Ter

Pekař z Anchorage vedl zdánlivě spořádaný život. Za fasádou rodinného muže se ale skrýval jeden z nejbrutálnějších sériových vrahů v dějinách Aljašky.

Australský silničář chorvatského původu unesl a zavraždil sedm mladých turistů. Jejich těla ukryl v hustém lese nedaleko Sydney a po léta mu procházelo naprosto všechno.

Moskevský sériový vrah Alexandr Pičuškin si dal za cíl naplnit každé pole šachovnice jednou obětí. Většinu z nich nalákal na vodku do rozlehlého parku na jihu města.

Působil jako oblíbený rodinný lékař. Pacienti mu důvěřovali, kolegové ho respektovali. Nikdo netušil, že za zavřenými dveřmi ordinace i v domácnostech svých svěřenců páchá jeden z nejhorších zločinů v dějinách britské medicíny.

Elegantní muž s bezchybným vystupováním, kterého sousedé znali jako úspěšného. Ve skutečnosti za jeho luxusním životem stálo šest mrtvých těl rozpuštěných v kyselině sírové.

Měřil přes dva metry, jeho IQ dosahovalo 145 bodů a policisté ho považovali za kamaráda. Pod fasádou přívětivého obra se ale skrýval jeden z nejděsivějších sériových vrahů americké historie.

Dvacet let unikal spravedlnosti. Vraždil ženy, kterých si podle něj nikdo nevšimne. A měl pravdu.

Jedno červnové ráno roku 1991 šla jedenáctiletá Jaycee k autobusové zastávce. Domů se vrátila až po osmnácti letech. Její příběh odhalil totální selhání amerického justičního systému.

Krvavá hraběnka z Čachtic. Největší ženská vražedkyně všech dob. Nebo oběť mocenského spiknutí? Příběh Alžběty Báthory rozděluje historiky dodnes a pravda leží hluboko v archivních spisech.

Tichý farmář z amerického Wisconsinu se stal jedním z nejděsivějších zločinců 20. století. Policie na jeho statku objevila věci, které by nevymyslel ani ten nejbujnější hororový scenárista.

Na předměstí Chicaga žil muž, kterého sousedé milovali. Bavil děti v kostýmu klauna, pořádal sousedské oslavy a angažoval se v místní politice. Pod podlahou jeho domu ležela těla třiatřiceti mladých mužů.

V roce 1974 si Buffalo Sabres na draftu NHL vybralo japonského hokejového útočníka. Existoval ale jen v hlavách dvou mužů, kteří si chtěli vystřelit z celé ligy.

Příběh Tonyi Harding patří k nejšílenějším skandálům v dějinách sportu. Krasobruslařka, která dokázala jako první Američanka skočit trojitého axela, se proslavila něčím úplně jiným.

Září 1988, Soul. Americký skokan do vody narazil hlavou do prkna a krvavá stopa se rozpustila v bazénu. Miliony diváků tušily drama. O tom skutečném ale neměly ponětí.

Paříž, léto 1924. Skotský sprinter odmítne nastoupit do svého nejsilnějšího závodu kvůli víře. Tisk ho označí za zrádce vlasti. O pár dní později šokuje celý svět.

Únor 2002, Salt Lake City. Finále shortracku na 1000 metrů. Pět závodníků na ledě, jeden z nich bez reálné šance na medaili. Jenže sport občas píše scénáře, které by si žádný filmový scenárista nedovolil vymyslet.

V srpnu 1960 se v Římě odehrál příběh, na který se dodnes nedaří najít jednoznačnou odpověď. Dánský cyklista zemřel přímo v závodě. A celý svět si nebyl jistý, co ho skutečně zabilo.

Příběh německého atleta Heinricha Ratjena patří k nejzáhadnějším kapitolám olympijské historie. Po desetiletí byl překroucen, mytizován a zneužíván – a skutečná pravda je ještě složitější než kterákoliv z legend.