Voxpot

V nejnovější reportáži jsme navštívili afghánské pěstitele šafránu i dobyvatele smaragdů vysoko v horách. Proč zůstává Afghánistán, bohatý na přírodní zdroje i lidské síly a navíc přesně na křižovatce světů stále jednou z nejchudších zemí na světě? Přestanou lidé opouštět zemi a postaví se v budoucnu na vlastní nohy?

Miny a nevybuchlé nálože zabily během šesti let války na Donbase přes 600 lidí a více než dvojnásobek zmrzačily. Zatímco ostřelování a pokládání min stále pokračuje, skupiny odminovačů prozkoumávají území Donbasu a centimetr po centimetru ho čistí od nebezpečných pozůstatků války. Kvůli omezeným prostředkům také stále nikdo netuší, jak velké území zůstává zasažené. Experti OSN odhadují, že každý rok války odpovídá zhruba 10 letům odminovávání. Kdyby tedy dnes válka skončila, bude trvat ještě 40 let, než bude území východní Ukrajiny zcela bezpečné. S každým dnem probíhajících bojů se ale situace zhoršuje. Podívejte se, jak vypadá odminovávání v praxi.

Jedna země ji potřebuje na výrobu energie, druhá na zavlažování bavlnových plantáží. Rozepře o vodu panují ve Střední Asii už od rozpadu Sovětského svazu. V minulosti vedly spory o vodu dokonce ke stoupajícímu napětí v nejlidnatější části regionu a zdejší země se ocitly na pokraji konfliktu. Vrátí se konflikty se stoupajícím suchem? I když se dnes zdá, že zdejší vlády mají konečně blízko k nalezení řešení, v cestě míru by mohly stát dopady klimatické změny. Stoupající teplota totiž vede k rychlému tání ledovců, které zásobují vodou z 80 procent dvě hlavní řeky v regionu: Amurdarju a Syrdarju. Odkud se berou problémy s vodou? A co dělají vlády středoasijských republik pro to, aby problém vyřešily? A jsou v ohrožení dodávky bavlny? A proč tu za stavbu vodních elektráren lobbuje český prezident Zeman a hradní kancléř Mynář? Natáčeli jsme v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu.

Kde se izolovat před nákazou koronavirem, když nemám domov? To je otázka, kterou si kladly desítky tisíc lidí bez domova po celé republice. Neřešení situace lidí bez domova přitom nyní znamená zdravotní riziko jak pro ně samotné, tak i pro jejich okolí. Speciální reportérka OSN pro dostupné bydlení Leilani Farha na začátku krize prohlásila, že právě bydlení bude zásadní frontou, na které se povede boj proti současné pandemii. Hrozba ztráty bydlení nyní visí i nad lidmi, kteří v důsledku koronaviru přicházejí o práci a zároveň nemají úspory ani jinou záchranou síť. Podle Daniela Prokopa z výzkumné agentury PAQ Research jde v Česku zhruba o 90 tisíc lidí. Zatímco stát podle sociálních pracovníků lidem bez domova v současné situaci příliš nepomáhá, některá města se rozhodla přejít k akci a nabídnout jim aspoň dočasně bydlení. Pražský magistrát zareagoval otevřením dvou kempů a pěti hotelů, které nyní ubytovávají zhruba třetinu z odhadovaných 1500 pražských bezdomovců. Nejen, že se tímto způsobem ochrání lidé, kteří mají často velké zdravotní problémy a jsou koronavirovým onemocněním ohroženi na životě, ale také se tím snižuje riziko dalšího šíření viru po městě. Ubytovávat lidi bez domova začal také Londýn nebo Berlín, v Bruselu poskytl jednu ze svých budov lidem bez domova Evropský parlament. Jak dlouho budou hotely a kempy pro lidi bez domova fungovat v tuto chvíli nikdo neví. Vzhledem k tomu, že návrat turistů do Prahy je zatím v nedohlednu, může být ubytovávání lidí bez domova vítaným způsobem předcházení krachu i pro samotné majitele těchto zařízení. Otázkou je, jestli opatření z doby koronakrize přetrvají i po jejim odeznění. Pražský radní pro bydlení, Adam Zábránský, k tomu řekl serveru A2larm, že: ,,je v plánu v obecné rovině bezdomovectví ukončovat, protože i z hlediska veřejných financí je to nejrozumnější cesta. Budeme proto prověřovat možnost dlouhodobějších pronájmů nebo přímo odkupu některých ubytoven či model sociální realitní agentury.“

Kvůli složité bezpečnostní situaci nebyl Afghánistán v posledních 40 letech příliš spojován s bojem za práva žen. V domácí politice i v mezinárodních médiích dostávaly přednost jiné války. Snaha o prosazení rovnosti žen pak byla v zemi sloužící jako bojiště regionálních i globálních mocností většinou označována za prosazování západního vlivu a západní kultury a konzervativní většinou společnosti odmítána. Jak vypadá situace žen v zemi, kde 75 procent obyvatel žije na konzervativním venkově a ani ve městech nejsou podmínky často o moc lepší?

