Máme premiéra, součástí jehož politického úspěchu je vyhýbat se situacím, u kterých by jeho popularita mohla utrpět,“ říká diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský ke sporu o účast zástupců Česka na summitu NATO v Ankaře. V podcastu Studio N kritizuje, že se Andrej Babiš vyhýbá nejen politicky nepříjemným situacím, ale i své ústavní roli. Podle Žantovského premiér nechává věci „na menších hráčích, kteří se radostně chopí příležitosti a dělají potom v české politice dusno“. Tím podle něj přispívá k eskalaci sporu. Celý konflikt podle něj způsobil ministr zahraničí Petr Macinka. „Vidím to jako problém, který způsobil a dále pod ním zatápí jeden ministr, a to z osobních a vnitropolitických důvodů, které nesouvisejí s NATO a s tím, kdo tam bude Česko zastupovat,“ míní. „Je to politická vendeta, ke které se pan Macinka otevřeně přihlásil ve zprávách, které zasílal jednomu z mých kolegů poradců prezidenta. Nyní v tom otevřeně pokračuje a otevřeně škodí zájmům této země, ačkoliv by měl mít jako ministr zahraničních věcí v první řadě na paměti zájmy České republiky. Je to velmi zvláštní způsob chápání své role,“ tvrdí Žantovský. „Já jsem povoláním psycholog a strávil jsem osm let života v psychiatrické léčebně. Mohl bych chování pana Macinky nahlížet i z tohoto úhlu, ale myslím, že bude lepší, když to zatím neudělám,“ říká ve Studiu N. Kdo tahá ve sporu Babišovy vlády s prezidentem za kratší konec ústavy? Proč by podle něj kompetenční žaloba nevedla k vyřešení situace? Jak by se s Petrem Macinkou vypořádal Václav Havel? Má stále ještě smysl udržovat formát V4? A zůstává NATO naší bezpečnostní zárukou, nebo už jde jen o spojenectví na papíře? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Než jsem odjel do Budapešti, myslel jsem si, že vyhraje Viktor Orbán. Po týdnu jsem se vrátil přesvědčený, že zvítězí Péter Magyar,“ říká ve Studiu N redaktor časopisu Reflex Oliver Adámek. „Na Orbánových mítincích jsem na vlastní oči viděl atmosféru strachu z prohry. Lidé byli vystrašení, řekl bych až skoro agresivní. Příznivcům Ukrajiny a opozičním politikům sprostě nadávali, cítil jsem tam negativní emoce,“ líčí novinář. Naopak Magyarova předvolební shromáždění popisuje jako plná euforie. „Lidé jsou si tam jistí, že vyhrají. Opoziční lídr působí charismaticky, lidé se smějí jeho vtipům, mluví hodinu vkuse a je to strhující. Je nesporně rétoricky talentovaný,“ říká. „Zároveň se z něj stal love brand, na sítích už má větší dosahy než současný premiér.“ Proč Maďaři inklinují k lídrům s autoritářskými sklony? Nestal by se z Pétera Magyara jen druhý Orbán? Jaké špionážní kauzy provázejí aktuální předvolební kampaň? A co se od Orbána jezdí učit světoví konzervativci? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! Za ladnými jízdami a medailemi se v krasobruslení skrývá tlak, o kterém se příliš nemluví. Filip Taschler ve Studiu N otevřeně popisuje prostředí, kde se úspěch často pojí s psychickým vyčerpáním, tlakem na vzhled i vnitřními pochybnostmi, které zůstávají mimo záběry kamer i veřejnou debatu. Taschler mluví o posměšcích, které v prostředí sportu zažíval. „Od hokejistů jsem slýchal, že jsem baletka,“ říká. Právě v reakci na podobné narážky podle něj došlo ke zlomu v přístupu k vlastnímu tělu. „Býval jsem hodně flexibilní, ale v momentě, kdy přišly urážky a posměšky, jsem si v hlavě řekl, že už se protahovat nebudu,“ popisuje. Dnes toho zpětně lituje: „Kéž bych si to neřekl, doteď s tím bojuju. Pracoval jsem na tom, abych byl víc svalnatý, a tělo začalo být zkrácené.“ V náročnějším období pak dokonce uvažoval o tom, že s krasobruslením skončí a přejde k bojovým sportům. Zároveň ale přicházel tlak i z opačné strany – tentokrát přímo z vlastního týmu. „Před třemi lety jsem bojoval s identitou. Občas mi bylo řečeno, že jsem až moc maskulinní a že se tak nemusím prezentovat. Byl to každodenní psychický teror. Jednou jsem zůstal sedět v šatně a nevěděl jsem, kdo jsem, jak bruslit a co dělat se životem,“ popisuje. Vzpomíná i na to, že tehdy přicházely velmi temné myšlenky. Zlom podle něj nastal až díky terapii: „Došel jsem k tomu, že chci být borec, protože se mi to líbí.“ Jak říká, právě mezi těmito extrémy – jak má vypadat muž v krasobruslení – dlouho hledal vlastní rovnováhu. Během olympiád a dalších vrcholových soutěží se na sportovce snáší ve velkém také komentáře na sociálních sítích. „Lidi vědí nejlíp, jak to má vypadat a jak to ve sportu chodí. Začnou okamžitě komentovat i vzhled,“ říká. Hejty přitom mířily i na jeho sestru a taneční partnerku Natálii, která se zotavuje z anorexie. „Lidi vůbec nevědí, že je v rekonvalescenci. Když člověk začne jíst normálně, tak je tam období, kdy nějaká váha nabyde, protože se tělo musí uzdravit. Neměli jsme čas se na rok schovat.“ O poruchách příjmu potravy se v krasobruslení dlouho nemluvilo. Až v posledních letech se začíná dostávat na povrch – i díky sportovcům a sportovkyním, kteří o něm mluví otevřeně. Filip Taschler říká, že v jejich prostředí nejde o výjimku. „Bohužel jsou poruchy příjmu potravy běžné, ale dlouho to bylo tabu. Například americká krasobruslařka Gracie Gold si prošla úplným peklem. Kvůli anorexii málem zkolabovala a zemřela.“ Jaká traumata přenášejí někteří trenéři na své svěřence? Proč chodí se svou sestrou na párovou terapii? Co všechno kvůli vrcholovému sportu ztratil? A jaká témata by se měla dostat do veřejného prostoru? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Vesmírné závody se vracejí. Místo Sovětského svazu dnes Spojené státy soupeří s Čínou – a Měsíc se znovu stává jedním z hlavních bojišť. „Opět jsou tu dvě supervelmoci, které chtějí být první,“ říká ve Studiu N editor vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský. „Let na Měsíc je drahá, komplikovaná a riziková záležitost. Z vědeckého hlediska mise Artemis II žádný velký přínos mít nebude. Automaty to mohou dělat daleko levněji a účinněji než lidé,“ podotýká. Ve vesmíru je podle něj řada jiných věcí ke zkoumání – často zajímavějších a atraktivnějších. Do hry ale vstupuje politika a osobnosti. „Donald Trump je bombastický prezident s megalomanskými sklony, který takové milníky potřebuje, aby jimi mohl zkrášlit své prezidentství. Víc by byl po jeho chuti Mars, ale protože je to technicky neuskutečnitelné, musí se spokojit s Měsícem,“ míní Koubský. Jak posádka za letu vyřešila problém s Outlookem a toaletou? Proč Donald Trump během mise ohlásil snížení rozpočtu NASA? A jakou povahu musí člověk mít, aby se stal astronautem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Co víme o lidech, kteří stojí za útokem na pardubickou zbrojovku? Proč se radikalizuje část propalestinského hnutí? A kdo po tomto činu dostal do rukou kladivo na vysoké školy a neziskovky? Ve Studiu N odpovídají reportéři Lukáš Prchal a Karolína Blažková. Celý díl najdete na herohero.co/studion

