Voxpot reportáže

V nejnovější reportáži jsme navštívili afghánské pěstitele šafránu i dobyvatele smaragdů vysoko v horách. Proč zůstává Afghánistán, bohatý na přírodní zdroje i lidské síly a navíc přesně na křižovatce světů stále jednou z nejchudších zemí na světě? Přestanou lidé opouštět zemi a postaví se v budoucnu na vlastní nohy?

Stabilní bydlení jako základní předpoklad pro začlenění sociálně slabých jedinců a rodin zpět do společnosti. To je cesta, kterou se vydal brněnský projekt Bydlení především, aby ukončil bezdomovectví ve městě. Od svého startu v roce 2016 získal několik ocenění včetně první ceny za nejlepší projekt řešení bytové nouze v Evropské unii v letech 2010-2017 a brněnským přístupem se inspirovala také další česká města. Od loňského roku se však začal ztrácet původní podporu. Jak se projekt osvědčil během prvních měsíců pandemie koronaviru? A proč na brněnském magistrátu ztratil jeho původně plánovaný rozsah podporu? O tom se budeme bavit s vedoucí referátu pro sociální integraci Magistrátu města Brna Janou Janečkovou.

Pandemie koronaviru uzavřela školy a přinutila žáky i učitele zůstat doma. Okamžitě se objevily úspěšnější i méně úspěšné projekty a postupy pro domácí vzdělávání, nové cesty využití technologií ve výuce i debaty o tom, jak je české školství na krize a nové výzvy připraveno. Co nám pandemie řekla o stavu českého vzdělávání? O tom jsme se bavili s Dr. Romanem Švaříčkem z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, který je autorem několika knih o vzdělávání a vedle toho se nedávno zapojil do sběru a vyhodnocování dat v anketě mezi 10 tisíci rodiči, kteří odpovídali na dotazy ohledně domácího vzdělávání v době koronaviru.

Miny a nevybuchlé nálože zabily během šesti let války na Donbase přes 600 lidí a více než dvojnásobek zmrzačily. Zatímco ostřelování a pokládání min stále pokračuje, skupiny odminovačů prozkoumávají území Donbasu a centimetr po centimetru ho čistí od nebezpečných pozůstatků války. Kvůli omezeným prostředkům také stále nikdo netuší, jak velké území zůstává zasažené. Experti OSN odhadují, že každý rok války odpovídá zhruba 10 letům odminovávání. Kdyby tedy dnes válka skončila, bude trvat ještě 40 let, než bude území východní Ukrajiny zcela bezpečné. S každým dnem probíhajících bojů se ale situace zhoršuje. Podívejte se, jak vypadá odminovávání v praxi.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost se připravoval na kybernetické útoky kvůli debatě o odstranění sochy maršála Koněva, říká v rozhovoru pro Voxpot bývalý šéf státní kybernetické bezpečnosti Dušan Navrátil. Nechat Čínu budovat nové 5G sítě je podle něj stejné riziko, jako když jsme byli v minulosti zcela závislí na sovětské ropě. Právě proti čínským technologickým gigantům Huawei a ZTE vydal v roce 2018 jeho úřad varování., po kterém podle vlastních slov zažil "perné Vánoce". Čínští lobbisté mají svůj vliv ve vládě a ihned po vydání varování začali fungovat. Na tlak přicházející z Hradu byl podle svých slov Dušan Navrátil zvyklý už z dob, kdy jako šéf NBÚ nevydal prověrku na stupeň přísně tajné hradnímu kancléři Mynářovi. "Já jsem samozřejmě věděl, že dříve nebo později bude tlak na mé odvolání úspěšný," říká pro Navrátil v novém dílu diskuzního pořadu Voxtalks.

„Když bylo v minulosti sucho, vyhlašovala církev prosebná procesí za vodu. Lidé procházeli krajinu a modlili se za déšť. To pravděpodobně nemělo velký vliv na atmosférickou cirkulaci, na druhou stranu ale měla církev ve středověku velký vliv při výskytu hladomoru. Když nastala neúroda, tak mohla nakázat speciální půst, lidé omezili spotřebu jídla a zabránilo se tak některým hladomorům.“ To a mnoho dalšího říká v rozhovoru pro Voxpot historický klimatolog Lukáš Dolák z Ústavu globální změny Akademie věd České republiky, kde se věnuje dopadům proměn klimatu na lidskou společnost za posledních 500 let. K jakým společenským a politickým proměnám vedla sucha v české a světové historii? Můžeme čekat zásadní dopady sucha na náš život i v současnosti? Podívejte se na VoxTalks z brněnské Káznice.

Jedna země ji potřebuje na výrobu energie, druhá na zavlažování bavlnových plantáží. Rozepře o vodu panují ve Střední Asii už od rozpadu Sovětského svazu. V minulosti vedly spory o vodu dokonce ke stoupajícímu napětí v nejlidnatější části regionu a zdejší země se ocitly na pokraji konfliktu. Vrátí se konflikty se stoupajícím suchem? I když se dnes zdá, že zdejší vlády mají konečně blízko k nalezení řešení, v cestě míru by mohly stát dopady klimatické změny. Stoupající teplota totiž vede k rychlému tání ledovců, které zásobují vodou z 80 procent dvě hlavní řeky v regionu: Amurdarju a Syrdarju. Odkud se berou problémy s vodou? A co dělají vlády středoasijských republik pro to, aby problém vyřešily? A jsou v ohrožení dodávky bavlny? A proč tu za stavbu vodních elektráren lobbuje český prezident Zeman a hradní kancléř Mynář? Natáčeli jsme v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu.

