Totalita

Nemusí jít vždy jen o zahraniční paranormální případy, i my máme ten svůj, i když trochu jiného rázu. Bohučovický fenomén v osmdesátých letech zaměstnal vědce a odborníky i v tehdejší ČSSR. A o tom, co se tehdy dělo, necháme vyprávět spisovatele Jiřího Kuchaře.

V éře socialismu mělo cestování a dovolená výrazně odlišnou podobu ve srovnání s dnešní globální lehkostí a širokou škálou možností, kterou má průměrný cestovatel k dispozici. V předrevolučním období byla dovolená často limitována, a to i politickým režimem.

9. červen 1948. Zámek Kunštát se právě probouzí do jednoho z nejbrutálnějších a nejkontroverznějších případů české kriminalistiky. Právě v tento den jsou v objektu zámku nalezena těla Hildegarde Hudcové a jejího syna Oldřicha.

Zajímá vás, jakými triky se za socialismu "vylepšovaly" potraviny? Připravili jsme pro vás kvíz, který vás provede tajnými metodami tehdejšího potravinářského průmyslu. Zjistěte, jakými způsoby se v minulosti "zlepšovala" kvalita potravin.

Možná dojde k soudnímu řízení s devadesátiletým velitelem Pohraniční stráže, který nese odpovědnost za usmrcení několika lidí, kteří se snažili překročit státní hranici ČSSR.

Státní zástupkyně obžalovala plukovníka Pohraniční stráže Jana Muzikáře kvůli zraněním a usmrcení několika lidí při snaze o přechod československé hranice v době komunistického režimu. Viní ho ze zneužití pravomoci úřední osoby. Muzikářovi hrozí až desetiletý trest vězení. Uvedla to ve středu Česká televize (ČT) a napsal server iROZHLAS.cz, kterému to sdělil advokát pozůstalých Lubomír Müller.

Bývalý plukovník československé Pohraniční stráže Jan Muzikář čelí obžalobě kvůli zranění a usmrcení osob, které se v době komunistického režimu snažily přejít přes hranice. Za to mu hrozí až deset let odnětí svobody.

Státní zástupkyně podala obžalobu na bývalého zástupce náčelníka pohraniční stráže z dob totalitního režimu Jana Muzikáře. Je podle ní spoluzodpovědný za střílení do lidí, kteří se v osmdesátých letech snažili utéct přes československé hranice, a úmrtí některých z nich.

Když zaslechneme o severočeském městě Most, asi málokdo z nás si představí něco pěkného. Jenže proč tomu tak je, když kdysi královské město patřilo k těm nejhezčím? Proč už se dneska druhé největší město v kraji nemůže rovnat Telči nebo Českému Krumlovu? Pojďme si zajímavou mosteckou historii přiblížit.

Jednotky pohraniční stráže se oháněly ochranou vlasti před narušiteli a západními agenty. Ve skutečnosti to však byli vrazi, kteří neváhali za opušťáky a další výhody střílet po nevinných lidech, kteří pouze toužili po lepším životě ve svobodě.

Státní bezpečnost si nikdy nebrala servítky, nicméně akce „Kámen“ patří pravděpodobně mezi ty největší cynismy, kterých se do té doby dopustila. Na falešných hranicích s Německem totiž lstí zatkla desítky, možná stovky, československých občanů.

Unikátní počin, který je zapsaný i v Guinnessově knize rekordů, upoutal pozornost celého světa. Je možné přesunout po kolejích12 tisíc tun těžkou a 400 let starou stavbu? Ano! Vznikla dokonce i nová dopravní značka: Dej přednost kostelu.

Když dnes potřebujeme do bytu nějaký nábytek, sedneme do auta a dojedeme si jednoduše do obchodního řetězce, kde si vybereme z ohromného množství různých produktů. Naši rodiče a prarodiče ale takový luxus nezažívali. Socialistický interiér byl barevný, kombinoval různé tvary, vzory a materiály a nabízel pouze omezené množství druhů. Retro prvky zapadnou i do dnešního stylu, stačí je vhodně nakombinovat.

Bude to 74 let, kdy bylo jedenáct hokejových reprezentantů zatčeno, obviněno ze špionáže a velezrady. A odsouzeno k otrocké práci v uranových dolech.

