Čeká nás válka o Tchaj-wan?
Před 6 dny00:00 Pláž, kde by to mohlo začít 01:31 Co štve Čínu 03:22 Proč Čína řinčí zbraněmi? 05:08 Kdo půjde Tchaj-wanu na pomoc 06:18 Křemíkový štít 07:50 Dvoje zásadní volby 08:01 A když Čína zeslábne? 09:00 Faktor Ukrajina 09:28 Kde vezme Tchaj-wan zbraně Z českých médiích se občas může zdát, že válka o Tchaj-wan může přijít třeba už zítra. A taky že malý Tchaj-wan může podobně jako Sarajevo snadno zažehnout po osmi dekádách další globální konflikt. Jak to ale vypadá, když jste přímo na místě? A proč by se Čína měla do tohoto riskantního podniku pouštět? Na tyhle otázky odpovídá Vojtěch z Voxpotu v explaineru přímo z reportážní cesty na Tchaj-wan. Pro více informací se podívejte přímo na náš web na www.voxpot.cz Chceš být součástí Voxpot Klubu a získat tak přístup k plným článkům, na redakční Discord server i k dalším bonusům? Cesta vede tudy: https://www.voxpot.cz/voxpot-klub/Superobří lodě, zablokované přístavy a zpomalující globalizace. K čemu míří námořní přeprava?
Před 6 měsíciRaketová inflace, nedostatek zboží a uvězněné lodě už druhý rok trápí světovou ekonomiku. Sankce na ruské zboží, ropu i plyn jsou jen další v řadě problémů globální námořní přepravy. Kořeny jejich problémů ale sahají ještě hluboko před pandemii. Reportéři Voxpotu se vydávají do Rotterdamu zjišťovat, kam až můžou vyrůst superobří lodě, proč se námořní přeprava stále potýká s dopady covidu nebo jak se těžká doba podepsala na pracovních podmínkách námořníků. Může za vysoké ceny v obchodech jen válka v Evropě a důsledky Covidu, nebo existuje i skrytý problém, který se dotýká samotného základu fungování globální ekonomiky? Systémové problémy pronásledují extrémně levnou kontejnerovou dopravu od jejího zrodu a pohled na to, kam dostala pandemie celé toto odvětví za pouhých pár měsíců může naznačit, jak bude vypadat budoucnost globalizace. Celé odvětví s bilionovými obraty totiž stojí na těžko snesitelné práci levných pracovníků, kterým covid z kontejnerových lodí udělal plovoucí vězení a někdy i márnice s místem posledního odpočinku mezi plesnivými rajčaty. Zároveň může být námořní doprava tak levná jako dnes jen na úkor životního prostředí. A to se teď bude muset změnit. Evropský Green Deal totiž zahrnuje i dekarbonizaci dopravy zboží do Evropy. I když se klíčový rok 2050 rychle blíží, rejdaři stále nemají ekologickou alternativu. === PODPOŘ NÁS: https://www.voxpot.cz/podporte/ STAŇ SE ČLENEM/KOU KLUBU: https://www.voxpot.cz/voxpot-klub/ TWITTER: https://twitter.com/Voxpot FACEBOOK: https://www.facebook.com/VoxpotReporters INSTAGRAM: https://www.instagram.com/voxpot_repo... === Reportér: Ondřej Zacha Kamera: Aneta Václavíková Střih: Natália Bučková Hudba: BakE Lite Zvuk: Pavel Horkel Grafika: Tomáš Urbánek, Martin Střálka Vznik této reportáže byl podpořen grantem pro středo- a východoevropské novináře od Meridian International Center, Embassy of the United States in Paris a US Department of State.Kolik ruských vojáků přijde, tolika pohnojíme naši zemi, říkají obránci Kyjeva
Před 1 rokemReportéři Voxpotu byli v Kyjevě od prvního dne války a ve svých reportážích sledovali, jak z města množství lidí odjíždí a jiní se připravují na obranu.Zapomenuté akcie: Desetina lidí v Česku přichází každý rok o miliardy. Jste mezi nimi?
