Uzlíky na jazyku

Dávní Evropané, ať už předkové naši nebo jiných národů, měli blíže k chovu domácích zvířat, než máme dnes my. Asi proto si všimli, jak intenzivně musel tehdy kohout pracovat na tom, aby jejich kuchyně disponovala dostatkem slepičích vajec – byť u dnešních slepic ve velkochovech je taková potřeba už šlechtěním potlačena. Tento i další postřehy o drůbeži se promítly i do evropských jazyků.

Nejen rozvoj, ale i pouhá propagace elektromobility naráží na dva problémy: první z nich je vědecko-technický a jeho centrem je značně omezená kapacita uložené elektrické energie, a tedy omezený dojezd vozů s takovým pohonem. Druhý je jazykovědný a týká se jistého zmatku, nebo alespoň nedůslednosti v užívání termínů BATERIE a AKUMULÁTOR.

Slova jako DEMAGOG, „demagogický“, demagogie“ slýcháme často. Když ale pomineme, že dnes je to často už jen bezobsažná nadávka, vržená po politických protivnících, musíme se ptát, co to slovo znamená doopravdy – a co znamenalo na úplném počátku své existence.

K OBLOZE patří slunce, měsíc, hvězdy. Nebo řízek – či spíše obráceně, k řízku patří OBLOHA, tak to alespoň bývá uvedeno v restauračních menu. Ale – je to jen náhoda, nebo ty dvě OBLOHY přece jen mají něco společného?

Flám je pro každého Čecha jistojistě nějaká cizota – v jednom z dávných uzlíků jsme si přece říkali, že písmeno „F“ píšeme v češtině s výjimkou slov „doufat“ a „zoufat“ a citoslovcí jen ve slovech převzatých z cizích, neslovanských zdrojů. Ale i přesto se na původ tohoto slova se dnes podíváme.

V našem pořadu se většinou věnujeme jednotlivým slovům, ale občas přece jen změníme téma. V případech, kdy je potřeba vyvrátit nějaký jazykovědný mýtus. A tak je tomu i dnes: budeme se věnovat nabodeníčkům.

Je sice zima, ale i tak se na nás stále hrnou katastrofické zprávy o tom, jak v Arktidě tají ledovce, a tím pádem že to mají lední medvědi spočítané. A totéž slyšíme i o Antarktidě – jen s tím rozdílem, že tam to mají spočítané tučňáci. Tak si pro zlepšení nálady o té Arktidě a Antarktidě povězme něco z jazykovědného hlediska.

V minulém roce jsme se - až příliš detailně - seznámili s významem slova PANDEMIE. Dnes si tedy povězme něco o jeho původu a vzniku a seznamme se s jeho slovními příbuznými. Takže dnešní uzlík bude vypadat trochu jako lekce klasické řečtiny

Občas se stane něco nečekaného – ať už ve světě nebo v domácnosti – a je potřeba na to reagovat. Bohužel, některé reakce jsou nepřiměřené, přehnané, příliš silné, zkrátka hysterické. A proto se v dnešním uzlíku podíváme na slovo HYSTERIE.

Bezmála národní příloha se na našem území neohřála zvlášť dlouho. Jak pokrm, tak název pro něj jsme přejali.

Slovo TRUMF se do angličtiny překládá jako „trump“. Ale i přes aktuálnost tohoto výrazu angličtinu většinově pomineme a po výkladu o tom, jak vznikly názvy karetních barev, v jednom z předchozích dílů se dnes budeme věnovat původu slova TRUMF.

Žijeme v době, která zvýšila frekvenci slov jako je OČKOVÁNÍ nebo VAKCÍNA. Tak se podívejme na jejich původ.

S podzimními dny přicházejí depresivní stavy. Jak ale vzniklo toto slovo, které má málokdo v oblibě?

Ačkoliv se dnes leporelo používá jako obrázková kniha pro děti, vychází ze zcela opačného spektra – byla to zábava ehhm, spíše pro dospělé.

Co má korupce společného se smrtelnou hnilobou a zničením? Překvapivě mnoho.

Igelit kupodivu nepochází z řečtiny, ale z němčiny. A to zrovna z doby, kterou se Německo rozhodně nechlubí, naopak...

Vlak chytající ryby a táhnoucí dříví po poli? Ano, slovo vlak vzniklo daleko dřív než dopravní prostředek, kterému tak říkáme dnes.

Co mají společného rčení mít vroubek, mít u někoho sekyru, napsat na futro, dostat něco na sekyru?

Galimatyáš původně neznamenal hanlivé slovo, tento význam mu dali až studenti.

Erteple, zemáky, zemčata, krumpíry, kartofle. Je zřejmé, že oblastní názvy včetně běžného pojmenování brambory se k nám dostaly přes Německo. Pikantní je, že i německé Kartoffeln jsou přejímkou z italštiny. Ovšem stalo se tak velmi zvláštně...

Štrůdl, nebo štrúdl? Nejlépe závin! Oblíbená pochoutka české kuchyně k nám dorazila z Rakouska, tam ale původně doputovala až z Turecka.

Výraz "nechat někoho na holičkách" zná každý. Abychom vysvětlili jeho vznik, musíme zkombinovat několik zdánlivě nesourodých poznatků.

Držet basu, dostat se do basy, basa s pivem, nebo ztloustnout jako basa. Jak nevinný hudební nástroj přišel k tolika příměrům?

Slovo "hovado" dnes známe jen jako nadávku a vulgaritu. Jeho původ je ale tak starý jako chov dobytka...

Účinkoval: doc. RNDr. Karel OlivaNámět: Honza Dědek, Karel OlivaKamera a střih: Petr SchreierGrafika: Markéta SchreierováDramaturg: Jeňýček FischerŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2017 Seznam.cz, a. s.

