Svobodná akademie Knihovny Václava Havla

S muzikantkou, malířkou a spisovatelkou Evou Turnovou o její nové knize U nás se doma netopýr a také o jejích hudebních začátcích i hudební současnosti mluvil v Knihovně Václava Havla spisovatel a dramaturg Jáchym Topol.

Kdo a k čemu dnes potřebuje divadlo? Je divadlo dílnou lidskosti? Kdo ještě věří, že divadlo není zbytečné? Divadlo může být iluzí minulého i reklamou budoucího světa, ale důležitější je, že se v něm dá trénovat, jak žít navzdory okolnostem. Profesorka Jana Pilátová je vysokoškolská učitelka, teoretička, kritička a dramaturgyně. Učí divadelní antropologii, vede tvůrčí dílny a studentské práce, o svých zkušenostech píše, překládá oborovou literaturu.

Potravní interakce a komunikace v rámci nich hrají zásadní roli při udržování rovnováhy a podpoře rozmanitosti v přírodních ekosystémech. Nerovnováha v interakcích predátor-kořist může ovlivnit koloběh živin i různé charakteristiky rostlin. Netopýři, ptáci a mravenci patří bezesporu mezi nejvýraznější hmyzožravé predátory, jejichž vymizení může ovlivnit populace hmyzí kořisti a později i rostliny. Rostliny se ale býložravému hmyzu samy intenzivně brání a s predátory na vyšších potravních úrovních komunikují o přítomnosti hmyzu různými způsoby. Kateřina Sam je česká vědkyně, terénní bioložka a ekoložka Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zkoumá nepopsané vztahy přírody. V pralesích Papuy Nové Guiney i na dalších exotických místech světa zkoumá vztahy mezi masožravými ptáky a hmyzem, nebo mapuje reakci stromů na to, když je zbaví housenek. Časopisem Forbes byla zařazena mezi nejlepší současné české vědkyně.

Patří dnes Havlovy hry a eseje do čítanek – nebo na jeviště, divadelní i životní? Čím více se vzdalujeme od Havlovy éry (a bohužel i hodnot, jež reprezentoval), tím častěji slýchávám, že jeho dramatika, eseje a postoje patří do šedesátých až devadesátých let 20. století, ale v 21. století působí spíš jako v minulosti důležitý, ale přece jen anachronismus. Že je prostě zrodila doba komunismu, a s jeho pádem že padla i jejich naléhavost a aktuálnost. Má přednáška si neklade menší ambice než na konkrétních příkladech ze Zahradní slavnosti, Vyrozumění či Odcházení (případně Moci bezmocných) dokázat, že jde o nesmysl a předsudek, k jehož vyvrácení stačí prostinká věc – znovu si ty texty pozorně přečíst, a to počínaje hned první celovečerní hrou – Zahradní slavností (1963). Budeme překvapeni, jak jejich témata nejenže nezestárla, ale naopak prokázala mnohdy až prorocky jasnozřivou předpověď toho, co žijeme dnes – a nejen u nás. A že Havel byl autor nadčasového a globálního, nikoli jen domácího významu. Profesor Vladimír Just je teatrolog a literární a divadelní kritik. Od roku 1994 působí jako vysokoškolský pedagog, byl šéfredaktorem Divadelní revue, publikoval řadu odborných statí v domácích i zahraničních časopisech, je autorem přes dvaceti knižních publikací.

Rusko, impérium a středověk jsou slova, která dnes v České republice povětšinou nevyvolávají pozitivní emoce. Pakliže se nacházejí v jednom názvu, a dokonce spolu skutečně souvisí, pak se zdá rovnice jasná: přednáška bude o tom, co je v lidských dějinách temné. Ale je to skutečně tak jednoduché? Na základě studia architektury, umění a vědeckých textů posledních dvou staletí jsme se zamysleli nad tím, jak (a proč) se vyvíjela ruská imperiální identita od cara Mikuláše I. po Vladimira Putina. Zároveň jsme si však provokativně položili otázku, zda tomu mohlo být jinak a zda je z globálního pohledu možné na celou situaci nahlížet komplexněji.

Přednáška upozorňuje na některé aspekty Tóry jako nauky, učení a výuky. Karol Sidon je vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident. Některé povídky a romány psal pod pseudonymem Chaim Cigan.

