Svět z nebe

Dnes naposledy se s Cessnou 172 vydáme nad divukrásné scenérie Islandu. V šestém videu z létání nad Islandem uvidíte vzlet z letiště Einihotsmelar a přelet směrem přes ledovce až k masivu sopky Eyjafjallajökull, která v roce 2010 ohrožovala letectví v Evropě a Severní Americe. Tentokrát se nám podařilo její zasněžený kráter najít. Odsud pak už návrat podél jižního pobřeží zpět do Reykjaviku. Toto byl náš poslední let nad Islandem.

Na dnešním pátém videu z létání nad Islandem se vydáváme z Reykjavíku podél západního pobřeží Islandu až k sopce Snaefellsjokull. Jícen této sopky označil Jules Verne jako vstup do středu Země. Let pokračuje přes poloostrov Snaefellsnes a rybářské vesničky až nad ledovce na islandské Vysočině. Od nich pak na polní letiště Einihotsmelar.

Čtvrté video z létání nad Islandem začíná vzletem z dráhy letišťátka Vik, která byla pokrytá lávovým štěrkem. Těsně po vzletu se podíváme na lávová pole a ledovce. Záběry sledují také půvabnou stuhu řeky Hvita, na níž posléze spatříme vodopád Gulfoss – chloubu Islandu. Gulfoss leží nedaleko slavného Geysiru, který se podařilo zchytit i během jeho nyní poměrně řídkých mini-erupcí. Přes pohádkovou krajinu islandské západní Vysočiny se pak vrátíme zpět do Reykjavíku.

Třetí video z létání nad Islandem obsahuje záběry z odletu z Vestmanských ostrovů, přílet nad jižní lávové pláže Islandu i průlet kolem známého vodopádu Seljalandsfoss a řady dalších menších vodopádů. Také budete svědky neúspěšného hledání kráteru sopky Eyjafjallajökull, která v roce 2010 ohrožovala při erupci svým sopečným prachem globální leteckou dopravu. Po průletu nad sopečnými poli i zajímavým pobřeží nakonec uvidíte přistání na letišti Vik, které má dráhu z lávového štěrku.

Dnešní video z létání nad Islandem vám představí nejen vzlet z Reykjaviku, ale také let podél jihozápadního pobřeží Islandu. Nízký průlet kolem rybářské vesničky i nad černými lávovými plážemi vám dá pocit, že jste v kabině letadla. Přelet a přistání na Westmanských ostrovech vám ukáže, jak krásné a divoké mohou být sopečné ostrovy. Ty Westmanské navíc zažily v lednu 1973 drsný výbuch sopky, který je tam dosud patrný.

Sledujte letecký záběr do jícnu aktivní islandské sopky cca 30 km od Reykjavíku. Záběry byly natočené v rámci expedice Grónsko pod hlavičkou našeho časopisu Flying Revue pilotem Jiřím Prušou.

Dnes začínáme několikadílný seriál o létání nad Islandem. V prvním díle se po vzletu z dráhy 31 Reykjavíckého letiště proletíme nad islandskou tundrou a lávovými poly, abychom následně navštívili obří ledovec Langjokull. Let zakončíme přistáním na letišti v Reykjavíku opět na dráze 31. V příštím díle vás zaneseme na Westmanské ostrovy, které vznikly sopečnou činností.

Dnešní, třetí video vám po odletu z Friedrichshafenu ukáže let na Bodamským jezerem, město Kostnici i budovu, kde zasedal pověstný Kostnický koncil, který rozhodl o upálení Jana Husa. Prohlédnete si i malebné městečko Lindau s jeho přístavem a otevře se vám úžasný pohled na pohádkový hrad Neuschwanstein. Video pak končí přeletem Mnichova a přistáním na nedalekém sportovním letišti Schleissheim.

Po vzletu z letiště Le Versoux, kde jsme minule přistáli, pokračuje dnešní letecké video v cestě do Annemasse u Ženevského jezera a pak dále kolem Lausanne, Vevey a Montreux i Bernské Alpy až na letiště Friedrichshafen u Bodamského jezera. Video zachycuje i dva paraglidisty, kteří se docela nebojácně k našemu letadlu přiblížili.

V dnešním videu proletíme italským údolím Aosta a v dlouhém stoupání na sever společně vyletíme nad masiv Mont Blanc vysoký 4810 metrů. K tomu uvidíte nejvýše položené letiště Evropy a seznámíte se s několika horskými letišti – altiporty. Video pak končí přistáním na letišti Le Versoud u města Grenoble.

V dnešním videu ze seriálu Svět z nebe si můžete prohlédnout historické město Třeboň i rybniky v jeho okolí. Kromě známých rybníků Svět a Rožemberk uvidíte i několik, za jejichž názvy se mohou skrývat tajemné rodinné příběhy. Prohlédnete si krásná loubí domů na Masarykově náměstí a další skvostné památky krásného města Třeboň.

Dnešní video vám ukáže jak vypadá letecká expedice nad Jižní Afrikou, když se letí vírníkem nebo motorovým paragliderem. Video zachytává přípravu techniky pro přelet krás Jižní Afriky, přistávací dráhy, neobvyklou krajinu i úžasná zvířata, která lze při při takovém nízkém letu běžně spatřit. Jedná se o velmi unikátní leteckou expedici, zorganizovanou piloty z ČR a SR.

