Švédský stůl

Kompletní nahrávku pěti klavírních trií Louise Spohra na přelomu let 1993 a 1994 pořídilo Beethoven Trio Ravensburg v obsazení Ulrich Gröner – housle, Susanne Eychmüller – violoncello a Inge-Susann Römhild – klavír. Autor skladeb se narodil roku 1784 v Braunschweigu jako Ludewig Spohr, v německých zemích je uváděn jménem Ludwig a ve světě pak pod francouzskou variantou Louis. Byl to významný německý skladatel, dirigent, pedagog, organizátor hudebních festivalů a houslový virtuos mezinárodního významu. Vedle Niccola Paganiniho byl považován za jednoho z největších houslistů své doby. Už za svého života byl Spohr celebritou.

Hudba tohoto pořadu Švédský stůl nepřekvapí náhlými zvraty, dynamickými proměnami nebo dramatičností. Naopak, je to hudba, která se proměňuje jen v určitých daných mezích a její kouzlo spočívá v její melancholické vnitřní kráse, poklidném plynutí s občasnými rytmickými ozvláštněními a především v překrásné instrumentaci a interpretaci. Zazní nahrávka souboru Hespèrion XX s uměleckým vedoucím Jordi Savallem, na které jsou fantazie od skladatele Du Caurroya.

Nahrávka připomíná klavírní mistrovství Ilji Hurníka. Ilja Hurník byl kromě neotřelé skladatelské invence a osobitého talentu literárního nadán také skvělým interpretačním darem a například právě podání jeho 24 Debussyho preludií je hodnoceno jako příkladné.

V dalším dílu pořadu Švédský stůl se ponoříme do hlubin středověku a poslechneme si skladby věnované mariánskému kultu. Na začátku CD je několik kompozic společných pro celou evropskou církev, zbývající většina alba se věnuje repertoáru specifickému pro české země. Jsou to unikátní skladby, které byly v některých případech pro nahrávku nově přepsány ze starých pramenů a na tomto CD se objevují v novodobých premiérách. Poslouchat budeme album, které v roce 1995 natočil soubor Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem a jmenuje se Rosa mystica. Jméno rosa mystica – „mystická růže“ je poetickým mariánským oslovením, které najdeme například v mariánských litaniích.

Skladatel Ermanno Wolf-Ferrari se narodil roku 1876 v Benátkách italské matce a německému otci. V křestním listu byl zapsán jako Hermann Friedrich Wolf. Jméno Friedrich později vypustil, Hermanna změnil na italskou podobu Ermanno, a aby jeho příjmení nepůsobilo v italském prostředí příliš cizorodě, připojil k němu v 19 letech rodné jméno matky – stal se z něho Wolf-Ferrari. Další Švédský stůl nabídne tři neoklasicistní concertina pro hoboj, fagot a anglický roh. Na anglický roh hraje William Moriconi, doprovází Orchestra Sinfonica di Roma a diriguje Francesco La Vecchia.

Podobenství podle starozákonního příběhu ze třetí kapitoly knihy Daniel. Při návštěvě Tokia v roce 1956 zhlédl Benjamin Britten představení tradičního japonského divadla Nó. Toto divadlo má původ ve 14. století, zahrnuje drama, hudbu i tanec. Představení doprovází malý instrumentální soubor a všechny postavy hrají pouze muži. Hovoří se archaickým jazykem a používají velmi úsporná charakteristická gesta. Brittena představení nadchlo a rozhodl se přenést toto drama do evropského kontextu.

Antonio Salieri byl italský hudební skladatel, dirigent a pedagog, který ve své době patřil mezi nejznámější a nejrespektovanější hudební osobnosti. Orchestr London Mozart Players a dirigent Matthias Bamert na albu Antonio Salieri – Symfonie, předehry a variace nahrál 26 variací na „La Follia di Spagna“, předehry k operám La locandiera, Cublai, Falstaff, dále Symfonii D dur „Il Giorno onomastico“ a Symfonii D dur „Veneziana“.

Francouzský soubor Musica Antiqua hraje renesanční a raně barokní tance. Název alba Schiarazula Marazula vybrali jeho interpreti sice záměrně tak, aby zaujal svou nezvyklostí, ale pro nás je cennější, že ještě atraktivnější než samotný název je na něm nahraná renesanční a raně barokní taneční hudba. O kvalitách nahrávky svědčí i to, že byla vydána v několika reedicích a získala řadu ocenění. CD Schiarazula Marazula nahrál v roce 1997 soubor Musica Antiqua, jehož uměleckým vedoucím je Francouz Christian Mendoze.

Velikonoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha není tak frekventované jako ostatní Bachova oratoria, např. Pašije podle Matouše a podle Jana či Vánoční oratorium. Ve srovnání s nimi je poněkud netypické a může za to do značné míry téměř dobrodružná historie vzniku této skladby. Na samém počátku napsal Bach v roce 1725 pastorální světskou kantátu „Entfliehet, verschwindet“ k narozeninám vévody Kristiána ze Saxe-Weissenfelsu, které se také podle nálady a charakteru hudby říká Pastýřská kantáta.

Další pořad Švédský stůl přináší nahrávku souboru Orchestra of the Age of Enlightenement, která byla natočena v roce 2000 a jmenuje se Italské barokní koncerty. Tento orchestr, jehož název v překladu znamená „Orchestr doby osvícenství“, byl založen roku 1986 v Londýně a záhy se vypracoval na jedno z předních světových těles v oboru autentické interpretace. Spolupracuje s vynikajícími dirigenty i sólisty, koncertuje po celém světě a nahrává velmi ceněné desky. Jedná se opravdu o špičku v daném oboru.

Legendární balet a jeho stěžejní scény v podání Symfonického orchestru Slovenského rozhlasu s dirigentem Andrew Mogreliem.

CD klavírních sonát Václava Jana Tomáška natočila Petra Matějová na kladívkový klavír ve světové premiéře. Nahrávka vznikla v roce 2015 na zámku v Příchovicích u Přeštic a interpretka pro nahrávku zvolila nástroj postavený Robertem Brownem jako kopie klavíru Jacoba Bertche z roku 1815.

Dvořákova Serenáda E dur op. 22 vznikla během pouhých dvou týdnů na jaře roku 1875. Pro Dvořáka to bylo velmi šťastné období, protože se začal prosazovat jako respektovaný autor a díky stipendiu se mohl konečně více soustředit na samotné komponování. Serenáda d moll op. 44 byla původně napsána pro dechové nástroje s violoncellem a kontrabasem. Zazní v úpravě, jejímž autorem je bývalý člen Českého noneta František Hertl – kontrabasista, skladatel, hudební pedagog a dirigent.

Pro svátek „Obřezání Páně“ 1. ledna 1729 zkomponoval pozoruhodnou mši Jan Dismas Zelenka. Hudba z dalšího pořadu Švédský stůl patří svým liturgickým určením na začátek kalendářního roku. V občanském kalendáři je 1. leden označen jako Nový rok, v kalendáři liturgickém má pak hned tři zasvěcení. Slaví se jako svátek Basila Velikého, jednoho z tzv. učitelů církve ze 4. století, a od Druhého vatikánského koncilu je to také svátek mariánský. Předtím byl ale tento den spojen především se svátkem Obřezání Páně.

Další Švédský stůl nabídne dvě části z Vánočního oratoria od Johanna Sebastiana Bacha v nahrávce sboru Monteverdi Choir a orchestru The English Baroque Soloists s dirigentem Johnem Eliotem Gardinerem a také s řadou vynikajících sólových pěvců. Vánoční oratorium vzniklo v roce 1734 a jedná se ve skutečnosti o cyklus šesti vánočních kantát, které jsou svým charakterem podobné dalším dvěma Bachovým dílům z tohoto období: Oratoriu Nanebevstoupení a Velikonočnímu oratoriu. Všechna tři tato díla jsou také z větší či menší části podobně zkomponována.

V dalším dílu pořadu Švédský stůl zazní český vánoční repertoár s českými interprety. Jedná se o CD souboru Musica Antiqua Praha s uměleckým vedoucím Pavlem Klikarem s názvem Vánoční hudba barokních Čech, které v autentické a inspirované interpretaci představuje vokální tvorbu Michny, Bridela a Rovenského, doplněnou o instrumentální sonáty skladatelů Bertaliho, Hammerschmidta a Pogliettiho.

Nahrávku v roce 1995 natočili členové Vlachova kvarteta, Jana Vlachová a Ondřej Kukal – housle, Petr Verner – viola a Mikael Ericsson – violoncello, a spolu s nimi klavíristka Helena Suchárová Weiser a kontrabasista Jakub Waldmann. Na CD najdeme Sextet Es dur, zvaný „Grand-Sextet“, tedy „Velký“ od Michaila Ivanoviče Glinky a jako stěžejní skladbu Klavírní kvintet A dur od Franze Schuberta.

