Zahrádkářské tipy

Fíkusy a ibišky začínají rašit brzy po Novém roce. A právě doba začátku rašení je vhodná nejen k přesazení a řezu, ale i k množení. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Penízovka nebo Jidášovo ucho. To jsou houby, které můžeme sklízet v zimě v sadu. Možná tam natrefíme i na hlívu ústřičnou. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Troufám si tipnout, že i vy je máte doma. Jste okouzleni jejich krásou a hýčkáte je. Pak se ale něco zvrtne a vaše orchideje rodu Phalaenopsis nejsou v kondici. Kde se stala chyba? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Hvězdník (latinsky Hippeastrum) je rostlina pocházející z jižní Ameriky. Patří do čeledi amarylkovitých, proto se jí někdy nesprávně říká amarylka nebo amarylis. Opravdový amarylis (Amaryllis) je původem z jižní Afriky, má pouze růžové květy, které jsou oproti hvězdníku užší a cípatější. Různobarevnými květy o průměru 15 až 20 centimetrů se pyšní právě hvězdník. Jak o něj správně pečovat? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Přemýšlíte, že byste si letos koupili vánoční stromek v květináči (v kontejneru) a pak ho vysadili do zahrady? Dobře si to rozmyslete, za několik let mohou být z roztomilých drobečků velikáni. Jaký má taková výsadba vliv na ostatní rostliny v zahradě? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Na 4. prosince připadá svátek svaté Barbory. Ten den chodíváme na větvičky třešně nebo zlatice a nosíme si je domů jako takzvané barborky. Chtěli byste vyzkoušet, zda vám vykvetou také větévky jiných stromů či keřů? Poslechněte si tipy Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář.

Brambory pocházejí z Jižní Ameriky, kde byly pěstovány už před 5 000 lety. V Evropě se začaly pozvolna rozšiřovat až v 16. a 17. století, původně jako okrasné rostliny. Až později lidé zjistili, že hlízy jsou poživatelné. Dnes si bez brambor náš jídelníček nedokážeme představit. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Připadá vám vaše podzimní zahrada barevně málo zajímavá? Rozzářit ji mohou nízké keříky libavky s červenými plody. Nebo keře krásnoplodky, která po opadu listů bílými nebo fialovými kuličkami na tenkých větvích tvoří úžasnou vzdušnou rostlinnou architekturu. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Krtek dokáže během krátké chvíle hromádkami a chodbičkami znehodnotit celý trávník nebo záhony. Často máme pocit, že než stačíme mrknout okem, objeví se další krtina. Na pobytu krtka v zahradě lze vidět i ledaco pozitivního, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Ať chceme či nechceme, za humny už číhá podzim. A my bychom se měli postarat o záhony, aby se jim na podzim a v zimě dobře dařilo. Můžeme na ně vysít zeleninu, kterou sklidíme brzy z jara. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Vadnutí okurek, plíseň okurková, napadení sviluškou nebo bakterióza. Jak proti nim bojovat? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:

Brambory jsou drahé a tak se někteří z nás rozhodli, že si je budou pěstovat sami. Co si ale počít, když porost brambor zasáhne plíseň bramborová? Poradí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Venkovní zelená stěna má nejen estetickou funkci. Pokud je rozměrnější, může snížit vnitřní teplotu budovy v létě a v zimě naopak zvýšit účinnost zateplení. Vyberte konstrukci nejvhodnější pro vaši stěnu, zvolte správné rostliny, nezapomínejte na zálivku a živiny. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Malá zahrádka, terasa nebo dokonce balkon jsou vhodné pro pěstování drobného i většího ovoce. Ovocné kultury totiž nejsou nijak výrazně náročné na plochu, ve které rostou. Výsadba na balkonech, které lze docela snadno chránit před mrazíky a nočním chladem, je dobrá i v tom, že rostliny se zde mohou probouzet dřív, než v zahradě, a přinášet časnější sklizeň. Nesmíme je ale nechat strádat nedostatkem vody a výživy. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Trvalka, pokojovka a jedovatá rostlina. Listy jedné můžete žvýkat, z listů druhé si připravit sirup, ale na tu třetí se raději dívejte jen z dálky. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Právě o pěstování ačokči, vysoce výnosné plodiny, která se mezi zahrádkáři stává velmi oblíbenou, se zmiňuje autor knih Jedlé zahrady a zahrádky, Ivan Dvořák z z časopisu Zahrádkář.

Vyprávěl mi známý, vzpomíná Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář, že byl svědkem zajímavého rozhovoru při jízdě autobusem. Žena a muž se dohadovali, kdo z nich má povedenější rypák. Hned mu bylo jasné, že nehodnotí čichový orgán, ale nůž na vyrývání plevele, kterému se taky říká dloubák. Pojďme si připomenout další lidové názvy pro náčiní, které v zahradě používáme.

V udržované zahradě často způsobují škody hraboš, hryzec nebo krtek. Během pár hodin dokážou hromádkami a chodbičkami znehodnotit celý trávník nebo záhony. Co se týká posledně jmenovaného, často máme pocit, že než stačíme mrknout okem, objeví se další krtina. Na pobytu krtka v zahradě lze vidět i ledaco pozitivního, říká Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Červené, ale taky smetanové, nažloutlé nebo růžové vánoční hvězdy přitahují v obchodech náš zrak. Než se pro jednu z nich rozhodneme, měli bychom ji prozkoumat pěkně zblízka. Domů ji pak odneseme jako v peřince, pozvolna ji připravíme na přechod do tepla a nezapomeneme jí dodat sílu v podobě živin. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.

Kdo si i letos stromek koupí, borovičku, smrček nebo jedli, řezanou či v kontejneru, před přesunem na místo určení by ji měl nechat v chladnu a postupně aklimatizovat. A jak fungují půjčovny vánočních stromků? Vybraný stromek přivezou, odvezou a připojí návod, jak se o stromek postarat. Pokračuje Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář.