Vladimír Socha

Před desítkami tisíc let žili na našem území zajímaví příslušníci megafauny doby ledové - mamuti, medvědi jeskynní nebo nosorožci srstnatí. O mamutech se píše poměrně často, co ale víme o nosorožcích?

Ačkoliv už brachiosaurus není největším známým dinosaurem, stále patří k nejlépe prozkoumaným obřím sauropodům. Dnes už třeba víme, jak velké množství vegetace musel denně spořádat, aby zůstal naživu.

Jedním z nejzajímavějších dravých dinosaurů před érou T. rexe byl Acrocanthosaurus atokensis - obr o velikosti dospělého slona s výraznou hřbetní plachtou. Byl popsán právě před tři čtvrtě stoletím.

Po 83 letech od objevu první fosilie, která však byla dosud chybně určena, můžeme záhadného dravého dinosaura z Montany považovat za vědecky platného. Jmenuje se Nanotyrannus, neboli „malinký tyran“.

Závěrečný článek o možnostech realizace konceptu Jurského parku - nyní už tedy máme živé dinosaury (jakkoliv je to nepravděpodobné) - dokonce i teď jsou ale před námi stále nepřekonatelné překážky…

Pokud jste geniální genetický inženýr a poradil jste si se získáním a zpracováním dinosauří DNA, nemáte ještě ani zdaleka vyhráno. Dalším obřím problémem je vytvoření dokonalého syntetického vyjíčka.

Pokračujeme v hodnocení skutečných možností klonování dinosaurů - co bychom byli opravdu schopni udělat se získanou dinosauří DNA?

V tomto a několika navazujících článcích získáte přehlednou, obsáhlou a nejspíš i konečnou odpověď na otázku, zda někdy uvidíme naklonované tyranosaury a velociraptory za elektrickými ohradníky.

Začátkem října si připomínáme již 120. výročí vědeckého popsání a představení nejslavnějšího dravého dinosaura, obřího severoamerického teropoda druhu Tyrannosaurus rex.

Kloaka, tedy společný tělní vývod několika orgánových soustav, byla u dinosaurů dlouhou dobu velkou neznámou. Teprve výzkum ze začátku tohoto desetiletí nám k ní poskytl první konkrétní informace.

Která kdysi velmi populární a běžně používaná dinosauří jména dnes již nejsou platná a sama o sobě působí jako ozvěna dávných dob?

Prvním vědecky rozeznaným dinosaurem, objeveným na našem území, byl malý dravý teropod. Ten žil v oblasti dnešního Červeného Kostelce asi před 210 miliony let, když zde panovalo pouštní prostředí.

V současnosti už se většina dětských psychologů shoduje na tom, že děti zajímající se o dinosaury (a přírodu obecně) bývají v průměru inteligentnější a mají výrazně lepší paměť než jejich vrstevníci.

Patřila tyranosauří kostra kdysi samci, nebo samici tyranosaura? A byla u tohoto druhu větší samice, nebo samec? I na tyto zajímavé otázky se dnes snaží paleontologie odpovědět.

Genetici už dvě desetiletí usilovně pracují na tom, abychom mohli spatřit skutečného křížence mezi dravým dinosaurem a slepicí. Je možné, že se jim to povede už brzy, snad za několik málo let.

Přestože Barrande proslavil naše území v celém paleontologickém světě, stále o něm mnoho věcí nevíme. Jednou z pikantních otázek je například i jeho potenciální otcovství spisovatele Jana Nerudy.

V roce 2022 byl u západního pobřeží Afriky objeven pode dnem Atlantiku pohřbený kráter starý 66 milionů let. Má prakticky stejné stáří jako mnohem větší „zabiják dinosaurů“ Chicxulub v Mexiku.

Které dopadové krátery ve Sluneční soustavě jsou největší a co nám prozrazují o možném nebezpečí pro lidstvo? Představuje se vám Top 10 obřích jizev po vesmírných srážkách.

Ve chvíli, kdy pětiletá dívka začala křičet „býci, býci“, se svět archeologie už navždy změnil. Jak ale byla pravěká obrazárna v jeskyni Altamira skutečně objevena?

Pokud vám běžně velké exempláře druhu Tyrannosaurus rex připadají obrovské (což je při hmotnosti dvou slonů a délce autobusu pochopitelné), pak si představte, že „Goliáš“ mohl vážit celý dvojnásobek.

