Ter

Čištění záchodu si do oblíbených činností nikdo nezařadí, vyhnout se mu ale v žádném bytě nedá. Patrně i kvůli tomu znovu ožil osvědčený postup, který spojuje dvě věci z každé kuchyně, jedlou sodu a ocet. Splní tato dvojice to, co se o ní povídá?

Keře rajčat se rozrůstají na všechny strany a vy nevíte, zda už je čas vzít do ruky nůžky? Zrovna v těchto týdnech se láme, jestli vás čeká jen pár malých bobulek, nebo velké a šťavnaté rajče.

Maličký lesklý nájemník koupelny budí dojem, že jde jen o otravu, které se zbavíte jediným spláchnutím. Pravda je ovšem jiná, doručuje vám totiž vzkaz, který opravdu stojí za pozornost.

Sezona se sotva rozjela, ale to, jaká bude úroda rajčat, se láme přesně v těchto týdnech. Stačí u každé rostliny pár okamžiků na přelomu jara a léta a rozhodne se, zda budete trhat zdravé plody, nebo se potýkat s plísní.

Hokynářský syn z Vinohrad, který utekl ke kočovným hercům, se stal jednou z největších tváří Národního divadla. A když měl mluvit pro nacisty, nechal si raději zlomit nohu.

Komik a kabaretiér, který v padesátých a šedesátých letech dráždil moc svými improvizacemi. Jeho životní televizní roli zarazil sám prezident a v roce 1968 vystihl atmosféru jedinou replikou.

Přívětivý čert Omnimor, dětinský král z Pyšné princezny i vrchní kuchař. Stanislav Neumann obdaroval generace Čechů nezapomenutelnými pohádkovými postavami. Jako horlivý komunista se však v Národním divadle podílel na čistkách.

Otakar Vávra natočil padesát filmů během pěti politických režimů a vychoval Formana, Menzela i Chytilovou. Cena za to, že se dokázal přizpůsobit komukoli, byla pro českou kulturu vysoká.

Esesák, který se zachránil před popravou, vybudoval z bielefeldského pekařského prášku jedno z největších evropských impérií. Tetování pod podpažím ho stálo brutální bití v britském internačním táboře. Pravdu o rodině otevřel až jeho syn.

Jeden z nejošklivějších herců českého filmu se přesto stal jedním z nejoblíbenějších padouchů. Karel Effa narukoval k Hitlerovi a skončil u spojenců, doma čelil komunistickému vyhazovu a zachránil ho až Semafor.

Příběh průmyslníka, jehož továrny stály na otrocké práci a jehož bývalá žena se stala nejznámější matkou Třetí říše. Synové z jeho dědictví vybudovali jednu z nejmocnějších automobilových dynastií světa.

Z gdaňské domácnosti se během necelého roku stala dozorkyní v podtáborech Stutthofu. U soudu se chvástala bitím vězňů, brzy nato visela na šibenici nad davem tisíců.

Roman Šuchevyč vedl Ukrajinskou povstaleckou armádu sedm let. Sověti ho dopadli až v březnu 1950 v Bilohorščě a jeho tělo spálili nad řekou Zbruč, aby se z hrobu nestalo poutní místo.

Inženýr Mitsubishi Heavy Industries přežil v srpnu 1945 v rozmezí tří dnů obě atomové bomby: Hirošimu i Nagasaki. Jeho příběh se stal symbolem dvojnásobné lidské odolnosti i hrůzy jaderné války.

Americký strážce parku se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako člověk, kterého blesk zasáhl víckrát než kohokoli jiného v dějinách. A když ho po sedmém úderu polovědomého zastihl medvěd, popálený ranger se nevzdal.

Drobný farmář z finské Karélie vepsal do dějin nejvyšší počet odstřelovačských zásahů. Sověti mu přezdívali Bílá smrt a marně po něm pátrali v zasněžených lesích.

Příběh sovětského důstojníka, který v říjnu 1962 odmítl spustit jadernou hlavici a uchránil svět před třetí světovou válkou. Doma o tom mlčel téměř půl století.

Polský františkán vystoupil z řad odsouzených a zachránil neznámému muži život. Franciszek Gajowniczek pak nesl tíhu té oběti dlouhých třiapadesát let.

Švédský diplomat zachránil v Budapešti desetitisíce Židů. Když se setkal se sovětským velením, zmizel beze stopy. Dlouhých sedmdesát let trvalo, než se rodina dozvěděla aspoň zlomek pravdy.

Šestnáct let žila ve stínu nejmocnějšího muže Evropy, aby se nakonec stala jeho ženou na pouhých čtyřicet hodin. Příběh Evy Braunové, který skončil v betonovém krytu pod berlínskou zahradou.

Tichý sovětský důstojník zastavil v září 1983 odvetný jaderný úder, když odmítl uvěřit signálu o pěti amerických raketách. Místo medaile dostal výtku a roky mlčel. Skonal téměř zapomenut.

