Věda Plus

Lidí citlivých na změny počasí za poslední víc než půl století výrazně přibylo. Podle vědců je to životem ve městech a odtržením od přírody. Meteosenzitivních jedinců je v západoevropské populaci podle některých studií až osmdesát procent. S podzimem souvisí i sezónní afektivní porucha. Velkou zkušenost s ní mají ve Skandinávii.

Už brzy by mohla být k dispozici první pilulka proti covidu -19. Výrobce molnupiraviru, společnost Merck, učinila první kroky k registraci léku v USA a aktuálně žádá o jeho povolení v nouzovém režimu. V pondělí s prověřováním přípravku začala Evropská léková agentura (EMA). Ve třetí fázi testování medikament prokázal u pacientů s mírným a středním průběhem nemoci covid-19 snížení rizika hospitalizace nebo úmrtí přibližně o polovinu.

Olomoučtí vědci spolu s kolegy ze Španělska a Brazílie vymysleli, jak jednoduše a levně pohlídat kvalitu hovězího masa. Využili elektrochemickou detekci a vlastní grafenovou kyselinu. Proti současným metodám je novinka podstatně rychlejší i levnější. První praktické nasazení předpokládají vědci v Brazílii, tamní trh s masnými výrobky bojuje s pančovaným hovězím. Pak by se zařízení mohlo začít používat i v Evropě. Studie o tom vyšla v časopise Biosensors and Bioelectronics.

Podrobné snímkování jaterních buněk by mohlo zjednodušit výzkum nových léků a zlepšit jejich bezpečnost. Rychleji by se tím odhalilo, jestli zkoumané látky nejsou pro játra škodlivé. Čeští vědci se zapojili do mezinárodní výzkumné sítě, která se snaží vyvinout výzkumný model jater i zobrazovací techniky k jeho zkoumání.

Už za dva roky – tedy v roce 2023 – vyrazí na testovací provoz v lomu historicky první „tatrovka“ s palivovými články. Firma chce využít aktuální dotační pobídky k tomu, aby ověřila, jestli křehká technologie snese tvrdé podmínky kamenolomů. Pokud by se stroj s akumulátory a nádržemi na vodík osvědčil, mohla by jej továrna začít nabízet místo svých strojů s dieselovými motory.

Jakkoliv jde o velmi smělou konstruktérskou ambici, úplné sci-fi to podle všeho nebude. Už v roce 2023 by chtěla americká společnost Wright Electric vzlétnout se svým elektrickým dopravním letadlem pro téměř 200 cestujících.

Přestože se kvalita evropského ovzduší v pandemickém roce 2020 výrazně zlepšila, je jeho znečištění stále významným zdravotním rizikem. Vyplývá to z předběžné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí. Jak je na tom Česko a čím je nebezpečný benzoapyren? Věda Plus se podívá také do severní Itálie. V přírodním parku Adamello Brenta, který je největší chráněnou oblastí v Trentinu, je na první pohled znatelný úbytek vody v řekách i vodopádech.

Pět týdnů od začátku školního roku si už děti zvykly na každodenní režim a stihly se seznámit se svými novými učiteli a učitelé zase s žáky. Čeští výzkumníci se zajímali o to, nakolik je důležitá ve třídách komunikace a argumentace žáků a zda má vliv na to, kolik se toho naučí.

V životním prostředí se stále víc hromadí toxické látky, které zvyšují riziko vzniku rakoviny, vysoké hladiny cholesterolu nebo snížení plodnosti. Jde o látky nazývané PFAS. Tým Tomáše Cajthamla, vedoucího Laboratoře environmentální biotechnologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd, zjistil, že obsah těchto látek v některých hnojivech používaných na polích překračuje povolené limity až dvacetinásobně.

Demence, kterou si nejčastěji spojujeme s Alzheimerovou chorobu, patří k nemocem, u kterých není jasný důvod vzniku. Už dřívější studie ukázaly, že jen u malého procenta nemocných je příčinou pouze jediný gen. Odborníci z Federální univerzity v brazilském Pernambucu se proto snažili zjistit, jestli je nějaká kombinace genů více riziková z hlediska vzniku demence. Své výsledky zveřejnili na lékařském preprintu, tedy webu zatím nerecenzovaných publikací.

Na podzim přibývá respiračních onemocnění mimo jiné také proto, že trávíme více času v uzavřených prostorách. Nejenže to usnadňuje přenos nákazy z člověka na člověka, ale také platí, že vzduch v budovách a místnostech je „méně zdravý“ než venku.

