Tomáš Zdechovský

Anonymní účet vystupující pod jménem Thomas Paukner šířil zjevné lži. Zpochybnil existenci stroje pro Ukrajinu financovaného z veřejné sbírky iniciativy Dárek pro Putina a jeho vyjádření sdíleli i někteří vládní politici.

V Evropě už asi všichni vědí, že v otázce migrační politiky jsme byli dlouhodobě ve velkých problémech. To, čeho se řada evropských států dlouhodobě obávala, se před pár dny odehrávalo v přímém přenosu.

Názory na to, jaké jsou všechny nejdůležitější výzvy Evropy, se různí. Nepochybně mezi ně ale patří masová nelegální migrace. Není divu. Zcela právem bývá v souvislosti s ní kritizovaná nefungující návratová politika.

Od začátku července byly nově zavedeny poplatky pro zásilky v hodnotě do 150 eur dovážené ze třetích zemí. Poplatek činí tři eura za každou položku v zásilce. V roce 2028 navíc vstoupí v platnost úplné zrušení prahové hodnoty pro osvobození od cla.

Před časem jsem psal o výroční zprávě shrnující stav lidských práv za minulý rok, kterou schválil Evropský parlament. Opravdu přelomová byla v jedné věci. Vůbec poprvé jasně zmiňovala také pronásledování křesťanů ve světě.

Pamatujete si na kohouta jménem Silver, kterému nechutnalo údajně kontaminované ukrajinské obilí? Když se s ním Andrej Babiš chlubil v březnu 2024 na videu zveřejněném na TikToku, tvrdil, že kohout Silver žere pouze české obilí.

Afrika rozhodně nepatří mezi oblasti, o kterých bychom ve zprávách slyšeli často. Myslím, že je to velká škoda. Její význam totiž roste a stává se místem na geopolitické šachovnici, kde na sebe narážejí zájmy velkých ekonomických hráčů.

Česko-německá deklarace z roku 1997 udělala za minulostí ve vztazích mezi Čechy a Němci tlustou čáru. Sudetoněmecký landsmanšaft už se navíc plně zřekl všech nároků a lidé se o svoje chalupy v pohraničí opravdu obávat nemusí.

Evropu čeká v červenci jedna významná změna. Začnou platit nová evropská pravidla namířená zejména na čínské zboží. Ruší se dosavadní výjimka, podle níž se na zásilky ze zemí mimo EU do hodnoty 150 eur nevztahovala žádná cla.

Velká část Evropy zažila už několik desetiletí nepřetržitého míru. Absence ozbrojených konfliktů byla proto donedávna mnohými vnímaná jako naprostá samozřejmost, což bychom ale měli vždy vnímat jako varovné znamení.

Nejen v Česku teď dělá dost lidem těžkou hlavu zdražování pohonných hmot. Pamatujete si, jak tehdejší opozice v čele s Andrejem Babišem nenechala na vládě Petra Fialy nit suchou kvůli vysokým cenám plynu a pohonných hmot v důsledku války na Ukrajině?

Maďarsko čekají zanedlouho veledůležité parlamentní volby. A premiér Viktor Orbán začíná mít strach z prohry. Má proč. Jde mu nejen o udržení u moci, ale nejspíše také o to vyhnout se trestnímu stíhání. Má toho mnoho co vysvětlovat.

Lídr SPD Tomio Okamura nám nedávno v rozhovoru pro Novinky.cz prohlásil, že nevidí důvod, „proč by na nás měli útočit Rusové.“ Jeho výrok patří nepochybně k těm nejhloupějším, které v poslední době na naší politické scéně zazněly.

O Rusku se často říká, že „není tak silné, jak vypadá, ale není ani tak slabé, jak bychom si přáli.“ Výrok bývá připisovaný německému kancléři Otto von Bismarckovi. Zmíněné tvrzení má nepochybně nadčasovou platnost.

Slovenské problémy s rozdělováním evropských dotací stále trvají a tamní vláda se nepřekvapivě k řešení vůbec nemá. Peníze evropských daňových poplatníků mizely v podivných projektech, které rozhodně nesloužily ku prospěchu občanů Slovenska.

Nizozemská organizace Open Doors opět vydala zprávu o pronásledování křesťanů. Ani letos nebyly její závěry vůbec povzbudivé. Organizace ve své zprávě The World Watch List hodnotí především 50 zemí, kde jsou křesťané vystaveni největšímu nebezpečí.

Na konci listopadu jsme si připomenuli tzv. Červenou středu, která je věnovaná všem lidem perzekvovaným pro víru. Náboženská svoboda patří k nezbytným podmínkám, aby mohla být kterákoli společnost považovaná za svobodnou.

Už mnoho let slýcháme o tom, jak se autoritářské režimy, zejména Rusko a Čína, snaží ovlivňovat evropskou politiku. Není žádným tajemstvím, že Rusko dlouhodobě cíleně podporuje strany na obou okrajích politického spektra.

Čínská hrozba pro Evropu může mít mnoho podob. Říše středu se nám stala rivalem v oblasti geopolitické, vojenské či ekonomické. Dopady politiky několik tisíc kilometrů vzdálené země mohou i u nás pocítit běžní občané ve svých každodenních životech.

