Totalita

Je 25. února 1969, krátce po půl druhé odpoledne a z průjezdu domu č. 39 na Václavském náměstí se vyvalí černý dým. Nikdo ještě netuší, že se jedná o mladého studenta, který se obětoval pro národ.

Je jedním z nejlepších záložníků v historii československého fotbalu. Má zlato z olympiády v Moskvě i bronz z Eura. Životní příběh Jana Bergera spojen nejen s geniálními přihrávkami, ale také s pádem na dno lahve a konfliktem s komunistickou mocí.

Řekne-li se petice v době komunismu, většina lidí si vzpomene na Chartu 77. Její význam byl samozřejmě obrovský, největší ale nebyla. Mnohem více podpisů sesbírala petice „31 Bodů“. O co v ní šlo?

Betonová kobka, neustále rozsvícené světlo a křik mučených, který se dozorci snažili přehlušit ohlušující hudbou. Tak vypadalo posledních 500 dní života Jana Darmovzala. Český cestovatel a záložák, skončil jako politický vězeň v soukolí diktatury.

Třicet případů majora Zemana, Hříšní lidé města pražského, Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior. To je výčet filmů a seriálů režiséra Jiřího Sequense, od jehož smrti 21. ledna uplynulo osmnáct let. Zatímco v totalitních dobách se mu nejslavnější čeští herci podbízeli, aby je obsazoval, po revoluci se k němu otočili zády. O tom, jak to filmaře mrzelo, se pro redakci CNN Prima News rozmluvil jeho syn.

Před 57 lety zemřel na následky popálenin student Jan Palach. Vznikly dvě jeho posmrtné masky, ale peníze z lidové sbírky na Palachův pomník režim „odklonil“ jinam. Tím však umlčování neskončilo.

Byli sportovní hrdinové socialismu opravdu jen výsledkem talentu a tvrdého tréninku? Nebo jim k vítězstvím pomáhal systém, který podával anabolika a o všem se mlčelo?

Byla mladá, krásná a úspěšná. Pak ale přišla politika. Lída Clementisová prožila vzestup na diplomatický vrchol i strmý pád do vězeňské cely. Komunisté ji připravili o muže, o čest i o domov, ale nikdy jí nevzali hrdost.

Na papíře měla Alžběta Hessenská a rýnská všechno. Urozený původ, krásu, inteligenci i dobré vychování. Byla vnučkou britské královny Viktorie a pohybovala se mezi evropskou elitou…

1981. Stará žena předává urnu historikovi. Uvnitř popel jejího manžela, generála. Čtyřicet let s ním žila v bytě. Komunisté z něj udělali kolaboranta. Ona věděla, jaká je pravda a že jednou přijde čas, kdy se zvítězí pravda.

Rodině Jana Darmovzala, který se díky změně režimu dostal z venezuelského žaláře, napsal už dříve propuštěný spoluvězeň. V emotivním vzkazu Čechovým blízkým popisoval, jak spolu trávili čas za mřížemi a co pro něj osvobození přátel znamená.

Pavel Wonka se do historie zapsal jako poslední politický vězeň, který zemřel v československém vězení. Nebyl typickým disidentem z pražských kruhů, ale samoukem z Vrchlabí, který se komunistickému režimu postavil s nebývalou odvahou.

Bylo mu osmnáct, miloval hudbu a nenáviděl vojenský dril. V roce 1986 se východoněmecký student Hartmut Tautz pokusil o útěk přes Bratislavu na Západ. Svoboda byla na dosah, dělilo ho od ní pouhých 22 metrů.

Josef Plojhar měl mnoho tváří – byl kněz, lidovec, agent StB, alkoholik, kariérista, spolupracovník KSČ, exkomunikovaný zrádce církve i papeže a ministr zdravotnictví. Miloval SSSR a zemřel při popíjení se sovětskými soudruhy.

Existuje fotografie, kterou zná snad každý: Klement Gottwald na balkóně paláce Kinských v únoru 1948. Málokdo ale ví, že na původním snímku nestál sám. Vedle něj byl muž, kterého režim o pár let později doslova vymazal z dějin i z negativů.