Před 1 rokemDo dnešního dne vlastní téměř milion lidí v Česku akcie z kupónové privatizace. Většina z nich ani neví, že je má. V důsledku však přichází o zisk z těchto zapomentých akcií a mnohdy i o akcie samotné. Ty postupně propadají velkým korporacím, které si je s péčí řádného hospodáře ochotně přivlastňují.Ocelová města na Tachovsku: Jak se odlehlý region vyrovnal s příchodem tisíců zahraničních dělníků
Před 1 rokem„Agentury propustily lidi z práce a potom se schovaly. Peníze nám nedaly,“ vypráví bulharský dělník své zážitky z doby covidu. Je jedním ze 13 tisíc cizinců, kteří pracují v průmyslových parcích v okrese Tachov. Podobné parky v Česku zažívají boom. Jak to v nich vypadá a jak ovlivňují obce ve svém okolí?Zelená, nebo ultrapravicová budoucnost? Uhelné regiony stojí na rozcestí
Před 1 rokemÚstecký kraj nejistě vyhlíží definitivní konec uhlí. Část jeho obyvatel přitom dávno ztratila důvěru v systém, který by měl tuto zásadní výzvu řešit. Hrozí severním Čechám podobný scénář jako sousednímu Sasku, kde volby vyhrává Alternativa pro Německo usilující o radikální přehodnocení současného směřování země?Skotská nezávislost: Rozpadne se Británie po Brexitu?
Před 1 rokemZatímco se Velká Británie potýká s dopady Brexitu, na severu se skotská vláda snaží prosadit možnost dalšího referenda o nezávislosti. To první jim v roce 2014 nevyšlo, Brexit i pandemie ale spoustě Skotů změnila názor. Situace Skotské národní strany však není jednoduchá. Průzkumy ukazují, že je skotská společnost silně rozdělená a Westminster další referendum razantně odmítá.Česká televize pod palbou: Kdo ovládne veřejnoprávní média?
Před 2 rokyČeská televize má rozpočet bezmála sedm miliard korun, obrovskou sledovanost a zásadní vliv. O jejím ovládnutí za posledních 30 let snilo mnoho politických sil. Často můžeme slyšet o dalších útocích o na její nezávislost, naposledy při turbulentním vývoji v Radě ČT na konci loňského roku. Jde ale opravdu o zkrocení palebné síly nejvlivnějšího českého média, nebo za vším stojí prozaičtější důvody osobního nepřátelství vůči generálnímu řediteli ČT Petru Dvořákovi? A jak vypadá situace v zemích, kde se veřejnoprávní média podařilo politikům umlčet nebo je docela ovládnout? Sledujte další díl z naší série o médiích ve střední Evropě.Jak se krotí novináři: Natáčeli jsme v redakcích nejvlivnějších médií
Před 2 rokyNení to dlouho, kdy země střední Evropy vedly mezinárodní žebříčky hodnotící svobodu médií. Svoboda slova a možnost kritizovat ty, kteří drželi moc, byla po pádu autoritářských režimů všeobecně vyžadovanou hodnotou. Netrvalo ale dlouho, než se ti, co mají co skrývat, v novém systému rozkoukali a začali nezávislá média krotit. Jak se stalo, že během pouhých třiceti let padlo velké množství médií v regionu opět pod kontrolu politiků a oligarchů? A existuje ze současné situace cesta ven? Na to jsme se zaměřili v nejnovější reportáži o soukromých médiích v zemích střední Evropy.Polsko zachvátily protesty, které vyděsily vládu. "Váš čas se naplnil," křičí Polky
Před 2 rokyNa konci října polský Ústavní soud rozhodl, že v zemi nebudou nadále povoleny prakticky žádné potraty. Sáhnutí na práva žen rozhodovat o svém osudu vyhnalo do ulic stovky tisíc Polek, které už třetí týden ovládají ulice Varšavy i dalších měst po celé zemi. Co musí vláda udělat, aby situaci uklidnila? Sledujte novou reportáž Voxpotu!Náhorní Karabach: Ázerbájdžánu dochází trpělivost, mrtví se počítají ve stovkách