Dnešní, poslední video z letecké expedice nad Novým Zélandem, vám ukáže západní pobřeží Severního ostrova, střed a přístav největšího města Nového Zélandu – Auckland i divoké východní pobřeží ostrova i s jeho skalisky a plážemi. Proletíte se i nad moře k velmi aktivnímu sopečnému ostrovu White Island, který necelý rok po tomto letu začal soptit lávu a v ní pohřbil několik členů nezodpovědně zorganizované turistické výpravy. Uvidíte také zřejmě jedinou přistávací dráhu dopravního letiště, přes kterou vedou železniční koleje. A zde se můžete podívat na ve videu slíbené přistání a vzlet na pláži, kterým jsme prakticky leteckou expedici na Novém Zálandu zakončili: https://www.stream.cz/neobvykla-pristani/pristani-na-obloukovite-plazi-greville-harbour-na-jiznim-ostrove-noveho-zelandu-64027889

Dnešní video toho nabízí hodně – hned po vzletu z letiště Nelson se nadchnete dechberoucí krásou oblasti Marlborough Sounds na severu Jižního ostrova, uvidíte světové hlavní město mušlí Havelock, zažijete trochu šimravé přistání na strmé dráze vedoucí od břehu moře do hor, přelet Cookova průlivu mezi Jižním a Severním ostrovem i letmé přistání na mezinárodním letišti Wellington. Nakonec pak obletíte sopku Taranaki a po nízkém letu kolem pobřeží Severního ostrova přistanete na travnatém letišti Raglan. Dnešní desátá epizoda je z letecké expedice kolem Nového Zélandu již předposlední. V té příští poslední, přeletíme Auckland, obletíme sopečný ostrov White Island a přistaneme na pláži.

Vystoupat až na vrcholek Mt. Cook, hory vysoké přes 3700 metrů není tak jednoduché. S námi to ale zvládnete za pár minut. V dnešním videu můžete vidět jak krásné jezero Wanaka, tak údolí zlatonosné řeky Matukituki, největší novozélandský ledovec Tasman i vrcholky Mount Cook a Mount Aspiring. Na závěr pak přijde to nejlepší – průlet klikatým a úzkým horským údolím...

Po vzletu z letiště Alexandra se v dnešním videu proletíte kaňonem řeky Clutha a uvidíte i její ústí do Tichého oceánu. Nedaleko odtud pak uvidíte dvě zajímavá místa – jedno s názvem Kaka point a druhé s trochu hrozivým jménem Zátoka lidožroutů. Přistanete na ovčí pastvině a pak působivým údolím proletíte nad jezero Wakatipu. Odsud pak přes město filmu Queenstown opět kaňonem až k jezeru Wanaka, kde dnešní video končí.

Dneska se podívejte na průlet fjordem Milford Sound, který je v řadě průvodců uváděný jako nejkrásnější fjord na světě. Milford Sound se nachází na Jižním ostrově Nového Zélandu v dechberoucí oblasti zvané Fiordland. Uvidíte i téměř kilometr vysoký vodopád vytékající z horského jezírka, a následně toto jezírko schované mezi vršky hor i obletíte. Dnešní video prostě zachycuje přelet těch nejzajímavějších míst, které Nový Zéland nabízí.

Z letiště Fox se dá startovat jen v jednom směru, protože v druhém jsou hory. Takže po minulém přistání na dráze 09 dneska uvidíte vzlet z jeho dráhy 27. Pak si prohlédnete zlatonosnou řeku Cook i divoké skály západního pobřeží Jižního ostrova Nového Zélandu. A pak už přistání na letišti Hokitika. Příště se pak podíváte na nejhezčí místa Jižního ostrova – Milford Sound i druhý nejvyšší vodopád světa.

Zní to trochu překvapivě, ale na západním úbočí nejvyšší hory Nového Zélandu Mount Cook (3724 m) vzniká ledovec s názvem „Franz Joseph Glacier“, který své jméno dostal na počest našeho bývalého císaře Františka Josefa II. To jméno mu dal německý geolog Juliuse von Haasta, který se průzkumu Nového Zélandu ve druhé polovině 19. století věnoval. V dnešním videu se můžete nad tímto ledovcem chvíli vznášet. Proletíte také údolí, kterým se ledovec sune směrem k západnímu pobřeží Jižního ostrova. Na závěr videa uvidíte přistání na zajímavém letišti Fox, které má krátkou dráhu a z jedné strany je blokované horami.

Dnešní již čtvrtá část video seriálu z létání nad Novým Zélandem nám ukáže vnitrozemí i pobřeží Jižního ostrova. Svobodnější místní pravidla létání umožnila i proletět a nafilmovat úzké kaňony dvou řek a vyzkoušet si během letmého přistání pevnost písečného povrchu mořské pláže. K tomu navíc během opravdu nízkého letu obdivovat stovky kilometrů západního pobřeží Jižního ostrova s jeho plážemi, útesy, městečky i divočinou. Dnešní video končí přistáním na letišti Hotikika a zde to příští opět začne. To nám ukáže krásy horského masivu Mount Cook i průlet nad jedním z ledovců, který stéká po jeho úbočí. Nezapomeňte se na něj proto podívat.

Po dokončení letmého přistání, které jsme začali na videu minulý týden, pokračujeme dnes přeletem písečného výběžku Farewell Spit. Po něm si užijete pohledy na údajně nejkrásnější pláž na světě, průlet nedalekým kaňonem i nízký let nad divokým příbojem západního pobřeží Jižního ostrova. Před návratem na letiště Nelson se pak ještě ponoříte mezi hory a užijete si dramatické pohledy na blízké skály i místně proslavenou „Kostku másla“.

