Václav Hořejší

I za „totality“ jezdili vědci na studijní a pracovní pobyty na Západ (a nejen pokud byli členy KSČ nebo agenty StB).

Oslavili jsme opět výročí 17. listopadu 1989 - dne, kterým jsme se začali zbavovat „totality“. Myslím ale, že toto označení je správné jen pro brutální komunistický režim padesátých let.

Medicína učinila v posledních 30 letech obrovský pokrok. Doposud ale při léčbě není dostatečně zohledňována rozmanitost pacientů – jejich věk, hmotnost, pohlaví, etnická příslušnost či genotyp.

Naprostou většinu všechno špatného, co se u nás dělo ve dvaceti letech následujících po srpnu 1968, mají na svědomí českoslovenští komunističtí politici, spíše než sovětští „okupanti“.

Imunologie je jedním z nejvýznamnějších odvětví biomedicínského výzkumu. Těší se ale i neobyčejnému zájmu různých šarlatánů a „alternativců“.

Naše školství má chronicky řadu problémů – hlavně na základním stupni, ale také (a možná ještě více) na tom vysokoškolském. Problematický je i zastaralý systém maturit.

Vzpomínka na již trochu pozapomenutá, ale ve skutečnosti stále aktuální střetnutí vědců a postmodernistů.

V zájmu Ukrajiny i celého světa je co nejdříve ukončit válku, i za cenu bolestných ústupků. Rusko vítězí a pokračování ve válce přinese nakonec jen ještě bolestnější ústupky.

Změna způsobu financování základního výzkumu by vedla ke zvýšení efektivity, protože by ušetřila spoustu cenného času vědců, ale i hodně peněz na administraci grantových agentur.

To, že dosud známé změny klimatu člověk neovlivnil, nikterak nevylučuje možnost, že tentokrát ji člověk opravdu poprvé vyvolává.

Co křesťané rozumí, resp. měli by rozumět pod pojmy „duše“ či „Bůh“, co jsou základy, na kterých spočívá křesťanská víra a jak dalece jsou tyto věci v rozporu s dnešním vědeckým poznáním?

Myslím, že 25. únor 1948 patří spolu s 15. březnem 1939 a 21. srpnem 1989 mezi nejtragičtější data naší novodobé historie.

Jsem rád, že jsem přispěl nejen k zajímavým výsledkům základního výzkumu, ale také k něčemu trvalejšímu – vybudování moderní, dobře vybavené budovy ústavu, a následně velkého výzkumného centra BIOCEV.

Náboženství s vědou není v žádném rozporu, dokonce nutně vědu potřebuje. Spojení náboženství a vědy nám může přinášet víru ve smysluplnost existence světa a naší existence v něm.

Tváří v tvář naprosto výjimečnému činu, jehož výročí si připomínáme, je hrozně těžké k němu říkat něco kritického. Přesto to s velmi těžkým srdcem udělám.

Moderní věda (včetně evoluce) je s křesťanským náboženstvím bez problému slučitelná.

Jsou Vánoce pravdivým křesťanským svátkem? Co je nebo není třeba chápat v Bibli doslovně? Co zázraky? Jak důležité jsou pohádky?

Základní i aplikovaný výzkum jsou podporovány státem a soukromou sférou a hodnoceny pomocí odlišných nástrojů. Aplikačnímu výsledku by se nemělo odpouštět, že není skutečně aplikován.