Před 2 rokySoučasné vyostření v Náhorním Karabachu je nejhorší za 26 let od konce války. Poprvé například dochází k ostřelování hlavního města tohoto neuznaného území a i nejmírnější odhady počtu obětí už překročily stovku. Sledujte naši reportáž a rozhovor o situaci s Emilem Aslanem, ředitelem výzkumu Ústavu mezinárodních vztahů. Zatímco Arménie už téměř třicet let fakticky ovládá toto horské území na hranici obou zemí, které oficiálně patří Ázerbájdžánu, představitelé Ázerbájdžánu si uvědomují, že když bude tato praxe pokračovat dál, mohou o strategický kus země definitivně přijít. Už od léta přitom probíhaly omezené boje a v Ázerbájdžánu demonstrovaly desítky tisíc lidí na podporu války. Příslib pomoci „ázerbájdžánským bratrům“ zazněl i od tureckého prezidenta Erdogana. Na straně Arménie zase stojí její dlouholetý spojenec, kterým je Rusko. Kam až se může situace tentokrát dostat? Přinášíme komplexní shrnutí současné situace ve třech částech: 1) Aktuální vývoj na místě, 2) Reportáž z poslední návštěvy Voxpotu v Náhorním Karabachu, 3) Rozhovor s expertem u Ústavu mezinárodních vztahů, Emilem Aslanem.Kam dál bez Lenina? Jak dopadla dekomunizace na Ukrajině
Před 3 roky"Dokud neuvidíš knír vůdce, nevstaneš od stolu," říkalo se v Sovětském svazu nad talířem kaše. Když jste ji všechnu snědli, ze dna talíře se na vás díval všudypřítomný Lenin. Hodně z této doby zůstalo na Ukrajině i po rozpadu Sovětského svazu až do nedávné doby. Na jaře 2015 podepsal tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko balík zákonů přikazujících odstranění komunistických soch a přejmenování měst, vesnic, ulic a dalších veřejných míst, jejichž název byl nějak spojen s komunismem. V roce 2016 bylo přejmenováno přes 50 tisíc ulic, téměř tisíc měst a vesnic včetně čtvrtého největšího města Ukrajiny, Dněpropetrovsku. Zároveň padlo 1320 soch Lenina a přes tisíc soch dalších komunistických funkcionářů. Porušení zákona je trestáno pokutou, zákazem fungování média nebo vězením až do pěti let. Zákon byl na Ukrajině často kritizován za to, že vytěsňuje komunistickou symboliku, aby ji nová "post-majdanovská" Ukrajina pouze nahradila nacionalistickou symbolikou, aniž by se změnil zkorumpovaný systém, ve kterém si bohatí a mocní mohou dělat stejně jako dříve cokoli se jim zachce. Při natáčení v Mariupolu jsme objevili Platformu Tyu, která pořádá každý rok na Leninovy narozeniny 22. dubna výstavu DeKom, při které se snaží otevírat téma toho, jak proběhla ukrajinská dekomunizace.Amazonie je opět v plamenech. Natáčeli jsme s hasiči v epicentru požárů
Před 3 rokyJe noc, v nose štípe dým a okolní tmu ozařuje oranžové světlo hořícího lesa. Požárníci se s provizorním vybavením už poněkolikáté vypravují do akce. Snaží se uhasit jeden z desítek tisíc ohňů, které zachvátily Amazonii a přilehlou Chiquitanii. Požáry za sebou za loňský rok zanechaly tisíce kilometrů spálené země. Proč vznikly, v čem byly jiné než dřívější ohně a na co se máme připravit do budoucna? Sledujte novou reportáž Voxpotu.Smaragdy, opium a budoucnost na vlastních nohou. Natáčeli jsme v Afghánistánu
Před 3 rokyV nejnovější reportáži jsme navštívili afghánské pěstitele šafránu i dobyvatele smaragdů vysoko v horách. Proč zůstává Afghánistán, bohatý na přírodní zdroje i lidské síly a navíc přesně na křižovatce světů stále jednou z nejchudších zemí na světě? Přestanou lidé opouštět zemi a postaví se v budoucnu na vlastní nohy?Nebezpečí, které za sebou nechá stovky mrtvých, tu zůstane desítky let. Podaří se odminovat Donbas?
