TaJeMno

Málokterá postava našich dějin tolik burcuje fantazii. Tento tajemný cizinec, alchymista ze dvora Rudolfa II., který žil ve Faustově domě a snažil se proměnit kov na zlato, je středem mnoha historek a bájí. Kde ale leží pravda?

Je to k neuvěření, ale budoucí nejslavnější představitelé světových mocností zavítali na několik návštěv v minulosti i k nám. Věděli jste o tom?

Slovo poklad má až magicky význam, který přitahuje pozornost. Přesto u nás máme poklady, o kterých téměř nikdo neví. Věděli jste, že nedaleko Prahy se skrývá poklad odkazující nejen k základům křesťanství ale i k době antiky?

Existují děsivé zločiny, o kterých se hovoří ještě létat potom, co se odehrály. Existují ale i jiné, neméně děsivé, o kterých se nehovoří takřka vůbec. Jedním z takových je záhadná násilná smrt rodiny Svojsíkovy v Dobřichovicích.

Legenda o Golemovi tak, jak ji známe dnes, je nerozlučně spjata s Prahou, s postavou rabiho Löwa, ale ve skutečnosti je tento fenomén daleko starší.

Vrah František Zenkr zastřelil první dívku víceméně náhodou, když si zkoušel vystřelit z nelegálně držené zbraně. Při následné panice zabil i druhou dívku a dlouhá léta unikal spravedlnosti. Po odhalení svého zločinu si odseděl 20 let.

Může to znít trochu zvláštně, ale málokterá důležitá událost se uděje jen tak zčistajasna, dokonce Ferdinand d’Este o svém tragickém konci prý tušil!

Krkonošské pohádky nebo film Krakonoš a lyžníci zná vlastně úplně každý, ale tušili jste, že Krakonoš, původně Krákonoš, se podle některých badatelů stal předlohou jedné velmi slavné postavy z Pána prstenů?

Když se řekne terorista, šílený střelec a bombový atentátník, asi by vás nenapadlo spojovací tyto pojmy s poklidným městem uprostřed Moravy a třicátými lety minulého století.

Minulostí našich památek se historici intenzivně zabývají už dvě staletí i dnes se ale může stát že se podaří objevit zcela neznámý hrad

18. listopadu 2010 spadl na jeden z domů v Ohrazenicích na Třebíčsku kus ledu. Badatelé si potom marně lámali hlavu nad tím, kde se mohl vzít. Kus ledu napáchal v domě nemalou škodu, naštěstí jen materiální, nikoho neporanil.

Stopy nacistické ale i germánské symboliky najdeme hned na několika místech naší republiky.

Naše národní dějiny jsou plné bílých míst a různých otazníků. Staly se skutečně tak, jak se o nich učíme, nebo něco mohlo být úplně jinak?

Když se řekne čaroděj alchymista, většině z nás se vybaví jména jako John Edvard Kelly nebo doktor Faust. Existuje ale spousta jiných učenců, alchymistů i čarodějů.

Byl to válečný zločinec a několikanásobný vrah, který ovšem dvakrát uniknul jisté popravě. A nejen to: Dvakrát získal nejvyšší státní vyznamenání a dožil jako válečný hrdina. Nechal si říkat Jiří Skomarovský.

Obyvatelé mlýna vraždili pro zisk, aby měli sami maso na stole, kvůli lupu a prodeji přebytků do místního řeznictví. Naprosto zrůdný případ před sto lety dominoval bulváru natolik, že se Třebíčští snažili skandál utlumit všemi prostředky.

Teprve 75 let po konci války se ukazuje, že známý příběh takzvaného pokladu se mohl odehrát úplně jinak. 90. léta minulého století byly ve znamení štěchovické horečky. S hledáním takzvaného štěchovického pokladu jsou nejvíce spjati Josef Mužík a Helmut Gaensel. O tom, že je co hledat, jsou ostatně přesvědčeni dodnes.