Dnešní video zachycuje let nad severozápadním výběžkem Jižního ostrova s jeho národním parkem Abel Tasman. Uvidíte sportovní letiště Motueka, přeletíte dráhu Awaroa a snesete se k letmému přistání na sportovním letišti Takaka. Pokud by vás zajímalo na dráze Awaroa i přistát, tak se podívejte na https://www.televizeseznam.cz/video/neobvykla-pristani/v-prodlouzene-ose-drahy-je-kopec-avaroa-bay-podivejte-se-na-pristani-na-novem-zelandu-64050981 Příští pátek se proletíme kousek nad plážemi i mezi horami severozápadu Jižního ostrova. Určitě se podívejte, bude to zajímavé.

V pořadu Svět z nebe začínáme nový seriál z létání nad Nový Zélandem. Ten jsme natočili při letecké expedici začátkem roku 2018. V dnešním videu uvidíte letiště Nelson, sever Jižního ostrova s oblastí Marlborough Sounds i zrušený pokus o přistání na letišti, kde se páslo stádo ovcí. Nový Zéland je ze vzduchu asi ještě trochu krásnější než ze země, a tak se během příštích deseti týdnů nezapomeňte vždy podívat na nový díl tohoto seriálu. Ten se na TV Seznam objeví jako obvykle vždy v pátek ráno.

Samozřejmě v Mariánských Lázních, které si oblíbil nejen on, ale také Goethe, Wagner, Dvořák a řada dalších evropských umělců, politiků i vládců. Jedná se o druhé největší lázně v ČR, které mají i překrásné okolí jako stvořené k procházkám, piknikům a výhledům na českou krajinu. V dnešním videu si můžete v detailu prohlédnout jejich lázeňskou část, která se pyšní několika kolonádami, překrásnou architekturou i množstvím léčivých pramenů. Možná, že po shlédnutí dnešního videa z kroužení nad Mariánskými Lázněmi dojdete také k názoru, že není potřeba se trápit s tím, zda bude možné jet v létě někam do zahraničí.

Po vzletu z Kelowny jsem potřeboval letět na západ, ale tam nad horami řádily bouřky. Pokračoval jsem proto na jih a doufal, že se mi co nejdříve podaří se stočit doprava. To se mi ale podařilo až když jsem už přeletěl hranici s USA. Musel jsem se proto co nejrychleji vracet směrem na severozápad, abych se vrátil nad Kanadu. Nakonec jsem se do těch bouřek ale přeci jen dostal. V takové situaci je potřeba si hlavně být jistý, že všechny možné pozemní překážky jsou níže než já, což tady znamenalo letět nejméně ve 3000 metrech. Cestou jsem si připravil postup pro přelet přístavu a centra Vancouveru přistání na letišti Boundary Bay. Ráno jsem odsud pak odstartoval do nepříliš dobrého počasí. V nízkých mracích nad mořem jsem si musel vyžádat pomoc řídícího, který mě dovedl až na letiště Bellingham. Odsud to pak už bylo jen asi 30 minut letu na letiště Paine Field, odkud jsem před více než dvěma týdny odlétal. Expedice Aljaška skončila.

Po odletu z Dease Lake, kde jsme skončili minule, jsem pokračoval nad údolím potoka Telegraph Creek a nad kaňonem řeky Stikine až k sopce Mount Ediza. Tudy měl být v šedesátých letech devatenáctého století položený telegrafní kabel spojující Ameriku a Evropu přes Sibiř. Odsud jsem pak pokračoval asi 4 hodiny letu kolem nejvyšších vrcholků Skalistých hor na letiště Hinton-Jasper. Tohle letiště je kousek od nejznámějších kanadských národních parků Jasper a Banff, které v dnešním videu můžete také vidět. Pak už přistání v městečku Kelowna. Na příštím videu uvidíte let Skalistými horami a přelet přes Vancouver na letiště Boundary Bay.

Z hlavního města Aljašky Juneau jsem přeletěl pár krásných ledovců, vysoké hory i hranici s Kanadou a přistál na letišti Whitehorse. Tady jsem po telefonickém pasovém odbavení vstoupil znovu do Kanady. Z Whitehorse jsem pak pokračoval do asi 3 hodiny letu vzdáleného Dawson City, střediska zlaté horečky v Klondike. Ta tu vrcholila v letech 1897-1899, kdy se sem na vorech po řece Yukon přesunulo celkem asi 100 000 zlatokopů. Ti pak v okolí Dawson City, ležícím na soutoku řek Yukon a Klondike pokoušeli své štěstí hledáním nugetů zlata. Ti trpělivější vymývali zlaté šupiny ze zlatonosného písku. V té době se proslavil i levý přítok řeky Klondike, potok Bonanza, v jehož korytě a okolí bylo tehdy nalezeno ohromné množství zlata. Část zlaté horečky prožil v Dawson City i spisovatel Jack London. Dnešní video vám ukáže nejen další krásné ledovce, ale i to jak vypadají naleziště zlata v oblasti Klondike dnes.

