Tajemství českého filmu

Poprask na silnici E4 je film, který mohl být skvělou komedií, ale bohužel to tak úplně nevyšlo.

Komunální satira. To je pojem, který se stal víc než populárním zejména v osmdesátých letech, a to byl i důvod proč se objevil televizní seriál Přejděte na druhou stranu. Právě tenhle seriál měl totiž ukázal, jak funguje jeden z nejzkorumpovanějších socialistických podniků. Jenže to dopadlo tak trochu rozpačitě.

Eliška a její rod byl třetím seriálem který vyrobila Československá televize a rozhodně stojí za pozornost. Za zmínku nejen stojí herecké výkony, ale samotný seriál vznikal, z dnešního pohledu, v šílených podmínkách.

Miroslav Štibich a Oldřich Navrátil v hlavních rolích geniálního filmu, který ale neprávem zapadl. Film Nemocný bílý slon byl totiž dokonalou parodií reálného socialismu, ale nakonec přišel do kin ve chvíli, kdy už kritika socialistického Československa vlastně diváky nezajímala.

Málokdo ví, že seriál 30 případů majora Zemana má svou moravskou verzi. Moravský Zeman je mladší, akčnější, ale existuje důvod, proč vlastně nikdy neprorazil.

Tři krtci pod Prahou, přesně tak se jmenuje nejšílenější muzikál, který kdy u nás vznikl. Nechybí v něm totiž metro, trpaslíci, drak a to není ani zdaleka všechno.

Seriál Muž na radnici měl ukázat, jak moc to myslí místní funkcionáři dobře, jak jsou čestní a spravedliví. Mimo to měl také vysvětlit, proč je skvělý nápad lidem zbourat staré domy a proměnit nejedno město v nevzhledné sídliště.

Československá televize natočila k výročí 90 let narození Klementa Gottwalda seriál, který je asi tím nejnudnějším dílem, jaké kdy vzniklo. Řada historických nepřesností i naprostých nesmyslů z něj ale dělá dokonalou ukázku toho nejhoršího z osmdesátých let.

Filmy z armádního prostředí bývají velmi oblíbené a film Pod nohama nebe se mohl stát jedním z nich. Jenže tenhle film se vlastně tak trochu nepovedl. I tak se ale na něj vyplatí podívat, protože právě v tomto filmu najdeme takový malý skrytý poklad.

Děsivá agitka ze sedmdesátých let bez náboje, bez kouzla i bez uvěřitelného příběhu. To byl film Kdo hledá zlaté dno, kterým se musel vykoupit oscarový režisér Jiří Menzel po filmu Skřivánci na niti.

Tenhle seriál měl lidi nalákat k volbám a ukázat jim funkcionáře KSČ v tom nejlepším světle, ale to nebylo ani zdaleka všechno. Důležité bylo aby divákům vysvětlil tragickou nehodu z roku 1974.

Život Ladislava Chudíka není ani zdaleka jen jeho role primáře Sovy v legendární Nemocnici na kraji města. Prožil toho totiž tolik, že by to jiným vystačilo hned na několik životů.

Karel Steklý byl zkušený režisér, ale kromě diváckých hitů jako Svatby pana Voka nebo Slasti otce vlasti bohužel natočil i jeden z nejhorších filmů československé kinematografie. Groteska Hroch z roku 1973 totiž byla tak strašlivě natočena, že nakonec musela být stažena z distribuce.

Jen jeden seriál Československá televize odmítla vysílat. Přestože byl natočený i sestříhaný. Je Letící delfín opravdu tím nejhorším seriálem v televizní historii?

Jiřina Bohdalová si v životě prožila vzestupy i pády, ale její nejtemnější období přišlo, když se o ni začala zajímat Státní bezpečnost.

Hlavní padouch v seriálu 30 případů Majora Zemana měl svou reálnou předlohu. Reálný příběh ale filmaři v čele s Jiřím Sequencem až děsivě zneužili a pozměnili.

Jak měl vypadat nenatočený čtvrtý díl Slunce, seno, ufoni? Jak na natáčení vzpomíná Jiří Lábus a jak režisér Zdeněk Troška. A proč chtěla Veřejná bezpečnost Trošku při natáčení zatknout? Vydejte se s námi za tajemstvím trilogie Slunce, seno...

Legendární seriál Arabela zná asi každý z nás. Jak ale probíhala příprava natáčení a proč se vůbec princezna jmenuje Arabela? Vydejte se s námi do zákulisí natáčení této série, kterou znají diváci nejen u nás, ale třeba i v Německu.

Režisér Hynek Bočan natočil v roce 1969 legendární seriál na motivy knihy Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Natáčení mu nakonec vyneslo několikaletý zákaz.

Československý sci-fi film, za kterým stojí legendární režisér komedií Oldřich Lipský, měl štěstí, že vůbec mohl být natočen. Dvojice Milan Lasica a Julius Satinský totiž měla filmování už po několikáté zakázáno.

Veksláci, bony a Tuzex. I to byla realita, kterou zachytil film Víta Olmera. Jaké bylo natáčení a co při něm zažil herec Tomáš Hanák.

„Je to takovej milej film,“ říkal kdysi o Obecné škole Zdeněk Svěrák a měl pravdu. Vydejte se s námi za příběhem jednoho z nejlaskavějších filmů, které u nás kdy vznikly. Byly použity ukázky z filmu: Obecná škola (1991) Režisér: Jan Svěrák Scénář: Jan Svěrák, Zdeněk Svěrák Hudba: Jiri Svoboda, Antonín Dvořák, Matvej Isaakovič Blantěr, Jaromír Vejvoda, Jiří Traxler, Jiří Svoboda

Neuvěřitelně jednoduché, ale divácky dokonalé triky, ale i tragédie při natáčení, kvůli které musel být nalezen náhradník za Jana Libíčka. To jsou zásadní momenty komedie, která má jeden z nejdelších názvů v naší kinematografii.

Společné televizní místnosti, jen tři dny vysílání v týdnu a program, který se diváci dozvěděli jen pár hodin před vysíláním. Ale také úplně první televizní seriál. V novém minicyklu vám ukážeme jak vypadalo televizní vysílání v Československu. V prvním dílu se vydáme do padesátých let.

Režisér Hynek Bočan natočil v roce 1969 legendární seriál na motivy knihy Jaroslava Foglara Záhada hlavolamu. Natáčení mu nakonec vyneslo několikaletý zákaz.

Film, při jehož premiéře byla nahlášena bomba a který vzbudil v době svého vzniku bouřlivé diskuze. Byly použity záběry z filmu: Proč (1987) Scénář: Radek John, Karel Smyczek Hudba: Michal Pavlíček Kamera: Jaroslav Brabec Střih: Jan Svoboda Režie: Karel Smyczek