Technické památky a zajímavosti

Hrádek Kunzov se nachází ve stejnojmenné osadě, přibližně v polovině cesty mezi obcemi Hrabůvka a Radíkov v Olomouckém kraji. Stojí na okraji lesa, hned u silnice a působí poněkud zvláštně. Trochu navozuje iluzi, že je miniaturou šlechtického sídla. Objekt v romantickém stylu si na počátku 20. století nechal postavit hranický továrník Antonín Kunz.

S myšlenkou pořídit do městyse Dřevohostice dřevěný betlém v životní velikosti přišel před lety tehdejší starosta Ladislav Sigmund. Původně mělo jít jen o salaš a svatou rodinu. Jenže místní stolaři si na tento úkol netroufali.

Do konce války chybělo něco přes půl roku a nad střední Moravou se schylovalo k největší letecké bitvě nad naším územím. Bylo to v neděli, 17. prosince 1944, kdy se nad Libinou střetl bombardovací svaz s německými stíhačkami. Dva spojenecké Liberátory a jedna německá stíhačka se za několik okamžiků zřítili k zemi kousek od obce.

V Přerově za minulého režimu existovalo bezmála 170 krytů civilní obrany. Po Praze jich město mělo nejvíce v republice. Jeden z největších zůstal dodnes v nezměněné podobě v podzemí kina Hvězda. Dovnitř se ale dostal jen málokdo. Lidé, kteří měli na starosti provoz a taky pár zahraničních delgací.

Kraji pod Rychlebskými horami se odpradávna říká kraj žuly a mramoru. Stopy po těžbě a zpracování nerostů zde najdeme na každém kroku. Třeba při silnici z centra Javorníku směrem do Travné, kde se ani ne kilometr za posledními domy Javorníka skrývá nejstarší šachtová vápenka olomouckého kraje.

Nejstarší manufaktura na výrobu manšestru mimo britské ostrovy vznikla v Šumperku. Její kořeny sahají až do 18. století a nese jméno původně vídeňského obchodníka Johanna Ernsta Klapperotha. Najdeme ji na okraji historického centra města dodnes.

Zlaté Hory patří nejen k nejseverněji položeným městům Slezska, ale také k místům s prastarou hornickou tradicí a co se moc neví, také s tradicí lázeňskou. Ta je pravda o něco mladší, ovšem zatímco doly už jsou na Zlatohorsku uzavřené, pacienti sem za léčbou jezdí dál, a to mimochodem i do podzemí.

Staroměstská pevnostní oblast je méně známým úsekem se značnou částí částečně dokončených staveb pohraničního opevnění z konce třicátých let 20. století. Dva pozoruhodné objekty těžkého opevnění najdeme v těsné blízkosti Starého Města pod Sněžníkem, kde se o tato „bunkrová dvojčata“ starají členové Beton Bunker clubu Kronfelzov.

Kdysi stával a bavil osazenstvo hostince v malé vesnici Velká na Přerovsku. Před lety se dostal do muzea v Hranicích a nakonec stoletý orchestrion skončil ve vestibulu tamní hudební školy. Dobrou zprávou také je, že i přes své stáří je tato technická památka stále funční.

Návštěvníci Zlatých Hor na Jesenicku již mohou navštívit podzemní prostory bývalých dolů, které stály za vznikem a někdejší prosperitou města. Bývalá Poštovní štola se stala jedinečnou nejen svou historií sahající hluboko do minulosti ale i tím, že provází návštěvníky zpřístupněnou částí Zlatohorského důlního revíru.

Krásná přírodní rezervace Zástudánčí zasahuje do malebné krajiny nivy soutoku Bečvy a Moravy. Mnohé proto překvapí zvláštní potrubí, které se zde sem tam objevuje a zase mizí pod zem. Jen zasvěcení vědí, že se právě zde skrývá pozemní nejstarší zásobník plynu u nás.

Zahradní železnice ve Střížově nedaleko Drahanovic na Hané je krásnou ukázkou toho, že když si člověk chce hrát, může z toho vzniknout i docela pozoruhodná atrakce. Jak sám její tvůrce Karel Váňa přiznává, je to pro něj hlavně hra.

Poblíž Hranic na Přerovsku se ukrývá unikátní technická památka – jediný zděný železniční tunel na trase tzv. Severní dráhy císaře Ferdinanda. Stavbu objevíte v místě, kde by ji čekal málokdo. Stojí totiž na rovině, nejbližší kopec je přes kilometr daleko.