Nedávné výroky a kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině a Rusku byly pro celou Evropu šokem, z něhož se mnozí vzpamatovávají ještě teď. Měli bychom je brát jako další z mnoha budíčků, které by nás měly probudit k činnosti.

Návrh Zelené dohody pro Evropu byl Evropskou komisí poprvé představen 11. prosince 2019. Jeho cílem má být dosažení klimatické neutrality Evropy do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti úrovni roku 1990.

Často diskutovaným problémem Česka jsou drahé energie. Není se čemu divit. Jde o téma týkající se přímo rozpočtů firem i domácností a můžeme tedy říct, že zasahuje do běžných životů všech lidí.

Němečtí Zelení za sebou dokázali během svého tříletého působení v dosluhující vládě Olafa Scholze zanechat nesmazatelnou stopu. Jejich současná politika by se v krátkosti dala shrnout následovně:

Automobilový průmysl v Evropě se nyní potýká s opravdu velkými problémy a propouštění v autoprůmyslu v roce 2025 postihne i Českou republiku. Automobilky zatím mluví opatrně o stovkách lidí, ale nikdo nemluví o propouštění i u dodavatelů.

Často se bohužel zapomíná na to, že když zuří válka, boj se dnes nevede zdaleka jen na bojišti o získání území, ale také v zázemí o veřejném mínění, a to i v zemích, které se konfliktu přímo neúčastní.

Některé věci má smysl připomínat neustále, protože je přes naprostou zjevnost stále někteří neberou v potaz. Třeba to, že by se silná demokratická Evropa měla být schopná ubránit bez cizí pomoci.

Americké prezidentské volby vyhrál Donald Trump. Upřímně, nebyl jsem příliš nadšený ani z jednoho kandidáta. U Trumpa představovalo problém jeho zatížení minulými skandály. Kamala Harrisová byla zase na můj vkus příliš liberální a progresivní.

Žijeme v nebezpečném světě a Evropa musí čelit hrozbám hned z několika stran. Dnes už nikdo nemůže pochybovat o tom, že potenciální nebezpečí může představovat také Čína.

Ani energetická krize způsobená ruským napadením Ukrajiny a problémy s dodávkami plynu nepřiměla německou vládu k výraznějšímu prodloužení jejich činnosti.

Rozhodnutí rozpustit konference národních konzervativců v bruselské části Saint-Josse-ten-Noode kvůli údajnému narušení veřejného pořádku vyvolalo pobouření. A naprosto oprávněně.

Nejen probíhající válka na Ukrajině je důkazem toho, že Evropě nemůže být lhostejné, co se děje v jejím nejbližším okolí. Mezi země, které si určitě zaslouží naši zvýšenou pozornost, patří Libye.

Rozšiřování elektromobilů se v Evropě začíná pomalu zadrhávat. Jejich postupné zavádění přitom představovalo nedílnou součást strategie v rámci Green Dealu.

Bezpečnost musí být pro Evropu naprostou prioritou a tématem číslo jedna. Znamená to jak podporu kvalitnějšího vyzbrojení armád evropských zemí, tak i podporu Ukrajiny, která nyní nese největší tíhu.

Evropský parlament ve čtvrtek na svém plenárním zasedání schválil mnou iniciovanou rezoluci odsuzující masakr křesťanů v nigerijském státě Plateau, ke kterému došlo během Vánoc minulého roku.

O případech spojených s norskou sociálkou toho bylo napsáno mnoho a v poslední době se už příliš neřeší. Velmi známý je případ psychiatra Erik Brøyna, který bych rád připomněl.

Výrok prezidenta Petra Pavla o euru, zmíněný v jeho novoročním projevu, dokázal rozproudit debatu o přijetí společné měny, o tématu, které se v poslední době příliš neřešilo.

Minulý týden byla ve Štrasburku slavnostně otevřená nová budova Evropského parlamentu. Jedná se o stavbu nacházející se nedaleko stávajících částí komplexu europarlamentu.

Zažili jsme další stávku některých studentů za klima. Vzhledem k datu konání nevynechali zelení aktivisté příležitost přihlásit se k odkazu listopadu 1989, který podle nich nebyl naplněn.

Kdykoli dochází k masivnímu zdražování, je zaděláno na obrovský problém. Lidé jsou nucení sáhnout hlouběji do kapsy, zbývá jim méně peněz a pochopitelným důsledkem je nespokojenost.

Mnozí z nás mají stále v živé paměti nedávných několik měsíců, kdy se Česko stejně jako zbytek Evropy potýkalo s nedostatkem obyčejných antibiotik a léků na sezonní nemoci.

Libye je stát na severu Afriky, který díky těžbě ropy dříve patřil k nejbohatším zemím na celém kontinentu.

Existují problémy, které musí Evropa nyní řešit prakticky, mají navíc výrazně třaskavý potenciál, ale většina lidí si už na ně tak nějak „zvykla.“

Jaroslav Dušek se nyní dočkal nechtěného zvýšeného ohlasu kvůli jednomu rozhovoru. Abychom pochopili jeho výroky o pacientech s rakovinou, musíme si připomenout, čemu všemu se věnuje kromě herectví.