Před 3 rokyMiny a nevybuchlé nálože zabily během šesti let války na Donbase přes 600 lidí a více než dvojnásobek zmrzačily. Zatímco ostřelování a pokládání min stále pokračuje, skupiny odminovačů prozkoumávají území Donbasu a centimetr po centimetru ho čistí od nebezpečných pozůstatků války. Kvůli omezeným prostředkům také stále nikdo netuší, jak velké území zůstává zasažené. Experti OSN odhadují, že každý rok války odpovídá zhruba 10 letům odminovávání. Kdyby tedy dnes válka skončila, bude trvat ještě 40 let, než bude území východní Ukrajiny zcela bezpečné. S každým dnem probíhajících bojů se ale situace zhoršuje. Podívejte se, jak vypadá odminovávání v praxi.Sucho může vést k nedostatku bavlny i násilným konfliktům. Natáčeli jsme ve Střední Asii
Před 3 rokyJedna země ji potřebuje na výrobu energie, druhá na zavlažování bavlnových plantáží. Rozepře o vodu panují ve Střední Asii už od rozpadu Sovětského svazu. V minulosti vedly spory o vodu dokonce ke stoupajícímu napětí v nejlidnatější části regionu a zdejší země se ocitly na pokraji konfliktu. Vrátí se konflikty se stoupajícím suchem? I když se dnes zdá, že zdejší vlády mají konečně blízko k nalezení řešení, v cestě míru by mohly stát dopady klimatické změny. Stoupající teplota totiž vede k rychlému tání ledovců, které zásobují vodou z 80 procent dvě hlavní řeky v regionu: Amurdarju a Syrdarju. Odkud se berou problémy s vodou? A co dělají vlády středoasijských republik pro to, aby problém vyřešily? A jsou v ohrožení dodávky bavlny? A proč tu za stavbu vodních elektráren lobbuje český prezident Zeman a hradní kancléř Mynář? Natáčeli jsme v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu."Koronavirus ze mě udělal člověka." Jak krize pomáhá řešit otázku bezdomovectví
Před 3 rokyKde se izolovat před nákazou koronavirem, když nemám domov? To je otázka, kterou si kladly desítky tisíc lidí bez domova po celé republice. Neřešení situace lidí bez domova přitom nyní znamená zdravotní riziko jak pro ně samotné, tak i pro jejich okolí. Speciální reportérka OSN pro dostupné bydlení Leilani Farha na začátku krize prohlásila, že právě bydlení bude zásadní frontou, na které se povede boj proti současné pandemii. Hrozba ztráty bydlení nyní visí i nad lidmi, kteří v důsledku koronaviru přicházejí o práci a zároveň nemají úspory ani jinou záchranou síť. Podle Daniela Prokopa z výzkumné agentury PAQ Research jde v Česku zhruba o 90 tisíc lidí. Zatímco stát podle sociálních pracovníků lidem bez domova v současné situaci příliš nepomáhá, některá města se rozhodla přejít k akci a nabídnout jim aspoň dočasně bydlení. Pražský magistrát zareagoval otevřením dvou kempů a pěti hotelů, které nyní ubytovávají zhruba třetinu z odhadovaných 1500 pražských bezdomovců. Nejen, že se tímto způsobem ochrání lidé, kteří mají často velké zdravotní problémy a jsou koronavirovým onemocněním ohroženi na životě, ale také se tím snižuje riziko dalšího šíření viru po městě. Ubytovávat lidi bez domova začal také Londýn nebo Berlín, v Bruselu poskytl jednu ze svých budov lidem bez domova Evropský parlament. Jak dlouho budou hotely a kempy pro lidi bez domova fungovat v tuto chvíli nikdo neví. Vzhledem k tomu, že návrat turistů do Prahy je zatím v nedohlednu, může být ubytovávání lidí bez domova vítaným způsobem předcházení krachu i pro samotné majitele těchto zařízení. Otázkou je, jestli opatření z doby koronakrize přetrvají i po jejim odeznění. Pražský radní pro bydlení, Adam Zábránský, k tomu řekl serveru A2larm, že: ,,je v plánu v obecné rovině bezdomovectví ukončovat, protože i z hlediska veřejných financí je to nejrozumnější cesta. Budeme proto prověřovat možnost dlouhodobějších pronájmů nebo přímo odkupu některých ubytoven či model sociální realitní agentury.“„Teror nás nezastaví!“ Natáčeli jsme s afghánskými bojovnicemi za práva žen