Co v češtině původně znamenalo slovo "zevl" a "lelek?"

Téměř každý zná příběh například slova "robot", který z češtiny přebraly i další jazyky. Překvapivé je, že z češtiny pochází i slovo, u kterého by to nikoho nenapadlo.

Kupole nebo kopule? Překvapivě obě varianty jsou správně, proč ale vzdělanci dávali přednost jen jednomu tvaru?

Slovo "Řecko" působí vůči ostatním názvům v jiných jazycích zvláštně, jeho vývoj ze slova Hřecia se ale udál pozvolně a jednotlivé změny byly velmi jednoduché.

Jak vzniklo slovo, které má dnes jen vulgární význam?Účinkoval: doc. RNDr. Karel OlivaNámět: Honza Dědek, Karel OlivaKamera a střih: Petr SchreierGrafika: Markéta SchreierováDramaturg: Jeňýček FischerŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2017 Seznam.cz, a. s.

Jak vzniklo sloveso, které má dnes jen vulgární význam?

Slovo kabriolet tu bylo dřív než slovo auto. Kdysi to byl totiž název pro "poskakující" kočár. A francouzské slovo poskakovat už má k italským kozám docela blízko...

Čistonosoplena, klapkobřinkotruhla a podobné jazykové libůstky nebyly výmyslem národních obrozenců, jak se dnes spousta lidí mylně domnívá.

Co má meteorologie společného s meteorem? A co s nadýmáním?

Co znamená a jak vzniklo heslo "Pravda vítězí"?

Víte, jak se německy řekne pachatel atentátu na hotentotského potentáta?

Maďarština je vnímána jako nám naprosto nesrozumitelný jazyk, kupodivu ale i z ní jsme převzali do češtiny některá slova.

Slovo kocovina má velmi zajímavý původ. Je tu opravdu nějaká souvislost s kočkami?

Účinkoval: doc. RNDr. Karel OlivaNámět: Honza Dědek, Karel OlivaKamera a střih: Petr SchreierGrafika: Markéta SchreierováDramaturg: Jeňýček FischerŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2017 Seznam.cz, a. s.

Účinkoval: doc. RNDr. Karel OlivaNámět: Honza Dědek, Karel OlivaKamera a střih: Petr SchreierGrafika: Markéta SchreierováDramaturg: Jeňýček FischerŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2017 Seznam.cz, a. s.

Podívejte se na poslední díl seriálu Fízlárna.Účinkoval: doc. RNDr. Karel OlivaNámět: Honza Dědek, Karel OlivaKamera a střih: Petr SchreierGrafika: Markéta SchreierováDramaturg: Jeňýček FischerŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2017 Seznam.cz, a. s.

Účinkoval: doc. RNDr. Karel OlivaNámět: Honza Dědek, Karel OlivaKamera a střih: Petr SchreierGrafika: Markéta SchreierováDramaturg: Jeňýček FischerŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2017 Seznam.cz, a. s.

Účinkoval: doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.Námět: Honza Dědek, Karel OlivaKamera a střih: Petr SchreierGrafika: Markéta SchreierováDramaturg: Jeňýček FischerŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2017 Seznam.cz, a. s.

Jaký je rozdíl mezi scestím a deviací a posunul se nějak jejich význam?

Co má karbaník společného s uhlíkem?

Čeština se mění stejně tak jako svět kolem nás. Některá slova si přizpůsobujeme, přidáváme k nim předpony, přípony, ohýbáme je, píšeme je česky. Některá slova se toho však nedočkají. Třeba leasing:)

Cesar se nenarodil císařským řezem, jak praví legenda. Císař a císařský řez totiž kupodivu nemají společný slovní základ.

Vůdce není svůdce, ale ani slovo Votze s ním nemá nic společného.

Volant, volán, volejbal. Napadlo by vás, že slova, která mají tak rozdílné významy, mají stejný základ?

Co mají společného slova notorický, notes, noty a notně?

V češtině se za určitými souhláskami vyslovuje většinou měkké "I". Existují však i výjimky, na některé z nich se podíváme v dnešním dílu.

Česká slova, v kterých píšeme písmeno "F", spočítáte na prstech rukou. Většina z nich je navíc přejatá z latiny, němčiny či řečtiny.

Čeština má několik specifických znamének, která nejsou v jiných abecedách. Napadlo by vás, že za vznikem "ů" byla původně revolta písařů, kteří se nechtěli smířit s novým pravopisem?

A aby se to zašmodrchalo ještě víc, původně se nenosil ani na rameni, ani na zápěstí. Jak to s tím náramkem tedy je?

Mariáš je nedílná rekvizita českých hospod, románů a filmů. Podle čeho je pojmenován?

Slunce. Milováno básníky a přece se nedá zveršovat. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se v mnoha jazycích řekne podobně?

Kde najdeme první zmínky o důležitém českém slovu "prdel"? A je opravdu rodu ženského? A už jste si někdy uvědomili, jak krásně tohle slovo zní?

Zapálená lýtka se běžně v češtině zmiňují v případech náhlé výchylky hormonálních hladin. Proč ale zrovna lýtka?

V dobrém křesťanském prostředí se výrazy, které byly považovány za rouhačské, nemohly používat. Místo krucifixu, pět ran Kristových nebo Ježíšových očích vznikly zajímavé eufemismy.

Kde se vzala známá česká slova, jakým prošla vývojem a proč měla v minulosti často zcela jiný význam? Jazykovědec doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. zasvěceně, ale s humorem vypráví o původu českých slov.