Věda Plus

Jak vzpomínají kolegové na psychiatra Cyrila Höschla, který zemřel ve věku 75 let? - Můžou lidem, kterým nezabírají na jejich potíže antidepresiva, pomoct psychedelické látky? Moderuje Lukáš Matoška.

Z pěti kandidátů akademický sněm vybral Radomíra Pánka. - Jaké zkušenosti s válečnými konflikty mají romské komunity z východní a jižní Evropy a z Blízkého východu. Jaký dopad měly války na jejich adaptabilitu? - Brněnští vědci zjišťují, jak připravit jako fast food atraktivní zdravé jídlo i pro obézní děti. - Američtí vědci naučili potkany jezdit po laboratoři speciálním potkaním autíčkem. Sami tak získali poznatky o vlivu těšení se a radosti na naše tělo.

Co sonda všechno zvládne? - Letošní podzim zamíchal pořadím nejčastějších respiračních infekcí. Namísto chřipky a infekcí dýchacích cest vede u dětí černý kašel a atypické zápaly plic. Čemu se mají rodiče vyvarovat a jak naopak můžou nejlépe dětem ulevit? - Představíme dalšího kandidáta na nového předsedu Akademie věd, který se bude volit příští týden. Jak by tuto instituci vedl Pavel Baran?

To všechno dokáže nová látka, kterou vymysleli čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Stačila jim k tomu molekulová klec. Jak vypadá? - Prestižní Cenu Rudolfa Lukeše pro rok 2024 získává vědec Martin Marek za výzkum mořské bioluminiscence, která může být inspirací pro ekologicky šetrné zdroje světla. - Také psi darují krev. Jejich registr Červená tlapka funguje v Česku pět let a stále se rozrůstá. Jak se psům krev odebírá?

Proč je nedostatek dárců orgánů a co se s tím dá dělat? Jaký vliv má to, kolik vyděláváme, na naše mezilidské vztahy? Moderuje Lukáš Matoška.

Proč učitelé podle výzkumníků vnímají jako nejnáročnější domluvu s rodiči? Čím to je, že se v poslední době zhoršila? - Kupujete si často stírací losy? Podle odborníků je nepovažujeme za rizikové, přesto můžou být návykové. Co ukazují nová data olomouckých vědců? - Jaká bude česká cesta do vesmíru? Ke stejnojmennému projektu představíme podrobnosti.

Co vše o této planetě a jejích měsících zatím víme a kam se bude jejich výzkum ubírat dál? - Chybí lidem na vozíku dobrodružství? Brněnský spolek Radovan ukazuje, že outdoorové aktivity nejsou pro lidi s handicapem nedosažitelné. - Vědci z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR objevili u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Mimořádný výzkum, na kterém se podíleli olomoučtí odborníci s německými kolegy, může podle nich v budoucnu významně pomoci ve šlechtění odolnějších plodin.

Vědci z Akademie věd proto vyvinuli speciální aplikace na trénink logopedických cvičení. Je vhodná nejen pro děti, ale i pro dospělé, kteří se po mrtvici znovu učí mluvit. - Jaké následky může mít uvěznění jednoho z rodičů na děti? To je ústřední téma výzkumu Rodičovství za mřížemi, který upozorňuje na to, že děti vězněných rodičů mají čtyřikrát vyšší riziko traumatu. Děti vězňů jsou sekundárními oběťmi trestných činů, tedy zvlášť zranitelné oběti.

Odkud pochází? - Vědci z Brna zjistili, co ovlivňuje úspěšný vývoj lidského embrya. Jejich výsledky opravují schémata z embryologických učebnic založená na datech z myší. Nové poznatky navíc pomůžou při umělém početí. - Každý by to dělat nemohl. To jsou slova silničářů, kteří v noci vyráží na české dálnice a za provozu třeba sekají trávu u svodidel. I o nich budeme mluvit v našem seriálu. - Středomořští komáři flebo-tomové, se pomalu dostávají i do střední Evropy. Mohou přenášet některé patogenní organismy. Čeští vědci se podílejí na velkém evropském projektu, který zjišťuje, které druhy těchto komárů jsou pro člověka nebezpečné. Vzniknout by měla i speciální aplikace. Moderuje Ondřej Látal.