Před 3 rokyKvůli složité bezpečnostní situaci nebyl Afghánistán v posledních 40 letech příliš spojován s bojem za práva žen. V domácí politice i v mezinárodních médiích dostávaly přednost jiné války. Snaha o prosazení rovnosti žen pak byla v zemi sloužící jako bojiště regionálních i globálních mocností většinou označována za prosazování západního vlivu a západní kultury a konzervativní většinou společnosti odmítána. Jak vypadá situace žen v zemi, kde 75 procent obyvatel žije na konzervativním venkově a ani ve městech nejsou podmínky často o moc lepší?Převýchovné tábory, mizející lidé a plány na světovou dominanci? Natáčeli jsme v Číně
Před 3 rokyV čínské provincii Sin-ťiang mizí v lágrech desítky tisíc příslušníků místních etnických menšin. Jde především o Ujgury, Kazachy a Kyrgyzy. Tato západočínská provincie má zásadní postavení v plánech na stavbu Nové hedvábné stezky, masivního hospodářského projektu, o který usiluje současný čínský prezident Si Ťin-pching už od svého nástupu do úřadu v roce 2013. Nová hedvábná stezka je komplexní finanční a obchodní strategií Číny pro nové tisíciletí. Země tak reaguje na nevyváženou ekonomickou situaci ve světě a zároveň se tak snaží zvýšit globální politický a ekonomický vliv Čínské lidové republiky. Nestabilita a separatizmus v příhraničních regionech jsou čínskou komunistickou stranou považovány za hrozbu ambiciózním plánům na posílení vlastní pozice ve světě. Co spojuje snahu o globální dominanci a koncentrační a převýchovné tábory v příhraničních oblastech? Reportéři Voxpotu se to vydali zjistit. Sledujte naši novou reportáž, sdílejte ji a napište nám, co si o ní myslíte.Kotlebova fašistická propaganda nemůže zůstat bez reakce, říkají noční bojovníci
Před 3 rokyDo slovenského parlamentu se o víkendu na čtvrtém místě dostalo ultrapravicové hnutí ĽSNS Mariána Kotleby. Před volbami Slovensko zaplavily billboardy s tvářemi kandidátů, kteří mají prokazatelně fašistickou minulost nebo popírají holokaust. Skupina bratislavských aktivistů systematicky ničí všechny Kotlebovy reklamní billboardy.Setkali jsme se s bosenskými islamisty. Jaké jsou jejich plány?
Před 3 rokyZ Bosny odešly v minulých letech zhruba tři stovky lidí bojovat do řad Islámského státu. V dějinách moderního islámského fundamentalismu náleží Bosně důležité místo. Během občanské války na začátku 90. let stáli na straně bosenských muslimů i někteří členové nově vznikající al-Kaidy. Byli mezi nimi i ti, kteří později naplánovali a provedli útoky z 11. září. Někteří představitelé fundamentalistů museli kvůli své činnosti kolem roku 2015 opustit zemi, jiní skončili ve vězení. Ultraortodoxní pohled na islám má i přesto v některých zdejších komunitách pevnou pozici. A my jsme se vydali prozkoumat, jak vypadá islamistická scéna v zemi dnes.Střet Ruska a Číny v boji o Dálný východ? Natáčeli jsme přímo na hranici
Před 3 rokyRusko je ve vleklé ekonomické krizi v důsledku západních sankcí. Čína zatím vede obchodní válku s USA. Obě země se snaží vypadat vůči Západu jako silní spojenci. Ve vzájemných vztazích ale panuje nedůvěra. Ze Sibiře mizí obrovské množství dřeva a velký projekt hraničního mostu spojujícího obě země stojí. "Nebudeme stavět mosty, po kterých budou za několik let přijíždět čínské tanky," zní z Ruska. Jak tedy vypadá spojenectví ve skutečnosti? To se reportéři Voxpotu vydali zjistit přímo na hraniční řeku Amur.Napětí v Severní Irsku se s Brexitem opět stupňuje
Před 3 rokyJeště donedávna bylo celkem snadné toho o Severním Irsku moc nevědět. Ne tak po posledních týdnech a měsících, kdy se tenhle kout Spojeného království stal zásadním bodem sporu ve vyjednávání o Brexitu. Odchod z EU tady na severu vyvolává nejistotu i z jiných důvodů než ve zbytku Evropy. Z čeho pramení obava z obnovení občanského konfliktu mezi katolíky a protestanty? O co bojují přežívající polovojenské organizace? A jakou šanci má ve stínu Brexitu kampaň za odtržení od Spojeného království a sjednocení irského ostrova?Chtěly vytrhnout Francii z rukou finančníků. Podařilo se toho žlutým vestám dosáhnout?