Proč Tomáš Petříček - ministr zahraničí České republiky nevidí zásadní problém v počtu diplomatů na ruské ambasádě? V čem se liší ruská anexe Krymu od izraelských anexí osad na zádpadním břehu Jordánu? A můžeme v roce 2022 očekávat velkou klimatickou konferenci v České republice? Dozvíte se v prvním ze série rozhovorů o českém přesahu do zahraničí.

Kde se izolovat před nákazou koronavirem, když nemám domov? To je otázka, kterou si kladly desítky tisíc lidí bez domova po celé republice. Neřešení situace lidí bez domova přitom nyní znamená zdravotní riziko jak pro ně samotné, tak i pro jejich okolí. Speciální reportérka OSN pro dostupné bydlení Leilani Farha na začátku krize prohlásila, že právě bydlení bude zásadní frontou, na které se povede boj proti současné pandemii. Hrozba ztráty bydlení nyní visí i nad lidmi, kteří v důsledku koronaviru přicházejí o práci a zároveň nemají úspory ani jinou záchranou síť. Podle Daniela Prokopa z výzkumné agentury PAQ Research jde v Česku zhruba o 90 tisíc lidí. Zatímco stát podle sociálních pracovníků lidem bez domova v současné situaci příliš nepomáhá, některá města se rozhodla přejít k akci a nabídnout jim aspoň dočasně bydlení. Pražský magistrát zareagoval otevřením dvou kempů a pěti hotelů, které nyní ubytovávají zhruba třetinu z odhadovaných 1500 pražských bezdomovců. Nejen, že se tímto způsobem ochrání lidé, kteří mají často velké zdravotní problémy a jsou koronavirovým onemocněním ohroženi na životě, ale také se tím snižuje riziko dalšího šíření viru po městě. Ubytovávat lidi bez domova začal také Londýn nebo Berlín, v Bruselu poskytl jednu ze svých budov lidem bez domova Evropský parlament. Jak dlouho budou hotely a kempy pro lidi bez domova fungovat v tuto chvíli nikdo neví. Vzhledem k tomu, že návrat turistů do Prahy je zatím v nedohlednu, může být ubytovávání lidí bez domova vítaným způsobem předcházení krachu i pro samotné majitele těchto zařízení. Otázkou je, jestli opatření z doby koronakrize přetrvají i po jejim odeznění. Pražský radní pro bydlení, Adam Zábránský, k tomu řekl serveru A2larm, že: ,,je v plánu v obecné rovině bezdomovectví ukončovat, protože i z hlediska veřejných financí je to nejrozumnější cesta. Budeme proto prověřovat možnost dlouhodobějších pronájmů nebo přímo odkupu některých ubytoven či model sociální realitní agentury.“

Kvůli složité bezpečnostní situaci nebyl Afghánistán v posledních 40 letech příliš spojován s bojem za práva žen. V domácí politice i v mezinárodních médiích dostávaly přednost jiné války. Snaha o prosazení rovnosti žen pak byla v zemi sloužící jako bojiště regionálních i globálních mocností většinou označována za prosazování západního vlivu a západní kultury a konzervativní většinou společnosti odmítána. Jak vypadá situace žen v zemi, kde 75 procent obyvatel žije na konzervativním venkově a ani ve městech nejsou podmínky často o moc lepší?

Proč byl západ udivený, když přišel český Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) s varováním před firmou Huawei? A v čem se liší vlivové operace Ruska a USA? Na současných kybernetických hrozbách nebo o vzniku Národního centra kybernetických sil jsme se bavili Danielem Baggem, českým kyberatašé ve Washingtonu, bývalým ředitelem odboru kybernetických bezpečnostních politik v NÚKIBu a autorem knihy Unmasking Maskirovka.

V čínské provincii Sin-ťiang mizí v lágrech desítky tisíc příslušníků místních etnických menšin. Jde především o Ujgury, Kazachy a Kyrgyzy. Tato západočínská provincie má zásadní postavení v plánech na stavbu Nové hedvábné stezky, masivního hospodářského projektu, o který usiluje současný čínský prezident Si Ťin-pching už od svého nástupu do úřadu v roce 2013. Nová hedvábná stezka je komplexní finanční a obchodní strategií Číny pro nové tisíciletí. Země tak reaguje na nevyváženou ekonomickou situaci ve světě a zároveň se tak snaží zvýšit globální politický a ekonomický vliv Čínské lidové republiky. Nestabilita a separatizmus v příhraničních regionech jsou čínskou komunistickou stranou považovány za hrozbu ambiciózním plánům na posílení vlastní pozice ve světě. Co spojuje snahu o globální dominanci a koncentrační a převýchovné tábory v příhraničních oblastech? Reportéři Voxpotu se to vydali zjistit. Sledujte naši novou reportáž, sdílejte ji a napište nám, co si o ní myslíte.

Do slovenského parlamentu se o víkendu na čtvrtém místě dostalo ultrapravicové hnutí ĽSNS Mariána Kotleby. Před volbami Slovensko zaplavily billboardy s tvářemi kandidátů, kteří mají prokazatelně fašistickou minulost nebo popírají holokaust. Skupina bratislavských aktivistů systematicky ničí všechny Kotlebovy reklamní billboardy.