V čínské provincii Sin-ťiang mizí v lágrech desítky tisíc příslušníků místních etnických menšin. Jde především o Ujgury, Kazachy a Kyrgyzy. Tato západočínská provincie má zásadní postavení v plánech na stavbu Nové hedvábné stezky, masivního hospodářského projektu, o který usiluje současný čínský prezident Si Ťin-pching už od svého nástupu do úřadu v roce 2013. Nová hedvábná stezka je komplexní finanční a obchodní strategií Číny pro nové tisíciletí. Země tak reaguje na nevyváženou ekonomickou situaci ve světě a zároveň se tak snaží zvýšit globální politický a ekonomický vliv Čínské lidové republiky. Nestabilita a separatizmus v příhraničních regionech jsou čínskou komunistickou stranou považovány za hrozbu ambiciózním plánům na posílení vlastní pozice ve světě. Co spojuje snahu o globální dominanci a koncentrační a převýchovné tábory v příhraničních oblastech? Reportéři Voxpotu se to vydali zjistit. Sledujte naši novou reportáž, sdílejte ji a napište nám, co si o ní myslíte.

Do slovenského parlamentu se o víkendu na čtvrtém místě dostalo ultrapravicové hnutí ĽSNS Mariána Kotleby. Před volbami Slovensko zaplavily billboardy s tvářemi kandidátů, kteří mají prokazatelně fašistickou minulost nebo popírají holokaust. Skupina bratislavských aktivistů systematicky ničí všechny Kotlebovy reklamní billboardy.

Z Bosny odešly v minulých letech zhruba tři stovky lidí bojovat do řad Islámského státu. V dějinách moderního islámského fundamentalismu náleží Bosně důležité místo. Během občanské války na začátku 90. let stáli na straně bosenských muslimů i někteří členové nově vznikající al-Kaidy. Byli mezi nimi i ti, kteří později naplánovali a provedli útoky z 11. září. Někteří představitelé fundamentalistů museli kvůli své činnosti kolem roku 2015 opustit zemi, jiní skončili ve vězení. Ultraortodoxní pohled na islám má i přesto v některých zdejších komunitách pevnou pozici. A my jsme se vydali prozkoumat, jak vypadá islamistická scéna v zemi dnes.

Rusko je ve vleklé ekonomické krizi v důsledku západních sankcí. Čína zatím vede obchodní válku s USA. Obě země se snaží vypadat vůči Západu jako silní spojenci. Ve vzájemných vztazích ale panuje nedůvěra. Ze Sibiře mizí obrovské množství dřeva a velký projekt hraničního mostu spojujícího obě země stojí. "Nebudeme stavět mosty, po kterých budou za několik let přijíždět čínské tanky," zní z Ruska. Jak tedy vypadá spojenectví ve skutečnosti? To se reportéři Voxpotu vydali zjistit přímo na hraniční řeku Amur.

Ještě donedávna bylo celkem snadné toho o Severním Irsku moc nevědět. Ne tak po posledních týdnech a měsících, kdy se tenhle kout Spojeného království stal zásadním bodem sporu ve vyjednávání o Brexitu. Odchod z EU tady na severu vyvolává nejistotu i z jiných důvodů než ve zbytku Evropy. Z čeho pramení obava z obnovení občanského konfliktu mezi katolíky a protestanty? O co bojují přežívající polovojenské organizace? A jakou šanci má ve stínu Brexitu kampaň za odtržení od Spojeného království a sjednocení irského ostrova?

Protesty žlutých vest ve Francii byly největšími protesty za posledních 50 let. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí na protest proti systému, ze kterého podle nich profitují především ti nejbohatší a lidé na okraji jsou naopak soustavně přehlíženi. Žluté vesty jsou nové protestní hnutí podobné britským brexitářům, italskému hnutí pěti hvězd nebo lidem nespokojeným se současnou politikou středu po celé Evropě. Kdo jsou, proč vznikly a co chtějí žluté vesty se redakce Voxpotu vydala zjišťovat přímo do Francie.

Na začátku loňského roku se v Budapešti rozhořely protivládní demonstrace, jaké země za devět let vlády Viktora Orbána nezažila. Z odporu proti zavedení 400 hodin práce přes čas se protesty rozrostly do kritiky celého maďarského neliberálního režimu založeného na odporu k imigraci a na specificky pojatých křesťanských hodnotách. V nové reportáži Voxpot zjišťuje, jaká situace dnes vládne v Maďarsku a jaké jsou výhledy opozičních protestů i starostů, kteří stavěli ploty proti uprchlíkům.

Klimatičtí vědci se shodují, že pokud rychle neupustíme od využívání fosilních paliv, planeta se může stát pro člověka časem neobyvatelnou. ČR patří mezi největší znečišťovatele v přepočtu na člověka. Reakce politiků a fosilního byznysu na varování klimatických vědců je však podle aktivistů naprosto nedostatečná. Voxpot přináší novou reportáž o sílícím klimatickém hnutí v ČR.

