Tajný učitel

Na začátku 20. století patřila česká fotbalová reprezentace k nejlepším týmům v Evropě. Oficiálně ani nebylo jisté, jestli takový tým může existovat. A tak se Češi pustili do souboje s nejmocnější organizací - FIFA.

Mužskou zkušenost vidíme jako základní nastavení společnosti, po celé dějiny je žena a její zkušenost neviditelná. Ženy a jejich potřeby se nám tak v dějinách naprosto ztratily.

Když se na konci 70. let 20. století objevila v Československu drogová subkultura, byl to šok. Další cesta pervitinu v rukou Čechů kopíruje vývoj celé české společnosti.

Nikolaj Starostin založil Spartak Moskva a z klubu udělal i s pomocí svých bratrů vítězný tým. To se však nelíbilo sovětskému státnímu aparátu.

Deset tisíc let před naším letopočtem vzniklo zemědělství. Automaticky to bereme jako pokrok a důležitý zlom v dějinách, který přinášel pozitiva. Před téměř padesáti lety však poprvé padla otázka – nebylo zemědělství největší chybou v dějinách?

Mýlí se naše učebnice v tom, jak lidé žili v pravěku? V posledních několika letech vyšly i v češtině zajímavé knihy, které se zabývají naším pravděpodobně falešným obrazem pravěkých lidí.

Arnold Douwes zažehl ve vesnici Nieuwlande tichý odboj proti nacistickým příkazům. Jaké bylo tajemství vesnice, kde se skrývala stovka židů a jak se hrdinství stalo nákazou?

Co skutečně vytváří jedince a co vytváří generaci? Ovlivňuje vůbec jedince, kdy se narodí, tj. do jaké generace se narodí? Jsou zde nějaké rozdíly mezi generacemi?

Za posledních dvacet let se zvětšil podíl žen v politice, stále však tvoří výraznou menšinu. Čím víc žen v politice je, s tím většími překážkami se setkávají. Pokud by ale v politice bylo více žen, těžila by z toho celá společnost.

Fotbal je dnes celosvětovým fenoménem, ale jeho úspěch nebyl okamžitý. Popularita fotbalu začala stoupat, když ho jeden učitel vyzkoušel jako experiment s cílem uklidnit rebelující žáky.

Mladší generace jsou chudší než jejich rodiče. Bydlení se začíná měnit v luxus. A politika? Ta pomáhá pouze starším generacím. Stejně jsou ale mladí označováni jako viníci.

Fotbal v Rusku začínal smíchem diváků. Po bolševické revoluci se stal buržoazním přežitkem, jen aby nakonec skončil jako nástroj sovětské propagandy.

Příběhy sovětských zajatců v německých táborech nám nabízí příběhy zapomenutých obětí nacismu. Nacisté naplánovali jejich vyhladovění, stejně tak to bylo i ve Stalagu 328 ve městě Lvov, o kterém je následující text.

Současný útok na globalizaci a liberalismus není něčím, co by se v dějinách objevilo poprvé. Naopak, je to vzorec, který se opakuje posledních minimálně 150 let.

Ať už jako učitel, či jako konzument médií, často slyším a čtu, jak jsou ti dnešní mladí hrozní a jak to „za nás takhle nebylo“ a podobně. Existuje skutečně něco jako válka generací?

Nejslavnější revoluce v dějinách, která je však příběhem toho, jak se nic nezměnilo. Od první popravy na gilotině až k Napoleonovi jedna velká iluze, které chyběly základy pro úspěšnou revoluci.

Bandera, hrdina Ukrajiny, který stál mezi nacisty a komunisty. Desítky let po smrti je stále obrazem, který je zneužíván, a symbolem, který rozděluje minulost i přítomnost.

Lvov byl po staletí mozaikou národností, vzpomínek a bolestných střetů. 20. století přineslo židům, Polákům a Ukrajincům finální střet. Lvov se stal zrcadlem středoevropských dějin.

Lvov, město, ve kterém žili Poláci, Ukrajinci a židé, sloužilo habsburské monarchii jako laboratoř pro změny. Monarchie formovala vzestup města, ale také zapříčinila národnostní konflikty, které vedly k pogromu.

Krajina bez půdy, bez naděje, bez budoucnosti, to byla Andalusie v 19. století, prostředí, kde se zrodila tichá revoluce.