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJETE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Bylo by dobré, kdyby Česká televize měla nějakou povahu. To, co teď ukazuje, mi moc sympatické není. Je to komické a trapné,“ říká ve Studiu N televizní producent a scenárista Tomáš Baldýnský. „Dostat svého moderátora do situace, kdy dává výpověď v přímém přenosu – a myslím, že s Václavem Moravcem se dá domluvit –, jako divák považuji za nezvládnuté.“ Baldýnský v rozhovoru hodnotí také současnou českou seriálovou tvorbu. „Jsme kromě Poláků v postkomunistickém prostoru zázrační tím, že naše seriály jsou hodně kvalitní. Vzhledem k omezeným financím nejsou trapné, máme know-how. Například v true crime jsme na evropské úrovni,“ míní. „Nikdo asi nemůže popřít, že film Sbormistr to myslí dobře. Vznikl s dobrým úmyslem,“ reaguje na otázku, zda podle něj bylo etické použít příběh a shodné jméno jedné z obětí odsouzeného dirigenta Bohumila Kulínského. „Je to chyba, která se v této zemi už nestane. Tím jsem si absolutně jistý. Je dobře, že se to stalo, protože teď jsou všichni zatraceně poučení, jak tyto věci řešit. Pro filmový průmysl je to dobře,“ tvrdí Baldýnský. Co chce v televizi vidět český divák? Jak reaguje na odezvu ke svému novému seriálu Buldok z Poděbrad? A jak hodnotí úřadování ministra kultury Ota Klempíře? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME, ŽE PODPORUJETE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU „Politicky vzato je náš přístup k Ukrajině jednou táhlou ostudou, a to počínaje Fialovou vládou. Babiš je zřetelný předěl, ale vkročil dveřmi, které minulá vláda nechala otevřené. Pakliže je ta Babišova vládou kolaborantů a chrapounů, Fialova byla vládou vyčůraného pokrytectví – hlavně na tom vydělat,“ říká ve Studiu N historik a ukrajinista David Svoboda. Rusové nás podle Svobody podlomili. „V tomhle kole jsme poražení a dočkáme se dalšího dějství. Mnoho lidí by se s tím, že jsme prohráli, rádo smířilo, protože neumí vítězit a prohry se tolik nebojí. Na dějinné porážky jsme ostatně my Češi zvyklí. Potíž je v tom, že dějiny vždycky nastolí reparát,“ upozorňuje v rozhovoru. Teď podle něj záleží na odolnosti institucí. „Máme vládu, jakou máme. Je ale pravda, že máme také silnou občanskou společnost. Tito lidé nebudou nikdy vnitřně poraženi, ale budou muset spolknout kalich trpkosti. Pozvednout tuto a jiné země z trosek bude o to pracnější,“ myslí si. Ruský režim už nemůže s válčením přestat, tvrdí ukrajinista. „Je takto naladěn a už by postrádal potřebnou a životaschopnou dynamiku, aby přežil.“ V dalším dějství podle něj dojde k úderu na členskou zemi Severoatlantické aliance. „Pravděpodobně na Pobaltí,“ říká. „Rusko teď neválčí jen o Ukrajinu nebo o území, jak se často vkrádá do diplomatického slovníku, jímž se snažíme současné události popsat. Jde o to, že Ukrajina jako politicko-historická entita uráží vkus a samotný zakladatelský mýtus ruského státu v jeho imperiálním výměru. Rusko chce skoncovat s dosavadním mezinárodním řádem. A toho nedosáhne, pokud po Ukrajině nezpochybní integritu a spolehlivost NATO.“ Proč ještě ruský režim ještě nepadl na kolena? Jsme už ve třetí světové válce? A proč je podle Davida Svobody Česko neúspěšnou zemí, která boxuje pod svou váhovou kategorií? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Čeká mě teď s mými právníky jedna věc – budu posílat zpátky do České televize peníze, abych se vyvázal z konkurenční doložky,“ říká ve Studiu N moderátor Václav Moravec. V rozhovoru s Filipem Titlbachem reaguje i na kritiku kolegů a kolegyň z Kavčích hor: „Neřekl jsem, že jsou tam zcenzurované ovce, to bych si vůči kolegům v životě nedovolil. Ale že se sami adaptují na prostředí, ve kterém už se já necítím dobře.“ Management zpravodajství podle něj počítal s tím, že do vysílání s Tomiem Okamurou vůbec nedorazí. „Myslím si, že se většina redakce domnívala, že využiju klauzuli svědomí. Michal Kubal v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že Moravec má osobní problém s Okamurou – to byla lež –, a že pokud využiju klauzuli svědomí, budu se na tom pořadu s někým střídat. Oni počítali s tím, že budou hrát příběh mé neprofesionality a egomaniactví,“ tvrdí moderátor. O tom, že se chystá v závěru pořadu oznámit svůj konec v České televizi, věděli na place jen dva lidé. „Nechtěl jsem znervóznit štáb,“ říká Moravec. „Nevěděl jsem, jaký bude Tomio Okamura, ale musím říct, že mě překvapil. Dovolím si říct, že jsme byli oba nervózní. Je fakt skvělý, protože ukázal ostatním politikům cestu, jak dál zraňovat a dostávat do defenzivy médium veřejné služby.“ Moravec ve Studiu N tvrdí, že je překvapený z toho, jak jeho konec zaskočil vedení redakce. „Počítali s tím. Michal Kubal říkal, že když Moravec odmítne, mají připraveného jiného moderátora. Jak mohli být zaskočeni?“ Proč si přinesl na vysílání s Tomiem Okamurou svou výplatní pásku? Co mu napsal půl hodiny po posledních Otázkách expremiér Mirek Topolánek? A neměl odejít už dříve? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Filip Turek dává na poradách ministerstva jasně najevo, že je to on, kdo určuje agendu a kdo to tam řídí,“ popisuje ve Studiu N investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Na některých akcích vidíme ministra Igora Červeného, jak stojí v ústraní. Lidé, kteří mají jednat s ministrem, jsou zaražení, že s nimi za rezort jedná Filip Turek.“ Když přišel ministr Igor Červený na svůj úřad, jeho kancelář už byla obsazená. Reprezentativní místnost s vlastní koupelnou už si zabral vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Místo prostoru splňujícího bezpečnostní parametry se musel člen vlády spokojit s výrazně menší místností po šéfce sekretariátu. „Když jsme napsali o špeluňce současného ministra, byli Motoristé rozzlobení, že se to rozkřiklo. Igor Červený se měl teď podle našich informací přesunout do jiné kanceláře – po jednom z náměstků. V té ministerské stále sedí Filip Turek,“ říká ve Studiu N novinářka. Dvouvládí se podle ní propisuje do každého dne, který se na ministerstvu děje: „Úředníci na ministerstvu jsou z celé situace perplex. Řada lidí je zmatená a neví, komu má z pozice úředníka sloužit.“ Igor Červený nastoupil do ministerské pozice bez předchozí politické zkušenosti. „Neprošel komunální politikou, nebyl ve Sněmovně a k Motoristům se dostal náhodou,“ říká Pokorná. „Dříve se podílel na programech, které dětem vysvětlovaly klima nebo udržitelné chování – tedy přesně to, proti čemu teď brojí v rámci Motoristů. Jsou to paradoxy jeho kariéry.“ Jaké dopady mají personální čistky, které Motoristé rozjeli na ministerstvu životního prostředí? Dělá ministr Červený vše, co vidí na očích zmocněnci Turkovi? Do jakých problémů se kvůli změnám dostávají národní parky nebo Český hydrometeorologický ústav? Proč se Filip Turek setkává s proruskými slovenskými dezinformátory, kteří bojují proti větrným elektrárnám? A co na to všechno říkají sponzoři Motoristů nebo uhlobaron Pavel Tykač? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Společný úder americké a izraelské armády na Írán vyvolává otázku, kdo teď převezme moc po mrtvém nejvyšším vůdci země Alím Chameneím a zda Donald Trump domyslel důsledky války. „Od začátku se vědělo, že rychlá akce v Íránu není možná,“ říká ve Studiu N reportérka Dominika Píhová, která situaci sleduje na Blízkém východě. „Trump svým voličům sliboval, že Spojené státy nebude zatahovat do dalších válek. Tento slib během své druhé éry v Bílém domě docela solidně porušuje,“ tvrdí. Do centra pozornosti se podle ní dostává varianta, že cílem útoku nebyla změna režimu, ale pouze jeho posun. „Mohlo jít jen o přeskupení a výměnu Chameneího za někoho jiného,“ říká reportérka. Snaží se Donald Trump útokem na Írán odklonit pozornost od Epsteinových spisů a dalších domácích problémů? Zhroutí se íránský režim? A dokáže íránská společnost převzít moc nad svou zemí? Poslechněte si celý rozhovor na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY NAJDETE V PLNÉ VERZI NA HEROHERO.CO/STUDION „Peče celá země je náročná soutěž. Když se účastníci dostanou do panické smyčky, že je tlačí čas, do toho se jim srazí krém a Maršálek je za rohem, radím jim, ať okamžitě všeho nechají, jdou do parku, obejmou strom a napočítají do deseti. Musí se nejprve dostat ze zajetí paniky,“ říká ve Studiu N cukrář a porotce televizní soutěže Peče celá země Josef Maršálek. Jak přemýšlí nad tím, že svým hodnocením může amatérské cukráře odradit od dalšího pečení? Zůstal by porotcem v pořadu i v případě, že by politici zestátnili Českou televizi? A jak se vypořádává s nenávistí na sítích? Podívejte se na celý rozhovor na 👉🏼 herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI SLEDUJTE NA HEROHERO.CO/STUDION Když se po sociálních sítích začalo šířit video ženy v těžké životní situaci, Patrik Buday v ní poznal vlastní mámu. Ve veřejné výzvě pak lidi poprosil, aby nesbírali lajky na cizím neštěstí. Ve Studiu N vypráví o dětství po boku matky alkoholičky a násilného otce závislého na automatech, o vlastním propadu i rozhodnutí žít jinak. Chlapec, který v pěti letech skončil v Klokánku a vyrůstal v pěstounské péči, má dnes vlastní rodinu a věnuje se práci s dětmi – má skejtovou školu a dělá přednášky v dětských domovech. „Ve všem negativním se snažím najít něco pozitivního. Jsem jak zas*anej Robin Hood,“ směje se Buday. V rozhovoru přiznává, že dlouho trpěl pocitem, že v jeho životě nic není fér. „Musel jsem si dojít ke klidu, lásce a pocitu, že můžu být šťastný. Na Vánoce jsem se díval do cizích oken a říkal jsem si: ‚To už budu do konce života sám?‘ Záviděl jsem jsem kamarádům jejich rodiny. Ale bylo pro mě důležité je vidět a být v nich. Jaký kluk si nechá v devatenácti vytetovat symbol rodiny na kůži? Cítil jsem, že to chci a potřebuju.“ O svých rodičích mluví ve Studiu N bez idealizace. „Na tátu nemám dobré vzpomínky, proto jsem ho odstřihl. Za celý život jsem u něj necítil dobrotu,“ říká. „Pokud vyčerpáte všechny strategie, jak udržet s rodiči kontakt, aniž by vám ubližovali, pak jediná možnost, abyste byli šťastní, je odstřihnout je. Není jiná volba.“ S mámou se dodnes stýká, ale museli si nastavit jasné hranice. „I když to v životě pos*ala, moje láska vychází z ní. Chlapi ji rubali, chodila nakalená tak, že nemohla mluvit, na hlaváku chodila vyzývavě oblečená a chlapi po ní řvali. Pamatuju si, že jsem se na ně ve čtyřech letech otočil a začal řvát, ať na ni tak nemluví. Měl jsem ochranářský pud už v tak nízkém věku. Máma nás ale hodně milovala. Pamatuju si, jak nás budila, lehla si k nám a říkala: miláčku, vstávej.“ Jak si nastavit hranici s rodiči, kteří propadli alkoholu nebo gamblerství? Kde se v něm vzala síla veřejně sdílet svůj příběh? A kdy si uvědomil, že už se sám dostává do problémů? Podívejte se na celé Studio N na herohero.co/studion