Slavný filmový archeolog Indiana Jones měl nejspíš reálné předlohy v podobě několika skutečných osob. Jednou z nich byl i americký vědec a dobrodruh Roy Chapman Andrews.

Také já jsem neodolal a usedl do sedačky v kinosále, z něhož se zanedlouho začal ozývat řev dinosaurů a dalších naklonovaných druhohorních živočichů. Následují postřehy i celkové zhodnocení filmu.

Jeden z nejpozoruhodnějších příběhů v dějinách paleontologie, který se odehrál před dvěma stoletími, úzce souvisí také s románem Karla Čapka Válka s mloky.

Jednou z nejtragičtějších událostí první světové války bylo potopení obchodní lodi SS Mount Temple v roce 1916 - tehdy byly totiž zbytečně zničeny jedny z nejlepších dinosauřích fosilií vůbec.

Náš stát se nemůže chlubit rozsáhlou sbírkou fosilií dinosaurů, přesto již máme několik nálezů, které k nim potenciálně můžeme zařadit. První objevy tohoto druhu byly učiněny už koncem 19. století.

Již od konce 19. století dobře víme, že člověk neandrtálský kdysi obýval také různé oblasti dnešní České republiky. Co všechno tedy o „českých“ neandrtálcích v současnosti víme?

Zatímco dosud největší objevené dinosauří vejce měří na délku 61 cm, ta nejmenší jsou zhruba stejně velká jako křepelčí vajíčka. Při délce 4,5 cm a šířce 2 cm vážila jen kolem 10 gramů.

První známý sauropodní dinosaurus dostal jméno Cetiosaurus, neboli „velrybí ještěr“. Byl totiž mylně považován za jakéhosi obřího vodního plaza, podobného krokodýlům a kytovcům.

Manospondylus gigas, tedy „obří děrovaný obratel“, je jméno, které bylo v roce 1892 přiděleno dvěma obratlům, náležejícím druhu Tyrannosaurus rex. Chybělo málo a první uvedené jméno se mohlo uchytit.

V 90. letech minulého století přišla z Číny zpráva o neuvěřitelně velké kostře domnělého dravého dinosaura, dvakrát delšího než slavný T. rex. Ve skutečnosti to ale nejspíš bylo úplně jinak.

Zatímco dnešní ptáci již kladou pouze vejce s pevnou skořápkou, nejstarší dinosauři měli možná vajíčka více podobná těm, která kladou například samice hadů.

Děsivý dravý plaz z doby dinosaurů, objevený v roce 2007 na jihu Polska, dostal jméno Smok wawelski, neboli „Wawelský drak“. Ve skutečnosti mohl být vzdáleně příbuzný krokodýlům.

Evoluce tyranosauroidů trvala více než 100 milionů let. Zatímco na jejím pomyslném konci se nachází slavný T. rex ze Severní Ameriky, nejstarší zástupce najdeme například i na území dnešního Ruska.

Vědecký výzkum dinosaurů začíná ohrožovat komerční využití cenných fosilních exemplářů, se kterými je nakládáno jako s luxusním zbožím a končí často v soukromých rukou, mimo dosah vědy.

Přesně před třiceti lety vědci spočítali, že běžící dospělý Tyrannosaurus o hmotnosti několika tun nesměl zakopnout a upadnout. Pokud se mu to stalo, téměř s jistotou si přivodil smrtelné zranění.

V roce 1975 byl formálně popsán gigantický pozdně křídový ptakoještěr Quetzalcoatlus northropi. Tento obr s rozpětím křídel odpovídajícím malému turistickému letadlu byl zároveň jedním z posledních.

Po celou dobu výzkumu slavného dinosaura byla záhadou jeho tělesná poloha při spánku a související problematika vstávání ze země. Nyní už možná známe odpovědi i na tyto paleontologické hádanky.

Ve fosiliích čtyř jedinců druhu T. rex a dalších dvou dinosaurů byly objeveny pozůstatky původních proteinů, peptidů i cévního systému. Zkameněliny tedy evidentně nejsou pouhými „mrtvými kameny“.

Mnozí lidé se stále domnívají, že tento sauropodní dinosaurus vlastně vůbec neexistoval - brontosaurus má být ve skutečnosti apatosaurem. Již deset let ale platí, že Brontosaurus je platným jménem.

Jak skutečně vypadala katastrofa, která před 66 miliony let nevratně změnila přírodní svět a směr vývoje obratlovců? Dnes již máme dostatek poznatků, které nám odhalují děsivý průběh této události.

