Vladimír Socha

Reprodukce pánů druhohorních souší patřila dlouho k velkým záhadám paleontologie. Dnes už o tomto zajímavém tématu více více.

Jakou podstatu měla jedna z nejděsivějších a nejzáhadnějších nemocí, které se začalo přezdívat „smějící se smrt“ a která byla spojena s praktikováním kanibalismu? Dnes už známe odpověď.

Jedním z největších vizionářů 19. století byl francouzský spisovatel Jules Verne. Jaké nejzajímavější technologické novinky a vymoženosti dokázal kdysi předpovědět?

Jak víme dobře i díky Jurskému parku, někteří dinosauři byli chytří. Na poměry druhohorní éry byli dokonce extrémně chytří. Proč ale nedokázali za desítky milionů let vytvořit vlastní civilizaci?

Ačkoliv se to nemusí zdát, druhohorní dinosauři nejsou jen jednou z mnoha skupin dávno vyhynulých zvířat. Proč jsou ale tolik významní a měli bychom se jim více věnovat například i ve školní výuce?

Jak vnímali lidé dopady a exploze kosmických těles v naší atmosféře nebo přímo na povrchu - v době, kdy ještě tyto úkazy nedokázal nikdo vysvětlit? Odpověď je složitější, než by se mohlo zdát.

Ačkoliv nám noční obloha připadá stále stejná a v průběhu let takřka neměnná, opak je pravdou. V době existence druhohorních dinosaurů totiž musela vypadat úplně jinak a my bychom ji určitě nepoznali.

Ten příběh je starý už bezmála 150 let a jeho hlavními aktéry jsou dva významní američtí paleontologové 19. století. Jejich neobyčejné „Války o kosti“ kdysi objevily pro vědu nový svět dinosaurů.

Jak vlastně starověcí a středověcí lidé reagovali na neobvyklé přírodní jevy a jaký význam pro ně přírodní katastrofy, podzemní kuriozity, nebo úkazy na obloze skýtaly?

Ve 20. století umíralo ve válkách v jediném dni více vojáků, než kolik jich v 18. století vůbec tvořilo pravidelnou armádu. Není tedy divu, že nejkrvavější konflikty se odehrály až v moderní éře.

Před půlstoletím se objevila zajímavá hypotéza o vyhynutí dinosaurů zaviněném explozí relativně blízké supernovy, která následně zalila Zemi smrtící radiací. Dnes už ale víme, že příčiny byly jiné.

Dějiny hornictví na našem dnešním území jsou až překvapivě bohaté a zároveň významné i v globálním kontextu. Podívejme se na ně tedy blíže.

Jednou z nejdéle odolávajících záhadných staveb na území České republiky jsou i tzv. kounovské kamenné řady v Lounském okrese. Co o nich vlastně víme a proč jejich záhadu stále nedokážeme vyřešit?

Stromy jsou nádhernou a majestátní součástí naší přírody. Které z nich jsou ale skutečnými globálními rekordmany? Následuje přehled pětice těch nejfantastičtějších…

Paleoart je jedním z mnoha odvětví výtvarného umění, specializující se na rekonstrukci pravěkých světů - krajin, ekosystémů, zvířat i rostlin. Které osobnosti nejvíce promluvily do jeho dějin?

Už jste někdy slyšeli o tzv. Jáchymovském dřevě? Pokud ne, čtěte dál - jedná se totiž o jednu z historicky nejvýznamnějších zkamenělin vůbec.

S trochou nadsázky můžeme toto místo označit za jakýsi prehistorický předchůdce stánků s rychlým občerstvením. Jsou tu ale samozřejmě značné rozdíly a také velmi zajímavé detaily.

Před 55 lety byl světu představen první ptakoještěr, objevený s „chlupatým“ pokryvem těla. Nález tehdy vyvolal senzaci, která rezonuje i v současném paleontologickém výzkumu.

Největším známým hadem v dějinách života na Zemi byl obří příbuzný hroznýšů jménem Titanoboa cerrejonensis. Tento paleocenní gigant byl dvakrát delší a pětkrát těžší než největší dnes známé anakondy.

Planeta Země je stará více než 4,5 miliardy roků. Jak se ale tuto nepředstavitelnou hodnotu vůbec podařilo zjistit?