Jak funguje ladička hrazd? Co všechno je potřeba regulovat prostřednictvím klimatického práva? Jak vypadá oprava chladící věže jaderné elektrárny? Moderuje Jan Bumba.

Podle lékařů z IKEM za šíření žloutenky typu E může špatně tepelně upravené maso. - Gravitační vlny jsou podle opavský vědců jako symfonie zvuků - v jejich dozvucích a podtónech se můžou skrývat důležité informace o fungování vesmíru. Dokážeme je správně poslouchat? - Česko má nový rekord v délce nepřetržitého letu civilního bezpilotního stroje. Jak dlouho vydržel letoun na solární pohon od vědců z ČVUT ve vzduchu? - Kde všude drony nacházejí využití? A kdy se stanou běžným dopravním prostředkem, kterým se dostaneme třeba z centra města na letiště? Moderuje Renata Kropáčková.

Lékaři by díky tomu mohli lépe bojovat s dědičnými poruchami. Jak se to vědcům podařilo? - Nejstabilnější molekula ve vesmíru je složená z atomů bóru. Čeští vědci se ji snaží přimět, aby chránila kovy proti korozi. Jak? - Co je výmladkové hospodaření a jak prospívá pavoukům nebo motýlům v lesních ekosystémech? - NASA ukončila vývoj vozítka VIPER, které mělo hledat vodu na Měsíci. Proč a co to znamená pro samotný plán návratu lidí na Měsíc? Moderuje Renata Kropáčková.

Ročně si vezme život víc než tisíc Čechů. I takové závěry přináší nová souhrnná zpráva, kterou vydal spolu s Ministerstvem zdravotnictví Národní ústav duševního zdraví. Jakou roli může hrát vodík v ukládání a transportování energie po odchodu od fosilních zdrojů? Těžké kovy způsobují světlejší barvu ptačích vajec. Zjistil to česko-finský výzkum Co přesně to znamená pro mláďata ptáků v přírodě? Moderuje Renata Kropáčková.

Na nich teď díky mezinárodnímu projektu pracují chemici, lékaři i fyzici napříč Evropou. Jak se do toho zapojují čeští vědci z centra BIOCE? - Jaké jsou prognózy ohledně dopadu nástupu elektromobility na pracovní místa v automobilovém průmyslu v Česku? - Čeští vědci zkoumali živočichy v málo probádaném koutě Středoafrické republiky, v národním parku Chinko. Co se o tamních zvířatech dozvěděli? Moderuje Renata Kropáčková.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Jak moc sloužily osvětě a do jaké míry propagandě?

Pokud ale nezmizí do roka, měli by s ním rodiče zajít na vyšetření k očnímu lékaři. Někdy pomůžou jen brýle, jindy je potřeba i operace. Jak vnímají děti a mladí lidé dialekty a současnou mluvenou češtinu? To zjištoval Ústav pro jazyk český ve vědecké soutěži, kterou jim v uplynulém roce přichystal. Kdo nakonec zvítězil a proč? A v dalším díle naší série Urgent ukážeme, jak se během pár minut musí změnit fungování celého oddělení, když se aktivuje traumaplán. Moderuje Renata Kropáčková.

Podle aktuálních výzkumů o užívání tabáku a alkoholu v Česku nikotin vyhledává polovina mladých lidí do 24 let. Mohou školy zvýšit vzdělávací šance žáků, kteří přichází z nepodnětného prostředí? Poznat vědu na vlastní kůži, prohlédnout si interaktivní experimenty nebo zajít na přednášky o vesmíru a nanotechnologiích. Nejen to letos nabízí Veletrh vědy. Moderuje Renata Kropáčková.