Druhá kniha koreanistky Niny Špitálníkové přináší unikátní vhled do jednoho z nejtužších autokratických režimů na světě, podává svědectví o životě sedmi severokorejských uprchlíků. S Ninou Špitálníkovou hovoří Erika Zlamalová.

Přednáška filozofky a performerky Alice Koubové v rámci série Svobodná akademie Knihovny Václava Havla. Pojem „odolnost“, čili resilience se objevuje v souvislosti s potřebou čelit, projít a zpracovat krize, které prožíváme na rovině individuálních životů, společnosti i socio-ekologických systémů. Je přínosný z mnoha důvodů, a to jak prakticky, tak i teoreticky. Obsahuje ale i skrytá rizika. O to přitažlivější je pokusit se o jeho podrobnou analýzu a interpretaci.

Sociální architektka a mezinárodně oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá se ve své přednášce v rámci cyklu Svobodná akademie zaměřila na práci s komunitou a prostřednictvím svých aktuálních projektů ukazuje, jak lze veřejnost aktivizovat a čeho lze prostřednictvím participace dosáhnout. „Můj dospělý syn odpočívá v mé posteli. Opraváři mě oslovují mladá paní, ačkoliv mi je 69 let. Posledních 30 let jsem jedla 1x denně krejčovskou křídu, protože jsem věřila, že tím zhubnu...“

Ladislav Heryán ve své přednášce navazuje na slavný výrok Václava Havla o tom, že „život je radostná spoluúčast na zázraku byti“. Kde v sobě hledat vůli k radosti v době válečných a enviromentálních krizí? Kde ji nalézají ti, kteří se ocitnou na společenském dně? Katolický kněz, spisovatel, teolog a dlouholetý vězeňský kaplan mluví o tom, jak si zachovat nadějeplného ducha, i o nesamozřejmosti života a o světě coby prožívaném zázraku.

Tereza Matějčková: Zvýšená radioaktivita slova. Mezi ironií a moralizováním Dramatik Havel proslul jako ironik; prezidenta Havla leckdo považoval za moralizátora. Nejedná se o rozpor: ironik i moralizátor upozorňují na něco, co je nepřítomné, ale přesto důležité. Tím poukazují k jinému motivu Havlova díla: ve světle ctností jsme nepatřiční, ba trapní. Ale právě zde se rodí ironikův i mravokárcův úšklebek. Nakolik víme, že bychom měli být jiní, je dojem trapnosti živlem ironie a moralizování, ale hlavně: možná je živlem člověka samého.

Josef Šlerka: O masových i sociálních médiích Přednáška cyklu Svobodná akademie přináší vhled do problematiky médií, které v současném světě sociálních sítí a informačního chaosu zdánlivě ztrácí svůj význam. Jaký je rozdíl mezi novinářem a influencerem? Jaký je rozdíl mezi článkem v novinách a statusem na Facebooku? Proč si máme za informace v médiích platit, když je jich všude okolo nás tolik? Jaké procento Čechů se cíleně vyhýbá zpravodajským informacím? Přednáška předního českého odborníka na analýzu dat Josefa Šlerky je nejen plná překvapivých čísel, ale vybízí také k zamyšlení se nad etickými aspekty a veřejným zájmem práce s informacemi. Josef Šlerka je český sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí. Od roku 2017 do roku 2021 byl ředitelem Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Pracoval také ve startupu Socialbakers jako vedoucí vývoje a výzkumu. Dnes působí jako vysokoškolský pedagog na Ústavu informačních studií a knihovnictví FFUK v Praze.

Otázka vztahu mezi vědomím a mozkem je doposud otevřená a představuje zásadní výzvu současné neurovědy. Její řešení by umožnilo nejen porozumět tomu, jak je konstruována a strukturována vědomá skutečnost a jaká je povaha reality, ale rovněž by bylo lépe zřejmé, jakými mechanismy dochází k rozvoji duševní nemoci. Na rovině celospolečenské pak teorie vzniku vědomé skutečnosti může přispět k pochopení a řešení negativních jevů jako jsou konspirační teorie apod. Přednáška profesora Jiřího Horáčka, přednosty Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a vedoucího Centra pokročilých studií mozku a vědomí NUDZ, je součástí cyklu Svobodná akademie, který pravidelně probíhá v Knihovně Václava Havla.