Tereza Boehmova

S posledním dílem z Capri jsem trochu otálela. Mám totiž pocit, že až to dopíšu, budu z toho magického ostrova citronů opravdu pryč, což se mi ještě nechtělo.

Myslím, že nejsem až tak nadšený cestovatel, ale spíš „pobývač“.

V úterý ráno nemusíme brzy vstávat, ale stejně nás to táhne ven. V ceně našeho ubytování v Anacapri je i snídaně v Baru Faro, jen minutu od bytu.

Vidět Neapol a zemřít, říká se. A jak jsem zjistila, není to bohužel žádná romantická věta, která by znamenala, že je to tak nádherné město.

Poté, co dorazíme zpět do ubytování na kopci v Neapoli, je čas na krátký odpočinek (asi 50 minut) a také se snažím po vzoru předchozího dne před-rezervovat taxík v jedné z místních italských aplikací.

Když jsme mířily k východu z labyrintu uliček v Pompejích, rozhostil se ve mně na malou chvíli příjemný pocit, že jsem to celé odchodila v klidu a pohodě.

Program v Neapoli a okolí máme nacpaný k prasknutí, protože narozeniny má Lenka a plníme tedy především její přání.