Vltavín

Divadlo v Krumlově bývá spojováno především s otáčivým hledištěm. Ti historie více znalí vědí, že na zámku existuje i barokní divadlo s původním pohyblivým systémem výměny kulis, někteří v něm dokonce už i byli. Ale to není všechno.

Záznamy z rozhlasového archivu, které jsou sice většinou dvacet a více let staré, ale nezestárly ani po technické, ani po obsahové stránce. Zajímavé ohlédnutí přináší magazín Vltavín. Zaposlouchejte se.

Magazín Vltavín zahájíme dvěma archivními záznamy o jihočeských rybnících. Jeden bude spojený s pověstí o mlynáři a čertech, druhý pak s tisy. A potom si připomeneme spisovatele Adofla Hoffmeistera a Jana Weniga v nahrávkách z let 1967 a 1972.

K rozvoji Dobré Vody na Novohradsku došlo počátkem 18. století, kdy zde vytryskl pramen léčivé vody a následně byl postaven poutní kostel Panny Marie Těšitelky. Tento kostel je typickým příkladem barokní architektury. Jedná se o slavné poutní místo, kam se ale za minulého režimu nesmělo.

1. září máme zpravidla spojené se začátkem školního roku. Ale i druhé světové války. Ve Vltavínu připomeneme, jak se začátek tohoto konfliktu promítl do života v jižních Čechách. Poté se přesuneme už potřetí a naposledy do období reforem zaváděných císařem Josefem II.

S vládou Marie Terezie a jejího syna Josefa II. jsou spojené velké změny, které dopadly i na jižní Čechy. Reformy měly pragmatický charakter, jejich smyslem bylo zvýšit populaci a daňové příjmy, zlepšit vzdělanost a sociální podmínky poddaných. To mělo vést i k obraně monarchie.

V magazínu Vltavín nás čeká další procházka rozhlasovým archivem. Pustíme si rozhovor s herečkou Květou Fialovou a její vzpomínky na českobudějovické divadelní angažmá, navštívíme Vřesce, táborské Muzeum čokolády a připomeneme legendárního rožmberského archiváře a kronikáře Václava Březana.

Kniha Finanční stráž v Novohradských horách publicisty Jana Ciglbauera přináší příběhy strážců hranic i pašeráků. My se v magazínu Vltavín vypravíme po jejich stopách.

Prostřednictvím magazínu Vltavín navštivte mlýn v Hněvkovicích na Českobudějovicku. Ve své zachovalé podobě je jediný na řece Vltavě.

V magazínu Vltavín uslyšíte několik unikátních archivních rozhlasových nahrávek o zajímavých Jihočeších a historických událostech, které se v kraji staly.

Když se řekne Habsburkové a 400 let, nejspíš každému naskočí pojem Bílá hora. Jenomže první z příspěvků Vltavínu, který natočil pro Český rozhlas České Budějovice ředitel Prácheňského muzea v Písku Jiří Prášek v roce 2002, vám doloží, že to mohl být klidně i pořádný kopec dřeva.

Pokud jste někdy alespoň na chvilku zatoužili letět v letadle a ještě se vám to nesplnilo, tak si nenechte ujít Vltavín. Pořad vám zprostředkuje osvobozující zážitek, kterým je pohled do krajiny z nebe.

Za cestou dřeva, do přírody, za stromy, rostlinami, ale i zvířaty a vodou se vypravíme v magazínu Vltavín. Začneme na zámku Ohrada u Hluboké nad Vltavou.

Ve Vltavínu si projdeme jihočeskou obec Doudleby. A stejně tak nás čeká i cesta do historie Doudleb. Provedou vás redaktor Zdeněk Zajíček a místní historik a kronikář Jan Šimánek.

První kasárna v českobudějovické historii vznikala stylem, kterému dnes říkáme developerský projekt. Právovárečníci se chtěli zbavit povinnosti ubytovávat vojsko ve svých domech, a tak vystavěli kasárna, která armádě pronajímali.

Jména Jan Žižka a Trocnov známe asi všichni, ale v magazínu Vltavínu se na ně podíváme opravdu zblízka. S historikem Janem Šimánkem jsme se totiž do Trocnova vypravili. A víte, že dnešní obec Trocnov vlastně celá staletí vůbec Trocnovem nebyla?

