WWF Česko

Stojíte na břehu, vyzujete si boty a vstoupíte do vody. Jdete korytem a vody máte sotva po kolena. O kus dál jsou místa, kde voda neteče vůbec. Ale vy nejste u mrňavého horského potůčku. Jste u Labe v Ústí a přecházíte evropský veletok. Bosou nohou.

Když se mluví o obnově přírody, mnoho lidí si představí dalekou budoucnost. Něco, co by bylo hezké, ale je to složité a drahé. V realitě se ale obnova přírody odehrává už dnes. A často na místech, kde byste to ještě před několika lety nečekali.

Ještě je tma a od hladiny Dunaje stoupá jemný opar. Na vlnách se pomalu pohupuje malá loď. To nejsou obyčejní rybáři. Muži na palubě mlčky vytahují z vody stovky metrů dlouhou šňůru posetou těžkými háky. Jeden vedle druhého. Desítky. Stovky.

Když zástupci Jihočeského kraje představil první výsledky studie o příčinách zhoršující se kvality vody v Lipně, vyvolala pozornost především jejich interpretace.

O rybářích se traduje, že často přehánějí a zveličují své úlovky. Jeden rybář v Chorvatsku měl ale nezvyklé štěstí - z řeky Drávy vytáhl úctyhodný exemplář jesetera hladkého - ryby, která je v celém povodí Dunaje už dlouho považovaná za vyhynulou.

Mladý keporkak, kterého v Německu pojmenovali Timmy, strávil poslední týdny v Baltském moři — místě, kam nepatří a kde měl jen malou naději na přežití. Ale nevzdal to. Záchranáři ho teď vypustili do Severního moře.

Když se díváme na záběry přírody v televizi, spoustě z nás se okamžitě vybaví jeden hlas. Klidný a podmanivý. Někdy plný úžasu a někdy naléhavý, ale vždy nezaměnitelný hlas, který nás po desítky let provázel světem džunglí, oceánů i ledových pustin.

Každý rok 22. dubna slaví svět Den Země. Dnes se do něj zapojuje přibližně miliarda lidí ve více než 190 zemích světa – od školáků po hlavy států.

Všichni milujeme vodu. A potřebujeme ji. Pijeme ji, koupeme se v ní, používáme ji k zalévání. Je na ní závislé zemědělství i průmysl.

Přichází den, kdy Česko symbolicky vyčerpalo veškeré přírodní zdroje, které je planeta schopna obnovit za celý rok. Zbývajících 264 dní budeme žít na dluh. Na dluh vůči budoucnosti, vůči přírodě, vůči vlastním dětem.

V noci na neděli se po německém pobřeží nesl zvuk, který lidskému uchu zní jako hořký pláč. Vydával ho Timmy, mladý keporkak uvázlý v zátoce u ostrova Poel. Hlas bylo slyšet až čtyři kilometry daleko.

Mladý samec losa evropského jménem Emil se loni stal symbolem nejen jedné neuvěřitelně dlouhé cesty plné nástrah, ale také fragmentace krajiny a obtížné migrace velkých savců ve střední Evropě.

Velikonoce jsou časem tradic, dobrého jídla a prvních jarních dnů venku. Přinášíme přehled jednoduchých tipů, jak brát při Velikonocích ohled na své okolí či hospodářská zvířata bez omezování, ale s větším smyslem.

Už tuto sobotu 28. března po celém světě na hodinu zhasnou ikonické památky. Hodina Země, největší globální akce na ochranu přírody a klimatu, letos slaví 20 let – a zapojit se může opravdu každý.

Blíží se Hodina Země. Letos se největší světová akce na ochranu přírody a klimatu uskuteční 28. března, a bude to již podvacáté. Dlouhé roky se přitom úspěšně koná i v Česku, kde se k ní připojily stovky různých měst a památek.

Dnes je Světový den divoké přírody, který OSN zavedla 3. března 1973. Od té doby zločiny páchané na divokých zvířatech přerostly v globální krizi. Zločinecké syndikáty obchodují s divokými zvířaty a částmi jejich těl stejně jako s drogami a zbraněmi.

Potřebujeme přírodu a příroda potřebuje nás. A i když by se ze zpráv z médií mohlo občas zdát, že ochrana přírody dostává jen na frak, v uplynulém roce se nám podařily úžasné věci, o kterých stojí za to vědět. Zde je přehled několika z nich.

Po dvaceti letech vyjednávání se z historické Globální dohody o oceánech stává mezinárodní právo. Česko sehrálo pozitivní roli při vyjednávání této přelomové dohody, oficiálně ji ale zatím stále neratifikovalo.

Panda velká je ikonické zvíře proslulé svým charakteristickým černobílým zbarvením a mírumilovnou povahou. Není divu, že se stala globálním symbolem ochrany ohrožených druhů a logem WWF - Světového fondu na ochranu přírody.

Motoristé chtějí rušit protierozní vyhlášku. Zároveň europarlament navrhl, aby zemědělci nemuseli brát ohled na erozi, když žádají o evropské dotace. Jenže co se stane, když přestaneme řešit erozi? A chceme to vůbec?

Europarlament vyhlásil boj nejasnému a matoucímu označování jídel. Ale pozor, nejde o to, že se u nás běžně v hospodách prodává tajemství šéfkuchaře, horká láska, či katův šleh. To totiž nikoho nemate… I proto má tahle snaha obzvlášť podivnou pachuť.