První objevený koprolit (fosilizovaný trus) obřího dravého dinosaura druhu Tyrannosaurus rex odhalil vědcům mnohé zajímavé údaje.

Nový výzkum nám prozrazuje nejen to, jak rychle se obří dravý dinosaurus pohyboval, ale také dokládá, že i tyranosauři byli ve skutečnosti mnohem více podobní současným ptákům.

Obrněný dinosaurus Antarctopelta oliveroi byl objeven v roce 1986 a formálně popsán v roce 2006, letos si tedy připomínáme jeho dvojí výročí.

Stegosaurus patří k nejznámějším dinosauřím rodům, objevil se například ve filmu Cesta do pravěku i v sérii Jurských parků/světů. Do jakých rozměrů ale mohl ve skutečnosti dorůst?

Zatímco před stoletím byli všichni druhohorní dinosauři považováni za studenokrevné, pomalé a neohrabané tvory, dnes už máme představu zcela jinou. A moderní výzkumy nám tuto představu potvrzují.

Zatímco největšími létajícími tvory všech dob byli druhohorní pterosauři, dlouho po jejich vyhynutí brázdili oblohu nad Jižní Amerikou obří teratorni. Největším z nich byl Argentavis magnificens.

V roce 2010 byla objevena druhá dinosauří stopa na našem území. Patřila menšímu býložravci, který žil nedaleko současného Červeného Kostelce v době před zhruba 215 miliony let. Co o něm vlastně víme?

Jak ukázal objev, učiněný již roku 1893 v Srnojedech u Pardubic, druhohorní dinosauři se kdysi nejspíš vyskytovali i v blízkosti této východočeské metropole. Co o tomto záhadném tvorovi vlastně víme?

První zkamenělina dinosaura objevená na území současné České republiky byla pravděpodobně nalezena již roku 1878 nedaleko Holubic u Kralup nad Vltavou. Jaký je její příběh a co o ní dnes víme?

Kteří dinosauři, formálně popsaní v loňském roce, byli nejvýznamnější, nejbizarnější nebo třeba nejpřekvapivější? Následující přehled ve stylu „Top 5“ vám je nyní představí.

Nové výzkumy ukazují, že i gigantičtí dlouhokrcí sauropodi dlouzí přes 30 metrů a vážící desítky tun mohli být výrazně zbarvení. Jaký by to asi byl pohled?

Jurský park patří k nejlepším filmům 90. let minulého století. Jak ale obstojí některé zajímavé zápletky jeho děje optikou současné biologie?

Také dinosauři žili v některých případech na sněhu a ledu, přestože období druhohor bylo obecně velmi teplé. Vánočně vyhlížející krajinu bychom tehdy nalezli například na území současné Aljašky.

Stegosauridi byli býložraví ptakopánví dinosauři charakterističtí svými obrannými anatomickými prvky - výraznými hřbetními deskami a kostěnými bodci na ocase. Kteří z nich ale byli největší?

Dokonce ani největší a nejsilnější dinosauři zřejmě nebyli ušetřeni trápení s parazitickými současníky, mezi které již patřila například i klíšťata, mnohdy velmi podobná těm dnešním.

Před desítkami tisíc let žili na našem území zajímaví příslušníci megafauny doby ledové - mamuti, medvědi jeskynní nebo nosorožci srstnatí. O mamutech se píše poměrně často, co ale víme o nosorožcích?

Ačkoliv už brachiosaurus není největším známým dinosaurem, stále patří k nejlépe prozkoumaným obřím sauropodům. Dnes už třeba víme, jak velké množství vegetace musel denně spořádat, aby zůstal naživu.

Jedním z nejzajímavějších dravých dinosaurů před érou T. rexe byl Acrocanthosaurus atokensis - obr o velikosti dospělého slona s výraznou hřbetní plachtou. Byl popsán právě před tři čtvrtě stoletím.

Po 83 letech od objevu první fosilie, která však byla dosud chybně určena, můžeme záhadného dravého dinosaura z Montany považovat za vědecky platného. Jmenuje se Nanotyrannus, neboli „malinký tyran“.

