Václav Pláteník

Na rovinu: úmyslné neplacení výživného je hanebnost. Je to selhání vůči vlastním dětem. V tom se shodneme všichni. Problém ale nastává ve chvíli, kdy stát jako jediný nástroj volí vězení.

Onkologické onemocnění je samo o sobě těžké břímě. Moderní medicína dokáže zachránit nebo výrazně prodloužit život. Při návratu do práce ale někdy leží další zbytečné překážky, které se snažíme odstranit.

To jsou 2 samostatné služby, které se řídí podle 2 zákonů, 2 ministerstev, mají 2 způsoby financování a 2 různé nároky na kvalifikaci. Mluvíme o zdravotně-sociálním „pomezí“. Uprostřed ale stojí člověk, jehož důstojnost je třeba chránit.

V květnu jsem prohlásil, že stát selhává v propojování zdravotních a sociálních služeb pro rodiny, kde se narodí dítě s postižením. Od té doby pracujeme na tom, aby každá rodina, která přijme takové mimořádné dítě, dostala maximální podporu.