Toulky první republikou

Sexualita za první republiky byla plná rozporů. Na veřejnosti byla obestřena přísnou morálkou, tichem i mýty, zatímco odborníci se ji snažili vysvětlovat věcněji. Intimní život se přísně cenzuroval a homosexualita trestala.

Za první republiky zažívalo československé pohostinství skutečný rozkvět – od luxusních hotelových restaurací přes slavné pivnice až po moderní automaty s rychlým občerstvením. Kdo by neznal třeba známý automat Koruna v Praze, Myšákovu cukrárnu nebo Paukertovo lahůdkářství?

Život dělníka za první republiky nebyl zrovna lehký, i když se uzákonilo v sociálním systému mnoho nového. Nejčastěji rodiny žily v dělnických koloniích u továren, v činžácích v chudších čtvrtích a ti nejnuznější v tzv. nouzových koloniích.

Jeden z našich nejznámějších a také nejkontroverznějších autorů, Jaroslav Hašek, nebyl „pasažérem“ první republiky dlouho, pouhé čtyři roky a kousek. Během této doby ale stihl napsat své stěžejní dílo – Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Jeho věhlas dalece přesáhl českou kotlinu. V tomto díle Toulek prozkoumáme příběh spisovatele i jeho románové postavy.

První olympijské zlato v neobvyklé sportovní disciplíně. Medaile v hokeji navzdory jedinému vstřelenému gólu. Nebo cenný kov pro hudebního skladatele Josefa Suka. To všechno jsou fascinující příběhy meziválečných olympiád, v nichž hráli významnou roli i českoslovenští sportovci. Proč se ale sokolům zpočátku nechtělo na olympiádách zápolit? A jak vypadaly hry pod taktovkou nacistického běsnění?

Profesionální i amatérští ornitologové bojovali v letech první republiky za právní úpravu ochrany ptactva, vedli rozsáhlé osvětové kampaně a podnikali výzkumné výpravy do terénu. Díky jejich obětavé a nadšené práci se tehdy začal psát příběh moderní ornitologie.

Většina světa si Milenu Jesenskou pamatuje jako tu, které psal Franz Kafka dopisy. Byla však daleko víc než jen jeho dopisovou láskou. Byla svobodomyslnou, moderní, emancipovanou ženou a novinářkou. A k tomu všemu byl její život jako na houpačce.

Ferdinand Peroutka patřil k nejvýraznějším novinářům první republiky. Muž, zpodobňovaný na dobových fotografiích jako zamyšlený elegán s dýmkou, se stal symbolem úspěšné žurnalistiky i hlasem nové Československé republiky. Svými texty dokázal srozumitelně a fundovaně přibližovat i ty nejsložitější otázky moderní demokracie.

Československo balancovalo v prvních měsících své existence na hraně občanské války. Čeští Němci se dožadovali práva na sebeurčení a chtěli se připojit k Německému Rakousku. V pohraničí vytvořili separatistické provincie, ve kterých budovali paramilitantní lidobranu. Nejvýznamnější z těchto provincií nesla název Deutschböhmen. Vedl ji ultranacionalistický politik Rudolf Lodgman von Auen.

Na území Československa se během první republiky rozeběhly rozsáhlé archeologické výzkumy, jež přinesly mnoho vzrušujících nálezů. Ty většinou pocházely z pravěkého dávnověku. Tempo prvorepublikové archeologie udával zejména tým Karla Absolona, který v létě 1925 objevil na nalezišti v Dolních Věstonicích slavnou sošku Věstonické venuše.