Před 3 rokyProtesty žlutých vest ve Francii byly největšími protesty za posledních 50 let. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí na protest proti systému, ze kterého podle nich profitují především ti nejbohatší a lidé na okraji jsou naopak soustavně přehlíženi. Žluté vesty jsou nové protestní hnutí podobné britským brexitářům, italskému hnutí pěti hvězd nebo lidem nespokojeným se současnou politikou středu po celé Evropě. Kdo jsou, proč vznikly a co chtějí žluté vesty se redakce Voxpotu vydala zjišťovat přímo do Francie.Ostnatý drát a demonstrace. Maďarsko se otřásalo.
Před 3 rokyNa začátku loňského roku se v Budapešti rozhořely protivládní demonstrace, jaké země za devět let vlády Viktora Orbána nezažila. Z odporu proti zavedení 400 hodin práce přes čas se protesty rozrostly do kritiky celého maďarského neliberálního režimu založeného na odporu k imigraci a na specificky pojatých křesťanských hodnotách. V nové reportáži Voxpot zjišťuje, jaká situace dnes vládne v Maďarsku a jaké jsou výhledy opozičních protestů i starostů, kteří stavěli ploty proti uprchlíkům.Nezbývá čas, musíme jednat, říkají aktivisté, kteří vlastními těly brání těžbě uhlí
Před 3 rokyKlimatičtí vědci se shodují, že pokud rychle neupustíme od využívání fosilních paliv, planeta se může stát pro člověka časem neobyvatelnou. ČR patří mezi největší znečišťovatele v přepočtu na člověka. Reakce politiků a fosilního byznysu na varování klimatických vědců je však podle aktivistů naprosto nedostatečná. Voxpot přináší novou reportáž o sílícím klimatickém hnutí v ČR.Polsko zažívá další nástup krajní pravice. Může ohrozit současnou konzervativní vládu?
Před 3 rokyV Polsku získala v podzimních volbách pohodlnou většinu v parlamentu konzervativně-nacionalistická strana Právo a spravedlnost. Vláda tak slibuje, že dokončí zákony zakazující potraty nebo bude pokračovat v proti-imigrační politice. Mnozí ji však kritizují za to, že silná slova neprovázejí reálné činy. Po deseti letech se tak do parlamentu dostala i krajní pravice, která žádá vystoupení z Evropské unie a mnohem radikálnější postup v národních a konzervativních otázkách.Salta přes trosky nejnebezpečnější země světa. Jak se žije mladým lidem ve válkou zničené zemi?
Před 3 rokyAfghánistánu se letos vrátilo označení nejnebezpečnější země světa. Přesto, že hodně lidí chce uniknout do zahraničí, v zemi zůstávají ti, kteří ji chtějí změnit k lepšímu. Jedním z nich je třiadvacetiletý Jamil. Před lety začal trénovat volný běh parkour a dnes už vede tým více než 60 kábulských skokanů. Jak se dívá na zhoršující se situaci k zemi a co mu dává sílu jít dál? Podívejte se na nový díl Voxpot reportáží.Hrozí na Balkáně nová studená válka? Situaci vyostřuje sílící vliv Ruska
Před 3 rokyNěkolik posledních zemí na Balkáně stále není v Evropské unii ani v NATO. Zatímco Západ jim dnes není ochotný dát garance budoucího vstupu a s tím spojené bezpečnosti a prosperity, Rusko se se svou stále asertivnější politikou snaží zajistit, aby země Balkánu zůstaly i nadále neutrální nebo rovnou přátelské. S blížícími volbami se v Bosně opět otevírá debata o osamostatnění Republiky Srpské, Srby obývané části země na severu a východě. Vyjádřit podporu proruskému prezidentu Miloradu Dodikovi přilétá také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Mluvili jsme s proruskými organizacemi, ministry i prezidenty.Německo je pohlceno do konfliktu o budoucnosti těžby a spalování uhlí. Jaké to má následky?