Pojďme si připomenout Jihočecha Miloše Kopeckého. Ano, čtete správně, Jihočecha. I když slavný herec žil v Praze, na jižní Čechy nedal dopustit. Byť sám o sobě říkal, že není typickým kutilským chalupářem, protože není příliš manuálně zručný, jezdil na jih především odpočívat.

V návštěvních knihách jihočeského muzea Ohrada se za 180 let jeho existence dochovalo mnoho podpisů osobností, například Elišky Krásnohorské, Gustava Frištenského a spousty dalších nadšených návštěvníků expozic.

Pořad Vltavín tentokrát věnujeme vodě. Vydáme se za jednou záhadou Staňkovského rybníka u Chlumu u Třeboně, poté na Koštejk a sjedeme řeku Malši. Ovšem ne na lodi, ale na voru.

V pořadu Vltavín se vydáme po stopách Rožmberků nejen na jih Čech, ale také na Vysočinu a jižní Moravu. Když totiž například navštívíte Mikulov a zdejší zámek, zjistíte, že i tato místa mají cosi společného s Rožmberky.

Velice těžkou hamernickou práci na Buškově hamru u Trhových Svinů zmapujeme ve Vltavínu. Památku podrobně projdeme a uslyšíte i zvuky, které tu kdysi hamerníci slýchávali každým dnem. Ve druhé části připomeneme výročí založení vyšebrodského kláštera.

Nesmíte chodit do školy, nesmíte chodit do kina a nesmíte se třeba ani stýkat se stejně starými vrstevníky. Už asi tušíte, že zamíříme do dob protektorátu Čechy a Morava za tehdejšími židovskými dětmi. Ty v Českých Budějovicích tuto vyloučenost z veřejného života vyřešily po svém. Začaly tvořit vlastní časopis.

Vltavín připomene rozhlasovou historii českobudějovického studia. K mikrofonu si přisedne někdejší redaktor a hlasatel Pavel Kroneisl a společně s jeho vzpomínkami zazní i dvě reportáže – jedna ze 70. let o stavbě římovské přehrady a druhá z 90. let o Žďákovském mostu.

Kousek od Týna nad Vltavou stojí barokní sousoší připomínající velký výbuch vojenského skladu z doby Marie Terezie. Nedaleko od tohoto místa dodnes stojí základy cvičné pevnosti skryté v lesíku. Tady se vojáci rakouské armády učili pevnosti dobývat, ale i bránit.

Ve Vltavínu se vypravíme na vrch Pulmon. Najdete jej nedaleko Ledenic, kousek od Českých Budějovic. Je spojen s vojenskou historií a jedním paradoxem.

Ve Vltavínu se redaktor Zdeněk Zajíček vydá s archivářem Danielem Kovářem opět proti proudu času a hlavně proti proudu řeky Vltavy. Poslechněte si, jaké byly osudy boršovského mostu.

Poslechněte si reportáž z muzea sklářství v Lenoře a další vyprávění kumštýřů narozených na jihu Čech. V tomto vydání Vltavínu to budou bratři Marian a Karel Rodenovi a Pavel Žalman Lohonka. Na závěr se vydáme opět na jeden kopec s kostelem, a to až do rakouského Linze.

Rozplétání názvů táborského královského města Hradiště s hradem Kotnov, plné boty po zapadnutí do mokřadů u třeboňských seníků, výšlap na Boubín i krkolomný výstup redaktora na věž tvrze v Tiché u česko-rakouských hranic.

Ve Vltavínu si to namíříme hezky proti proudu času ze současnosti až do 13. století. Historických etap zmíníme několik. Ve vzpomínkách herce Lubomíra Lipského to bude protektorát, ale i 19. století. Připomeneme i podzim roku 1918 na jihu Čech a navážeme zajímavostmi o tom, jak se ve středověku osidlovalo jihočeské pohraničí.

V jednom z transportů vězňů do koncentračního tábora se za války ocitl i otec budoucí české herečky. Na chvíle, kdy se k němu snažila dostat, Jiřina Bohdalová vzpomíná v archivní nahrávce z roku 1966.

„V naší rodině jsme měli dva emigranty, mého bratra a bratrance," vzpomíná na archivní rozhlasové nahrávce Ladislav Voříšek. Ten udělal velkou kariéru ve Washingtonu, pak se usadil v Tasmánii a třikrát objel zeměkouli.