Muž ji proklel na smrtelném loži, proto nenalezne klid, dokud z jejího posledního hradu zůstane kámen na kameni. Tak zní legenda o naší nejslavnější bílé paní Perchtě z Rožumberka.

Veřejná poprava Herty Kašparové v Třešti v roce 1946, odsouzené za smrt deseti Čechů, se stala posledním veřejně vykonaným trestem smrti u nás. Jaké bylo ale pozadí tohoto příběhu?

Předmět ze vzácné slitiny s podivným tvarem a vybouleninami jednoho dne spadl z nebe. Nikdo neví s jistotou, co přesně je zač ani odkud se tu vzal.

8. června 1948 tu byla za dodnes nevyjasněných okolností vyvražděna rodina špičkového vědce. Erich Hudec byl jedním z otců televizního vysílání a přenosu informací na dálku. Jeho tajné patenty užívalo mimo jiné americké námořnictvo. Je to právě tragický osud jeho rodiny, kvůli kterému se o Erichu Hudcovi u nás téměř nic neví.

Draci, bazilišci, hejkalové, rusalky. Jsou to všechno jen vymyšlené věci , anebo to mohli mít nějaký reálný základ?

22. září roku 2019, Šestajovice u Prahy. Myslivec na posedu prohlíží noční krajinu dalekohledem s infračerveným přísvitem. Nad polem vidí cosi podivného. Když se podívá infračerveným puškohledem, je podivný objekt vidět opět. O chybu na přístroji tedy nejde.

Tenhle příběh má všechno. Poklad ukrytý pod kostelem, zfušovanou pátrací akci i tajemné "filmaře".

Nikdy dříve nebyl pro veřejnost otevřen, možná proto se o hrad a zámek Zbiroh zajímají všichni ti, kteří mají rádi záhady. Zde jich najdou požehnaně.

Je to jeden z nejvýznamnějších pokladů keltských zlatých mincí jaký byl objeven, nikoliv jenom u nás, ale v celé keltské Evropě. Bohužel, jeho příběh je také trošku smutný.

Pecka vypadá na první pohled nenápadně. V jejích prostorách se ale skrývá hodně nevyjasněného.

Měsíční šachta je tajemný útvar pravidelného tvaru srpku měsíce z neznámého tmavého materiálu s dokonale rovnými stěnami. Šachta má být na konci běžné vápencové jeskyně. Objevil ji kapitán Antonín Horák v roce 1944 při bojích slovenského národního povstání. Kapitán Horák po válce emigroval do Spojených států. Svůj objev zveřejnil ve speleologickém časopise.

Urostlí, nadpozemsky silní a schopní válečníci Fexti měli podle legend velmi tuhý kořínek a se smrtí dokázali uhrát remízu.

František Kahuda byl ministrem školství v letech 1954-63. Obzvláště nepopulární byl mezi studenty vysokých škol, kterým ztrpčoval život různými reformami.

Je 3. tisíciletí a mohlo by se zdát, že něco jako středověký klášterní poklad patří hluboké minulosti. Jenže co když se dosud některé objevují a některé ještě podaří objevit?

24. červen 1955. Pohraniční hlídka u odlehlé vesnice Oravská Polhora u hranice s Polskem zastavuje neznámého muže. Nemluví. Nemá u sebe žádné doklady. Na stanici komunikuje písemně. Nejprve německy, později slovensky. Standardní postup zjištění totožnosti, jaký používá policie běžně, selhává.

Neviditelný nepřítel, vyprázdněné ulice, všudypřítomných strach. Znali jsme to pouze ze strany učebnice dějepisu, vrátilo se to. A podobností je víc, než by se nám mohlo líbit.

Pohyboval se prý ulicemi protektorátní Prahy, děsil prý tisíce Němců. Šla po něm prý kriminální policie i gestapo. Kdo byl tajemný fantóm druhoválečné Prahy?