Holocaust je obrovské téma, o kterém referuje množství knih, filmů, dokumentů, většinou je zde téma zastoupeno Osvětimí. Následující text však vypráví o Janowska, vyhlazovacím táboře poblíž města Lvov.

Řekové, Římani a další národy nám zanechali spoustu významných odkazů, ale skutečně prvním moderním státem bylo Nizozemsko v 16. a 17. století. V textu se podíváme na důvody jejich vzestupu.

Ukrajinské město Lvov má kvůli své poloze zajímavou historii. Střetávaly ze zde nejen různé národnosti a kultury, ale také vraždící totalitní režimy. Na této křižovatce žil i Rudolf Weigl, vynálezce důležité vakcíny, který se narodil v Přerově.

Německo po druhé světové válce neřešilo jen sutiny, hlad, rabování a měnu, ale hned přešlo do další války, tentokrát kulturní. Naopak holocaust, nacismus a jeho oběti, byly témata, která veřejnost vynechávala.

Prohra nacistického Německa změnila nejen evropskou politiku, ale i situaci německých rodin. Muži prohráli nejen na válečných frontách, ale i v rodinách, kde se ženy mezitím naučily vládnout.

Po druhé světové válce zůstalo na území Německa nepředstavitelné množství sutin. V troskách museli lidé dělat cokoliv, aby přežili. Krom obchodování na černém trhu se často vydávali i na cestu další kriminality.

Prakticky neznámá kapitola německých dějin, za kterou nikdo nenese odpovědnost. Anarchie, trosky, hlad, bída, násilí, ale také svoboda a hlad po debatách, zábavě a umění - to je poválečné Německo.

Jsme ve válce? Oficiálně samozřejmě ne, protože na válku musí být dvě strany. A v naší situaci útočí jen jedna strana – Rusko a lidé spolupracující s Ruskem.

Finsko se během druhé světové války a krátce po ní muselo vydat na těžkou cestu – přísně a sebekriticky se podívat na vlastní možnosti a následně v tichosti zvolit nejmenší zlo.

Cesta k legalizaci potratů byla extrémně dlouhá. Zatímco ženy jsou v našich dějinách prakticky neviditelné, jejich přerušení těhotenství byl pro společnost a právo viditelný hřích.

Britský plán s názvem Operace Vegetarián zahrnoval biologickou zbraň hromadného ničení. Cílem mělo být nacistické Německo.

Vývoj NSDAP, historické a ideologické souvislosti odpoví na otázku, jestli byl Hitler levičák. Téma, které se neustále vrací, i když se zdá být historicky naprosto vyjasněné.

Zakaž šaty, ovládneš národ! V dějinách stačilo dát si na šaty květinu a žena se stala hrozbou pro stát. Mnoho vládců se uchýlilo k zakazování konkrétních oděvů, v textu se podíváme do Číny, Japonska, Itálie a Francie v průběhu od 13. do 18. století.

Gunnar Sønsteby byl postrach gestapa, dokázal pět let zůstat nepolapen a spáchat desítky až stovky útoků na nacistické okupanty a kolaboranty. Toto je příběh legendy norského odboje, který měl jasný cíl – svobodu pro Norsko.

Odbornou americkou veřejnost děsí spalničky. Nemoc, na kterou máme účinnou vakcínu, se rozšířila do dvanácti amerických států.

Příběh o tom, jak se Velká Británie stala malou, i takový by mohl být titulek. Častá diagnóza britské poválečné situace zní jako povídka o „nemocném muži“.

V roce 1939 Sovětský svaz napadl Finsko a Finové dokázali napsat příběh, jak si poradit, když je armáda ve všem horší, zastaralá a stojí proti početní převaze.

Po druhé světové válce byla veřejnost v USA šokována, kolik chudých v jejich vlastní zemi existuje. V následujících desetiletích vznikaly sociální programy, které měly chudým pomoct, reálně ale jen připravily půdu pro konzervativní revoluci Reagana.

Němci byli během první světové války donuceni hledat cestu k vítězství i mimo bojiště. Jejich plány zahrnovaly povstání v Irsku a Indii, ale třeba i snahu motivovat Mexiko k invazi do USA.

Do školy chodil každý, proto se každý ke škole i vyjadřuje. Ať už jsou výtky reálné, či se jedná jen o názor, v následujícím výčtu jsem se zaměřil na problémy českého školství, pro které existují objektivní data.

