Vladimír Socha

Obrněný dinosaurus Antarctopelta oliveroi byl objeven v roce 1986 a formálně popsán v roce 2006, letos si tedy připomínáme jeho dvojí výročí.

Stegosaurus patří k nejznámějším dinosauřím rodům, objevil se například ve filmu Cesta do pravěku i v sérii Jurských parků/světů. Do jakých rozměrů ale mohl ve skutečnosti dorůst?

Zatímco před stoletím byli všichni druhohorní dinosauři považováni za studenokrevné, pomalé a neohrabané tvory, dnes už máme představu zcela jinou. A moderní výzkumy nám tuto představu potvrzují.

Zatímco největšími létajícími tvory všech dob byli druhohorní pterosauři, dlouho po jejich vyhynutí brázdili oblohu nad Jižní Amerikou obří teratorni. Největším z nich byl Argentavis magnificens.

V roce 2010 byla objevena druhá dinosauří stopa na našem území. Patřila menšímu býložravci, který žil nedaleko současného Červeného Kostelce v době před zhruba 215 miliony let. Co o něm vlastně víme?

Jak ukázal objev, učiněný již roku 1893 v Srnojedech u Pardubic, druhohorní dinosauři se kdysi nejspíš vyskytovali i v blízkosti této východočeské metropole. Co o tomto záhadném tvorovi vlastně víme?

První zkamenělina dinosaura objevená na území současné České republiky byla pravděpodobně nalezena již roku 1878 nedaleko Holubic u Kralup nad Vltavou. Jaký je její příběh a co o ní dnes víme?

Kteří dinosauři, formálně popsaní v loňském roce, byli nejvýznamnější, nejbizarnější nebo třeba nejpřekvapivější? Následující přehled ve stylu „Top 5“ vám je nyní představí.

Nové výzkumy ukazují, že i gigantičtí dlouhokrcí sauropodi dlouzí přes 30 metrů a vážící desítky tun mohli být výrazně zbarvení. Jaký by to asi byl pohled?

Jurský park patří k nejlepším filmům 90. let minulého století. Jak ale obstojí některé zajímavé zápletky jeho děje optikou současné biologie?

Také dinosauři žili v některých případech na sněhu a ledu, přestože období druhohor bylo obecně velmi teplé. Vánočně vyhlížející krajinu bychom tehdy nalezli například na území současné Aljašky.

Stegosauridi byli býložraví ptakopánví dinosauři charakterističtí svými obrannými anatomickými prvky - výraznými hřbetními deskami a kostěnými bodci na ocase. Kteří z nich ale byli největší?

Dokonce ani největší a nejsilnější dinosauři zřejmě nebyli ušetřeni trápení s parazitickými současníky, mezi které již patřila například i klíšťata, mnohdy velmi podobná těm dnešním.

Před desítkami tisíc let žili na našem území zajímaví příslušníci megafauny doby ledové - mamuti, medvědi jeskynní nebo nosorožci srstnatí. O mamutech se píše poměrně často, co ale víme o nosorožcích?

Ačkoliv už brachiosaurus není největším známým dinosaurem, stále patří k nejlépe prozkoumaným obřím sauropodům. Dnes už třeba víme, jak velké množství vegetace musel denně spořádat, aby zůstal naživu.

Jedním z nejzajímavějších dravých dinosaurů před érou T. rexe byl Acrocanthosaurus atokensis - obr o velikosti dospělého slona s výraznou hřbetní plachtou. Byl popsán právě před tři čtvrtě stoletím.

Po 83 letech od objevu první fosilie, která však byla dosud chybně určena, můžeme záhadného dravého dinosaura z Montany považovat za vědecky platného. Jmenuje se Nanotyrannus, neboli „malinký tyran“.

Závěrečný článek o možnostech realizace konceptu Jurského parku - nyní už tedy máme živé dinosaury (jakkoliv je to nepravděpodobné) - dokonce i teď jsou ale před námi stále nepřekonatelné překážky…

Pokud jste geniální genetický inženýr a poradil jste si se získáním a zpracováním dinosauří DNA, nemáte ještě ani zdaleka vyhráno. Dalším obřím problémem je vytvoření dokonalého syntetického vyjíčka.

Pokračujeme v hodnocení skutečných možností klonování dinosaurů - co bychom byli opravdu schopni udělat se získanou dinosauří DNA?