Řeč je o syndromu spánkové apnoe. Jak ho lze léčit? - Filmová produkce, která uklidňuje. Jak můžou filmy a seriály přispět k psychické pohodě v neklidné době? Na to se zaměřil nový výzkum s názvem útulné diváctví. - České i evropské zemědělství se musí zásadně změnit, aby přežilo. Se změnou ale zemědělcům nikdo pořádně nepomáhá a politici pod tíhou protestů jen oslabují ekologické požadavky. Jak z toho začarovaného kruhu ven?

Co ale rozhoduje, čeho si oko všimne, když je zrakových vjemů až příliš? - Dnes je světový den meningitidy. Jak účinně před tímto onemocněním mozkových blan ochrání očkování? - A zavedeme vás do nové špičkové laboratoře na vývoj nových léčivých látek, která dnes odpoledne otvírá. Moderuje Daniela Vrbová.

Jak posilovat odolnost společnosti vůči současným bezpečnostním hrozbám? - Které snímky nabídne mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů v Olomouci? Moderuje Lukáš Matoška.

Proč, jak a kdy? - Místo smrků se dnes často sázejí buky, které jsou odolnější vůči klimatické změně. Bude to ale na úkor biodiverzity? Vymizí smrk z krajiny úplně? - Proč jsou čeští vědci nadšeni ze šumu, který jim poslal jejich přístroj z paluby sondy JUICE?

Jak náročná je jejich recyklace? - Jediný český studentský tým odjíždí na mistrovství světa ve sportovní robotice do amerického Houstonu. S jakým robotem? - Díky nové krabičce brněnských vědců bude možné nabíjení elektromobilů z celé ulice ve stejnou chvíli. Jak funguje? - Jaké změny čekají v nejbližší budoucnosti českou energetiku? A jak energetikům pomáhá umělá inteligence?

A jak by se dal vyřešit? - Jaká rostlina se u nás stala rostlinou roku? A je dostatečně chráněná? - Co se změní, jakmile v zemích EU začne platit regulace umělé inteligence? Moderuje Lukáš Matoška.  

Nevadí, nově si ho můžete projít ve virtuální realitě. - Co je to portál Edustorie a jak a v čem může pomoci učitelům nebo rodičům? - Pacienti trpící zástavami dechu ve spánku možná budou místo nepohodlných masek nosit pod bradou malou soustavu elektrod. Jak jim pomůže? Moderuje Martin Matějka.

Kolonizace Afriky a osudy afrických vojáků černé pleti v první světové válce v souvislosti s francouzským filmem Otec a syn. Jak je snímek věrný historickým faktům, jaké mýty o období kolonialismu panují? Nový přístroj PET/CT a dvě nové gamakamery přibyly v Ústavu nukleární medicíny v Praze. Pomůžou vyšetřit více pacientů. Jaké další přednosti mají? Díky testům DNA se podařilo určit, odkud pochází několik zabavených zásilek. Moderuje Renata Kropáčková.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Kdy by se mohl začít používat? Odborníci ze Slovanského ústavu dokončili největší překladový slovník u nás. Kolik má hesel? Některé autoimunitní nemoci oslabují tvorbu zubní skloviny. Co se s tím dá dělat? Biochemik Jan Konvalinka si převzal prestižní cenu za popularizaci vědy. Jak těžké je popularizovat vědu? Moderuje Lukáš Matoška.  

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Co ukázala analýza vlastnictví pozemků v rozvojových částech evropských metropolí? Je privatizace městských jednou z příčin nedostupnosti bydlení?

Cílem projektu AdAgriF českých vědců je najít způsob, jak ukládat více uhlíku do půdy. České zemědělství a lesnictví by tak mohlo přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Čeští vědci vyvíjejí silikonový model, na kterém simulují vady hlasivek. Jak zní a k čemu bude vlastně dobrý?

V jakých oborech se dá využít bezemisní vodík? Může digitalizace lidských vůní pomoci v lepší diagnostice a sledování zdravotního stavu? Čeští vědci obnovili ochrnutým potkanům cit v končetinách. Jak by se jejich poznatky daly využít v medicíně? Umělá inteligence už proniká do všech oblastí života - umí skládat hudbu, napsat text nebo vytvořit fotku. Jaké jsou její možnosti, ale i rizika představuje tento týden v Praze festival Dny AI. Moderuje Renata Kropáčková.