Gustáv Husák se stal ikonou normalizace a postupně se měnil ve stále prázdnější a nenáviděnější tvář, která na nás hleděla ze zdi. V jeho životě, podobně jako v antické tragédii, je však stále mnoho bílých míst a znepokojivých otazníků. Přinášíme vám svědectví lidí, kteří se je postupně snaží zaplnit. A odpovědět na ně.

11. března si připomínáme výročí narození plzeňského rodáka Jiřího Světlíka. Připomínku jeho nedožitých stých narozenin zveřejnila Paměť národa Plzeňský kraj.

Za komunistického režimu je absolutní moc svěřena do rukou několika jednotlivců, což nevyhnutelně vede k útlaku a ekonomické bídě většiny obyvatelstva.

V Litoměřicích schválilo městské zastupitelstvo přemístění památníku s názvem Čest a sláva Sovětské armádě. Právem, není to připomínka roku 1945, ale našeho ponížení z osmašedesátého. Proti byli pouze zoufalci z SPD, ale tomu se nelze divit.

V noci z 8. na 9. března roku 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách vyhlazovacího tábora 3792 židovských mužů žen a dětí československé národnosti. Těmto vězňům přitom celého předchozího půl roku v táboře poskytovali zvláštní úlevy, jejichž účel je dodnes záhadou.

Významného pokroku se při vracení majetku zabaveného nacisty podařilo dosáhnout jen sedmi zemím. Více než polovina ze zkoumaných zemí podle WJRO učinila jen malé nebo žádné zlepšení.

Když v srpnu 1968 napadla vojska Varšavské smlouvy ČSSR, Sovětský svaz letecky dopravil hlavní představitele naší země do Moskvy. Zde od 23. do 26. srpna probíhala jednání, jejichž výsledkem byl tzv. Moskevský protokol.

Z dnešního pohledu zní spojení pracovní sobota jako něco naprosto nepředstavitelného a neakceptovatelného, přitom do období zhruba 60. let minulého století se jednalo o běžnou praxi i v západních zemích. V Československu se na zkracování pracovního týdne šlo postupně. Úplně poslední sobota, kdy se šlo povinně do práce, však přišla až 11. března 1989.

Nelidské podmínky, kruté zacházení a extrémně náročná fyzická práce. Tak to vypadalo v komunistických pracovních táborech. Jedním z nich byl i Vykmanov II., ve kterém vězni zpracovávali vytěženou uranovou rudu.

Psal se 16. únor roku 1951 když sovětský vůdce Josif Stalin ve svém prohlášení zaměřeném na situaci v Koreji obvinil OSN, že se stala "zbraní agresivní války". Naznačil také, že ačkoli světová válka není "v současné době" nevyhnutelná, "váleční štváči" na Západě by takový konflikt mohli vyvolat.

Pro ty, kteří dosud netuší o čem je řeč, jde o televizní zpracování dramatických či prozaických děl domácích i světových tvůrců. Vysílalo je bratislavské televizní studio každý pondělní večer.

I v nové sezóně se otevře kryt v Bezručových sadech, který ukrývá pohnuté příběhy lidí z 20. století. Paměť národa se tentokrát rozhodla upravit jeho režim. Návštěvníci jsou zvaní vždy jednou měsíčně od pátku do neděle, a to v obvyklém čase od 14:00 do 18:00 hodin.  “Poprvé v tomto roce otevřeme poslední únorový víkend.

Dne 14. března 1939 v Bratislavě volení zástupci lidu vyhlásili samostatný Slovenský stát. Pouze úzký okruh úředníků věděl, co v tom samém měsíci nastane.

Jugoslávci si vyzkoušeli nemarxistickou verzi socialismu, kde průmysl a hospodářství řídí samosprávné dělnické kolektivy.

Ve Vídni vyučený zámečník, dělnický novinář a funkcionář dělnických spolků Antonín Janoušek pobýval od roku 1918 v Budapešti, kde pracoval jako dopisovatel kladenských novin Svoboda. O rok později se tak mohl dostat do středu dění v Maďarsku, zbaveném vlády Habsburků, ale rozvráceném nejistotou z dalšího osudu země. A „činil se“ velmi.

„Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ zaznělo poprvé 1. května 1951 ze studia v Mnichově. Od té doby obyvatelé totalitního Československa mohli pravidelně přijímat necenzurované a objektivní informace. Ani komunistické rušičky signálu, které vysílání doprovázely ikonickým pískáním, ho nezastavily. České vysílání fungovalo přes půl století.

Kybernetické útoky, dezinformační kampaně, ekonomický nátlak, politická manipulace ze strany některých politiků, nevyjasněná finanční podpora proruských a protisystémových politických subjektů v rámci volebních kampaní nebo například útok na armádní muniční sklad ze strany agentů GRU. Nepřipomíná vám to něco? Ruská propaganda se pokouší rozvrátit západní svět i českou společnost už mnoho let.

Jindřich Plachta byl nejen velký herec, ale i velký a především naivní komunista. Jeho velké role není třeba představovat. I v té nejmenší dokázal vyniknout. Často hrál nesmělé a naivní postavy.

Nešlo jen o odstrašení, popraveny za poslech, umožňování poslechu nebo rozšiřování zpráv zahraničního rozhlasu byly za války v protektorátu desítky lidí. Násobně větší počet pak byl odsouzen k mnohaletému vězení.

Web prahain.cz uvedl v článku Neznámá tvář Vladimíra Menšíka, že dotyčný slavný herec kdysi vyhodil od dveří svého bytu také výborného kolegu, který jej přišel poprosit o přímluvu.

Tvrdá konkurence v generaci dětí ze silných 70. let měla přispět k jejímu mimořádnému úspěchu v době ekonomické transformace.

Jak se dostala Bedřiška Synková na korunu, kterou měl doma každý? A co hrozilo autorce mince, kdyby se na záškodnickou akci přišlo?

Čeští disidenti z éry komunismu zřejmě od konce jara budou dostávat důchody minimálně v průměrné výši, důchody by jinak byly nižší například kvůli věznění. Senát to ve středu podle očekávání schválil. Změna se týká lidí s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu. Česká správa sociálního zabezpečení jim má nižší než průměrnou penzi dorovnat automaticky. Novelu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Dne 5. května 1945 vypuklo Pražské povstání, předčasně a spontánně. Město se stalo permanentním bojištěm, špatně vyzbrojení Pražané bojovali na barikádách, odhodlání se střídalo s obavami a strachem z krveprolití. Generál Jan Syrový, jenž pobýval toho dne v Praze, se okamžitě odebral na velitelství Bartoš v Bartolomějské ulici v Praze I, aby se dal k dispozici. Potkal se tam s divizním generálem Karlem

Pro mladší generaci se jedná už jen o pozůstatek minulosti a kuriozitu z filmů 80. let, ti starší ale bony a Tuzex zažili na vlastní kůži. Jak to tehdy fungovalo?

Drobný muž, jehož hrůzná pověst jej předcházela, se stal symbolem rudého zla. Těžké dětství a chudoba jej přivedly do komunistické strany. Byl ukázkovým kádrem, šel tam, kam jej strana poslala, a nevyptával se. Takto se z řadového účetního, který dostal moc nad jinými lidmi a neváhal ji brutálně uplatňovat, stal nástroj bolševického teroru.

Rodiče příbramské učitelky Hany Vondráškové ukrývali parašutisty. Po prozrazení výsadku zmizeli v koncentračních táborech, ona pak vyrůstala u příbuzných. Tatínek se z lágru vrátil s tuberkulózou, maminku už nikdy neviděla. V noci na 9. dubna 1944 seskočili poblíž osady Větrov nedaleko dnešní vodní elektrárny Orlík čtyři českoslovenští vojáci.

Pamětnice Jarmila Semotámová se narodila v říjnu roku 1933 do početné rodiny Šárkových. Byla zvyklá na skromné ​​poměry, ale užívala si klidného dětství. Až do listopadu 1938, kdy došlo k nacistickému pogromu, a rodina Šárkových se kvůli otcovu protinacistickému zaměření dala na útěk ze Znojma do Kunštátu.