Nové dokumenty z kauzy Jeffreyho Epsteina ukázaly, jak rozsáhlá vlivová síť tohoto odsouzeného sexuálního predátora byla. S finančníkem se přátelili milardáři i politici, radila se s ním evropská šlechta, kromě toho získával utajované vládní informace. „Epstein vytvořil novodobý Olymp, svět, kde neplatila běžná pravidla. Překonal řadu konspirací,“ říkají ve Studiu N Jiří Sobota a Barbora Chaloupková z podcastu Amerika, bejby.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Když lidé demonstrovali na podporu prezidenta, Jan Cina byl zrovna v divadle. Hrál v Šíleně smutné princezně, kterou považuje za aktuální i pro dnešek. „Zlo je v té pohádce zosobněno dvěma rádci – Hranatým a Kulatým. A ať se snaží sebevíc a využívají všechny možné metody, jak dobro a lásku překazit, překroutit, zničit a ohrozit, nakonec zvítězí dobro. Jde jim o to, aby ovládli království, kterému slouží. To také sedí,“ říká ve Studiu N. V rozhovoru také reaguje na výzvu ministra kultury Oto Klempíře, který pozval umělce na úřad, aby si to s nimi „vyříkal z očí do očí“: „Chtěl bych pochopit vidění jeho kulturního světa. Jak uvažuje, co zamýšlí a jaké jsou jeho hodnoty. Potřeboval bych to od něj vysvětlit, protože v tom možná nějakou logiku má. Myslím, že jediný způsob, jak se dva tábory můžou domluvit, je, že se budou poslouchat a diskutovat,“ tvrdí Cina. Proč se vydal do Spojených států a jak se podle něj projevilo, že ve společnosti přituhuje? Jak vnitřně prožíval oslavy 17. listopadu na Národní třídě, kde zpíval Modlitbu pro Martu? A co mu pomohlo, aby dokázal zahrát „svině“? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU I VŠECHNY OSTATNÍ DÍLY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Trestná činnost dětí se každý rok zvyšuje, jen loni musela policie vyjet ke třem stovkám zásahů ve školách. Činy mají navíc čím dál agresivnější podobu. Bavíme se o vraždách, loupežných přepadeních nebo ublížení na zdraví s těžkými následky,“ upozorňuje ve Studiu N nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Děti podle ní často páchají násilí kvůli zážitkům a rituálům. V Česku pro takové případy podle jejích slov chybí detenční zařízení. V podcastu odpovídá také na otázku, jak vnímá spor mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a prezidentem Petrem Pavlem, který považuje ministrovy zprávy za vyhrožování a vydírání. Řeč přijde i na chyby a selhání při vyšetřování bitcoinové kauzy, politické tlaky, úniky informací nebo na situaci ve Spojených státech, kde dochází ke zneužívání systému vymáhajícího práva. Bradáčová zároveň reaguje na osobní kritiku, s níž se dlouhodobě setkává – včetně nálepky „kariéristky, která neumí uznat chybu“. Otevřeně mluví i o osobní ceně, kterou funkce nejvyšší státní zástupkyně přináší. „Na pivo chodím, ale musím si rozmyslet s kým, kam, kdo mě tam může potkat a co tam říkám. S výkonem naší práce je spojené, že musíme být podezíraví. Ale smutný život to není,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jestli ještě někdy mohl Petr Macinka doufat, že prezident podepíše jmenování Filipa Turka ministrem, tak po jeho smskách je to naprosto vyloučené. Tím spíš, že Andrej Babiš nechce podat kompetenční žalobu. Tady si to Motoristé definitivně zabetonovali,“ myslí si politický analytik Jan Tvrdoň. „Pro Petra Pavla to byla poslední kapka soustavného tlaku,“ říká ve Studiu N investigativní reportérka Zdislava Pokorná. „Petr Macinka vypisoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi soustavně poslední dva měsíce. Tlačil na něj, aby došlo k nějaké dohodě. V kontextu toho, jak ta komunikace dlouhodobě probíhala, si myslím, že už prezidentovi došla trpělivost,“ popisuje zákulisí současného sporu mezi Motoristy a Hradem novinářka. „Petr Macinka v podstatě říká Petru Pavlovi: Pokud mi nevyhovíte a nejmenujete Filipa Turka ministrem životního prostředí, tak se mnou budete mít těžký život,“ interpretuje Macinkovy večerní smsky Tvrdoň. „A to slovo ‚extrémní‘ nám asi naznačuje, že pan Macinka tak nějak pomrkává na prezidenta se sdělením: V zásadě neprosadíte nic, budete úplně zbytečný, možná budete sedět na Hradě a jezdit po Česku, ale to je tak možná všechno, co vám dovolím.“ Proč Deník N dostal zákaz účastnit se tiskové konference ministerstva zahraničí? Je Andrej Babiš slabý premiér, který si kvůli svému vydání neumí došlápnout na vlastní ministry, nebo mu spor Motoristů s Hradem vyhovuje? A proč nechce na Petra Pavla podat kompetenční žalobu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE A VŠECHNY OSTATNÍ EPIZODY V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Film může uklidňovat, ale také otevřít místa, na která nejsme připraveni. Ve Studiu N mluví Filip Titlbach s filmovým historikem a uměleckým šéfem karlovarského filmového festivalu Karlem Ochem o snímku Citová hodnota, o síle emocí v kině a o tom, proč jsou některé filmy přitažlivé právě tím, že z nich máme obavy. Film Citová hodnota režiséra Joachima Triera se stal jedním z nejdiskutovanějších evropských snímků – a to nejen kvůli devíti oscarovým nominacím nebo triumfu na Evropských filmových cenách. „Já si na Trierovi už od jeho mládí vážím jisté zralosti a moudrosti, se kterými přistupuje ke svým postavám. Snaží se být chápavý a celé je to obestřené velmi hustou melancholií,“ popsal na živém natáčení Studia N v pražském kině Přítomnost Och. Filmy rozděluje na ty, kterým věří, a na ty, které mu připadají vycucané z prstu. „Citová hodnota je film, který patří do té první kategorie. Trier tvoří neuvěřitelně komplexní mikrosvět vztahů, melancholie a věrohodných emocí, že se do něj vždycky rád nořím. Někdy z toho mám ale trochu obavy, protože při sledování jeho filmů prožívám velmi silné emoce. Je to přitažlivost a obava zároveň,“ říká. Někdy lidé podle něj prožívají ještě silnější emoce, když se na film dívají podruhé. Diváci a divačky by se podle filmového historika měli rozmýšlet, jestli na určité druhy filmů mají zrovna kapacitu. Film totiž může léčit i zraňovat. Hranice mezi tím, kdy kino pomáhá a kdy už ubližuje, je podle Ocha u každého jinde a souvisí s tím, co si do sálu neseme ze svého vlastního života. „Stalo se mi, že jsem z jednoho filmu odešel už po deseti minutách, protože se v něm odehrávalo něco, co jsem intenzivně prožíval. Představa, že se dívám na zkondenzovanou verzi téhož pro mě byla absolutně fyzicky nepřijatelná,“ přiznává. I proto je někdy legitimní z kina odejít. Ne proto, že by film selhal, ale protože se trefil až příliš přesně. „Je to lepší možnost než se u toho trápit,“ říká. Zažívá Joachim Trier svých warholovských patnáct minut slávy? Co dělá film výjimečným? A jak se vybírají snímky pro karlovarský filmový festival? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Proč Donald Trump zaútočil na Venezuelu a doslova nechal unést jejího vůdce Nicoláse Madura? Opravdu čeká zemi bez diktátora svobodnější život? A spustí Trumpův zásah dominový efekt, kvůli kterému se zhroutí další režimy v regionu? Ve Studiu N odpovídá expert na Latinskou Ameriku z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek.