Odrlice jsou malou vesničkou na okraji hanácké roviny nedaleko Olomouce. Za jedním ze zdejších statků stojí unikátní technická památka - sušárna chmele postavená v polovině předminulého století. Je prý nejvyšší stavbou z nepálených cihel na Moravě.

Nádvoří Muzea silnic ve Vikýřovicích u Šumperka je plné silničářských strojů a zařízení. Najdeme zde ovšem i exponáty rozměrnější – například tři obloukové železné mosty, které donedávna překlenovaly významné řeky regionu i přesto, že byly vyrobeny již v předminulém století. Vše ještě doplňuje unikátní lávka pro pěší z nádraží v nedalekém Šumperku.

Být mlynářem sice v minulosti znamenalo, být váženou osobností. A také životem na samotě, v případě, že byl mlýn, jak to často bývalo, umístěn někde v údolí u potoka, zatímco samotná vesnice stávala na kopcích nad údolím. Tak jako to bylo v případě mlýna patřícího k vesnici Hvozd na Prostějovsku, který je dnes ovšem ozdobou celého okolí.

Brodek u Přerova proslavila tamní rodinná zvonařská dílna po celém světě. Navštívili ji všichni naši polistopadoví prezidenti a do městyse míří i turisté. Tamním lákadlem a atrakcí se před dvaceti lety stala unikátní zvonkohra, druhá největší v Česku.

Kraj pod Rychlebskými horami je vyhlášený také množstvím vodních ploch vhodných ke koupání. Zatopené lomy sem lákají plavce, potápěče i rybáře. Většina z nich je žulových, najdeme zde ovšem i lomy pro zdejší kraj netypické. Patří k nim i lom Pelnář, kde se těžil lignit a díky němu se i nedaleká vesnice po válce přejmenovala na Uhelnou.

Rouské na Přerovsku by se směle mohlo ucházet o titul město slunečních hodin. Ve vesnici s dvěstěpadesáti obyvateli totiž mají hned osmery a brzy k nim přibudou další. Více jich napočítáte jen v Olomouci a Prostejově, tam ale žije daleko více lidí. V přepočtu slunečních hodin na obyvatele Rouské jasně vede.

Na prvních svazích Drahanské vrchoviny, při řece Blatě se rozkládá katastr nenápadné vesnice Senička. Na první pohled je to obec jako každá jiná, kdo však chce, najde zde mnoho pozoruhodných památek. Od zbytků hradu přes hraběnčinu cestu až po unikátní protipovodňovou zeď.

Nedaleko centra Konice je k vidění malebný čtyřkřídlý barokní zámek, který navazuje na staletou tradici panských sídel. Kromě obřadní síně, základní umělecké školy, infocentra a části městského úřadu zde mohou návštěvníci najít také zachované dobové interiéry, po nichž vede krátká prohlídková trasa. Velkou atrakcí je ale zejména nedávno otevřené muzeum řemesel Konicka, jehož součástí je i největší sbírka seker v České republice.

Přímo u nádraží ve Štěpánově u Olomouce se nachází rozsáhlý průmyslový areál. V současné době patří armádě, znalci architektonických stylů by v jeho budovách však dozajista našly stopy průmyslové architektury poloviny 19. století. A skutečně, jedná se o někdejší štěpánovské železárny, které mají úzkou souvislost s podnikáním známé rodiny Kleinů, a které významně proměnily i přilehlou část původně zemědělské obce.

Nebývá zvykem, aby se produkční zemědělské podniky angažovaly také v opravách památek a například i v zachování technického dědictví někdejších zemědělců. To však neplatí pro Agrodružstvo sídlící v Tištíně na Prostějovsku, které opravilo a provozuje nejen zajímavý průmyslový areál, ale navíc i zdejší zemědělské muzeum. Objekt dnes navíc slouží jako společenské centrum celého městyse.

Radnici v Uničově si bez hodin neumějí místní už ani představit. Její věž však skrývá kromě současného moderního stroje také unikátní původní hodinový stroj, který je o to významnější, že jej vyrobila místní hodinářská firma Rudolfa Thöndela.

Unikátní cyklostezku vybudovali před dvěma lety nedaleko Zábřeha. Celá její trasa je vedena po tělese bývalé hlavní železniční trati mezi Prahou a Olomoucí, která byla při stavbě koridoru napřímena a vede kolem původní trasy v několika tunelech.