I více než tři dekády po pádu někdejšího režimu republiku stále hyzdí jeden z jeho symbolů v podobě typických betonových sídlišť. Proč se jich definitivně zbavit?

Učíme se, jak vám zakroutit krkem, prohlásí 21. prosince 1929 Klement Gottwald ve svém prvním parlamentním projevu. V proslulém výroku naznačuje, že se se svými soudruhy chodí do Moskvy učit, jak zatočit s třídními nepřáteli.

Představme si, že v roce 1938 mocnosti (Velká Británie, Francie, Itálie a Německo) se nesešly v Mnichově, a místo toho nechaly Československo rozhodnout o otázce německé menšiny uvnitř země. Československo, posíleno svými pevnostmi a odhodláním bránit se, čelí invazi nacistického Německa.

Za 2. světové války patřil generál Luža k nejvýznamnějším osobnostem českého odboje. Armádě a vlasti věnoval celý svůj život a nikdy se nehodlal smířit s německou okupací. Za to nakonec zaplatil životem.

Ve Švédsku v pátek zemřel zakladatel a dlouholetý předseda Nadace Charty 77 jaderný fyzik František Janouch. Bylo mu 92 let. Oznámila to sama nadace, podle níž Janouch patřil k nejvýznamnějším osobnostem veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Byl také autorem mnoha vědeckých prací, členem mezinárodních vědeckých organizací a přednášel na řadě univerzit.

Na začátku 50. let 20. století se zdálo, že Klement Gottwald má pevné postavení. Podle zprávy CIA z prosince 1951 panovalo napětí mezi členy Komunistické strany Československa (KSČ), což bylo spojeno s velkým očekáváním ze strany Sovětského svazu.

Bývalý režim byl spojen s jakýmsi zdánlivým klidem. Lidé obvykle neprojevovali veřejně svůj nesouhlas, protože by hrozilo okamžité potrestání.

Řada lidí si v souvislosti s československými výsadkáři z druhé světové války vybaví jména jako Jan Kubiš, Josef Gabčík nebo Adolf Opálka. Jméno Vojtěcha Lukaštíka však upadlo téměř do zapomenutí. Toto je jeho příběh.

Tento článek se zabývá hlubokým dopadem brandingu na kolektivní identitu v rámci těchto hnutí a zkoumá, jak se symboly, vůdci a předměty každodenní potřeby staly mocnými nástroji při utváření a sdělování ideálů komunismu.

Vánoce jsou jednoznačně považované za nejkrásnější svátky v roce. Jenže v padesátých letech na to měl režim zcela jiný názor. A za vše mohli komunisté. Cílem bylo zrušit tradiční křesťanskou oslavu Vánoc a nahradit ji novými myšlenkovými názory.

Cítíte nostalgii po "starých dobrých časech", kdy bylo vše jednodušší, ale často mnohem lepší?

Herec Jiří Plachý zemřel v pouhých 53 letech. Našli ho mrtvého pod okny jeho bytu. Oficiálně spáchal sebevraždu, ale v jeho smrti je dodnes plno otazníků.

Marxovo a Leninovo učení je mimo realitu, a to nejhorší, co lidstvo potkalo. Důsledkem komunismu byly bída, teror, hladomory a minimálně sto milionů zavražděných lidí. Jinak než brutálním násilím to však skončit nemohlo.

Lampionové průvody se konají po celém světě a mají typicky náboženský nebo vzpomínkový charakter – u nás v České republice je jejich historie trochu více politická.

Zápotocký se narodil 19. prosince 1884 jako syn průkopníka českého dělnického hnutí v Zákolanech u Kladna.

Internetový portál pro cizince dlouhodobě žijící v České republice Expats.cz kdysi otiskl se svolením autora Terje B. Englunda jeho pojednání o komunismu v Československu. To aby se cizí státní příslušníci žijící u nás dozvěděli – a hlavně částečně pochopili – přístup Čechů k totalitní minulosti.

Během rumunské komunistické éry, dne 27. května 1987, v obyčejnou středu v 8:35 ráno, ve městě Alba Iulia byl přemístěn celý bytový dům (100 metrů dlouhý), aby vznikl dostatečný prostor pro působivou hlavní třídu Transylvania Boulevard.