V Polsku získala v podzimních volbách pohodlnou většinu v parlamentu konzervativně-nacionalistická strana Právo a spravedlnost. Vláda tak slibuje, že dokončí zákony zakazující potraty nebo bude pokračovat v proti-imigrační politice. Mnozí ji však kritizují za to, že silná slova neprovázejí reálné činy. Po deseti letech se tak do parlamentu dostala i krajní pravice, která žádá vystoupení z Evropské unie a mnohem radikálnější postup v národních a konzervativních otázkách.

Afghánistánu se letos vrátilo označení nejnebezpečnější země světa. Přesto, že hodně lidí chce uniknout do zahraničí, v zemi zůstávají ti, kteří ji chtějí změnit k lepšímu. Jedním z nich je třiadvacetiletý Jamil. Před lety začal trénovat volný běh parkour a dnes už vede tým více než 60 kábulských skokanů. Jak se dívá na zhoršující se situaci k zemi a co mu dává sílu jít dál? Podívejte se na nový díl Voxpot reportáží.

Několik posledních zemí na Balkáně stále není v Evropské unii ani v NATO. Zatímco Západ jim dnes není ochotný dát garance budoucího vstupu a s tím spojené bezpečnosti a prosperity, Rusko se se svou stále asertivnější politikou snaží zajistit, aby země Balkánu zůstaly i nadále neutrální nebo rovnou přátelské. S blížícími volbami se v Bosně opět otevírá debata o osamostatnění Republiky Srpské, Srby obývané části země na severu a východě. Vyjádřit podporu proruskému prezidentu Miloradu Dodikovi přilétá také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Mluvili jsme s proruskými organizacemi, ministry i prezidenty.

V Německu probíhá vypjatý boj o budoucnost těžby a spalování uhlí. Velká většina tamní veřejnosti si kvůli stále viditelnějším důsledkům klimatických změn přeje jeho urychlený konec. Uhelné korporace a těžební regiony se ale obávají o své zisky a průmysl o levnou elektřinu. Nová německá vláda stvořila letos v létě uhelnou komisi, která má stanovit datum konečného odchodu od uhlí s přihlédnutím k zájmům všech zúčastněných stran. V zemi a na mezinárodní úrovni ale zároveň rychle narůstá síla hnutí za klimatickou spravedlnost, které žádá okamžitý konec „nejšpinavějšího z fosilních paliv“. Hnutí, které je ochotné jít i za hranici zákona, aby zamezilo nevratným změnám klimatu s nedozírnými důsledky.

Fake news, informační válka, ruské dezinformace, trollí farmy. Slyšeli jste v poslední době některé z těchto slov? My jsme je slyšeli tolikrát, že jsme museli zjistit, jak se to je s informační válkou má ve skutečnosti. A vypravili jsme se proto přímo do Ruska. Navštívili jsme trollí farmy, ptali se tajných služeb, novinářů i expertů na to, co Rusko svým informačním působením sleduje. Kde jsou limity ruské informační politiky a státní propagandy, co tím tato země sleduje a kdy za polarizovanou společnost vinit víc domácí hráče, než úklady z Kremlu? Na tyto otázky odpovídají reportéři Voxpotu v nové reportáži.

Konflikt na východní Ukrajině pokračuje šestým rokem a vyžádal si už více než třináct tisíc obětí. Řešení je čím dál vzdálenější a válka se pomalu stala součástí každodenního života. Nejnovějším epicentrem konfliktu je Azovské moře, jehož vody omílají i břehy Mariupolu, půlmilionového industriálního města, ležícího na dohled od frontové linie. Právě odtud přinášíme tuto reportáž.

O finském školství se říká, že si poradí i bez domácích úkolů, zkoušek a dokonce i bez předmětů. Co doopravdy stojí za úspěchem finských žáků v mezinárodních srovnávacích testech? Je to kvalita učitelů, důraz na spokojenost žáka nebo propracované procesy stanovení cílů a jejich naplňování? A existuje souvislost mezi rovným přístupem a úspěchem v matematice? Vše se dozvíte v nové reportáži Ondřeje Kluse na Voxpotu!

Na Západní břeh Jordánu se za posledních 50 let nastěhovalo přes 600 000 izraelských osadníků. I když jsou izraelské osady na palestinském území porušením mezinárodního práva, současná vláda i většina izraelské veřejnosti jejich výstavbu podporuje. Proč tomu tak je a co to znamená pro vývoj izraelsko-palestinského konfliktu? Počítají ještě místní obyvatelé s budoucím vznikem palestinského státu? A pokud ne, jaké další možnosti řešení konfliktu zůstávají ve hře? Staneme se v nejbližších letech svědky anexe Západního břehu? Odpovědi zjišťovali přímo na místě reportéři Voxpotu.