Další díl pořadu Švédský stůl představuje Brahmse jako vynikajícího melodika a mistra kontrapunktu. V nahrávce účinkuje RIAS-Kammerchor – Komorní sbor RIAS, který má za sebou dlouhou a úspěšnou historii a dodnes patří k předním evropským komorním sborům.

V pořadu Švédský stůl tentokrát představíme CD Crossover klarinetisty Irvina Venyše a Epoque Quartetu, na této desce v obsazení David Pokorný a Vladimír Klánský – housle, Vladimír Kroupa – viola a Vít Petrášek – violoncello. V některých skladbách s nimi ještě spoluúčinkuje kontrabasista David Pavelka. Většina kompozic na albu byla pro tyto interprety přímo napsána nebo zaranžována.

Michnovy písně a Mši za zemřelé interpretuje soubor Capella Regia Musicalis s uměleckým vedoucím Robertem Hugem.

Album bylo natočeno v červnu roku 2024 v klášteře Nová Říše a najdeme na něm premiérové nahrávky houslových koncertů od Pavla Vranického. Interprety jsou španělská houslistka Lina Tur Bonet a český orchestr Wranitzky Kapelle s dirigentem Markem Štilcem. Nahrávací lokace nebyla vybrána náhodně, protože právě v Nové Říši se skladatel Pavel Vranický narodil a zde také získal základy svého hudebního vzdělání.

Královéhradecký dětský sbor Jitro pod vedením sbormistra Jiřího Skopala patří ke světové špičce. Byl založen roku 1973, od roku 1977 stojí v jeho čele jako umělecký vedoucí a sbormistr Jiří Skopal. Pod jeho vedením se sbor vypracoval na světovou špičku. Soupis soutěžních úspěchů je předlouhý a najdeme v něm pro sbor nejvyšší možné dosažitelné mety. Sbor Jitro díky své kvalitě cestuje a koncertuje po celém světě.

Suity z oper Kavalír s růží a Elektra natočil Pittsburský symfonický orchestr s dirigentem Manfredem Honeckem. Opera Kavalír s růží měla premiéru v lednu roku 1911 v Královském operním divadle v Drážďanech. Druhou, stěžejní skladbou pořadu je koncertní suita z opery Elektra. Elektra je výrazná hrdinka z antických bájí. Příběh, do něhož ji osud zasadil, inspiroval jak antické dramatiky, tak i mnohé umělce následujících historických epoch.

Komorní tvorbu „českého Bacha“ hraje Ensemble Berlin Prag. Uměleckou záštitu nad touto nahrávkou převzal a průvodní slovo do bukletu CD napsal jeden z nejrenomovanějších odborníků na starou hudbu – zakladatel a umělecký vedoucí souboru Musica Antiqua Köln, houslista Reinhardt Goebe.

Doprostřed životních strastí i nadějí nás zavede hudba anglického renesančního skladatele Johna Shepparda. CD s názvem Media vita – „Uprostřed života“ s hudbou anglického renesančního autora Johna Shepparda natočil vynikající anglický soubor stile antico, který byl založen roku 2001 a s velkým úspěchem koncertuje po celém světě

Vivaldiho Čtvero ročních dob vzniklo jako zvukomalebná ilustrace autorových básní a je tak úplně první cyklickou programní skladbou. Vivaldiho cyklus koncertů Čtvero ročních dob vyšel tiskem roku 1725 v Amsterdamu a byl součástí sbírky dvanácti koncertů nazvané Il cimento dell’Armonia e dell’Inventione, což bychom mohli přeložit jako „odvážná zkouška harmonie a vynalézavosti“

Vynikající švédsko-český violoncellista na svém profilovém albu představuje hudbu svého mládí, svých českých kolegů i svou vlastní.

Duší šestideskového kompletu „Chopin – jeho současníci a jeho klavíry“ je klavírista Bart van Oort. Zahraje na autentické nástroje z 1. poloviny 19. století.

Rotterdamský filharmonický dechový soubor přednese dechové partity od Františka Vincence Krommera, posledního nositele oficiálního titulu císařský dvorní skladatel a komorní kapelník na habsburském dvoře.