Fenomén kutilství patří k české společnosti podobně jako úsloví zlaté české ručičky. Důvody, proč si lidé radši některé věci vyrobí sami, se přitom v čase mění. Před rokem 1989 je k tomu vedla nedostupnost spotřebního zboží a služeb nebo nespokojenost s jejich kvalitou. V posledních dekádách zase lidé více zohledňují etické otázky při výrobě věcí v továrnách a jejich ekologickou stopu. Více si řekneme s Petrem Gibasem ze Sociologického ústavu Akademie ČR.

V jakých oborech roste vliv AI a v čem se zlepšuje? Lidé, kteří více vnímají bolest, to mají zřejmě od neandrtálců. Jak na to přišli genetici? Některé články pro zahrádkáře propagují invazní rostliny. Jak rozpoznat, že nějaká nabídka sadby nemusí být bezpečná? A mohli by obcím s invazemi pomoci roboti a drony? Moderuje Martina Mašková.

Po různých metodách asistované reprodukce se v Česku podle lékařů rodí kolem 6 tisíc dětí ročně. Jde tak o 5 až 7 procent všech miminek. S početím by teď mohla pomoct i nová revoluční metoda založená na zamražení tkáně z vaječníků. Jako první pracoviště v kontinentální Evropě ji bude poskytovat Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí.

Takzvaná generace Z se pokouší žít udržitelně, ale třeba jídlem zřejmě plýtvá ze všech generací nejvíc. Tvrdí to vědci z Mendelovy univerzity, ale zatím nemají tzv. tvrdá data. V následujících letech proto budou zkoumat odpad z vysokoškolských kolejí, analyzovat deníkové záznamy mladých a zapojí do zkoumání i umělou inteligenci. Vědci ale hlavně chtějí mladé naučit neplýtvat.

Statistické průzkumy knižního trhu v západní Evropě a v USA v posledních pěti letech ukazují na nečekaný růst prodeje básnických knih, většinu kupujících tvoří mladí lidé a stále více prodaných básnických sbírek jsou knihy autorů, kteří primárně publikují na Instagramu.

Vědci z Historického ústavu Akademie věd chtějí vytvořit Databázi dějin všedního dne, proto vyzývají veřejnost, ať jim poskytne vzpomínky předků, jak dříve lidé pracovali a bavili se. Česká astronomická společnost na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě udělí každoroční cenu za popularizaci vědy Littera Astronomica. Putovní výstava Doba genová.

Jen čtvrtina seniorů nad 65 let se nechává pravidelně proti chřipce očkovat. Senioři letos dostanou trochu jiný typ vakcíny. Podle lékařů je nejnovější vakcína „větší“, protože obsahuje víc antigenů a navíc silnější. „Pro ty nad 65 let je vakcína dokonce žádoucí, protože jejich imunitní systém už není tak vybaven jako u mladých,“ říká lékař Lukáš Kohout z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny motolské nemocnice.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Může si v budoucnu Čína nárokovat Měsíc? Peking to popírá, ale americká vesmírná agentura NASA se přesně toho obává. Její ředitel dokonce mluví o nových vesmírných závodech, tentokrát mezi USA a Čínou. O tom, kdo „bude mít nakonec navrch“, rozhodnou příští dva roky. NASA se obává, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson pro server Politico.

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí Parkinsonovu chorobu dlouho před jejím propuknutím. Mnozí lidé o ní netuší, protože k odumírání mozkových buněk dochází pozvolna a k lékaři přicházejí až ve chvíli, kdy omezuje jejich život. To by mohla změnit nová metoda českých vědců, která díky analýze řeči rozpozná nemoc dlouho před jejím vypuknutím.