Zevnitř hotelu doslova prolezlého špionážní technikou a špion i několika zpravodajských služeb beze stopy zmizí člověk zachránce 100 000 lidí a zároveň člověk kterého nenávidí mocní celého světa. Zní to jak ze špatného špionážního filmu. Ve skutečnosti jsme v Praze v Československu v roce 1967.

Chebsko a Ašsko nebylo až do čtrnáctého století součástí českého království a tak, zatímco o kus dál si Přemyslovci stavěli své hrady, v Chebu si římský císař postavil falc. V době největší slávy se v Chebu dokonce nacházel jeden z největších pokladů světového křesťanství.

Říká se, že protiklady se přitahují. Jsou ale místa, kde to tak úplně neplatí. Dnes si spolu ukážeme příběh, kde zlo přitahovalo jedině zlo. Příběh několika neuvěřitelných náhod, i když – byly to náhody?

Po celé naší zemi známe desítky legend o přízracích. Obvykle se za nimi schovává dost smutný příběh a za některými z nich se schovává příběh dost konkrétní.

Ty stroje v továrně Explosia stojí přesně 100 let. Za těch 100 let se prakticky nezměnily a za těch 100 let je kromě zaměstnanců prakticky nikdo neviděl.

Alžbětu Báthoryovou zná celý svět. Anna Rozina Listhiová nebo také Listhiusová je aspoň prozatím zapomenutým jménem slovenské a uherské historie. Takzvaná šintavská čarodějnice byla nejen čarodějnice, ale i travička a vražedkyně. Stejně jako Báthoryová unikla trestu a nic se jí za její zločiny nestalo.

Jedním z nejvýznamnějších symboliků byl architekt Jan Blažej Santini jeho nejvýznamnější stavbou je kostel svatého Jana Nepomuckého na zelené hoře některé významy této stavby možná ještě ani netušíme.

Neidentifikovatelné létající předměty, takzvaná UFO, lze v drtivé většině nakonec racionálně vysvětlit. Jenže existuje hned několik případů, které i přes dostatek informací racionálně vysvětlit nelze. Hned několikrát se s podivnými létajícími předměty utkala i československá armáda. Chlubit se tím pochopitelně nechce.

Když se řekne kněz biskup či arcibiskup většinou si vybavíme člověka ctnostného, důstojného, ctihodného. Do dějin olomouckého arcibiskupství nicméně vstoupil duchovní, jehož vlastnosti byly přesně opačné.

Víc než dvě desítky kilometrů se krajinou na východ od Prahy táhne takzvaná Čertova brázda. Podivná liniová stavba, která začíná nedaleko Sázavy, vede takřka přímo na sever a končí u obce Chotouň nedaleko Českého Brodu. Poslední, kdo měl o vzniku Čertovy brázdy jasno, byli lidé ve středověku.

Pokud hledáme v naší zemi místa s ponurou minulostí jen stěží můžeme minout vězení v Praze na Pankráci. Pankrácké vězení sloužilo jako místo poprav mezi lety 1930 až 1989 zde zemřelo víc než 1500 lidí většina z nich byli nevinní.

Jihlavské podzemí je po tom znojemském druhé nejrozsáhlejší městské podzemí u nás. Podle milovníků záhad je toto místo jedním z nejtajemnějších u nás a nejen podle místních máte šanci, že tu zažijete něco silného.

Létající talíře, světelné koule, údajné únosy lidí do mimozemských kosmických lodí. To všechno známe ze zahraniční literatury. Podobný případ se ale odehrál i u nás. Jen se o něm dodnes nemluví...

Když se řekne vampýr upír nebo vlkodlak vybaví se člověku na prvním místě Transylvánie a hrabě Dracula. Skutečná vlna strachu z upírů a strachu z nemrtvých proběhla Evropou na začátku 18. století. Jejím jejím hlavním městem byl ale Český Krumlov.