Polská sociální pracovnice Irena Sendlerová zachránila během druhé světové války ze zdí varšavského ghetta 2 500 židovských dětí. Jejich pravá jména ukryla šifrovaně do sklenic pod jabloní.

Polský důstojník, který se v září 1940 nechal dobrovolně zatknout a poslat do Osvětimi, aby tam založil odbojovou síť. Po útěku ho čekal další boj. Tentokrát s komunistickou tajnou policií, která ho v roce 1948 popravila.

Manželka Reinharda Heydricha přivedla na svět čtyři děti a po atentátu zůstala na zámku v Panenských Břežanech, kde si od Židů přivezených z Terezína vynucovala otrockou práci.

Berlínská kosmetička, ze které se v Majdanku stala jedna z nejobávanějších dozorkyň SS. Bič mířila vězeňkyním přímo do očí, a když se zhroutila Třetí říše, čekal ji proces v Krakově – a o desítky let později druhý v Düsseldorfu.

Spisovatel, který dal českému čtenáři Dařbujána i tragickou povídku Vyšší princip, vedl sedm let Svaz spisovatelů a sám prosazoval věznění svých kolegů. V srpnu 1968 se ale jadrně postavil proti tankům.

Geniální představitel vedlejších rolí dostal za celý život jen jednu hlavní příležitost. Smrt si pro něj přišla 18. února 1980 přímo na zasněženém kopci uprostřed natáčení – v náručí mladého asistenta režie Zdeňka Trošky.

Písničkář, jehož melodie zlidověly, se nedal umlčet ani okupací. Druhého září 1941 si pro něj přijelo gestapo přímo na filmařský plac. O tři měsíce později zemřel v koncentračním táboře vyčerpaný, zbitý a polévaný ledovou vodou.

Kameraman Spalovače mrtvol zachytil i tanky v srpnu 1968 a Palachův pohřeb. Za svůj odpor pak zaplatil dvěma desetiletími mimo profesi.

Mladá tramvajačka z Gdaňska se v jednadvaceti letech stala dozorkyní v koncentračním táboře Stutthof. Za posílání matek s dětmi do plynu dostala vyznamenání Třetí říše. O půldruhého roku později visela na šibenici před stotisícovým davem.

Hvězda prvorepublikové komedie, která odmítla točit pro nacisty, doplatila po válce na jediný podpis na stranické přihlášce. Komunisté jí vzali manžela, byt i kariéru.

Život jedné z nejvýraznějších českých hereček své generace skrýval kromě nezapomenutelných rolí i příběh nenaplněné role, manželské lásky na jevišti i mimo něj a tragédie, která ji málem přivedla k osudovému kroku.

Spisovatel Jiří Mucha žil ve stínu slavného otce a vlastní pohnuté minulosti. Z válečného reportéra BBC se stal politickým vězněm a posléze agentem Státní bezpečnosti, který sváděl ženy západních diplomatů.

Nenápadný vinohradský herec s tváří prezidenta Beneše prošel za normalizace propagandistickými velkofilmy i bouřlivým osobním životem, v němž se mísily facky v zákulisí, přátelství s bývalou ženou i tichá láska.

Tvář brněnského rodáka Oldřicha Velena znají diváci z bezpočtu filmů, ale v hlavní roli stanul jen jednou. Stalo se to v komediálním seriálu Slovácko sa nesúdí, jehož natáčení sám označil za životu nebezpečné.

Karl Babor vraždil v Gross-Rosenu vězně injekcemi fenolu a v Dachau testoval na lidech pokusy se sepsí. Po válce v klidu dostudoval medicínu, otevřel si ordinaci v Addis Abebě a sloužil císaři Haile Selassiemu. Pak ho udala vlastní manželka.

Tvář z nejslavnějšího snímku holokaustu patřila sudetskému Němci, který v ghettu zabíjel ze sedla bicyklu. Po válce z něj byl vzorný otec rodiny v durynském městečku.

Skladatel, klavírista a herec Eman Fiala stál dvě desetiletí u dirigentského pultu Divadla Vlasty Buriana. Konec slávy přišel společně s koncem války a divadla, které miloval.

Z dívky, která snila o profesi zdravotní sestry, se v koncentračním táboře stala jedna z nejbrutálnějších dozorkyň. Po válce uprchla do Ameriky, vdala se a předstírala spořádaný život hospodyňky. Pak ji ale dostihla minulost.

Slovenský operetní král, kterého milovala celá Bratislava i Praha, prošel pracovním táborem v Novákoch. O patnáct let později mu týž režim připnul vyznamenání Zaslúžilý umelec.

Pražský rodák Herbert Lom prošel cestou od šlechtické rodiny přes útěk před nacisty a hlasatelnu BBC až k světovým filmovým titulkům, v nichž se proslavil rolí šíleného komisaře Dreyfuse z Růžového pantera.