Šestnáctý leden je z pohledu naší historie významným výročím. Značí totiž den, kdy se na Václavském náměstí upálil na protest proti nastupující apatii student Jan Palach. Proč právě tento způsob?

V červnu 1989 stál na náměstí Hrdinů, vítr mu čechral dlouhé vlasy a on odvážně křičel do tváře komunistům, aby odešli. Byl symbolem naděje a svobody. Co se stalo s Viktorem Orbánem?

Pojďte se v našem kvízu podívat, kolik za socialismu stály běžné potraviny, ale také nájem nebo automobil. Některé cenovky překvapí. Pamětníci mají jasnou výhodu.

Teherán - Rozsáhlé protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem minulého roku, se zřejmě podařilo autoritářskému režimu pomocí bezpečnostních složek a represí prozatím potlačit, uvedli dnes podle agentury AFP někteří experti a nevládní organizace. Podle nich se také zdá, že vojenská akce Spojených států proti Íránu se bezprostředně neuskuteční, a to díky intervenci Saúdské Arábie, Kataru a Ománu v Bílém domě.

Milan Moučka mohl být hrdinou. Jako mladík bojoval proti nacistům a přežil útrapy koncentračního tábora. Místo soucitu si však z války odnesl lekci krutosti, kterou v 50. letech uplatnil v uniformě StB. Byl to právě on, kdo vedl brutální výslechy.

Každý rok si vzpomenu, i když moje vzpomínky na sebeupálení Jana Palacha jsou velmi matné.

V našem kvízu se zeptáme na otázky související s nakupováním za socialismu. Pamětníci budou mít výhodu. Tyhle termíny už mladí neznají.

ROZHOVOR: Během demonstrací k dvacátému výročí smrti Jana Palacha byl umístěn do vazby a později odsouzen. „Jan Palach a jeho čin bylo jedno z mála světel, které nás provázelo celou dobu normalizace,“ řekl serveru PrahaIN.cz Petr Placák, historik a vědecký pracovník Ústavu pro studium totalitních režimů.

Prý jsou u nás silnice, kde leží rozemleté bankovky. Že je tam po reformě v roce 1953 stát jednoduše vysypal. V archivech po legendě nenajdeme jedinou stopu. Přesto tento a podobné příběhy přežily. Protože přesně vystihují, jak se tehdy lidé cítili.

Po desetiletí patřil Rudolf (Rudko) Kawczynski k nejvýraznějším hlasům romského hnutí v Evropě. Do popředí vystoupil v 90. letech – v období zásadních politických otřesů, kdy pád starých režimů otřásl celou Evropou a na krátký čas otevřel prostor pro nové požadavky – i nové střety. Kawczynski se tehdy razantně vydal do nejistého terénu a pracoval na vytváření nadnárodní spolupráce mezi západní Evropou, střední a východní Evropou a Balkánem.

Příběh o tom, jak se umí Češi bránit totalitní moci svým legendárním inteligentním humorem, absurditou a „naschvály“, které komunistický aparát nedokázal včas odhalit, natož zastavit.

Kyjev chystal oslavu VŘSR, ale zkazil ji muž, který bojoval za svobodu Ukrajiny i Československa. Toto je příběh muže, kterého se KGB snažila vymazat z historie a jehož rodinu brutálně pronásledovala.

V záplavě zpráv o Trumpovi se zapomíná na to, co plánuje Putin všem přímo pod nosem.

Dne 28. prosince vyšli Íránci do ulic kvůli rostoucím ekonomickým těžkostem poté, co se měna země zhroutila a v hlavním městě téměř přestala téct pitná voda. Velká část obyvatelstva se ocitla v těžké finanční situaci a je rozhořčena neschopností vlády, její domácí i zahraniční politikou a dekádami represe, takže mnozí nyní otevřeně volají po změně režimu.

V našem kvízu se přeneseme do dob dávno minulých, Pamětníci si však ještě vzpomenou, co bylo neodmyslitelnou součástí vybavení domácností za socialismu.