V dnešním videu se po vzletu z hlavního města Aljašky Juneau proletíte podél krásného fjordu Lynn Canal, který je s přibližně 600 metry hloubky nejhlubším fjordem v Severní Americe. Na konci Lynn Canal vzdáleném asi 140 kilometrů si pak prohlédnete i přístav Skagway, kam v posledních letech 19. století přijížděli na lodích zlatokopové. Obletíte i slavné průsmyky Chilkoot a White Pass, kudy zlatokopové šplhali na své pouti k řece Yukon, která se nachází na druhé, kanadské straně zdejších hor. Po řece Yukon pak pokračovali na vorech až k ústí řeky Klondike. Zlatonosnou oblast Klondike vám ukážeme v příštím videu našeho seriálu.

Při letu z Valdezu do Yakutatu v turbulencích a řídkém vzduchu nad vysokými pobřežními horami mi někde v prostoru zmizela video kamera a nasadit náhradní se mi během toho hodně turbulentního letu nepodařilo. Dnešní video tedy začíná až na původně vojenském letišti v Yakutatu u pobřeží Tichého oceánu. Už ve 4 ráno jsem tehdy viděl, že počasí bude ten den skvělé, a tak jsem na letiště vyrazil nedočkavě tak brzy, že jsem musel pak ještě asi hodinu čekat, než se rozpustí ranní mlha. Odměna byla sladká - úžasný ledovec Hubbard, nevěřitelně rozlehlý ledovec Malaspina, nejvyšší hora Kanady Mount Logan (5959 mnm) v pohoří Svatého Eliáše a to vše zalité sluncem. To je také hlavním tématem dnešního videa, které vám ukáže jednu z nejkrásnějších částí Aljašky a navíc v počasí, jaké se tam objeví jen velmi výjimečně....

Po pár minutách jsem od Beringovy úžiny odletěl zase zpět, směrem do eskymácké osady Unalakleet. Po mezipřistání v Nome jsem se při hodinovém přeletu mořské zátoky dostal do mrznoucího mraku. Neviděl jsem a na letadle narůstala námraza, kvůli které jsem raději sklesal do nějakých 300 metrů nad hladinou. Zamrzla i kamera. Unalakleet jsem ke své radosti nakonec našel, přistál tam, přenocoval a druhý den jsem pokračoval dál na jih, na 4 hodiny vzdálené letiště Homer. Odsud pak přes krásný poloostrov Kenai a záliv prince Williama až do přístavu Valdez, kde se z aljašského ropovodu překládá ropa do tankerů. V příštím díle pak uvidíte úžasné hory a ledovce severně od hlavního města Aljašky Juneau i průsmyky, kterými se zlatokopové dostávali během zlaté horečky před nějakými 120 lety do oblasti Klondike.

Dnešní třetí díl videa z přeletu Aljašky vás vezme z ostrova Kodiak přes stovky kilometrů hnědé tundry, ledovcových jezírek a permafrostu až do eskymácké vesničky Unalakleet. Odsud pak ještě pár set kilometrů na sever přes moře, led a hory na pobřeží Beringova průlivu a dalších 40 km nad mořem a krami na západ až nad americký ostrov Malý Diomed. Mezi ním a vedlejším ostrovem Velký Diomed, který už patří Rusku, pak leží nejen hranice mezi USA a Ruskem, ale také datová čára, která dělí kalendář na dneska (USA) a zítra (Rusko). Časový posun mezi těmito dvěma ostrovy vzdálenými od sebe jen 2-3 km je totiž 24 hodin. Video pak končí přistáním na dráze Wales nedaleko stejnojmenné eskymácké osady. Pokud vás zajímají problémy, které jsem měl s přistáním na této větrné dráze, podívejte se prosím na video v našem pořadu Neobvyklá přistání TV Seznam na odkazu: https://www.televizeseznam.cz/video/neobvykla-pristani/pristani-u-beringova-prulivu-za-silneho-bocniho-vetru-na-sterkove-draze-64031166 . V příštím dílu přeletíme pak z Beringovy úžiny přes moře, kry a Hadí řeku na letiště Nome a odsud přes úžasné hory, fjordy a ledovce až do přístavu Valdez, ve kterém končí také transaljašský ropovod.

Počasí na Aljašce může zhatit všechny letecké plány. Naučil jsem se proto, že je potřeba letět tam, kde je počasí zrovna slušné. Svoje původní plány jsem proto zrušil a na radu místního leteckého meteorologa jsem se vypravil údolím Měděné řeky a podél řeky Matanuska až na letiště Talkeetna ležící pár desítek kilometrů jižně od nejvyšší hory severní Ameriky – Denali, vysoké 6190 metrů. K samotné Denali jsem dorazil právě ve velmi vzácné chvíli, kdy ji bylo trochu vidět. Když jsem ji nafotil a nafilmoval, vydal jsem se na západ. Kolem úžasných hor a ledovců, přes sopečný ostrov Svatého Augustina až na nejvýchodnější ostrov Aleutského souostroví Kodiak. Tam jsem se s už rychle ubývajícím palivem dostal ještě na 20 minut do hustého mraku a tak, když jsem konečně našel letiště, byl jsem docela rád. Dneska tedy můžete sledovat trasu z Cordoby na Kodiak. Příště vás pak čeká let z Kodiaku na sever do eskymácké osady Unalakleet.