Závěrečný článek o možnostech realizace konceptu Jurského parku - nyní už tedy máme živé dinosaury (jakkoliv je to nepravděpodobné) - dokonce i teď jsou ale před námi stále nepřekonatelné překážky…

Pokud jste geniální genetický inženýr a poradil jste si se získáním a zpracováním dinosauří DNA, nemáte ještě ani zdaleka vyhráno. Dalším obřím problémem je vytvoření dokonalého syntetického vyjíčka.

Pokračujeme v hodnocení skutečných možností klonování dinosaurů - co bychom byli opravdu schopni udělat se získanou dinosauří DNA?

V tomto a několika navazujících článcích získáte přehlednou, obsáhlou a nejspíš i konečnou odpověď na otázku, zda někdy uvidíme naklonované tyranosaury a velociraptory za elektrickými ohradníky.

Začátkem října si připomínáme již 120. výročí vědeckého popsání a představení nejslavnějšího dravého dinosaura, obřího severoamerického teropoda druhu Tyrannosaurus rex.

Kloaka, tedy společný tělní vývod několika orgánových soustav, byla u dinosaurů dlouhou dobu velkou neznámou. Teprve výzkum ze začátku tohoto desetiletí nám k ní poskytl první konkrétní informace.

Která kdysi velmi populární a běžně používaná dinosauří jména dnes již nejsou platná a sama o sobě působí jako ozvěna dávných dob?

Prvním vědecky rozeznaným dinosaurem, objeveným na našem území, byl malý dravý teropod. Ten žil v oblasti dnešního Červeného Kostelce asi před 210 miliony let, když zde panovalo pouštní prostředí.

V současnosti už se většina dětských psychologů shoduje na tom, že děti zajímající se o dinosaury (a přírodu obecně) bývají v průměru inteligentnější a mají výrazně lepší paměť než jejich vrstevníci.

Patřila tyranosauří kostra kdysi samci, nebo samici tyranosaura? A byla u tohoto druhu větší samice, nebo samec? I na tyto zajímavé otázky se dnes snaží paleontologie odpovědět.

Genetici už dvě desetiletí usilovně pracují na tom, abychom mohli spatřit skutečného křížence mezi dravým dinosaurem a slepicí. Je možné, že se jim to povede už brzy, snad za několik málo let.

Přestože Barrande proslavil naše území v celém paleontologickém světě, stále o něm mnoho věcí nevíme. Jednou z pikantních otázek je například i jeho potenciální otcovství spisovatele Jana Nerudy.

V roce 2022 byl u západního pobřeží Afriky objeven pode dnem Atlantiku pohřbený kráter starý 66 milionů let. Má prakticky stejné stáří jako mnohem větší „zabiják dinosaurů“ Chicxulub v Mexiku.

Které dopadové krátery ve Sluneční soustavě jsou největší a co nám prozrazují o možném nebezpečí pro lidstvo? Představuje se vám Top 10 obřích jizev po vesmírných srážkách.

Ve chvíli, kdy pětiletá dívka začala křičet „býci, býci“, se svět archeologie už navždy změnil. Jak ale byla pravěká obrazárna v jeskyni Altamira skutečně objevena?

Pokud vám běžně velké exempláře druhu Tyrannosaurus rex připadají obrovské (což je při hmotnosti dvou slonů a délce autobusu pochopitelné), pak si představte, že „Goliáš“ mohl vážit celý dvojnásobek.

Slavný filmový archeolog Indiana Jones měl nejspíš reálné předlohy v podobě několika skutečných osob. Jednou z nich byl i americký vědec a dobrodruh Roy Chapman Andrews.

Také já jsem neodolal a usedl do sedačky v kinosále, z něhož se zanedlouho začal ozývat řev dinosaurů a dalších naklonovaných druhohorních živočichů. Následují postřehy i celkové zhodnocení filmu.

Jeden z nejpozoruhodnějších příběhů v dějinách paleontologie, který se odehrál před dvěma stoletími, úzce souvisí také s románem Karla Čapka Válka s mloky.

Jednou z nejtragičtějších událostí první světové války bylo potopení obchodní lodi SS Mount Temple v roce 1916 - tehdy byly totiž zbytečně zničeny jedny z nejlepších dinosauřích fosilií vůbec.

Náš stát se nemůže chlubit rozsáhlou sbírkou fosilií dinosaurů, přesto již máme několik nálezů, které k nim potenciálně můžeme zařadit. První objevy tohoto druhu byly učiněny už koncem 19. století.