V roce 1948 pomáhal se zbraní v ruce nastolit komunistickou diktaturu. O dvacet let později se stal jejím nejhlasitějším odpůrcem a jediným politikem, který odmítl ohnout hřbet před sovětskými tanky. Příběh Františka Kriegla není černobílý.

Narodil se, aby vládl, ale zemřel jako štvanec. Kim Čong-nam byl kdysi „korunním princem“ Severní Koreje, hýčkaným synem, který měl usednout na trůn dynastie Kimů. Osudný výlet do Disneylandu a touha po svobodě ho však stály všechno.

Rehabilitací neprávem odsouzených a restitucí protiprávně zestátněných nemovitostí se někteří z podnikatelů po roce 1989 nedožili a všechny křivdy komunismu se nenapravily. Poškození se týkalo i dalších generací jejich potomků.

Věznice StB v Uherském Hradišti byla jednou z nejhorších v celé republice. Sadističtí dozorci v ní denně porušovali tehdy platné komunistické zákony.

Když komunisté rozehráli krvavé divadlo plné vynucených přiznání a státního teroru, nezůstal v republice kámen na kameni.

Jméno Martin Dzúr dnes nepatří k nejznámějším. Je tomu tak i přesto, že se jednalo o jednoho z nejmocnějších mužů normalizačního Československa. Jeho cesta k moci byla ale lemovaná zradou.

Vyráběli jsme tisíce MiGů, ale nesměli jsme vyvinout vlastní stíhačku. Kdyby nám Moskva nepodstřihla křídla, mohli jsme být jako Švédsko. České supersoniky mohly létat po celém světě.

Mladí, zapálení dogmatici hodlali Jaroslava Seiferta opravdu zničit, říká literární vědec Vratislav Maňák, který o kauze napsal knihu. Básníka pomohl zachránit kolega Vítězslav Nezval, doplňuje novinářka Krystyna Wanatowiczová.

Elena Ceaușescu byla manželkou rumunského prezidenta Nicolae Ceaușescu. Celý život ji provázely obří mindráky nejenom ze svého vzhledu, ale také z nedostatečného vzdělání. Proto si kupovala vysokoškolské tituly, platila vědce, kteří pod jejím jménem psali vědecké práce a na propagandistických fotografiích nechávala retušovat svůj vzhled. Rumunské obyvatelstvo ji nenávidělo snad ještě víc než jejího manžela. I proto skončila stejně jako její choť. S kulkou v hlavě.

Modrá knížka představovala úřední doklad o zdravotní nezpůsobilosti k výkonu vojenské služby. V každodenním životě však vyvolávala řadu reakcí, ať už šlo o tichou závist, nebo lehký posměch, a stala se jedním z nenápadných symbolů doby.

Anatolij Marčenko strávil většinu dospělého života v sovětských věznicích. Nezačínal jako disident, ale jako obyčejný dělník. Jeho knihy, hladovky a otevřené protesty – včetně odsouzení invaze do Československa – ho nakonec stály život.

Měl dvě pistole, ale nevystřelil. Místo toho psal na papírky v cele smrti. Julius Fučík se stal komunistickou ikonou, ale jeho příběh je mnohem komplikovanější, než propaganda kdy přiznala.

Měly viset v oknech nebo zdobit dámské minisukně, ale dospělí je nechtěli. Hromady plastových výlisků tak mířily do odpadu, než si jich všimly děti a rozhodly jinak. Příběh o tom, jak z výrobního omylu vznikla největší sběratelská mánie socialismu.

Studená válka v minulém století znamenala, že spolu tehdejší Sovětský svaz a USA soupeřili nejen ve zbrojení, ale také v dobývání vesmíru. Tuto rivalitu ukončilo až legendární přistání Američanů na Měsíci, do té doby ale měli Sověti navrch

Sovětská propaganda slavila Valentinu Těreškovovou jako hrdinku režimu. Ta ale v kabině Vostoku 6 zažila 72 hodin strachu, pláče a vyčerpání. O skutečném průběhu mise nemohla mluvit 28 let.