Půjčit si slušné letadlo na Aljašce se ukázalo jako nemožné. Podařilo se mi ho ale sehnat nedaleko města Seattle jižně od kanadské hranice. První díl video seriálu „Aljaška z nebe“ začíná proto cestou podél pobřeží kanadského státu Britská Kolumbie s mezipřistáním na ostrově Vancouver. Odsud pak deštivým počasím až do hlavního města Aljašky Juneau, kam se dá dostat jen po vodě nebo vzduchem. Z Juneau při zemi pod nízkými mraky, kolem úžasných ledovců až do samoty Yakutat. Dnešní šestiminutové video vám ukáže, jak tento dvoudenní let vypadal. Příští pátek budeme prezentovat 2. díl letecké expedice nad Aljaškou, ve kterém vám představíme nejvyšší horu severní Ameriky Denali, sopečný ostrov Svatého Augustina, údolí Měděné řeky a další úžasná místa na Aljašce.

Brno je po Olomouci a Kroměříži další moravské město s velkou historií, které jsme pro vás natočili ze vzduchu. Podívejte se nejen na hrad Špilberk a vilu Tugendhat, ale také na brněnské výstaviště, biskupské sídlo a katedrálu svatého Petra a Pavla, divadelní budovy, řeku Svitavu i brněnskou vodní přehradu na řece Svratce. Od příštího pátku pak v našem pořadu „Svět z nebe“ budete moci sledovat devět dílů video seriálu zachycujícího přelet Aljašky i přistání u Beringovy úžiny.

Ještě než skončíme seriál o létání v Alpách, chceme vám představit video natočené při objevování alpských horských přistávacích ploch a letišť s vírníkem loni v říjnu. Navíc se jedná o světově unikátní typ vírníku z dílny Pavla Březiny z Přerova. Jeho unikátnost je v tom, že má licenci i pro jízdu po silničních komunikacích. Jak překvapivě jízda vírníkem po silnici působí, uvidíte sami. Video vás vezme vzduchem přes Německo do francouzských Alp. Na celé cestě oba vírníky přistály na 11 letištích a plochách včetně proslavených altiportů Megéve a Meribel i řady méně známých, ale asi o to zajímavějších ploch jako např. St Roch Mayeres s úžasným výhledem na masiv Mont Blanc. Než se vrátíte zpět na betonovou dráhu letiště Přerov, uvidíte ty nejzajímavější alpské velikány i úžasnou krajinu. Dnešní video je o něco delší než jiná v našem programu, ale určitě nebudete těch pár minut litovat.

Italské údolí Aosta končí masivem Mont Blanc, který si na dnešním videu můžete detailně prohlédnout. Tento pohled shodou okolností ukazuje téměř přesně i trasu posledních částí letu dvou různých letadel Air India, která do masivu Mont Blanc v listopadu 1950 (letadlo Constellation) a lednu1966 (letadlo Boeing 707) narazila během jejich klesání na mezipřistání do Ženevy na trati Londýn-Bombaj. V horní části masivu Mont Blanc dnes začínají úžasné lyžařské trati i odsud po horských úbočích stékají do přilehlých údolí mohutné ledovce. Během našeho letu směrem k italskému Bolzanu si prohlédnete průsmyk Svatého Bernarda, ikonickou horu Matterhorn i mohutnou Monte Rosa. Po krátkém mezipřistání v Bolzanu, pak uvidíte i populární středisko Zell am See a celou oblast pohoří Dachstein. Dnešní video je poslední z naší série Zimní Alpy. Další seriál unikátních leteckých videí, který pro vás máme v programu Svět z nebe přichystaný, vám ukáže krásy i drsnost Aljašky včetně Beringova průlivu i nádheru západní Kanady. Tyto méně známé, ale úžasné části naší planety si vaši pozornost určitě zaslouží.

V dnešním, novoročním desetiminutovém videu, se proletíte v krásném počasí nad nejpůsobivějšími částmi švýcarských a francouzských Alp. Mimo místa zmíněná v nadpisu proletíte také údolím řeky Rhony před tím, než se ztratí v Ženevském jezeře, uvidíte ledovcová pole na vrcholcích Bernských Alp, několik alpských ledovců i města Chamonix a Albertville. Podíváte se také na ikonickou severní stěnu Eigeru, jejíž slezení stálo životy již více než 60 horolezců a která je hlavním dějištěm filmu „Vražedná stěna“ postaveného na skutečných událostech. Mezi přistáními na obou letištích města Grenoble (Isére a Le Versoud) si prohlédnete horské středisko Alp d´Huez i jeho, mezi piloty proslavené, horské letiště. Na závěr tohoto úžasného letového dne pak v západu slunce přeletíte zasněžené vrcholky Alp z francouzského Grenoblu do italské Aosty. Těch jedenácti minut věnovaných dnešním leteckým záběrům zimních Alp nebudete litovat a rok 2021, do kterého vám přejeme vše nejlepší, tak začnete skvělým zážitkem!

V Innsbrucku jsme museli kvůli mlze čekat až do 2. hodiny odpoledne. Když jsme konečně mohli odletět, dostali jsme se za pár minut nad Brennerský průsmyk, ledovcová pole i řadu sjezdovek a vleků. Asi po hodině letu jsme se propracovali k Bernským Alpám ve Švýcarsku. Dnešní video vám proto ukáže, jak krásné je vznášet se nad ledovcem Aletsch nebo si prohlížet vrcholky Bernských Alp zalité ve slunci.

Únorové počasí v Příbrami bylo při odletu nejisté, ale v Alpách krásně svítilo slunce. To nás vyhnalo hned z letiště Zell am See ke Grossglockneru. Údolí, které k němu vede, stoupá ale na konci hodně strmě, a tak jsme museli na jeho konci chvíli kroužit, abychom nastoupali potřebnou výšku. Po Grossglockneru a jeho působivém okolí uvidíte Mittersill i zajímavou přehradu a lyžařské vleky u Kaprunu. Po bleskovém mezipřistání v Zell am See pak i přelet dalších horských sjezdovek a přistání v Innsbrucku. Příští týden se s námi v dalším videu této série podíváte na velikány a ledovce ležící v Bernských Alpách na východě Švýcarska.