STAŇTE SE PŘEDPLATITELI NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY DÍLY BEZ OMEZENÍ „Andrej Babiš si musí ve vládě pohlídat extrémní názory, aby nešel proti tomu, co slíbil svým voličům – tedy že bude líp,“ říká šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. Terč na záda neziskovým organizacím podle něj kreslí především SPD a Motoristé. „To, co říkají, je tragikomické. I mezi jejich voliči jsou ti, kteří využívají služeb nevládních organizací,“ tvrdí ve Studiu N. Zatímco od prezidenta nedávno převzal státní vyznamenání, nová vláda se netají tím, že chce nevládní organizace přiškrtit. Jak si tento rozpor vysvětluje? Naráží solidarita ve společnosti na své limity? Co dnes Ukrajina reálně potřebuje, ale Západ to nechce vyslyšet? Jak se budeme s odstupem času dívat na český postoj k Izraeli a Palestině? A bude někdy kandidovat na prezidenta, jak ho k tomu před lety vyzýval Václav Havel? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELOU VÍCE NEŽ HODINOVOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Představte si čip, díky kterému se plně empaticky sesynchronizujete s druhým člověkem. Pokud k tomu dáte svolení, budete se moct cítit tak, jak se v určitý moment cítí váš partner. Bude například naštvaný a vy to najednou ucítíte v práci na poradě,“ popisuje ve Studiu N možnou budoucnost partnerských vztahů psychoterapeut Honza Vojtko. Láska, vztah a blízkost se tak díky technologickému vývoji v budoucnu nejspíš nebudou omezovat jen na slova, gesta nebo sdílené ticho, ale i na přímé sdílení vnitřního světa prostřednictvím neurologického spojení. Co nového víme z poslední doby díky vědě o lásce? Je víc lidí, kteří se kvůli lásce trápí, nebo těch, kteří se díky ní radují? A proč tolik lidí stále věří romantickým mýtům, které jsou už dávno vyvrácené? Podívejte se na celý záznam Studia N live ze křtu knihy Příběh lásky na herohero.co/studion