Nástupce Hubbleova dalekohledu úspěšně prošel zkouškami a do vesmíru by měl odstartovat do konce roku. Dalekohled Jamese Webba je největší a nejvýkonnější kosmický teleskop všech dob. Tvůrce dalekohledu z kosmických agentur NASA, CSA a ESA ovšem čeká pár týdnů hrůzy.

V posledních čtyřiceti letech zmizela z naší zemědělské krajiny třetina ptáků. Podle ornitologů je na vině intenzivní zemědělství, záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů. Dramatický úbytek ptáků se naši ornitologové snaží vyvážit chráněnými územími. Pod správou České společnosti ornitologické pečují o čtyři mokřadní ptačí rezervace v různých koutech Česka. A už vidí výsledky. Do obnovených mokřadů se postupně vracejí mizející nebo vymizelí ptáci i jiní živočichové.

Přesně před půl rokem se dostal na oběžnou dráhu nanosatelit GRBAlpha, který úspěšně detekuje gama záblesky a mapuje částice na nízké oběžné dráze. Na jeho misi se podílejí i čeští vědci. Labutí písně vzdálených hvězd by měl být schopný zaznamenat také nový český satelit VZLUSAT2, který už čeká na start ve Spojených státech.

Zákaz testování jaderných zbraní, lovu velryb nebo konec vyvážení jaderného odpadu moří. To jsou jen některé z aktivit, které pomohla ukončit ekologická organizace Greenpeace. Fungovat začala 15. září 1971, přesně před padesáti lety. Svými spektakulárními akcemi, často za hranicí legality, dokázali členové organizace upoutat pozornost a nastavovat globální ekologická témata.

Část hudebníků ve Vídni, další v Praze, a společně hrají Mozarta – i takové koncerty jsou dnes možné díky přístroji, který vyvinuli čeští odborníci ze sdružení CESNET ve spolupráci s HAMU. Přenáší zvuk a obraz s minimálním zpožděním, a tak může spojit hudebníky v reálném čase.

Tým jihokorejských vědců vyvinul materiál, který dokáže rychle měnit barvu v závislosti na prostředí. Technologii demonstrovali na robotickém chameleonovi. Tvůrci věří, že maskovací technologie by mohla najít využití například v armádě, módním průmyslu i jinde. Svůj vynález prezentovali ve studii v časopise Nature Communications.

Jak pokračuje výzkum Marsu a proč vědce tolik nadchlo, když sonda Perseverance minulý týden odebrala na Marsu vzorek horniny? Vysvětlí šéfredaktor Kosmonautix.cz Dušan Majer. A jak může výzkum Marsu posunout soutěž robotických vozítek European Rover Challenge, která se konala v Polsku? Nejen tomu se věnuje půlhodinka Vědy Plus. Uslyšíte i o českém MetaCentru, unikátní síti vysoce výkonných počítačů. Tématy provází Lucie Vopálenská.

Psychologové varují, že riziko, že si lidé sáhnou na život, může časem narůstat. V Česku by tomu měl zabránit Národní akční plán prevence sebevražd, na podrobnosti se zeptáme výzkumníka Alexandra Kasala. Jak vrátit život rašeliništím? A jak je na tom po vzestupu Tálibánu věda v Afghánistánu? Nejen o tom uslyšíte v půlhodině vědeckých novinek, provází Renata Kropáčková.

Když zemře strom, kmen začne tlít a uvolňovat uhlík nashromážděný během života v biomase. Na rozpadu se podílí řada organismů a velký vliv má i teplota, vlhkost a další faktory, které můžou proces urychlit či zpomalit. Nová mezinárodní studie zveřejněná v Nature spočítala, jak velkou roli v tom celosvětově hraje hmyz.

Sto patnáct úmrtí a ekonomické škody ve výši 200 milionů dolarů, v přepočtu asi 4,3 miliardy korun. Taková je průměrná denní bilance lidských i materiálních ztrát způsobených extrémním počasím. Četnost přírodních katastrof souvisejících s počasím se za posledních 50 let zpětinásobila. Vyplývá to z nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace.

Bezprostředně po útoku na Světové obchodní centrum američtí psychologové předpovídali, že Spojené státy zasáhne vlna traumatu. I když se tak nakonec nestalo, odhaduje se, že asi půl milionu newyorských obyvatel trpělo po atentátech posttraumatickou stresovou poruchou. Tragédie z 11. září se odrazila i ve vědeckém světě a podnítila řadu výzkumů. Připomeňme si některé z nich.