Rallye Aéropostale 2017 oficiálně skončila v Saint Louis v Senegalu. Všechna soutěžní letadla se pak vracela zpět do Evropy po trase Saint Louis-Dakhla-TanTan – Marrakéš – Tangier – Toulouse. Na dnešním videu uvidíte tu nejzajímavější část návratu do Evropy: Odlet ze Saint Louis, přelet hranice mezi Senegalem a Mauritánií, nízký let nad krásnými plážemi Mauritánie zářícími bílým pískem, chudé rybářské vesničky i kočovníky ve 4WD autech a mohutné vlny u pobřeží. Zažijete také nízký průlet nad písečnou přistávací dráhou v Cap Juby/Tarfaya a přistání na letišti TanTan v Maroku. Dnes video prezentace z Rallye Aéropostale končí a od příštího pátku budete mít možnost obdivovat z letadla zimní Alpy.

Po dvouhodinové pauze v Laayoune, kde jsme přistáli na minulém videu, jsme pokračovali asi 500 km podél pobřeží Sahary do města Dakhla. Odsud pak další den už na nejdelší úsek celé rallye do 1000 km vzdáleného otočného bodu Saint Louis v Senegalu. Cestou jsme asi hodinu prolétávali písečnou bouří a na konci jsme podle automapy hledali trochu nervózně cílové letiště. Letecké mapy k dispozici žádné nebyly. V hotelu De La Poste v Saint Louis, kde jsme strávili dvě noci, bývalo hlavní ředitelství společnosti Aéropostale a zde také odpočívaly posádky jejích letadel. Pobyt tady byl proto pro piloty Rallye Aérpostale trochu svátkem.

Uvidíte vzlet z písečné dráhy Tarfaya během letecké Rallye Aéropostale 2017 a také zdejší španělskou pevnost, která sloužila ve dvacátých letech jako technická stanice společnosti Aéropostale. Zde se střídaly posádky dálkových leteckých spojů z Toulouse ve Francii do Saint Louis v Senegalu a také se tu opravovala letadla. Vedoucím stanice byl v letech 1927 - 1928 Antoine de Saint Exupéry, který zde napsal svou první knihu Pošta na jih. Uvidíte i jeden z mnoha lodních vraků, které lemují pobřeží Sahary a budete sledovat přistání v Laayoune, hlavním městě vlastně neexistujícího státu Západní Afrika. Pobaví vás i komická situace i po přistání, kdy bylo potřeba při příchodu policistů k letadlu tajně sundat kameru zavěšenou pod křídlem.

Letecká společnost Aéropostale se stala ikonou rozvoje letecké dopravy ve dvacátých letech minulého století. K její slávě pomohlo i to, že u ní létal a pracoval také spisovatel Antoine de Saint Exupéry. K připomenutí slávy Aéropostale, je každoročně pořádána letecká rallye na trase Toulouse – Saint Louis (některé ročníky končí v Dakaru) v Senegalu. Této rallye se v roce 2017 spolu s dalšími 25 posádkami z mnoha zemí poprvé zúčastnila také posádka česká, vyslaná leteckým časopisem Flying Revue. Na prvním videu z rallye Aéropostale 2017 uvidíte let z Malagy kolem Gibraltaru a španělské exklávy v Africe jménem Ceuta, přes marocký Tetouán až nad drsné pobřeží Sahary.

Po shlédnutí dnešního videa budete už navždy vědět, že Fríské ostrovy leží v Severním moři u dánského a německého (ale i holandského) pobřeží. Uvidíte, že se jedná o písečné, nízké a ploché ostrovy. Na jednom z nich je dokonce železniční trať. Zároveň ale uvidíte souostroví Helgoland, které patřilo do roku 1807 Dánsku a následně Velké Británii, která jej v roce 1890 vyměnila s Německem za ostrov Zanzibar v Africe. Po 2. světové válce se jej snažili Britové zcela zničit bombardováním, ale naštěstí se jim to nepodařilo. Po přeletu Helgolandu se dostaneme k ústí Labe do Severního moře. Kus dál nám už pak došla za letu baterie ve venkovní kameře, a tak budete až svědky přistání letadla OK LEX v Příbrami po ukončení expedice Ostrovy Severního moře, které bylo nafilmované ze země.

Cesta na Faerské ostrovy vedla přes Skotsko, Orkneje a Shetlandy. Nazpátek z Faerských ostrovů jsem letěl asi 3 hodiny do Bergenu. Protože ale celá cesta vedla nad mořem, tak jsem ji nenatáčel. Dnešní video vás vezme už z letiště Bergen na jihozápadním pobřeží Norska přes krásné norské fjordy, hory i ledovce směrem k letišti Skien.

Když je dobré počasí, tak Faerské ostrovy jsou zřejmě ty nejpůsobivější ostrovy, jaké v Evropě máme. Problém je, že tu v průměru 210 dní v roce prší. Počasí, které uvidíte na videu je na místní poměry skvělé. Vydrželo mi sice jen půl dne, ale během něj jsem celé ostrovy i s jejich úžasnými útesy, skálami, horami, zátokami, přístavy, vesničkami, vodopády a městečky stačil obletět a nafilmovat. Faerské ostrovy jsou autonomní součástí Dánska, žije zde téměř 50 000 lidí. Z nich asi polovina by si přála se od Dánska úplně odtrhnout a vytvořit samostatný, plně nezávislý stát.