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Snažíme se žít šťastný život, ale proč bychom si měli myslet, že život má být šťastný? Jaké potíže si do života nepouštíme, přestože bychom měli? Co by mohlo znamenat přátelství, kdybychom o něm začali uvažovat trochu jinak? A v čem všem se mýlíme, když si vyprávíme o různých generacích? Novinářka Deníku N a autorka nové knihy Lidský rozměr Karolína Klinková vyzpovídala desítky světově uznávaných odbornic a odborníků, se kterými pátrá po povaze dnešního člověka. Ve Studiu N přinášíme nečekanou optiku na věci, které mnohdy považujeme za samozřejmé. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká. Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Našimi castingy prošlo více známých osobností. Ne u všech jsme si ale byli jistí, že by hru nadřadili své skutečné roli v životě. Nikomu totiž nemůžeme slíbit, že si tam nezkazí kariéru,“ říká ve Studiu N režisér úspěšné reality show Zrádci Markus Krug. V podcastu například popisuje, jak se tvůrci snaží zabránit prozrazení zrádců, když je štáb musí kvůli natáčení přemisťovat na Karlštejn. „Třikrát za noc se stane něco, čemu říkáme ‚elephant walk‘. Do chodby naběhne čtyřicet lidí, kteří dělají strašný bordel. Začnou bušit do všech dveří, bouchají do topení a pouští hlasitou hudbu. A třikrát se to opakuje právě proto, že zrádce musíme odvézt, přivézt a zároveň nikdo nesmí vědět, kterou noc jsme museli vytáhnout ještě někoho dalšího kvůli vydírání,“ odhaluje zákulisí natáčení režisér. Soutěžící zároveň netuší, kdo spí ve vedlejším pokoji, mají zakrytý výhled z oken a zákaz se jakkoliv hlasitě projevovat. „Hráči nikdy nevědí, jestli je ve vedlejším pokoji někdo z hráčů nebo ze štábu. Kdyby se pokusili porušit nastavená pravidla, mohlo by se jim stát, že promluví třeba na asistenta režie,“ zmiňuje Krug. Obsazení pokojů tvůrci navíc postupně prohazují a mění. „Je to psycho, protože musíme rozbíjet jakýkoliv systém. Některé věrné například v noci nabereme do auta a jen s nimi dvě hodiny jezdíme po okolí. Nikdy nesmíte dělat věci úplně stejně,“ říká režisér. Televizní soutěž je náročná nejen pro účinkující, ale i pro tvůrce. „Po druhé sérii jsem věděl, že se tímhle tempem oddělám. Měl jsem podezření na mrtvici, takže jsem odjel sanitkou a z nemocnice se vrátil rovnou zpátky na plac. S asistentem režie jsme tam pro takové případy měli připravené infuze,“ popisuje v rozhovoru Krug. Co nakonec rozhodne o tom, kdo dostane roli věrného a kdo úděl zrádce? Jak si vysvětluje schopnost úspěšné hráčky Mii obelhat všechny okolo? Co v televizi nevidíme? Existují krizové scénáře pro případ, že by se někdo prořekl? Chovají se soutěžící v Česku jinak než v jiných zemích? Nevysílá show do společnosti zprávu, že lhát se někdy vyplácí? A v čem bude jiná třetí série Zrádců? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Český slavík má už řadu let mnohem blíže k televizním estrádám než k hudebním výročním cenám,“ říká ve Studiu N hudební publicista Pavel Klusák. Z ankety se podle něj stala vzrušující národní hra se slavnými podvody, kterou publikum sleduje ze setrvačnosti, nostalgie a zvědavosti, kdo svým názorem přetlačí ty druhé. „Možností, jak zjišťovat popularitu, dnes ale máme mnohem víc,“ tvrdí Klusák. „V televizní anketě se zas a znova umisťují ti, kteří debutovali před víc než třiceti lety, jako jsou Lucie Bílá, Chinaski nebo Kabát. Český slavík se týká jen určité skupiny, která má vůli, čas a náturu se této ankety zúčastnit, což zdaleka nejsou všichni konzumenti hudby.“ S nápadem jednou ročně oceňovat nejoblíbenější zpěváky a zpěvačky přišel na začátku šedesátých let Ladislav Smoljak. Vítězné příčky měly sloužit jako argument, aby byla nová hudba méně potlačovaná. „V době, kdy Slavík začínal, u nás nejenom že neexistovala podobná anketa, ale ani svobodné volby nebo ústav pro výzkum veřejného mínění – protože proč by komunisté chtěli zveřejňovat, co si myslí lidé… V prvních letech tedy velmi užitečně a jedinečně vyplňoval tuto mezeru,“ připomíná Klusák. Od roku 1969 až do pádu komunismu pak režim výsledky z politických důvodů falšoval. Dnes v otázce popularity Český slavík podle hudebního publicisty reflektuje jen část reality. „Mainstream se atomizoval víc než dřív. Máme jich několik. Vidím přinejmenším dva proudy: Ten konzervativnější, který je docela dobře reprezentovaný Českým slavíkem, a pak ten druhý, který se týká hiphoperů a jejž lze spočíst přes streamovací služby a internetové platformy. Kvantitativně to rozhodně lze za mainstream považovat,“ říká. V rozhovoru také apeluje, aby lidé nerezignovali na kontakt s tím, co se v hudbě aktuálně děje. „Nová tvorba je neustále překvapivá. Je to skutečný zdroj naděje, že na současnost se dá reagovat konstruktivně, nápaditě a bez přílišné temnoty. A i temné projekty jsou často velmi katarzní. Vyplácí se to. Být v kontaktu s lidmi, kteří tak dobře reagují na dnešek, je velká satisfakce,“ míní Klusák. Jak streamovací služby ovlivňují, co se nám bude líbit? Proč Spotify nedává všem hudebníkům stejné šance? Dá se popsat a pojmenovat český hudební vkus? A kdo dnes určuje, co se stane populárním? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

NA CELÝ ZÁZNAM DEBATY SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, SPOJTE SI SVŮJ ÚČET SE SPOTIFY NEBO DALŠÍMI PODCASTOVÝMI APLIKACEMI A POSLOUCHEJTE NEOMEZENĚ VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ DÉLCE PŘÍMO NA NICH České festivaly začaly tlačit gastronomickou dramaturgii, nové podniky jsou ambicióznější kvalitu dnes umějí rozlišovat i běžní hosté. „Lidi už nechodí do první hospody, když jim začne kručet v břiše,“ říká ve Studiu N herec a tvůrce Gastromapy Lukáš Hejlík. Česko podle něj zažívá bezprecedentní vzestup kaváren: „To, co se tu stalo za poslední roky, je mohutné. Na světové kavárenské scéně jsme dominantní. Česká kavárna třeba často stojí – na rozdíl od italské, francouzské nebo rakouské – na výběrové kávě.“ Českou chuť podle Hejlíka formuje v dobrém i špatném nostalgie. „Polovina Čechů nejí kopr kvůli traumatu ze školní jídelny,“ tvrdí. První pokrm, který by dal ochutnat cizinci, by byla kulajda. „Je to moje nejoblíbenější české jídlo,“ říká. V podcastu mluvíme také o tom, jestli je kebab národní jídlo, jak podniky snášejí kritiku, co dal české gastronomii Zdeněk Pohlreich, proč se jídlo stalo nástrojem předvolební kampaně nebo jestli v Česku existuje kritická gastro žurnalistika. Podívejte se na záznam celého rozhovoru z Letní filmové školy v Uherském Hradišti na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY NAJDETE V PLNÉ VERZI NA HEROHERO.CO/STUDION „Bojím se extremismu, který se převtělí do podoby souseda,“ říká ve Studiu N umělec a romský a LGBTQ aktivista David Tišer. „Menšinami to neskončí, na řadu přijde každý, kdo bude trochu vybočovat. Vždyť už jsme to zažili i tady.“ V rozhovoru kritizuje rasistické chování Filipa Turka i Romy, kteří se rozhodli ho podpořit. Mluví o tom, jak podle něj česká veřejnost reagovala na Turkovy výroky, jak se projevuje rasismus v nabídce hereckých rolí a proč má v České televizi u svého jména červený vykřičník. A také vysvětluje, proč na něj Češi často mluví anglicky. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu. Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