Před 3 rokyV Německu probíhá vypjatý boj o budoucnost těžby a spalování uhlí. Velká většina tamní veřejnosti si kvůli stále viditelnějším důsledkům klimatických změn přeje jeho urychlený konec. Uhelné korporace a těžební regiony se ale obávají o své zisky a průmysl o levnou elektřinu. Nová německá vláda stvořila letos v létě uhelnou komisi, která má stanovit datum konečného odchodu od uhlí s přihlédnutím k zájmům všech zúčastněných stran. V zemi a na mezinárodní úrovni ale zároveň rychle narůstá síla hnutí za klimatickou spravedlnost, které žádá okamžitý konec „nejšpinavějšího z fosilních paliv“. Hnutí, které je ochotné jít i za hranici zákona, aby zamezilo nevratným změnám klimatu s nedozírnými důsledky.Jsme v informační válce s Ruskem? Navštívili jsme trollí farmy i redakce ruských médií
Před 3 rokyFake news, informační válka, ruské dezinformace, trollí farmy. Slyšeli jste v poslední době některé z těchto slov? My jsme je slyšeli tolikrát, že jsme museli zjistit, jak se to je s informační válkou má ve skutečnosti. A vypravili jsme se proto přímo do Ruska. Navštívili jsme trollí farmy, ptali se tajných služeb, novinářů i expertů na to, co Rusko svým informačním působením sleduje. Kde jsou limity ruské informační politiky a státní propagandy, co tím tato země sleduje a kdy za polarizovanou společnost vinit víc domácí hráče, než úklady z Kremlu? Na tyto otázky odpovídají reportéři Voxpotu v nové reportáži.Válka je součástí každodenního života. Ukrajinské boje pokračují
Před 3 rokyKonflikt na východní Ukrajině pokračuje šestým rokem a vyžádal si už více než třináct tisíc obětí. Řešení je čím dál vzdálenější a válka se pomalu stala součástí každodenního života. Nejnovějším epicentrem konfliktu je Azovské moře, jehož vody omílají i břehy Mariupolu, půlmilionového industriálního města, ležícího na dohled od frontové linie. Právě odtud přinášíme tuto reportáž.Zazračné vzdělávání ve Finsku?
Před 3 rokyO finském školství se říká, že si poradí i bez domácích úkolů, zkoušek a dokonce i bez předmětů. Co doopravdy stojí za úspěchem finských žáků v mezinárodních srovnávacích testech? Je to kvalita učitelů, důraz na spokojenost žáka nebo propracované procesy stanovení cílů a jejich naplňování? A existuje souvislost mezi rovným přístupem a úspěchem v matematice? Vše se dozvíte v nové reportáži Ondřeje Kluse na Voxpotu!Reporáž z Palestiny: Žili jsme tady 30 let s celou rodinou. Dům srovnali se zemí, říká místní
Před 3 rokyNa Západní břeh Jordánu se za posledních 50 let nastěhovalo přes 600 000 izraelských osadníků. I když jsou izraelské osady na palestinském území porušením mezinárodního práva, současná vláda i většina izraelské veřejnosti jejich výstavbu podporuje. Proč tomu tak je a co to znamená pro vývoj izraelsko-palestinského konfliktu? Počítají ještě místní obyvatelé s budoucím vznikem palestinského státu? A pokud ne, jaké další možnosti řešení konfliktu zůstávají ve hře? Staneme se v nejbližších letech svědky anexe Západního břehu? Odpovědi zjišťovali přímo na místě reportéři Voxpotu.