Tajný učitel

Němcům se hned od prvních týdnů první světové války nedařilo podle jejich plánu. Po několika marných pokusech zlomit válku ve prospěch Němců dostal Ludendorff nápad – poslat slavného revolucionáře ze Švýcarska do Ruska s cílem zničit východní frontu.

Nesouhlasíš se sovětským režimem? Jsi duševně nemocný a musíš na léčbu. I tak by se dal popsat přístup některých politických vůdců sovětského režimu.

Je to jeden z nejděsivějších snímků holokaustu. Nacistický voják míří pistolí na hlavu židovského muže ... nad otevřeným hrobem plným mrtvých těl. Všemu přihlíží další vojáci.

Hudební průmysl byl během 20. století ovlivněn mafií. Jedním z hlavních nástrojů vlivu mafie byl jukebox. Jukebox byl ve 40. až 60. letech naprostým fenoménem. Kdo chtěl mít v této etapě hudební kariéru, musel mít vztah s mafií.

Na sociálních sítích, ale i v textech novinářů se často objevují výtky k českému školství. Ať už jsou reálné, či se jedná jen o názor, v následujícím výčtu jsem se zaměřil na problémy českého školství, pro které existují objektivní data.

Jak se z neonacisty stane přijatelný politik pro babičky? Jak je možné, že strany s neonacistickými kořeny dnes určují agendu Evropy? Pojďme se podívat na to, jak se z okrajových pochodů v 80. letech stal profesionální marketingový stroj, který se...

Jak se obyčejní lidé zachovají, když rozkaz znamená vraždit? V roce 1942, během války a holocaustu, v jednom praporu tucet odmítl, ale stovky střílely na nevinné civilisty. Šlo o poslušnost, strach, nebo lhostejnost?

GULAG, systém táborů pro otrockou práci v Sovětském svazu, představoval pro režim způsob, jak ekonomicky posílit a zároveň izolovat domnělého nepřítele. Pro vězně představoval systém naprosté fyzické a psychické vyčerpání.

Timothy Snyder napsal útlou, ale vlivnou knihu, v které na základě dějin 20. století ukazuje, jak se i my dnes, v 21. století, můžeme bránit a odolávat nástupu tyranie.

Mladší generace jsou chudší než jejich rodiče. Bydlení se začíná měnit v luxus. A politika? Ta pomáhá pouze starším generacím.

Přijímací zkoušky na střední školy jsou už dlouhou dobu špatně nastavené.

Chybějící data způsobují, že polovina lidstva je neviditelná. Svět je postaven podle měřítek průměrného muže a ženy nejsou kvůli tomu „pouze“ zanedbávány, ale v některých případech jsou přímo ohroženy jejich životy.

Co skutečně vytváří jedince a co vytváří generaci? Ovlivňuje vůbec jedince, kdy se narodí, tj. do jaké generace se narodí? Jsou zde nějaké rozdíly mezi generacemi?

Společnost stále stojí na neplacené práci žen. V placené práci pak stále nedokážeme vytvořit vhodné pracovní podmínky pro ženy. A při tom všem stále věříme v mýtus, že žijeme ve světě, kde je úspěch zasloužený.

Během posledních 100 let společnost vytvořila miliony prací bez smyslu. Proč tolik lidí vydělává víc tím, že společnosti škodí? Na to se ptal David Graeber ve slavné eseji „Bullshit Jobs“.

Witold Pilekci. Bojoval proti nacismu i komunismu. Na nacisty jako voják stačil, na komunisty v době míru už ne. Do dějin se zapsal především dobrovolným zavřením do Osvětimi.

Když se na konci 70. let 20. století objevila v Československu drogová subkultura, byl to šok. Další cesta pervitinu v rukou Čechů kopíruje vývoj celé české společnosti.

Za posledních dvacet let se zvětšil podíl žen v politice, stále však tvoří výraznou menšinou. Často je jediným důvodem, proč se žena do politiky nedostane, skutečně jen to, že je žena.

Karl Jaspers psal o vině po druhé světové válce, kdy se Německo snažilo vyrovnat s tím, co se stalo za nacismu. Jako první měl odvahu se zeptat: Kdo je vlastně vinen?

Představme si jeden z nejslavnějších experimentů, pojmenovaný Milgramův po svém autorovi. V experimentu se spojují důležité otázky a dějiny celého 20. století.

Příběh hladomoru na Ukrajině z let 1932 a 1933.

Proč padnul komunistický režim v Československu během roku 1989 tak rychle a zdánlivě jednoduše?

Osvětimský blok 10 a osudy žen, které se tam snažily přežít několik měsíců, během kterých musely podstoupit experimenty na svém těle.

Poválečná část německých dějin je slepou skvrnou historie. V učebnicích a knihách máme popsané dějiny nacistického Německa, druhé světové války a pak až Marshallův plán, berlínskou krizi a rozdělení Německa na dva státy.

Žádná vysoká politika, ale život normálních lidí během Stalinovy vlády je tématem dalšího videa. Jak se lidem žilo ve městech? Co nakupovali? Kolik toho snědli? Jak je ovlivňoval stát a obyčejní úředníci? A kolik bylo v Moskvě aut před druhou svět...

V roce 1939 Sovětský svaz napadl Finsko a Finové dokázali napsat příběh, jak si poradit, když je armáda ve všem horší, zastaralá a stojí proti početní převaze.