Orknejské a Shetlandské ostrovy jsou trochu ztracené v Severním moři. Po staletí se o ně přetahovalo Norsko a Velká Británie. Za 2. světové války hrály důležitou roli při podpoře konvojů s válečným materiálem dodávaným z USA do Evropy. A taky se tu už hodně dlouho vyrábí skvělá skotská whisky. Na dnešním leteckém videu uvidíte zátoku Scapa Flow i palírnu whisky stejného jména ležící na jejím břehu. Přeletíte hlavní město Orknejí, Kirkwall. Pak přeskočíte na Shetlandy, které leží asi 150 km severně. Tady obletíte krásně členité pobřežní skály, travnaté vršky ostrovů bez stromů a podíváte se na přístav a hlavní město Lerwick. Prostě poznáte co za těmi tajemnými jmény ostrovů skutečně je.

Dnešní video je nabité krásami Skotska – přeletíme Kaledonský kanál i s jeho známým Neptunovým schodištěm, podíváme se na nejvyšší horu Velké Británie – Ben Nevis, i na hrady Urquhart a Stalker. Uvidíme jezero Loch Ness a Orknejské ostrovy i s jejich dramatickým pobřežím. Také ale Churchillovy bariéry chránící ve 2. světové válce vstup do námořního přístavu Scapa Flow. A nakonec přistaneme na travnaté dráze ostrůvku Lamb Holm. Toto šestiminutové video z vás udělá opravdové znalce Skotska!

Vzlet i přistání na travnaté dráze Glenforsa u břehu ostrova Mull ve Skotsku, přelet proslulého kláštera Iona, přistání na letišti Barra na kterém se musí přistávat jen za odlivu, pohledy na nejfotografovanější skotský hrad Eilean Donan Castle a na palírnu skotské whisky i na most vedoucí na ostrov Skye. Dnešní letecké video je opravdu nabité krásami, historií i zajímavostmi Skotska.

Dnešní etapa začíná na letišti St. Mary's na ostrovech Scilly. Po vzletu uvidíte maják Bishop Rock, který mimo svou hlavní funkci slouží také jako východní referenční bod pro sportovní přelety Atlantského oceánu. Pokud ho dosáhnete v balonu, sportovním letadle, na pramici či jinak při cestě ze Severní Ameriky, tak jste prostě oficiálně překonali Atlantik. Dnešní let vás zavede podél krásného pobřeží Cornwall a vezme vás i nad trochu zapomenutý ostrov Lundy, který v 17. století sloužil i jako úkryt pirátů a jako místo, kde byli nakládáni bílí otroci unesení z Británie a prodávaní do Alžírska. Na závěr videa pak uvidíte větrné přistání na letišti ve Swansea.

Dnešní let začíná na ostrově Jersey, který je jako další Normanské ostrovy poznamenán novodobou válečnou historií. Ostrovy byly jako jediné ve Velké Británii okupovány německými vojsky, a tak jsou na nich patrné zbytky opevnění. Oblétám další ostrov souostroví Guernsey, dívám se na ostrov Sark se zhruba 600 obyvateli, nad nímž se nesmí podle rozhodnutí místního parlamentu letět, a mířím na mezipřistání v Exeteru. Nad pobřežím Anglie je krásný výhled na různobarevně zelená pole. U města Falmouth v Cornwallu se houfují plachetnice… A už přelétávám Land's End - nejzápadnější bod Anglie - a mířím přes tyrkysovou hladinu moře u ostrovů Scilly na letiště ostrova St. Mary’s, kde rostou palmy a vůbec počasí je tu mnohem příjemnější než ve zbytku Británie.

Název Severní moře působí samozřejmě hodně studeně. Najdete v něm ale ostrovy, na kterých rostou palmy i další subtropické rostliny a kde v zimě klesá teplota pod bod mrazu jen velmi zřídka. To vše díky tomu, že zde končí Golfský proud, který sem přináší teplo z Mexického zálivu. Krása ostrovů Severního moře je ještě o něco zajímavější právě tím, že nás tyto ostrovy často překvapí – svou krásou, tajemností, historií i tím, že o nich většinou málo víme. Dnešní video vás vezme z Příbrami přes zámky na Loiře a přes ostrůvky Minkies na ostrov Jersey v Lamanšském průlivu. Je to ale jen první etapa našeho nového seriálu, který vám přinese pohledy z nebe na Normanské ostrovy, souostroví Scilly, Hebridy, Kaledonský kanál, Lochnesské jezero, Shetlandy, Orkneje i na tajemné Faerské ostrovy.

Dnešní, závěrečné video série „Ostrovy Jaderského a Egejského moře je trochu jiné. V Soluni na letišti se komusi důležitému nelíbilo, že mám na letadle přidělané kamery, a tak jsem je musel sundat. Záznamy jsou proto jen z kamery umístěné v kabině letadla a tím trochu utrpěla kvalita. Taky chybí záběr z přeletu tureckého Gallipoli, protože tam zrovna probíhalo vojenské cvičení a ve vzduchu byly vidět vybuchující dělostřelecké či jiné granáty. Potěšit mohou ale záběry z bulharského pobřeží – třeba Sozopol nebo Nesebar. Seriál bude pokračovat od příštího pátku leteckými videi z obletu ostrovů Severního moře.