PŘIPOJTE SE DO KOMUNITY POSLUCHAČŮ A POSLUCHAČEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE CELÉ EPIZODY Znepokojivá data o rostoucím násilí na školách, prudká radikalizace dospívajících a čím dál hlubší politický rozkol mezi mladými muži a ženami. Filozofka Alice Koubová ve Studiu N rozebírá, co dnes formuje psychiku mladých mužů, proč jsou zranitelní vůči manipulaci a jak algoritmy, společenský tlak i nedostatek mezilidské solidarity vedou ke hněvu, který se obrací proti ženám nebo celé společnosti.Dvanáctiletý chlapec hledá videa o autech. Algoritmus mu nabídne těla žen. O chvíli později srovnání ženy s oslem. Pak narážky na neschopnost žen řídit. A nakonec Andrew Tate. „Nemusí zadat ani slovo násilí nebo zneužívání žen. Algoritmus ho do manosféry dovede sám,“ říká filozofka Alice Koubová.Ve Studiu N mluví o tom, kdo dnes podle jejího výzkumu formuje mladé muže: „Chlapi, kteří mluví o tom, co znamená úspěch, jsou často spojeni se silovou rétorikou. Typicky je to devadesátkový ředitel, který nastoupil jako mladý muž po odchodu komunistické nomenklatury a zvykl si na to, že všechno řídí a je nenahraditelný. Vnímal by jako křivdu, kdyby měl svou pozici předat někomu z mladší generace. Je do sebe zahleděný a glosuje okolí z pozice neotřesitelné moci,“ říká Koubová.Druhým vzorem je typ zahraniční internetové celebrity, jako je Andrew Tate – muž, který chce získat moc silově, bez pochybností a diskuze, „v jistém smyslu až imperialistickým způsobem“, říká filozofka. „Podobné typy bychom našli například kolem politické strany Motoristé.“Rozdíly mezi mladými muži a ženami se netýkají jen hodnot, ale čím dál víc i volebního chování. „U generace Z vidíme zásadní politický rozkol. Mladí muži volí úplně jinak než mladé ženy,“ všímá si Koubová. „Rozdíl mezi tím, koho volí muži a ženy mezi dvaceti a osmadvaceti lety, je největší ze všech generací v mnoha demokraciích světa. Mladí dospělí muži mají statisticky větší tendenci volit pravicové extremistické strany.“V rozhovoru jsme se dotkli i širších společenských souvislostí: jak vypadá odolná společnost, kde máme slepé skvrny i proč bychom měli hlasitěji odmítat násilí – ať už na sítích, nebo v reálném světě. „Demokracie je režim, který aspiruje na to, říkat absolutní ne násilí všeho druhu. Když to necháme jen na některých jedincích, kteří to pak strašným způsobem odnesou, kolaborujeme tím na systému,“ říká Koubová. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

EPIZODY V PLNÉ VERZI MŮŽETE POSLOUCHAT NA HEROHERO.CO/STUDION Donald Trump tvrdí, že s Jeffreym Epsteinem dávno přerušil kontakty. Jeho jméno se ale opakovaně objevuje na tisících stranách vyšetřovacího spisu – a ve vzduchu visí otázka, jak moc v aféře figuruje a co přesně skrývá. „Trumpův tým podcenil, že i jeho vlastní voliči chtějí znát pravdu. Existuje řada konspiračních teorií, které vyvolávají podezření. Touha po odhalení záhady se proměnila v sílu, která má potenciál prezidenta vážně ohrozit,“ říká americká zpravodajka Jana Ciglerová. Ve Studiu N mluvíme také o zarážejících obratech v zahraniční politice. Proč ochladly vztahy mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem? Co vedlo amerického prezidenta k distancování se od Benjamina Netanjahua, kterému ještě nedávno nechal v Gaze volné ruce? Jaký plán má s Evropou, na niž uvalil nová cla? A jak velký vliv má na Trumpovo rozhodování jeho manželka Melania? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

CELÝ ZÁZNAM Z DEBATY STUDIA N LIVE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Jsou dny, kdy cítím, jako by neexistovala naděje,“ říká ve Studiu N live aktivistka Veroni Gyenge. Společně s bývalým šéfem prezidentské kanceláře Zuzany Čaputové Metodem Špačkem a právničkou iniciativy Jsme fér Luciou Zachariášovou sdílí obavy z politického vývoje, který se rychle mění v otevřenou hrozbu pro menšiny. „Naše zkušenost je rozpolcená,“ říká Metod Špaček. „Od voleb se snažíme pochopit, co se to na Slovensku děje. Na jedné straně jsme měli velké štěstí – narodil se nám syn, máme okolo sebe úžasné lidi, prožíváme štěstí a přijetí. Ale zároveň jsme oba přišli o práci. Nejprve v politických čistkách vyhodili mě, potom i mého partnera. Celý náš kariérní život se otočil naruby. A někdy si řekneme: co se to proboha děje, kam jsme se to dostali.“ Podle něj se situace na Slovensku rychle zhoršuje. „Začínají dominovat emoce strachu. Téma LGBTQ lidí se stává laciným politickým nástrojem. Slovensko jde velmi negativním směrem a Fico je extrémně pomstychtivý člověk,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem. Veroni Gyenge je etnická Maďarka a vidí ve slovenském vývoji paralely s režimem Viktora Orbána: „Zarazilo mě, jak rychle začali dělat přesně to, co v Maďarsku trvalo deset let. Fico a jeho parta jedou jedno po druhém, jako by to byl checklist.“ Právnička Lucia Zachariášová varuje, že ani Česko není imunní. „Máme u nás síly, které mají podobné tendence. A myslím si, že se ta situace může zvrátit velmi rychle. Možná neviditelně, po malých krůčcích – ale najednou zjistíme, že se nám tu žije hůř.“ Podle ní jsou LGBTQ lidé vděčným terčem pro politiky, kteří chtějí odvést pozornost. „Politici tím zakrývají nevyřešené problémy, které lidi skutečně pálí. A protože queer lidé usilují o rovnoprávnost, je snadné tuto debatu překroutit a vytěžit z ní politické body.“ Podívejte se na záznam celé epizody Studia N live z pražského paláce Dunaj – o tom, co všechno se může stát, když přestaneme být ve střehu. Na herohero.co/studion

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Výzkumy ukázaly, že aby veřejnost přijala drastická opatření proti civilistům, musí nejdřív přijít dehumanizace – vyvolání přesvědčení, že Palestinci nejsou nevinní civilisté, a jejich označování za zvířata,“ říká ve Studiu N sociolog Daniel Prokop. „Šíří se lživý argument, že majoritně podporují Hamás. A my jsme byli schopni akceptovat narativ, že tam nevinní civilisté nejsou. Ten nás ale dovede i k blokování humanitární pomoci, včetně výživy pro kojence,“ tvrdí v rozhovoru. Tato praxe ale podle něj funguje na obou stranách. „Šířila se myšlenka, že teroristický útok 7. října byl legitimní, protože ‚jsou to přece okupanti, a proto to nejsou civilisté.‘ Kvůli dehumanizaci jsme byli schopni přijmout nelegitimní způsoby vedení války,“ říká. Zdůrazňování principů mezinárodního práva podle něj naopak brání relativizaci, a to včetně ruských zločinů na Ukrajině. V rozhovoru se dotýkáme také tématu nadcházejících voleb a otázky obrany. „V uplácení voličů to s populisty vždycky prohrajete,“ myslí si Prokop. „Jeden bude rozdávat důchodcům, jiný OSVČ. Když někomu nezáleží na fiskální úspornosti, tenhle boj vždycky vyhraje. Proti ekonomickému populismu musí demokratické strany nabídnout buď inovační, reformní vizi, nebo srozumitelný příběh o obraně.“ Sociolog tvrdí, že si v Česku stále pěstujeme kulturu nedůvěry. „Mysleli jsme si, že lidé narození po roce 1989 už budou v pohodě. Ale ukázalo se, že si nedůvěru dál uchováváme v institucích. Třeba ve školství panuje kultura, že chyba je problém. Tuhle logiku pak lidé replikují. A vznikají další instituce, které mají znovu charakter represe, nedůvěry a nepomáhání. Už jsou na světě lidé, kteří nezažili komunismus, ale tyto vzorce si nesou. Musíme to řetězení přerušovat, kde to jde,“ říká Prokop. Z čeho má Česko brát peníze na vlastní obranu, když veřejné finance nejsou v dobré kondici a vládní politici zároveň mluví o větším zbrojení? Proč má česká společnost tak silnou afinitu k Izraeli a současně projevuje tak málo empatie vůči civilním obětem v Gaze? A způsobil Donald Trump nezvratný kulturní zlom? Podívejte se na celou epizodu.