Lobodice leží jižně od Tovačova na pravém břehu Moravy, kousek od rezervace Zástudánčí, která chrání lužní lesy pod soutokem Moravy a Bečvy. Kromě krásné krajiny zde najdeme i pozoruhodnou technickou památku v podobě zachovalé vodní elektrárny z počátku 20. století.

Výběr mýtného dnes známe jen v podobě elektronických bran na dálnicích či z cest do zahraničí. Kdysi to byl ale i v našich zemích oblíbený způsob jak přispívat na správu a údržbu silnic a mostů. Z těchto dob pochází unikátní mýtní stanice, která se v původním stavu dochovala u mostu přes řeku Mertu v Sobotíně na Šumpersku.

Na cestách podhůřím Jeseníků cestovatelé občas narazí na překrásně zdobené fasády selských stavení. Jejich tvůrci byli zedničtí mistři z okolí, kteří do fasád implementovali motivy okoukané z měšťanských domů i vyjádření víry obyvatel těchto stavení.

Doprava byla v dávných časech mnohem složitější než dnes. Staré stezky se jen pozvolna měnily na silnice a i když se silnicemi staly, nemuselo to být natrvalo. Důkazem je kdysi jedna z nejfrekventovanějších spojnic mezi Moravou a Čechami u Líšnice na Šumpersku, která je dnes pouze tichou silničkou, zčásti ukrytou v lesích.

Velké Losiny jsou dnes lázeňským městečkem s množstvím penzionů a rekreačních zařízení. Turisty sem láká renesanční zámek postavený pány ze Žerotína, termální koupaliště a lázeňské prameny, které jsou známé již odpradávna. Neméně zajímavou expozici však nabízí také zdejší ruční papírna, která je nejstarší doposud provozovanou manufakturou v Evropě a jejíž kořeny sahají až do 16. století.

Nenápadné vilky, na rohu Javoříčské ulice nedaleko centra Litovle, by si běžný turista patrně ani nepovšimnul, pokud by na ní po mnoho let nelákal k návštěvě poutač upozorňující, že právě zde se nachází pozoruhodné muzeum harmonik. Kdo se zlákat nechá, patrně nevyjde z úžasu. Zakladatel muzea pan Jiří Sedláček věnoval harmonikám značnou část života a jeho sbírka je opravdu unikátní. Dnes už jeho sbírka sídlí v nových prostorách Záložny.

Řeka Odra a její přítoky už kousek pod pramenem na úbočí Fidlova kopce, byla zdrojem pohonné síly pro mnoho mlýnů a dalších provozoven. Všechny jsou dnes uvnitř vojenského újezdu Libavá a v ruinách. Jejich bytelná konstrukce však mnohdy představuje jedinou stopu nejen po těchto stavbách, ale také po celých obcích. To je i případ Vojnovic, kde stával mlýn už od nejstarších dob až do zániku obce.

Slezská Carrara – tuto přezdívku získala na přelomu 19. a 20. století oblast okolo Supíkovic na Jesenicku. Kraj proslulý těžbou mramoru však produkoval také vápno pro stavební účely. Stopy této výroby se zde zachovaly dodnes.

Kdo se vydá nad Zlaté Hory na Jesenicku, směrem k Heřmanovicím, zaujme jej bílá silueta poutního kostela Panny Marie Pomocné. Místo míru a rozjímání je však v nedalekém lese, jen kousek od silnice, vyváženo jakoby dírou do pekla. Právě tady se totiž rozkládá jícen důlní propadliny Žebračka.

Oblast kolem vesnice Hlubočky v údolí řeky Bystřice asi 12 kilometrů severovýchodně od Olomouce je vyhledávanou lokalitou pro rekreaci, ale i průmyslovou oblastí. Málokdo ale tuší, že je to i místo, kde se už od 13. století těžilo zlato. A právě za zlatem se dnes vydáme jak do centra Hluboček, tak i do lesů v okolí.

Na Moravě kromě Hranic nenajdete město, které se může pochlubit hned třemi historickými železničními viadukty.

Vápencový vrch Třesín mezi Mladčí, Řimicemi a Měrotínem nedaleko Litovle, je pozoruhodným místem z hlediska přírodního i historického. Nejenže jsou zde známé Mladečské jeskyně, ale i na úbočí kopce najdeme pozoruhodné přírodní zajímavosti, a také zbytky někdejšího krajinářského areálu vybudovaného Lichtenštejny na počátku 19. století.