Podle výzkumu z roku 2009 byly populace tyranosaurů kdysi decimovány infekcemi, působenými prvokem příbuzným současnému druhu bičenka drůbeží. Důkazem mají být otvory v jejich čelistních kostech.

Obří pliosauridi, neboli draví mořští plazi z druhohorního období, mohli mít hlavu dlouhou kolem tří metrů a celkově byli delší než autobus. Kteří z nich ale byli skutečně těmi největšími?

Většina dinosaurů žila poměrně krátkou dobu, obvykle se nedožívali ani průměrného věku současného člověka. Podle jednoho výzkumu ale někteří sauropodní dinosauři mohli žít naopak ještě mnohem déle.

Je pozoruhodné, kolik informací už dnes dokážeme o dávno vyhynulých tvorech získat. Jedním z fascinujících zjištění je také objem trusu, který ve svých obřích útrobách produkovali kolosální sauropodi.

V roce 1982 vytvořil kanadský paleontolog Dale Russell představu o hypotetickém super-inteligentním dinosaurovi. Mohlo ale něco takového před desítkami milionů let opravdu vzniknout?

Věda poznala mamuty na konci 18. století, dávno předtím však byly známé jejich „mršiny“, vystupující na povrch sibiřského permafrostu. Co si o těchto chobotnatcích mysleli lidé v předvědeckých dobách?

Je takřka neuvěřitelné, že se tak velcí tvorové dokázali dostat do vzduchu, dnes ale víme, že toho zvládli mnohem víc – byla jim vlastní vzdušná akrobacie a dosahovali rychlostí až kolem 120 km/h.

Dynamosaurus imperiosus měl být hrozivější než T. rex, obdařený neproniknutelným tělesným pancířem. Před 120 lety v jeho existenci odborníci věřili. Měl to být jakýsi děsivý „T. rex na steroidech“.

Dospělí tyranosauři byli těžší než slon a délkou překonávali leckterý autobus. Jejich nejstarší evoluční předkové, které dosud z fosilního záznamu známe, byli ale menší než ovce nebo statný pes.

I v loňském roce představili paleontologové velké množství nových druhů druhohorních „neptačích“ dinosaurů. Představme si nyní pětici těch nejvíce pozoruhodných.

Největší „představitelný“ zástupce druhu Tyrannosaurus rex mohl být podle fundovaných odhadů paleontologů dlouhý kolem 15 metrů a vážit až neuvěřitelných 15 tun.

Velmi zajímavým a starobylým dinosaurem je brazilský rod Saturnalia, pojmenovaný po starořímských saturnáliích - živelných svátcích, které tak trochu předcházejí křesťanským Vánocům.

Dinosaury si obvykle představujeme jako obyvatele horkých tropických oblastí, někteří z nich ale žili také za polárním kruhem. Jeden antarktický dinosaurus dokonce nese jméno „ledovcový ještěr“.

Doba 66 milionů let je už na první pohled děsivě dlouhým obdobím, které se vzpírá lidskému pokusu o jakékoliv uchopení. Přesto si ji můžeme zkusit vybavit.

Jméno Dinosauria vymyslel v roce 1842 britský přírodovědec Richard Owen. Běžně je překládáno jako „děsiví ještěři/plazi“, ve skutečnosti má ale poněkud jiný význam.

Asi jen málokdo si nevybaví fascinující scénu z filmu Cesta do pravěku, ve které nelétavý obří pták forusrakos honí vyděšeného chlapce. Skutečně byl ale opeřený zabiják natolik nebezpečný?

Jak skutečně probíhala katastrofa na konci křídy před 66 miliony let na území dnešní Severní Ameriky? Věda nám dnes nabízí velmi přesný pohled na tuto děsivou pradávnou událost.

Dopad planetky do oblasti Mexického zálivu před 66 miliony let vyvolal jednu z největších katastrof v dějinách života na Zemi. Jak se ale tato událost projevila na území současné České republiky?

Zkamenělá tříprstá stopa dlouhá téměř 1,2 metru, odkrytá v roce 2016 v Bolívii, mohla být vytvořena dravým dinosaurem ještě větším, než byl slavný Tyrannosaurus rex.

Nejmohutnější zástupce hmyzu i dalších skupin členovců bychom našli v období prvohor. Patrně největším známým druhem létajícího hmyzu byla obří dravá pravážka Meganeura monyi.