CELÝ ROZHOVOR SI PUSŤTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Putinův režim zorganizoval v Moskvě vojenskou přehlídku na počest vítězství ve Velké vlastenecké válce. „Byla to velmi dobře provedená ruská mediální operace. Viděli jsme sice muzejní kousky, ale chyběla tam nejmodernější technika,“ všímá si politický geograf Michael Romancov. Putin chtěl podle něj ukázat své velké vítězství. Nejdůležitějším hostem byl čínský vůdce Si Ťin-pching, středoevropské oči ale na kamerách ruské státní televize dlouho hledaly slovenského premiéra Roberta Fica. „Na tribuně jsme ho nezahlédli, možná se tam někde krčil. Objevil se až u hrobu neznámého vojína, a to ve třetí řadě za důležitými světovými politiky. Fico se v Moskvě zachoval jako František Ringo Čech, který držel pero, ale nepodepsal,“ říká ve společné epizodě Studia N a Romancov a spol.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

CELÝ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Války se vedou proto, aby někdo vyhrál a někdo prohrál. Ale celní války mají vždycky jenom poražené,“ říká ve Studiu N bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Americká cla podle něj ekonomiku našeho typu poškodí více než jiné. „Trumpova hra nemá žádná pravidla, která kdy byla v globální politice napsaná nebo nepsaně platila,“ tvrdí. Fialově vládě vyčítá, že nepřišla se systémovými řešeními. „Stanjura se Schillerovou si v poctivosti rozpočtování nemají co vyčítat,“ říká. S obavami se dívá na blížící se parlamentní volby: „Pokud bude Babiš vládnout s radikály, je namístě se obávat toho, že začne utahovat šrouby jako Fico a Orbán. To, co se děje například s médii na Slovensku nebo v Maďarsku, mu velmi konvenuje,“ varuje Kalousek. Proč se Evropa nechová jako sebevědomá ekonomická velmoc? Jak dlouho ještě dokáže žít Česká republika na dluh? A proč nakonec nezaložil novou stranu? Podívejte se na celý rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Petr Laštovka je jedním z těch, kteří se podívali smrti do tváře. Ve své nové knize Umřel jsem, ale už je mi líp popisuje svůj boj s rakovinou a používá u toho svůj typický morbidní humor. „Co je hrozný, je umírání. To nikomu nedoporučuju. Ale smrt jsem měl hezkou, barevnou,“ vypráví ve Studiu N. „Bylo to nesmírně příjemné setkání s fantaskním prostorem. Všude jsem viděl krásné bytosti, a když jsem měl tendenci otevřít oči, řekly mi: Když to uděláš, zemřeme,“ vzpomíná na svůj prožitek s klinickou smrtí. Každý den si v této zemi vyslechne diagnózu rakoviny 250 lidí – proč je to ve společnosti stále tabu? Co se mu honilo hlavou, když se dozvěděl svou diagnózu? A jak se člověku přeskládají priority? Podívejte se na celý záznam. Možná se po této epizodě přistihnete, že se na svůj život díváte trochu jinak.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Transplantovat se dá vše kolem mozku, ale ne mozek samotný. Když vás dám do Claudie Schiffer, pořád budete čůrat vestoje,“ říká lékař Vladimír Beneš, který se řadí k osmdesátce nejlepších neurochirurgů světa. „Práce chirurga je i nedělat nic. Observace je dokonalá léčebná metoda,“ tvrdí. Co touží ještě vědět o mozku? Jak se vypořádává s konceptem duše? Když cítíme lásku, proč kreslíme srdíčka, a ne mozečky? A co během hodiny rozhovoru vypozoroval o mozku moderátora? Podívejte se na celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Rap si má sáhnout na autentickej prožitek. Kdyby stará bába z paneláku v Litvínově natočila dobrou desku, jsem nadšenej,“ říká Vladimir 518, jeden z nejdéle působících rapperů na české scéně. „Vždycky jsem si představoval, jaký by to bylo, kdybych měl jeden poslední den. Konečnost mi připadá přitažlivá. Mnohokrát už jsem se jí podíval do tváře,“ přemítá ve Studiu N. Kdy by měli rappeři odejít do důchodu? Jak globální hvězdy jako Kanye West pokřivily obraz celého žánru? Jakých budov, které byly srovnány se zemí, je mu nejvíc líto? A které výrazné subkultury jsou na ústupu? Podívejte se na celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Lámu si hlavu nad tím, jak vysvětlovat Čechům potřebu podporovat Ukrajinu. Proruských obyvatel je u nás málo, Češi by rádi viděli neutrální střední cestu. Ptají se, co z toho budou mít,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak hodnotí výsledky Trumpových snah o příměří? Jak se z Piráta stane politik na kandidátce ODS? A podporuje Česko další bombardování Gazy? Podívejte se na celé Studio N.

NA CELOU EPIZODU SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N CDU/CSU sice v Německu vyhrála volby, ale jejich výsledek je hořkosladký. Friedrich Merz se chystá převzít moc, jenže ho čekají těžká rozhodnutí – od sestavení vlády přes řešení krize německé ekonomiky až po posílení evropské soudržnosti v době amerického odklonu od transatlantické spolupráce. Jaký dopad bude mít jeho politika na Česko, Evropu a podporu Ukrajiny? A proč stále víc mladých Němců tíhne k radikálním stranám? Filip Titlbach mluví s vedoucí Katedry německých a rakouských studií na FSV UK Zuzanou Lizcovou.

NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Od začátku Putinovy plošné invaze den po dni popisuje nejnovější vývoj na bitevním poli. „Nejpravděpodobnější scénář letošního roku je zamrznutí konfliktu v hranicích, které budou aktuální v čase, kdy se to stane,“ předvídá ve Studiu N vedoucí publicistiky slovenského Denníku N Roman Pataj. „Jediný, kdo tuto válku chce, je Vladimir Putin, a to proto, aby po sobě zanechal nějaký odkaz a aby ho nedostihl osud rumunského diktátora Ceaușesca, kterého zastřelili u zdi. Kdyby Putin nebyl na světě, základní motiv války by pominul,“ říká. Čeho se Putin bude snažit dosáhnout, aby byl spokojený? Jak dynamiku bojů změnily drony a nasazení severokorejských vojáků? A proč Západ radikálně nezasáhl už při anexi Krymu a nechal Putina pokračovat? Podívejte se na celou epizodu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Byl bych rád, kdybych se nemusel bát letošních voleb. Babišova politika znamená podstatné riziko, že se zahraničně začneme orientovat jinak. Zase nám hrozí obrat na opačnou stranu. Toho já se dožít nechci. Prožil jsem v minulém režimu dvacet sedm let a měl jsem toho plné zuby. Kdybych v tom žil dalších deset, tak bych se asi upil – jako leckdo,“ říká ve Studiu N český intelektuál, spisovatel a scénárista Pavel Kosatík. V jaké intelektuální kondici je český národ? Jak válka na Ukrajině změnila pohled Čechů na vlastní historii? A proč se svět odklání od liberální demokracie? Podívejte se na celou epizodu.