Co všechno o nás vypovídají zbytky potravin a věci, které vyhazujeme do popelnice, to zjišťují vědci z Etnologického ústavu Akademie věd. Jednou z metod zkoumání odpadků je takzvaná garbologie neboli analýza odpadků. Dá se z ní zjistit nejen to, co člověk jí, ale taky to, jak uvažuje, nebo jaké jsou jeho třeba i nevědomé návyky.

Ukrajinská vláda identifikuje těla mrtvých vojáků pomocí umělé inteligence. Aplikaci na rozpoznávání obličejů mají Ukrajinci bezplatně k dispozici od americké společnosti Clearview AI. Ta je často označovaná za kontroverzní mimo jiné proto, že fotografie ze sociálních sítí využívá bez svolení uživatelů.

Desátý jaderný reaktor v Česku je na svém místě – pracovníci Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT usadili reaktorovou nádobu do základů a od podzimu by mělo zařízení sloužit studentům. Jaderná energie navíc může být čistější než dnes, existují způsoby, jak recyklovat vyhořelé palivo a vědci vyvíjejí i nové typy reaktorů. Nejen o tom ve Vědě Plus. Uslyšíte také o tom, že mizí druhy hmyzu, podle vědců to může mít vliv na lidské zdraví i potravinovou bezpečnost.

Trauma se – jako závažné psychické zranění – může týkat i člověka, který nezažil hrozivou událost, ale je v kontaktu s lidmi, kteří byly v její bezprostřední blízkosti. „Je to tak velká psychická bolest, že naše psychika ji není schopna vstřebat, vnímat, zpracovat. Ani emocionálně, ani intelektuálně,“ popisuje psychiatr a psychoterapeut Tomáš Rektor. Trauma tedy vzniká po neobvykle hrozivé události, která je nad naše chápání a ze které člověk nemůže utéct.

Studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy upozorňují, že půda ve Středočeském kraji ztrácí živiny a vodu. Na Sedlčansku se stejný průzkum jako teď konal už v roce 1960. Právě srovnání vzorků má pomoci zjistit, co všechno ovlivňuje kvalitu půdy v této oblasti. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Vědci také vypustí do vesmíru balonové sondy, přiláká tohle mladé lidi k vědě? Jak pokračuje výzkum Marsu? A v čem je unikátní nová učebnice dějepisu pro deváté třídy?

Vědci stále nemají jasno v základních fyzikálních otázkách, které takzvaně drží pohromadě vesmír. Experimenty v americkém Illinois ukázaly, že částice boson W je o tisícinu těžší, než by podle výpočtů měla být. Přitom jiné experimenty naměřily hmotnost podle očekávání. Nejen o tom uslyšíte ve Vědě Plus. Roste zájem o tepelná čerpadla, čeká se ale na ně i dvanáct měsíců. A v novém dokumentu provází diváky bývalý prezident Barack Obama národními parky celého světa.

Jak děti naučit bezpečně se pohybovat ve světě digitálních technologií a v online prostoru, tomu se věnuje nový rodičovský průvodce džunglí digitálního dětství a puberty. Napsala ho odbornice na technologie Michaela Slussareff, která se podílela taky na výzkumu zaměřeném na to, kolik času děti strávily s obrazovkami během pandemie koronaviru.

O škodlivosti alkoholu mají lidé čím dál více informací. Přesto po sklence sahá drtivá většina Čechů. Nejčastěji pijí alkohol v letních měsících a během prosince. Nejen tuto informaci přinesl výzkum odborníků na závislosti z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Adiktologové se v online výzkumu, který probíhal v roce 2021 a kterého se zúčastnilo více než 800 respondentů, zaměřovali na to, jak se Češi staví k alkoholu v běžném životě.

Oko, do duše okno – toto přísloví posouvají čeští experti. Vyvíjejí software, který dokáže díky analýze očního pozadí odhalit civilizační choroby. Ve Vědě Plus uslyšíte také o tom, že ledovce na Novém Zélandu by mohly z velké části do desti let vymizet. V Kalifornii a na Floridě budou možná už brzy poletovat geneticky upravení komáři. A plejtvák myšok v Národním muzeu už není jen kostrou, díky nové aplikaci ho návštěvníci uvidí jako živého pod vodní hladinou.