V tomto a několika navazujících článcích získáte přehlednou, obsáhlou a nejspíš i konečnou odpověď na otázku, zda někdy uvidíme naklonované tyranosaury a velociraptory za elektrickými ohradníky.

Začátkem října si připomínáme již 120. výročí vědeckého popsání a představení nejslavnějšího dravého dinosaura, obřího severoamerického teropoda druhu Tyrannosaurus rex.

Kloaka, tedy společný tělní vývod několika orgánových soustav, byla u dinosaurů dlouhou dobu velkou neznámou. Teprve výzkum ze začátku tohoto desetiletí nám k ní poskytl první konkrétní informace.

Která kdysi velmi populární a běžně používaná dinosauří jména dnes již nejsou platná a sama o sobě působí jako ozvěna dávných dob?

Prvním vědecky rozeznaným dinosaurem, objeveným na našem území, byl malý dravý teropod. Ten žil v oblasti dnešního Červeného Kostelce asi před 210 miliony let, když zde panovalo pouštní prostředí.

V současnosti už se většina dětských psychologů shoduje na tom, že děti zajímající se o dinosaury (a přírodu obecně) bývají v průměru inteligentnější a mají výrazně lepší paměť než jejich vrstevníci.

Patřila tyranosauří kostra kdysi samci, nebo samici tyranosaura? A byla u tohoto druhu větší samice, nebo samec? I na tyto zajímavé otázky se dnes snaží paleontologie odpovědět.

Genetici už dvě desetiletí usilovně pracují na tom, abychom mohli spatřit skutečného křížence mezi dravým dinosaurem a slepicí. Je možné, že se jim to povede už brzy, snad za několik málo let.

Přestože Barrande proslavil naše území v celém paleontologickém světě, stále o něm mnoho věcí nevíme. Jednou z pikantních otázek je například i jeho potenciální otcovství spisovatele Jana Nerudy.

V roce 2022 byl u západního pobřeží Afriky objeven pode dnem Atlantiku pohřbený kráter starý 66 milionů let. Má prakticky stejné stáří jako mnohem větší „zabiják dinosaurů“ Chicxulub v Mexiku.

Které dopadové krátery ve Sluneční soustavě jsou největší a co nám prozrazují o možném nebezpečí pro lidstvo? Představuje se vám Top 10 obřích jizev po vesmírných srážkách.

Ve chvíli, kdy pětiletá dívka začala křičet „býci, býci“, se svět archeologie už navždy změnil. Jak ale byla pravěká obrazárna v jeskyni Altamira skutečně objevena?

Pokud vám běžně velké exempláře druhu Tyrannosaurus rex připadají obrovské (což je při hmotnosti dvou slonů a délce autobusu pochopitelné), pak si představte, že „Goliáš“ mohl vážit celý dvojnásobek.

Slavný filmový archeolog Indiana Jones měl nejspíš reálné předlohy v podobě několika skutečných osob. Jednou z nich byl i americký vědec a dobrodruh Roy Chapman Andrews.

Také já jsem neodolal a usedl do sedačky v kinosále, z něhož se zanedlouho začal ozývat řev dinosaurů a dalších naklonovaných druhohorních živočichů. Následují postřehy i celkové zhodnocení filmu.

Jeden z nejpozoruhodnějších příběhů v dějinách paleontologie, který se odehrál před dvěma stoletími, úzce souvisí také s románem Karla Čapka Válka s mloky.

Jednou z nejtragičtějších událostí první světové války bylo potopení obchodní lodi SS Mount Temple v roce 1916 - tehdy byly totiž zbytečně zničeny jedny z nejlepších dinosauřích fosilií vůbec.

Náš stát se nemůže chlubit rozsáhlou sbírkou fosilií dinosaurů, přesto již máme několik nálezů, které k nim potenciálně můžeme zařadit. První objevy tohoto druhu byly učiněny už koncem 19. století.

Již od konce 19. století dobře víme, že člověk neandrtálský kdysi obýval také různé oblasti dnešní České republiky. Co všechno tedy o „českých“ neandrtálcích v současnosti víme?

Zatímco dosud největší objevené dinosauří vejce měří na délku 61 cm, ta nejmenší jsou zhruba stejně velká jako křepelčí vajíčka. Při délce 4,5 cm a šířce 2 cm vážila jen kolem 10 gramů.

První známý sauropodní dinosaurus dostal jméno Cetiosaurus, neboli „velrybí ještěr“. Byl totiž mylně považován za jakéhosi obřího vodního plaza, podobného krokodýlům a kytovcům.