CELOU EPIZODU MŮŽETE SLEDOVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Vyjednavači Izraele a hnutí Hamás se dohodli na příměří. Obě strany souhlasily s dočasným zastavením bojů, osvobozením rukojmích a propuštěním vězňů. Jaké podmínky musí obě strany dodržet? Jak náročné bylo příměří vyjednat? A kdy se podaří udělat z Gazy znovu místo pro život? Filip Titlbach se ve Studiu N ptá reportérky Dominiky Píhové.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Rok 2025 bude podle všeho turbulentní. Svět i domácí scénu čekají klíčové události, které budou formovat budoucnost nás všech. Filip Titlbach společně se šéfredaktorem Deníku N Pavlem Tomáškem rozebírají, co nás společně čeká a jaké výzvy budeme muset překonat: od politických otřesů a vojenských konfliktů po ekologické problémy, technologický vývoj a společenské proměny. Poslechněte si Studio N a buďte připraveni na to, co přinese rok 2025.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Nárokovala jsem si úspěch a pak jsem měla pocit nespravedlnosti,“ komentuje své vyřazení ve StarDance Chili Ta. Soutěžící podle ní žijí několik týdnů v mikrovesmíru, který je plný náročných a intenzivních momentů. „Lidé nevidí, jak obrovský je to projekt a kolik lidské síly to vyžaduje. Je to neskutečný, obrovský kolotoč.“ Má Česká televize utrácet veřejné peníze za taneční soutěž? Proč se zastává humoru Marka Ebena? A co českému divákovi uniká při sledování reality show? Foodbloggerka a účastnice StarDance, Survivoru, SuperStar a MasterChefa odpovídá ve Studiu N.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N Jediným podezřelým v případu vraždy šéfa americké zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona je 26letý absolvent prestižní University of Pennsylvania Luigi Mangione. Jeho zatčení vyvolalo bouřlivé reakce na sociálních sítích, kde je Mangione mnohými prezentován jako bojovník proti nespravedlivému zdravotnickému systému. Jak se z talentovaného mladíka z prominentní rodiny stal obviněný z vraždy? Co ho vedlo k tak radikálnímu činu? A proč se pro tolik lidí proměnil v hrdinu a sex symbol? Filip Titlbach se ptá v podcastu zahraniční zpravodajky Deníku N ve Spojených státech Jany Ciglerové.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N Svět překvapil rychlý postup povstalců, kterým se v Sýrii podařilo kompletně obsadit největší město Aleppo a zahájit další postup na jih. Dostává se režim Bašára Asada do úzkých? Kteří světoví hráči ze situace profitují? A může být rozhoření dřímající občanské války rozbuškou pro ještě větší konflikt v regionu? Filip Titlbach se ve Studiu N ptá politologa Marka Čejky, který se zaměřuje na problematiku Blízkého východu.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÉ JSOU TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N Vyostřený konflikt mezi vedením armády a ministryní obrany Janou Černochovou vyhřezl na veřejnost. Na stole jsou nejméně tři případy, které mezi šéfkou rezortu a armádním velením způsobují kolizi. Ministryně tvrdí, že ji někteří vojáci obchází, lžou jí a úmyslně zamlčují informace. Armáda to odmítá. Za co všechno Černochová plísní armádu? Jde o vážná pochybení, nebo nepodstatné chyby, které ministryně používá jako bič na speciální síly? Jakou roli v tom hraje politický mikromanagement a osobní vztahy s generálem Řehkou? Důvěřují vojáci své ministryni? A nakolik tato situace ohrožuje bezpečnost Česka v době probíhající Putinovy války na nedaleké Ukrajině? Filip Titlbach se ptá Jana Wirnitzera, který v Deníku N pokrývá armádní témata a investigativního reportéra Lukáše Prchala.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N “Někteří novináři mi vyčítají, že jsem čtecí hlava. Myslete si o mně, co chcete, nejsem prázdný člověk,” říká moderátor Televizních novin na Nově Rey Koranteng. On zase část novinářské obce kritizuje za angažovanost. “Mají pocit, že jejich pohled na svět je jediný správný a všechny ostatní to musí zajímat,” tvrdí ve Studiu N. Jak se po 30 letech na Nově proměnil jeho přístup k novinařině? Proč si myslí, že situace v TV Markíza nebyla tak horká, jak ji líčil moderátor Michal Kovačič? A proč si není jistý, zda se mají zvyšovat koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, K DISPOZICI JE TAKÉ V RÁMCI KLUBU DENÍKU N „Část Ameriky je nadšená, kurážná a trochu nafoukaná. Veze se po vítězné vlně a někdy to dává těm ostatním sežrat. Ti druzí prožívají smutek, beznaděj, apatii a jsou zmatení,“ říká zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. Jak se Spojené státy vyrovnávají s výsledkem prezidentských voleb? Jakými lidmi se Trump začal před vstupem do Bílého domu obklopovat? A musí se Evropa v otázkách bezpečnosti přestat spoléhat na tradičního spojence? Poslechněte si celý hodinový díl Studia N.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N Svět s napětím očekává, co přinese comeback Donalda Trumpa do Bílého domu. „Amerika možná bude great again, ale pochybuji, že v průběhu následujících čtyř let,“ říká novinář serveru Voxpot Matěj Schneider. Ve Studiu N předpovídá, jakým směrem se jeho administrativa vydá. Bude mít Evropa ve Spojených státech stále důvěryhodného partnera? Jak se po jeho nástupu změní dynamika války na Ukrajině a na Blízkém východě? Bude se Trump řídit kontroverzním plánem amerických konzervativců, který chce rozšířit pravomoce prezidenta, podřídit mu FBI, zastavit prodej potratových pilulek, zakázat pornografii nebo zrušit klimatické zákony a manželství stejnopohlavních párů? A jak teď poroste byznys Elonu Muskovi? Poslechněte si celou epizodu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N „Byla jsem dítě. Pamatuju si, jak otec zmlátil mámu. Ležela zbitá v koupelně na zemi a plakala,“ popisuje ve Studiu N první zkušenosti s násilím Jasmína Houdek. Později, ve čtrnácti letech, ji sexuálně znásilnil rodinný známý. Dnes coby instruktorka sebeobrany pomáhá ostatním obětem. „To, že oběti sexuálního násilí mlčí, není jejich volba. Do toho je dotlačila společnost,“ říká. Co jí na společenské debatě nejvíc rozčiluje? Kolik ran je potřeba na eliminaci útočníka? A co můžeme udělat pro to, abychom násilí předešli?

CELÝ VÍCE NEŽ HODINOVÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N Jak se dívá na filmaře, kteří v dnešní době hovoří o ztrátě umělecké svobody? Jak velký dohled chtěl mít Český rozhlas nad jeho novým filmem? A lituje svého tweetu o tom, že jsme propásli možnost vybombardovat hotel se Zemanem, Ficem a Orbánem uvnitř? Hostem Filipa Titlbacha ve Studiu N je režisér Jan Hřebejk.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ VŠEM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N „Nevím, kam chodí nápady, ale ke mně ne,“ přiznává v otevřeném rozhovoru ubývající síly Zdeněk Svěrák. „Člověk musí být trochu hrdina, aby stářím kráčel se vztyčenou hlavou a nebyl bolestín,“ říká. Jaké události v životě oplakal? Které lidi nemá rád? Dělají si mezi Cimrmany naschvály? A proč podle něj patří humor i na pohřeb? Odpovídá v rozhovoru s Filipem Titlbachem ve Studiu N.