Dorothy Garrod, žena, která několikrát dokázala překonat bariéry britské společnosti – první žena s univerzitním titulem, první profesorka, první archeoložka. Její objevy jsou dodnes důležité.

Jan Palach, symbol odboje proti nicnedělání obyvatel po začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy, se stal symbolem i v Itálii. Tam má ale trochu jiný příběh, jeho obraz si přetvořila místní krajní pravice.

Začátek školního roku si vybrali čečenští teroristé k útoku na školu. Po pochybném zásahu ruských sil stovky dětí zemřelo. Útok na beslanskou školu je zlomovým okamžikem Putinovy vlády.

Všude kolem sebe čtu a poslouchám, jak bychom měli ve školách vynechat starší dějiny a učit více moderní dějiny. A já s tím souhlasím. Realita je však těžká. Věčná dějepisná otázka – co učit, co vynechat? Co škrtnout?

Starověká a středověká praxe rozhodování o vině či nevině obviněného, při které se čekalo na boží zásah, to jsou boží soudy. Jak přesně takové rozhodování a boží zásahy vypadaly?

V průběhu třetího století se v Římské říši objevila krize obřích rozměrů, která říši nenávratně poškodila. Za dvě stě let krizi dodělali Hunové, kteří poškozenou říši rozvrátili úplně.

V Rumunsku „vyhrál“ volby krajně pravicový kandidát Georgescu. Ačkoliv nedal za kampaň ani euro, vysoce pravděpodobně Rusko mu kampaň především na TikToku zaplatilo. Rumunský ústavní soud následně volby anuloval.

Již několik let se odehrává odpudivý příběh učitele, který zneužívá své žákyně. To ale není vše – fungování části společnosti ukazuje i manželka učitele, ředitel, kolegové či novinář, který o případu pravidelně píše.

Na přelomu 19. a 20. století přešel klasický liberalismus do další fáze, která byla více propojená se státem. Na této změně se podílela první světová válka, nové technologie, ekonomické a sociální výzvy, ale i masová politika a rozvoj demokracie.

Matematika, kreativita, finanční gramotnost: kde české školy vynikají a kde zaostávají? Výsledky českých žáků klesají každým mezinárodním měřením, ale držíme si průměr. Rodinné zázemí se stává překážkou. Výrazné problémy máme ve vztazích.

Proč padnul komunistický režim v Československu tak rychle a zdánlivě jednoduše? Rok 1989 odhalil především ztrátu důvěry v komunistický režim. Propaganda nestačila, realita zůstávala.

Cenzura v protektorátu a během komunistického režimu se proměňovala a neustále se učila ze svých chyb. Z pohledu nedemokratického režimu byla cenzura dotažena do perfektní kondice během normalizace.

Naše první republika je občas až mýticky obdivována, i Československo do roku 1938 mělo ale své vady. Následující text se zabývá cenzurou od roku 1918 do začátku roku 1939.

Erich Fromm, slavný psycholog, sociolog a filosof, popsal už v 50. letech duševní stav moderního západního člověka, který je obklopen kapitalismem. Jak moc se liší jeho popis od situace dnešního člověka?

Za sto let od vrcholu první průmyslové revoluce se pracovní týden snížil z 80 hodin na 30 odpracovaných hodin týdně. Dnes jsme tak s naším 40hodinovým týdnem zpět v minulosti.

Starověký Řím se stal obětí svého vlastního rozvoje. Zbohatl a vystavěl silnice, po kterých se následně mohly šířit nejen obchodní artikly, ale i nemoci.

Nacionalismus se opět po několika desítkách let vrátil na politickou scénu a mezi větší část společnosti. Arnošt Gellner, který pocházel z Čech, se stal významným světovým autorem a nejslavnější knihu napsal právě na téma nacionalismu.

Film Vlny a následná reflexe v médiích nám ukazovala rozhlas v době začátku sovětské okupace, následující text se zaměřuje především na roli televize ve stejném období.

Anglický imigrant, spekulant a císař. To je životopis Joshua Abrahama Nortona, který se v polovině 19. století prohlásil za nejvyššího vládce Spojených států.

Ada Blackjack, „Robinson Crusoe ženského pohlaví“, jak ji nazývala média před sto lety, byla součástí snahy kolonizovat neznámý sever. Ačkoliv se muži z výpravy obávali, že je moc křehká, nakonec byla jediná, kdo dokázal přežít.