Babičku Máchalovou z pohádky S čerty nejsou žerty zná každý. Skutečný osud Jany Dítětové byl ale plný zklamání: provdala se za zaníceného komunistu, který ji nakonec nechal a odešel do Francie.

Korpulentní dáma s laskavým úsměvem patřila k nejoblíbenějším herečkám první republiky. Producenti jí zakazovali zhubnout, kolegové záviděli a nacistický pohlavár ji obdivoval natolik, že raději ukončila kariéru.

Z dělnické rodiny ze Škvrňan se vypracoval mezi protagonisty pražské první scény. Po únoru 1948 se jeho politické postoje proměnily v kariérní výtah. Komunistický režim z něj udělal jednu z nejviditelnějších tváří svého kulturního establishmentu.

Hřmotný herec s temně dunivým hlasem patřil k idealistickým komunistům, kterým režim nakonec přerostl přes hlavu. Když se ho zastal kolega Karel Höger, sáhl Řanda po dopise prezidentovi i po facce.

Ocelářský magnát Alfried Krupp postavil zápalkovou továrnu uvnitř Osvětimi a v jeho podnicích zemřelo na 70 000 lidí. Přesto se po několika letech ve vězení vrátil do čela koncernu a stal se miliardářem.

Hvězda prvorepublikových komedií, parťák Vlasty Buriana a autor protihitlerovské aktovky. Po válce ho ale stejný národ, který se s ním smál, poslal kopat uran do Jáchymova.

Z rakouského tkalce se stal jeden z nejefektivnějších administrátorů průmyslové vraždy. Po válce utekl do Brazílie, kde osm let pracoval ve Volkswagenu pod vlastním jménem.

Velel Birkenau v době jeho nejhorších měsíců a později i Natzweileru. Po válce nad ním padly tři rozsudky smrti, ani jeden se nestihl vykonat – v pařížské vazbě ho dostihl infarkt.

Německý herec Gert Fröbe se proslavil jako Goldfinger, jeden z nejikoničtějších padouchů Bondovky. Jeho minulost v NSDAP ale málem zničila celou jeho mezinárodní kariéru. Zachránil ho jediný muž. Žid, kterého kdysi schoval ve sklepě.

Z drobného korutanského funkcionáře se stal jeden z hlavních architektů holocaustu. Globocnik vyslal do plynových komor téměř dva miliony Židů a zbohatl na jejich majetku. Když si pro něj přišli Britové, sáhl po kapsli s kyanidem.

Bohuš Záhorský patřil k nejvýraznějším českým hercům 20. století. Diváci si ho pamatují jako krále Dobromysla i jako hlas večerníčku o Krakonošovi. Jeho soukromý život ovšem skrýval překvapivé zvraty.

Zářila po boku Oldřicha Nového v největších prvorepublikových komediích a národ ji miloval. Po válce ji ale lidé nepřestali trestat za vztah s Němcem a poslední roky života strávila zapomenutá v krčském domově důchodců.

Charismatická herečka Národního divadla zaplatila za své občanské postoje útlumem kariéry. Útěchu našla u malířského stojanu, štěstí pak v pozdním mateřství s režisérem o osmnáct let mladším.

Z úředníka u psacího stolu se v koncentračním táboře stal jeden z nejobávanějších dozorců. Jeho jméno nese mučicí zařízení, kterého se hrůzou báli i ti, kdo přežili. Před soud se postavil až po třinácti letech klidného života v Německu.

Blízký přítel Reinharda Heydricha stál za vývojem mobilních plynových komor, ve kterých skončilo na 100 000 obětí. Po válce před spravedlností utekl přes Sýrii do Jižní Ameriky. Dožil pod ochranou Pinochetova režimu v Chile.

Málokterá česká herečka je tak pevně spojená s jedinou postavou jako právě ona. Za paní Šafránkovou ale stála drobná, elegantní žena, která prošla Třebíčí, Brnem, Kladnem a nakonec osamělým bytem v Praze.

Fascinovala Hollywood i Broadway, její kamery ji ale zavedly do ponurého ústavu ve Steilacoomu. Po pěti letech vyšla ven jako stín sama sebe a začala znovu. V prádelně a u účetního bloku ve fotostudiu.

Elegán s barytonem, bezpartijní katolík a poslanec Pražského jara. Režim mu za Palachův pohřeb zavřel studia i jeviště. Když se vrátil, zaplatil za to tempem, alkoholem a dvěma infarkty v Beskydech.

Dva slovenští Židé Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler uprchli v dubnu 1944 z Osvětimi a v Žilině nadiktovali 32stránkovou zprávu o plynových komorách. Dokument obletěl svět a přispěl k záchraně přibližně 200 tisíc maďarských Židů.