„Mažory“ – ruské slovo, pro které máme v češtině výraz „zlatá mládež“. Patřily mezi ně děti stranických funkcionářů, ředitelů podniků, známých lékařů, důležitých vědců nebo hvězd šoubyznysu. V zemi sovětů si sice byli všichni rovni, někteří si ale byli ještě rovnější. Každá svazová republika měla svou vlastní „zlatou mládež“. Hlučné večírky, rychlá jízda v automobilech, pouliční výtržnosti… Tím vším dávali mladí lidé s kapsami plnými peněz najevo, že jsou víc než zákon.

Byl to plán, který neměl chybu – alespoň si to mysleli. Deset mladých lidí nastoupilo 8. června 1972 do malého letadla v Mariánských Lázních s jediným cílem: dostat se za železnou oponu. K propašování zbraně neváhali využít ani kočárek s nemluvnětem.

Rozhodně není jedináček. Jan Kraus má hned několik sourozenců, mezi které patří i jeho starší bratr Ivan. Ten v minulosti emigroval a prožil kus života v zahraničí, pak se ale do rodné země vrátil.

Téměř dvě dekády dlouhá vláda strany Fidesz a premiéra Viktora Orbána čelí největší hrozbě ve své historii. Orbán se však nehodlá vzdát a nyní nasazuje všechny možné metody, aby si zachoval moc.

StB byla v mnoha ohledech podlejší a brutálnější než gestapo. Převzala od něj řadu postupů a metod, nejvíce zkušeností však získala od sovětské služby NKVD. U kolébky StB stáli sovětští vyšetřovatelé, na které v bestialitě neměla ani inkvizice.

V československých dějinách 20. století najdeme mnoho výrazných osobností — někdy jsou to ti, kteří stáli v popředí veřejného dění, a jindy ti, jejichž role zůstává mezi řádky oficiálních učebnic.

Ani v letošním roce se Dmitrij Medvěděv na sociálních sítích nebude držet zkrátka. Ruský exprezident a místopředseda tamní bezpečnostní rady to dal jasně najevo pátečním příspěvkem, v němž vyhrožuje Finsku s přáním, aby Moskva proti Helsinkám postupovala s větší razancí, než tomu bylo v dobách Sovětského svazu.

Tradiční kultura na střeše světa mizí pod nánosem rudé barvy a povinné výuky čínštiny, zatímco svět jen tiše přihlíží.

Vzpomínky mají zvláštní schopnost měnit realitu. Čím jsou vzdálenější, tím hladší a vlídnější se zdají. Platí to pro dětství, mezilidské vztahy i pro ekonomiku.

Reportáž z návštěvy Vorkuty a pozůstatků jednoho z nejkrutějších lágrů gukagu - Vorkutlagu - za polárním kruhem v Republice Komi. Výňatek z „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2. díl.

Školní stravování v 70. a 80. letech: Od tuhého masa a nuceného dojídání až po milované buchtičky. Jak na éru UHO a mlékových polévek vzpomínáme dnes?

Už od prvního ledna platí v České republice změna v trestním zákoníku, která zakazuje propagaci komunismu.

Od 1. ledna bude novelou zákona zakázáno zobrazování symbolů spojených s komunismem. Padnou tak na roveň těm nacistickým. Lidé jsou rozděleni na ty, co říkají: „No konečně!,“ na ty, co říkají: „Už je pozdě!“ a na ty, co jsou proti. Kam patříte vy?

Všichni znají Jana Palacha a Jana Zajíce. Ale jméno Evžena Plocka zůstalo na dlouhá desetiletí uvězněno v archivech StB. Byl třetí „živou pochodní“, která se rozhořela na protest proti sovětské okupaci a nastupující normalizaci.

Všechno začalo v pražské kavárně U Nováků ve Vodičkově ulici na začátku 60. let. Tady se scházela parta mladých lidí, kteří si říkali Tataři. Recesistická skupina parodovala vojenskou hierarchii a vymýšlela si vlastní svět.