Manospondylus gigas, tedy „obří děrovaný obratel“, je jméno, které bylo v roce 1892 přiděleno dvěma obratlům, náležejícím druhu Tyrannosaurus rex. Chybělo málo a první uvedené jméno se mohlo uchytit.

V 90. letech minulého století přišla z Číny zpráva o neuvěřitelně velké kostře domnělého dravého dinosaura, dvakrát delšího než slavný T. rex. Ve skutečnosti to ale nejspíš bylo úplně jinak.

Zatímco dnešní ptáci již kladou pouze vejce s pevnou skořápkou, nejstarší dinosauři měli možná vajíčka více podobná těm, která kladou například samice hadů.

Děsivý dravý plaz z doby dinosaurů, objevený v roce 2007 na jihu Polska, dostal jméno Smok wawelski, neboli „Wawelský drak“. Ve skutečnosti mohl být vzdáleně příbuzný krokodýlům.

Evoluce tyranosauroidů trvala více než 100 milionů let. Zatímco na jejím pomyslném konci se nachází slavný T. rex ze Severní Ameriky, nejstarší zástupce najdeme například i na území dnešního Ruska.

Vědecký výzkum dinosaurů začíná ohrožovat komerční využití cenných fosilních exemplářů, se kterými je nakládáno jako s luxusním zbožím a končí často v soukromých rukou, mimo dosah vědy.

Přesně před třiceti lety vědci spočítali, že běžící dospělý Tyrannosaurus o hmotnosti několika tun nesměl zakopnout a upadnout. Pokud se mu to stalo, téměř s jistotou si přivodil smrtelné zranění.

V roce 1975 byl formálně popsán gigantický pozdně křídový ptakoještěr Quetzalcoatlus northropi. Tento obr s rozpětím křídel odpovídajícím malému turistickému letadlu byl zároveň jedním z posledních.

Po celou dobu výzkumu slavného dinosaura byla záhadou jeho tělesná poloha při spánku a související problematika vstávání ze země. Nyní už možná známe odpovědi i na tyto paleontologické hádanky.

Ve fosiliích čtyř jedinců druhu T. rex a dalších dvou dinosaurů byly objeveny pozůstatky původních proteinů, peptidů i cévního systému. Zkameněliny tedy evidentně nejsou pouhými „mrtvými kameny“.

Mnozí lidé se stále domnívají, že tento sauropodní dinosaurus vlastně vůbec neexistoval - brontosaurus má být ve skutečnosti apatosaurem. Již deset let ale platí, že Brontosaurus je platným jménem.

Jak skutečně vypadala katastrofa, která před 66 miliony let nevratně změnila přírodní svět a směr vývoje obratlovců? Dnes již máme dostatek poznatků, které nám odhalují děsivý průběh této události.

Podle výzkumu z roku 2009 byly populace tyranosaurů kdysi decimovány infekcemi, působenými prvokem příbuzným současnému druhu bičenka drůbeží. Důkazem mají být otvory v jejich čelistních kostech.

Obří pliosauridi, neboli draví mořští plazi z druhohorního období, mohli mít hlavu dlouhou kolem tří metrů a celkově byli delší než autobus. Kteří z nich ale byli skutečně těmi největšími?

Většina dinosaurů žila poměrně krátkou dobu, obvykle se nedožívali ani průměrného věku současného člověka. Podle jednoho výzkumu ale někteří sauropodní dinosauři mohli žít naopak ještě mnohem déle.

Je pozoruhodné, kolik informací už dnes dokážeme o dávno vyhynulých tvorech získat. Jedním z fascinujících zjištění je také objem trusu, který ve svých obřích útrobách produkovali kolosální sauropodi.

V roce 1982 vytvořil kanadský paleontolog Dale Russell představu o hypotetickém super-inteligentním dinosaurovi. Mohlo ale něco takového před desítkami milionů let opravdu vzniknout?

Věda poznala mamuty na konci 18. století, dávno předtím však byly známé jejich „mršiny“, vystupující na povrch sibiřského permafrostu. Co si o těchto chobotnatcích mysleli lidé v předvědeckých dobách?

Je takřka neuvěřitelné, že se tak velcí tvorové dokázali dostat do vzduchu, dnes ale víme, že toho zvládli mnohem víc – byla jim vlastní vzdušná akrobacie a dosahovali rychlostí až kolem 120 km/h.