Dnešní video ve větším detailu představí ostrov Lesbos a již potřetí na této cestě přeletíme Egejské moře. Tentokrát z východu na západ ke Sporadským ostrovům. Uvidíme ostrovy Skyros, Skantzoura, Peristera, Alonissos i Skiathos a jeho letiště proslavené tím, že zde lze zblízka pozorovat nízko přistávající letadla.

Z ostrova Samos na Lesbos je to asi 170 km, to znamená méně než hodinu letu sportovním letadlem. Chtěl jsem však vidět co nejvíce ostrovů Kykládských ostrovů, a tak jsem nejdříve letěl opačným směrem - na západ přes ostrov Ikaria, u jehož břehů měl zahynout bájný a neposlušný Ikaros - a pak na jih, nad ostrovy Mykonos, Naxos až nad vulkanické souostroví Santorini. Výbuch jeho sopky prý zničil bájnou Atlantidu. Ze Santorini je to pak už jen asi hodinu letu na severozápad přes ostrovy Ios a Paros na přívětivé letiště ostrova Syros. Tady se dá telefonicky objednat benzin od místní pumpy a pumpař s ním přiveze i něco k obědu. Po letecké prohlídce přístavu Ermupoli jsem se pak vydal zpět přes Egejské moře a ostrovy Tinos a Chios na ostrov Lesbos. Ten proslavila básnířka a ředitelka dívčí školy Sappho, která velkou část své tvorby věnovala romantickému obdivu ženské kráse a vztahům mezi ženami. Sappho žila sice mezi lety 630 a 570 před Kristem, ale jméno ostrova proslavila až do dnešních dnů.

Dnešní let z Rhodosu na ostrov Samos vám ukáže krásu ostrovů Dodekanéského souostroví. To bylo do roku 1912 vlastněno Osmanskou říší, po italsko-turecké válce patřilo Itálii (do roku 1943) a následně Německu (do roku 1945). Po válce bylo dva roky obsazeno britskou armádou a teprve od roku 1947 patří Řecku. Dodekany, jak se souostroví také někdy říká, se skládají z celkem asi stovky ostrovů, z nichž je jen 19 obydlených. Největší z celého souostroví je ostorv slunce - Rhodos. Velmi známý je také Kos. Součástí souostroví je i Nisyros, což je vlastně sopečný kráter, z něhož i nyní uniká pára a který zaznamenal menší výbuch ještě v roce 1888. Ostrov Samos, na němž tentokrát přistáváme, patří již mezi Ostrovy severního Egejského moře. Známý je i tím, že se zde narodil matematik a filosof Pythagoras.

Dnešní let po ostrovech Jaderského a Egejského moře začíná na letišti Heraklion, z něhož jsme se vznesli nad severní pobřeží Kréty a pod křídly se nám zjevil ostrůvek Spinalonga (Kalidon). Ten byl poslední evropskou kolonii malomocných, která byla uzavřena až v roce 1954. Další let směrem na severovýchod přinesl krásné pohledy jak na zajímavé tvary pobřeží Kréty, také také na ostrovy Dodekanéského soustroví Karpathos, Tilos a nakonec také Rhodos - ostrov slunce - kde jsme po necelých dvou hodinách letu přistáli. Tento ostrov si podrobněji prohlédneme v příštím díle našeho seriálu

Arcibiskupský zámek, Podzámecká zahrada, Květná zahrada – místa, která jsou pro svou krásu i historii zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. A k tomu překrásné Velké náměstí, zajímavá architektura měšťanských domů i řada dalších památek. Z letadla samozřejmě neuvidíte každý detail, ale získáte rychle představu o tom, kde všechna ta krásná místa najít. Podívejte se na naše dnešní video z přeletu Kroměříže.

Vzlet z Messalonghi byl dramatičtější, než je na videu vidět – špatně se mi zaklapla kabina a během vzletu se pak otevřela. Po trochu nervózních pěti minutách letu jsem znovu přistál a vše napravil. Pak už jsem v silně turbulentním větru pokračoval nad jedním z nejdelších mostů světa s názvem Rio-Antirio, který spojuje Peloponéský poloostrov s pevninou. Krásně viditelný Korintský průplav mezi Korintským a Saronským zálivem postavený koncem 19. století je pro nákladní lodě příliš úzký, a tak zde jen občas proplouvají rekreační. Video vám ukáže i ostrov Aegina, který byl v letech 1827-29 vyhlášen dokonce jako hlavní město v té době vznikajícího Řecka. Přílet nad Krétu byl v trochu zamračeném počasí a na přistání na letišti Heraklion bylo potřeba čekat ve vzduchu asi 20 minut. Byla sobota odpoledne na konci letní sezóny a z Kréty odlétalo množství dopravních letadel plných turistů.

Ostrovy Jónského moře přinášejí vše – starou i novou historii, drsnou krásu i romantické pláže. Ostrov Ithaka byl centrem ostrovního království bájného krále Odyssea, na ostrově Kefalonie došlo v září roku 1943 k masakru více než 5000 zajatých italských vojáků německou armádou. Tato tragédie se stala námětem známého románu a filmu Mandolina kapitána Corelliho, který byl na tomto ostrově také nafilmován. Dnešní let vás vezme i nad nedaleký ostrov Zakynthos s jeho úžasným západním pobřežím i proslavenou pláží Navagio. Přistávat už budete na malém soukromém letišti Messalonghi na řecké pevnině.