Výuka chemie

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. České názvosloví bezkyslíkatých kyselin má jednoduchá pravidla. Proč se HCl může pojmenovat dvěma způsoby - chlorovodík a kyselina chlorovodíková? Proč některé bezkyslíkaté kyseliny mají jeden, dva nebo tři vodíky? Koukněte na video, které vám tyto rozdíly vysvětlí a už nikdy pak v názvu nebo vzorci neuděláte chybu.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. V předešlém videu jsem vám vysvětlila, jak se určují oxidační čísla. V tomto videu už s touto schopností pracujete a jste schopní určit název u binárních sloučenin jako jsou oxidy atd. V druhé části se naučíte určit z názvu chemický vzorec. Ve videu zmiňuji také vychytávku na odvození oxidačního čísla aniontu z periodické tabulky např. pro nitridy, selenidy a další "exotičtější" anionty.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Abyste mohli pojmenovat sloučeninu, musíte první určit oxidační číslo prvků v molekule. V tomto 1.díle se věnuji obecným pravidlům.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. U redoxních rovnic dochází ke změnám oxidačních čísel. Stejně tak tomu je i u iontových zápisů. Výhodou i nevýhodou je právě to, že v takovém zápisu vidíme jen ty ionty, u kterých se oxidační čísla mění. Proto je musíte umět určovat, abyste byli schopni poté napočítat odevzdané a přijaté elektrony. I u iontového zápisu je třeba napsat redoxní poloreakce a redoxní kříž a navíc musí sedět na levé i pravé straně reakce náboje. Ve videu vyčísluji tyto reakce: 1. I- + Fe3+ → I2 + Fe2+ 2. IO3 - + SO3 2- → I- + SO4 2- 3. synproporcionační reakce v iontovém tvaru Mn2+ + MnO4- + H2O → MnO2 + H+ 4. komplexní reakce v iontovém tvaru Fe(CN)3- + Re + OH- → Fe(CN)6 4- + ReO4 - + H2O.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Disproporcionační a synproporcionační rovnice jsou specifické rovnice se změnou oxidačního čísla pouze u jednoho prvku. Vyčíslování je podobné jako u jiných redoxních rovnic.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. U redoxních rovnic dochází ke změnám oxidačních čísel. Proto je musíte umět určovat, abyste byli schopni poté napočítat odevzdané a přijaté elektrony. Ve videu vysvětluji první syntézu amoniaku (lehká rovnice na vysvětlení pravidel redoxního kříže). Poté se snažím vyčíslit tyto rovnice: Pražení pyritu: FeS2 + O2 → Fe2O3 + SO2 Thiosiran → tetrathionan: I2 + Na2S2O3 → NaI + Na2S4O6 Vyčíslování redoxních reakcí s komplexy: Au + KCN + O2 + H2O → K [Au(CN)2] + KOH Vyčíslování redoxních reakcí se změnou oxidačního čísla v organických molekulách: K2Cr2O7 + C2H5OH + H2SO4 → KCr(SO4)2 + CH3COH + H2O

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Hybridizace orbitalů znamená jejich energetické sjednocení. Jak je ale možné, že vazby vycházející z různých orbitalů, jsou stejné? Hybridizace se vždy vysvětluje na středovém atomu molekuly a ve videu jsem to popsala na molekule methanu CH4. Jeho hybridizace je sp3, a v dalších videích ukážu další příklady hybridizace, stejně tak vysvětlím teorii VSEPR.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Vodíkové můstky vznikají mezi molekulami, které se skládají z vodíku a některého elektronegativního prvku F, O, N. Ve videu vysvětlím, jak a kde mohou vzniknout. Jak ovlivňují teplotu tání a varu, případně rozpustnost. Dozvíš se také, jaký je rozdíl mezi intermolekulárními a intramolekulárními vodíkovými můstky.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Pravidlo prázdného autobusu je mnemotechnická pomůcka, kterou mne naučili mí studenti. Hundovo pravidlo říká, že elektrony se zaplňují do orbitalů o stejné energii po jednom, a až poté se párují. Koukni na video, jak se to dá skvěle zapamatovat a neplést třeba s Pauliho vylučovacím principem.

Video poskytla Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Spinové kvantové číslo s popisuje vnitřní moment hybnosti, případně rotaci elektonu. Matematicky nabývá hodnot +0,5 nebo -0,5. Z toho také vyplývá Pauliho vylučovací princip: v jednom atomu se mohou vyskytovat 2 elektrony se stejnými n, l, m, ale musí se lišit spinovým kvantovým číslem. Jinak to lze popsat jako: V jednom orbitalu se vyskytují maximálně 2 elektrony s opačným spinem. Hundovo pravidlo říká, že první zaplňujeme orbitaly o stejné energii jedním elektronem a až poté doplňujeme do párů.

Video poskytla profesorka chemie Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Magnetické kvantové číslo m určuje orientaci orbitalu v prostoru. Matematicky se odvozuje z vedlejšího kvantového čísla a nabývá hodnot od -l,... 0, +l. Ve videu zjistíte, že neexistuje 1 orbital p, d a f, ale např. že existují 3 orbitaly p. Ostatní vás navedu, abyste si sami jejich počet vypočítali.

Video poskytla profesorka chemie Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Vedlejší kvantové číslo určuje energii a typ orbitalu. Ve známých prvcích se zaplňují 4 typy orbitalů s, p, d, f. Věděli jste ale, že teoreticky mohou existovat orbitaly g, h, atd.? Poslední experimenty dokonce naznačují již existenci orbitalu g, k tomu ale nevím ještě další informace. Pokud tedy máte možnost, obraťte se na VŠ odborníka, který se obecnou chemií zabývá.

Video poskytla profesorka chemie Olga Ryparová, která je na internetu známá hlavně pod přezdívkou Olinium. Hlavní kvantové číslo určuje sféru a energii elektronu. Nabývá kladných hodnot od 1 do nekonečna. Co ale znamená, že se bavíme o elektronu ve sféře 3 a 5? Čím dále jsme od jádra, tím větší energii má daný elektron. Ve videu vysvětlím, jak dále s hlavním kvantovým číslem pracujeme.

Video poskytla učitelka chemie Olga Ryparová. Oxidační číslo je zdánlivý náboj, který je přítomný na atomu, pokud bychom přiřadili vazebné elektrony tomu prvku, který má vyšší elektronegativitu. Přestože nás v chemii obecně zajímá, jestli probíhá oxidace a redukce a ne nutně konkrétní hodnota, určení oxidačních čísel nám pomůže např. při vyčíslování redoxních rovnic nebo při určení názvu sloučeniny.