Děsivý přízrak se plíží ztemnělými chodbami loupí, krade a vraždí. Zatímco středověkými strašidly je naše země doslova protkaná, to novověké máme jenom jedno. A to Hanse Hagena. Byl to prý voják Wehrmachtu který se tady schoval na konci druhé světové války, později prý zešílel a začal páchat zlo.

Jsou místa, která mají už po staletí špatnou pověst, dějí se v nich prý podivné věci a přitahují lidská neštěstí. Jedno takové je hned vedle Českých Budějovic, přezdívá se mu český bermudský trojúhelník.

Začali ho stavět v roce 1158. Kdyby se byl dochoval dodneška, byl by o ještě cennější než Karlův most. Juditin most, první kamenný most přes Vltavu a ve své době jeden z pouhých tří kamenných mostů na sever od Alp, se ale dochoval. Jeho části jsou dobře skryté a objevujeme je až v posledních desítkách let. Některá jeho zákoutí teprve odhalíme.

Historie je plná různých mnohdy až brutálních pověstí. Obvykle je na nich i nějaké to zrnko pravdy. Teprve nedávno se ukázalo, že jedna z nich je pravdivá úplně celá.

Bohnický ústavní hřbitov vznikl z potřeby pohřbívat pacienty s duševními poruchami z blízké psychiatrické léčebny. Ty byly v minulosti společensky natolik stigmatizující, že většina diagnostikovaných pacientů měla ústavní léčbu jako doživotní. Prvním pohřbeným zde byl jedenáctiletý chovanec František Janovský v roce 1909. Hřbitov se přestal využívat v roce 1951, ale podle některých pramenů se zde pohřbívalo až do sedmdestátých let minulého století. Kvůli své negativní energii na něm není doporučen delší pobyt.

Až dva tisíce obětí se přičítá této sadistické stvůře, která se vyžívala v mučení a týrání. Dosud jen částečně odkryté podzemí hradu v Čachticích už promluvilo, mnohá tajemství tam ale ještě čekají. Co se ještě dozvíme o Alžbětě Báthoryové?

Bylo to bezpochyby nejkrutější divadlo, které Praha za celou svou historii viděla. 21. června 1621 v 5 hodin ráno mistr popravčí Jan Mydlář započal své kruté dílo a zbavil života 27 českých pánů.

Hradu Houska se přezdívá brána do pekel. Vznikl za velmi podivných okolností a v jeho případě vzácně platí, že čím víc toho o něm víte, tím záhadnější se zdá.

Svojanov je jeden z polozapomenutých hradů na českomoravském pomezí, má ale mezi českými hrady jeden opravdový unikát. Jeho historie je totiž doslova protkána tragédiemi a lidským neštěstím.

Je to bez nadsázky největší pravěká záhada nejenom u nás ale i ve střední Evropě. Obrovská megalitická stavba nedaleko Rakovníka stále odolává snahám o vysvětlení toho kdo kdy a proč jí postavil. Kounovské kamenné řady musely dát obrovskou práci a přesto ale nedávají vůbec žádný smysl.

Reportér Jaroslav Mareš vás zavede na zvláštní a zapomenutá místa a odhalí pro vás jejich tajemství. Vynoří se před vámi děsivé příběhy, které se skutečně staly, a pohnuté osudy lidí, na které jen tak nezapomenete. První tajemný příběh je o Kateřině z Komárova provdané za karlštejnského půrkrabího Jana Bechyně z Lažan. Její bestiální řádění nejen na Karlštejně, ale hlavně v Pičíně na Příbramsku, se málem podařilo utajit. Díky svému postavení se totiž považovala za nedotknutelnou. Podle dnešních psychiatrů trpěla jasnou sadistickou deviací.

Reportér Jaroslav Mareš vás zavede na zvláštní a zapomenutá místa a odhalí pro vás jejich tajemství. Vynoří se před vámi děsivé příběhy, které se skutečně staly, a pohnuté osudy lidí, na které jen tak nezapomenete. První exkurze do světa Tajemna 20. září.