Lékaři se obávají, že po pandemii vzroste počet infarktů a dalších onemocnění srdce a cév. Ukazuje se totiž, že prodělání covidu-19 dlouhodobě zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob podobně jako například kouření, obezita či zvýšený krevní tlak. Dokládá to rozsáhlý výzkum založený na zdravotních datech 11 milionů amerických veteránů. Zatím největší kardiologickou studii takzvaného dlouhého covidu lékaři zveřejnili v prestižním časopise Nature Medicine.

Zařízení na vyhledávání ztracených věcí, například peněženek nebo klíčů, jsou zneužitelná, a to zejména pro stalking nebo pro majetkovou trestnou činnost. Na tyto problémy, které se týkají technologií takzvaných AirTagů, založených na technologiich RFID, upozorňují také čeští vědci, kteří ve spolupráci se svými zahraničními kolegy nabídli výrobcům řešení.

Ruský útok na Ukrajinu odsuzují vědci z celého světa včetně samotného Ruska. Otevřený dopis skupiny ruských akademiků podepsaly tisíce lidí. Další protiválečný dopis podepsalo přes sto osmdesát nositelů Nobelových cen. Vysoké školy a výzkumné instituce z různých částí světa nabízejí pomoc ukrajinským vědcům a studentům. Co se ale týče přerušování spolupráce s ruskou vědou, situace je složitější a názory nejsou jednotné. Více uslyšíte v pořadu Věda Plus-

Vědci jim pracovně říkají „banánovky starých Egypťanů“. Keramické nádoby, které sloužily jako přepravky, našli čeští egyptologové v dosud největším objeveném mumifikačním depozitu v Abúsíru spolu s dalším druhem nádob. Než ale experti o nálezu řeknou veřejnosti, musí ještě udělat spoustu práce. Odkryté mumifikační depozity navíc odborníkům pomáhají objasnit celý proces mumifikace.

Čeští vědci navrhli jednoduchou metodologii, která by mohla pomoci ve vývoji nových pomůcek pro záchranu při lavinách. K zavaleným turistům a lyžařům by se tak mohly dostat nové záchranné pomůcky. Při záchraně zasypaných se totiž vždy hraje především o čas: Prvních 15 minut pod lavinou totiž přežijí téměř všichni – až 90 procent zasypaných. Tragický problém, tedy nedostatek vzduchu, přichází potom – půlhodinu pod sněhem totiž podle statistik přežije jen třetina zavalených.

Pro rehabilitaci nervových ochrnutí je vhodná kombinace akupunktury a elektroléčby, doporučuje lékař Peter Olšák, který tuto léčebnou metodu zavádí do praxe. Jen v dětské léčebně Vesna v Janských Lázních zatím léčbu podstoupila více než stovka dětí. Stav mnoha z nich se podle Olšáka zlepšil už po první aplikaci.

Světové horské ledovce zadržují méně vody, než vědci předpokládali. Vyplývá to z nové studie amerických a francouzských vědců, která vyšla v prestižním časopise Nature Geoscience. Na řadě míst světa tak zřejmě kvůli oteplování zmizí o desítky let dřív cenný zdroj vody, na němž přímo, či nepřímo závisejí stovky milionů lidí.

Co všechno se zlepší, pokud přestaneme alespoň na nějaký čas pít alkohol? Kromě finanční úspory se stabilizuje tělesná váha, člověk má více energie, mělo by mu to lépe myslet a také by měl mít lepší spánek.

Do Česka opět opět míří prestižní grant Evropské výzkumné rady. V kategorii Proof of Concept na podporu zavedení výsledků výzkumu do praxe ho získal fyzikální chemik Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých materiálů CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci. Jde o nejtenčí izolant na světě, takzvaný fluorografen. Ten by se mohl využít ve výrobě lithiumsirných baterií, které by neobsahovaly těžké kovy jako ty dosavadní.